BIOSFÉRICKÁ REZERVACE - INSTITUT NEJEN PRO OCHRANÁŘE

Ing. Jan Vybíral - LČR, Lesní závod Židlochovice

V roce 1970 byl na generální konferenci UNESCO vyhlášen racionálně koncipovaný mezivládní program ekologické spolupráce v celosvětovém měřítku. Dostal jméno Man and the Biosphere (MAB - Člověk a biosféra). Pojem biosféra se rychle stal běžným termínem přírodovědců, politiků a sociologů. Světová síť biosférických rezervací (BR) začala vznikat pod patronací UNESCO v programu MAB v roce 1976 a po 20 letech byla reprezentována již 337 rezervacemi v 82 zemích. Cílem tohoto náročného mezinárodního programu bylo zachování, záchrana a trvale udržitelné využívání “vzorků” základních ekosystémů na Zemi jako biologické rezervy (což je přesnější překlad anglického výrazu reserve, který není chápán s tak výraznou ochranářskou náplní jako u nás!) pro celé lidstvo.

Jelikož bylo nutno vyřešit problém rozmanitosti právních systémů, často i neexistence základní legislativy na ochranu přírody a citlivost rozvojových zemí vůči dirigismu mezinárodních organizací, včetně UNESCO, zorganizovala tato instituce v roce 1995 Mezinárodní konferenci o biosférických rezervacích v Seville ve Španělsku. Tam byly za účasti 400 expertů ze 102 zemí přijaty Rámcové stanovy Světové sítě BR. Zároveň byla vypracována a schválena tzv. Sevillská strategie pro BR.

SEVILLSKÁ STRATEGIE

Hlavní myšlenky a celková filosofie ze Sevilly se dají shrnout do těchto základních bodů:

• Biosférické rezervace jsou určeny k řešení jedné z nejdůležitějších otázek, před kterými dnes svět stojí: jak sladit ochranu biodiverzity a biologických zdrojů s jejich udržitelným rozvojem?
• Účinně fungující BR zapojuje vědce přírodovědných i společenských oborů, profese a skupiny obyvatelstva včetně zástupců správních orgánů zabývající se ochranou, využíváním a rozvojem daného území.
• Je sledována snaha dosáhnout udržitelné rovnováhy mezi někdy i konfliktními cíli, jako jsou ochrana druhové pestrosti, podpora ekonomického rozvoje a uchování přítomných kulturních hodnot. BR jsou místem, kde je tento plán testován, zdokonalován, uskutečňován a předváděn.
• Dbá se na regionální přístup, spolupráci s místním obyvatelstvem, rozvoj místních komunit a mezinárodní spolupráci.

Každá BR by měla splňovat tři základní funkce:

• ochrana (zachování) genetických zdrojů, rostlinných a živočišných druhů, ekosystémů a krajiny,
• podpora trvale udržitelného ekonomického a demografického rozvoje a logistika,
• podpora vzorových projektů, environmetální výchovy a vzdělávání, výzkum a monitoring, související s ochranou přírody a udržitelným rozvojem v místním, národním i globálním měřítku.

Kritéria výběru vhodného území na nominaci BR jsou odvozena ze závěrů jednání komise projektu MAB z roku 1973 tak, že každá BR bude obsahovat:

1. reprezentativní ukázky hlavního biomu, který je charakteristický pro příslušnou oblast nebo zeměpisnou zónu,
2. ukázky výjimečných nebo ojedinělých ekosystémů nebo rostlinných či živočišných populací,
3. ukázky harmonického využívání přírodních zdrojů místním obyvatelstvem,
4. ukázky degradované přírody, vyžadující rehabilitaci.

Každá BR musí být dostatečně velká k tomu, aby mohla zahrnovat nejen striktní ochranářské aktivity, ale i aktivity směřující k rehabilitaci narušených úseků BR. Vyhlášení BR musí předcházet národní legislativní ochrana.

MUSÍ BÝT BIOSFÉRICKÁ REZERVACE SOUČÁSTÍ CHKO NEBO NP?

Poslední uváděnou podmínku pro schválení BR - národní legislativní ochrana - jsme si v České republice takřka všichni spojovali s nutností vyhlášení CHKO nebo NP. Co ale říká analýza podmínek uvedených v rámcových stanovách BR? Pojem biosférická rezervace není ve své podstatě pouze ochranářská instituce! Pokud by se porovnala právní síla našich některých zákonů, (lesní zákon, myslivecký zákon, vodní zákon a některé další), zjistilo by se, že naše legislativa i bez zákonu o přírodě je jednou z nejpřísnějších na světě. Tudíž by při vhodné argumentaci byla využitelná pro důkaz dostatečně silné národní legislativní ochrany území uvažovaného pro nominaci na vyhlášení BR. Ale ani Zákon na ochranu přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. nikde ve svých ustanoveních neobsahuje pasáž, ze které by vyplývala nutnost správního překrytí biosférické rezervace instituty CHKO nebo NP!

LUŽNÍ LESY NA SOUTOKU DYJE A MORAVY

Je již známou skutečností, že lesní závod Židlochovice spravuje třetinu nejcennějších lužních lesů České republiky a takřka tisíc hektarů nivních luk. Zdejší lesničtí odborní pracovníci dlouhodobě plní roli odpovědných lesních hospodářů v širších krajinných souvislostech. Dokladem odborné způsobilosti obecně známým a uznávaným je vyřešená problematika záchrany lužních lesů realizovaným náročným programem revitalizací a zvládnutým způsobem trvale udržitelného hospodaření v těchto lesích.

Předmětná oblast je pod dlouhodobým vlivem lidské činnosti a určující charakter jí dala především řízená lesnická činnost. První lesní hospodářské plány byly vytvořeny právě pro lesní majetky Lichtenštejnů na jižní Moravě již v minulém století. Nelze nevzpomenout hospodářské instrukce, jejichž prostřednictvím řídila správa velkostatku hospodaření na majetku. Mnohé z těchto instrukcí byly přímo ukázkou analyticko-kritického myšlení a zároveň ukázkou manažerského přístupu k řešení problémů, které byly podmíněny rozhodující měrou přírodními podmínkami. Vzhledem k rozsahu šlechtických dominií lze dokonce s mírnou nadsázkou hovořit o ekosystémovém přístupu. Profese lesníka je jednou z nejstarších, která začala uplatňovat rozumné způsoby využívání přírodních zdrojů postavené na lokální znalosti přírodních zvláštností v souvislostech regionálních a globálních. Že se jedná o dlouhodobě systematickou činnost s postupným doplňováním všestranných informací do odborné výbavy lesnických odborníků svědčí fakt, že lesnické odborné školství patří mezi nejstarší v naší zemi a úroveň vzdělání lesníků je světově uznávaná.

O tom, že lesní hospodářství v praktické aplikaci je řešeno neformálně jako ekosystémová problematika mohou posloužit některé příklady z oblasti právě lužních lesů, spravovaných LZ Židlochovice :

• V letech 1990-1999 byly realizovány náročné revitalizace na záchranu lužního lesa v celkové sumě větší než 55 mil. Kč. Rozhodující finanční podíl na revitalizace poskytlo Ministerstvo zemědělství ČR.
• V roce 1995 jsme převzali od Pozemkového fondu kolem 800 ha lužních luk, abychom zabránili jejich degradaci.
• S podnikem Moravské naftové doly jsme uzavřeli smlouvu o ukončení těžební činnosti a vyklizení území lužních lesů do roku 2000.
• Od roku 1992 jsme v suchých letech zajistili umělé povodňování lužních lesů.
• Spolupracujeme s nevládními organizacemi z naší republiky (ČSOP, Veronica, Unie pro řeku Moravu) nebo ze zahraničí (Daphne, Distelverein). Některé projekty a odborné programy revitalizace a monitoringu jsme řešili ve spolupráci s CHKO Pálava a s využitím finančních prostředků Světové banky a programu Phare.
• Spolupracujeme s akademickými institucemi: Masarykova univerzita v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Akademie věd, Moravské muzeum aj.
• Každoročně odborně zabezpečíme několik desítek exkurzí do lužních lesů.
• Vyrobili jsme filmy Lužní lesy nad Soutokem a Komáří ráj, distribuovali jsme několik set kazet do celého světa.
• Jsme zúčastněni v dlouhodobém programu záchrany původních druhů dřevin.
• Od roku 1996 provozujeme spolu s MO ČSOP v Břeclavi informační centrum s mnoha odbornými i populárními přednáškami.
• Iniciovali jsme vyhotovení projektu naučné stezky v lužním lese mezi Břeclaví a Lednicí a expozice Lužní les.
• V roce 1995 jsme uspořádali mezinárodní seminář o lužních lesích. Kontrola plnění závěrů a bilance revitalizace a odborných programů za
• 5 roků bude provedena na mezinárodním semináři v roce 2000.

Našly by se další a další doklady o tom, že činnost lesnické profese ve vztahu k přírodě je opravdu ekosystémovou záležitostí, v níž má les místo jako významná a důležitá součást krajiny. Doklady o tom, že lesníci LZ Židlochovice znají význam lužních ekosystémů v nejširších souvislostech existují ve všech lokalitách, kde byly realizovány revitalizační projekty. Je to nejen oblast Soutoku nebo Horního lesa, ale i na Tvrdonicku, v Mušovském a Plačkově lese, nebo na Židlochovicku a Drnholecku.

Smysl vynaložení obrovských nákladů a úsilí mnoha lesnických i přírodovědných odborníků, ale i prostých milovníků přírody na záchranu lužních ekosystémů je vidět nejen v podobě tisíců rozkvetlých bledulí letních, listonohů a žábronožek, kteří na několik desítek roků doslova vymizeli, ale třeba i tím, že již po druhé u nás vyhnízdil orel královský, zřejmě největší ornitologická senzace posledních dvou let.

NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ “LUŽNÍ” BIOSFÉRICKÉ REZERVACE

LZ Židlochovice, jako součást s. p. Lesy ČR, v souladu se státním programem lesnické politiky a s Programem 2000 - zajištění cílů veřejného zájmu na lesích u s. p. Lesy ČR, na základě dlouhodobě realizovaných programů na záchranu lužních ekosystémů a dlouhodobě prokazované vůle aktivně přispět k celosvětové snaze o zachování druhové pestrosti, po podpoře lesnických i přírodovědných odborníků podávají návrh na nominaci a vyhlášení biosférické rezervace v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje. Jsme si vědomi, že k tak závažné záležitosti je třeba přistoupit odpovědně, nechat dostatečný časový prostor pro vyjádření odborníků, řádně připravit příslušné přihlašovací dokumenty a pak teprve předložit Českému národnímu komitétu programu MAB k doporučení orgánům UNESCO na doplnění světové sítě BR.

Základní představa o fungování BR

• Mělo by se jednat o BR zahrnující pouze lužní lesy a navazující ekosystémy nivních luk s mokřady a vodními plochami.
• Budoucí BR uvažujeme jako samostatný subjekt, bez překrytí institutem CHKO nebo NP tak, jak je standardem v celé Evropě. Plně dostačující národní legislativou pro naplnění rámcových stanov BR je institut přírodního parku (nebo několika přírodních parků).
• Poradní sbor BR jako její vrcholový orgán navrhujeme sestavit ze zástupců LČR, MZLU, MU, Akademie věd a OkÚ Břeclav. Tím by bylo zaručeno plnění ducha Sevillské strategie.
• Výkonná jednotka poradního sboru: navrhujeme 1 (slovy jednoho) biologicky a manažersky vzdělaného a praxí prověřeného odborníka, schopného mezinárodní komunikace, organizačně zabezpečujícího administrativní chod BR, odborné prezentace, koordinaci výzkumů kontakt mezi institucemi, provoz informačního centra a databáze, public relations atd. Je věcí dohody mezi výše zmíněnými institucemi, zda tento odborník bude v zaměstnaneckém poměru u některé akademické instituce, či u LČR, nebo zda se najde jiné řešení.
• Hlavní význam a role navrhované BR ve světové síti BR by mohl být v poloze objektu reprezentujícího možný vzor trvale udržitelného lesního hospodaření v ekosystémovém a krajinotvorném pojetí, respektujícího zásady zachování druhové rozmanitosti a zásady rozumného využívání tvořivých sil přírody v člověkem dlohodobě využívané krajině ve smyslu Sevillské strategie.

ZÁVĚR

Všechny náměty související s přípravou návrhu na nominaci a vyhlášení samostatné BR v oblasti nivy řek Moravy a Dyje jsou především základním materiálem pro odbornou diskusi a oponenturu. Zastáváme názor, že lesnická profese v této oblasti projevila prokazatelně odpovědnost za stav lužních ekosystémů a má tudíž plné právo prosazovat názor, který je plně v souladu s duchem Sevillské strategie a se zájmy České republiky.