ICP FORESTS - VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ V ČR V ROCE 1998

Ing. Petr Fabiánek, Jitka Hejdová - VÚLHM Jíloviště-Strnady

ICP Forests (Mezinárodní kooperativní program pro sledování a vyhodnocování vlivu znečištění ovzduší na lesy) je program Evropské hospodářské komise při OSN, naplňující cíle Konvence o dálkovém, hranice států překračujícím přenosu látek znečišťujících ovzduší.

Jeho vznik přímo souvisí s prudkým zhoršením zdravotního stavu lesů ve většině zemí Evropy počátkem 80. let. Tato skutečnost vyvolala snahu evropských zemí společně monitorovat a vyhodnocovat veškeré změny, které vedou k destabilizaci lesních ekosystémů na celém evropském kontinentu. Z hlediska dlouhodobého charakteru sledovaného problému a jeho celoevropského rozsahu je důležitým předpokladem úspěšnosti této spolupráce účast všech evropských zemí na řešení tohoto společného problému a dále uplatňování jednotné metodiky (Manuál ICP Forests) a respektování požadavků ze strany, v současnosti již jediného programového koordinačního centra v Hamburku. Česká republika se účastní tohoto programu od jeho počátku v r. 1986. Pravidelné hodnocení stavu lesa v síti monitoračních ploch provádí na území ČR na základě pověření ministerstva zemědělství VÚLHM Jíloviště-Strnady. Toto monitorování je plně v souladu s rezolucí č. 1 Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě v r. 1990 ve Štrasburku a s rezolucí č. 4 konference v Helsinkách v r. 1993. V současné době je pravidelné hodnocení na I. úrovni (celoplošná síť monitoračních ploch) prováděno na plochách nadnárodní sítě 16x16 km a schematicky vybraných plochách národní sítě 8x8 km v celkovém počtu přibližně 300 ploch rozmístěných po celém území ČR rovnoměrně podle lesnatosti. Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané stanovištní a porostní podmínky.

ŠETŘENÍ V ROCE 1998

Stav koruny byl hodnocen na 277 monitoračních plochách (o 81 ploch více než v roce 1997) sítě 16x16 km a částečně i 8x8 km s celkovým počtem 13 942 stromů, reprezentujících 28 druhů dřevin v nadmořských výškách 150-1300 m. Zvýšení počtu monitoračních ploch spojené s celkovou rekonstrukcí sítě pravidelně hodnocených ploch bylo motivováno snahou dosáhnout optimalizace druhové a věkové skladby dřevin zastoupených na monitoračních plochách tak, aby tato skladba odpovídala v co největší možné míře skutečné skladbě (druhové i věkové) v lesích ČR. Tato zásadní změna v dlouhodobé koncepci sledování vlivu znečištění ovzduší na lesy v ČR má přispět k přesnější charakteristice stavu lesů, tak jak je prezentován ve výročních zprávách ICP Forests. Do hodnocení byly zahrnuty i plochy umístěné v porostech 1. věkové třídy. Aby se alespoň zčásti eliminoval zkreslující vliv intenzivních hospodářských opatření, uplatňovaných v této nejmladší věkové třídě, na hodnocení zdravotního stavu porostu, bylo toto hodnocení prováděno u nejmladších porostů od stadia zajištěné kultury. Největší zastoupení z celkového počtu hodnocených stromů měly druhy Picea abies a Pinus sylvestris. Dominantní zastoupení smrku na monitoračních plochách je v souladu s jeho skutečným zastoupením v druhové skladbě v lesích ČR. Na všech plochách byly zjišťovány hodnoty defoliace, diskolorace, změny sociálního postavení a poškození dalšími škodlivými činiteli (vítr, námraza, hmyz, houby aj.). Pro národní program (především pro zjišťování stavu lesa z dálkového průzkumu země) jsou využívány informace o zdravotním stavu nejenom u stromů s postavením 1-3 (Kraft), ale také u stromů s postavením 4.

VÝSLEDKY

Doposud bylo hodnocení defoliace prováděno v ČR v souladu s dlouhodobou tradicí pouze u starších porostů. Pro porovnání vývoje defoliace je nutné výsledky hodnocení v roce 1998 rozdělit podle věku porostu do dvou skupin: stromy do 59 let a nad 59 let. Vývoj defoliace lze porovnávat pouze u porostů starších jak 59 let. Defoliaci mladších porostů lze vyhodnotit pouze jako porovnání se stavem u starších porostů hodnocených ve stejném roce. U jehličnanů (porosty 60+) došlo k významnému zlepšení stavu v porovnání s minulým rokem. Stupeň 2 (defoliace 26-60 %) klesl z 71,2 % v r. 1997 na 57,4 % v r. 1998 a stupeň 1 (11-25 %) současně stoupl z hodnoty 25,7 % v r. 1997 na hodnotu 37,9 % v r. 1998. Tento posun byl nejvýraznější u borovice (Pinus sylvestris). Ve sledovaném období 1986-1998 dosáhla průměrná hodnota defoliace stejně jako zastoupení stupňů 2-4 (26-100 %) kulminace v r. 1996.

U stejné věkové kategorie listnáčů je porovnání defoliace s minulým rokem obdobné. Procentické zastoupení stromů hodnocených stupněm 2 kleslo z hodnoty 25,5 % v r. 1997 na 15,4 % v r. 1998 a rovněž stupeň 1 stoupl z hodnoty 45,2 % v r. 1997 na 54,0 % v r. 1998. Tato příznivá změna se nejvíce projevila u dubu (Quercus petraea, Q. robur), u buku (Fagus silvatica) zůstal stav téměř beze změn. Ve sledovaném období 1991-1998 není dosavadní vývoj listnáčů tolik výrazný jako u jehličnanů. Nejvyšší průměrné hodnoty defoliace a rovněž i největší zastoupení stupňů 2-4 byly zaznamenány v roce 1993. V dalších letech docházelo k postupnému snižování těchto sledovaných parametrů. Mladší porosty u obou skupin dřevin dosahují všeobecně nižších hodnot defoliace, přitom tento rozdíl ve srovnání se staršími porosty je nejvýraznější u jehličnanů. Poškození větrem (zlomy, vývraty), podkorním hmyzem a výskyt epifytů byly evidovány přibližně na stejné úrovni jako v minulém roce.

ZÁVĚR

Rok 1998, stejně jako předcházející dva roky, byl rokem výrazně příznivějším z hlediska výskytu a průběhu teplot a srážek ve srovnání s uplynulou několikaletou periodou se suchým a teplým letním obdobím a nerovnoměrně rozloženými srážkami. Tato změna byla příznivá pro lesní porosty především v nižších nadmořských výškách (výrazné zlepšení stavu borových a dubových porostů).

V r. 1998 pokračovalo stejně jako v uplynulých letech snižování celkových emisí SO2 a tuhých látek. Emise dalších znečišťujících látek (NOx, CO, CxHy) zůstávají od r. 1995 přibližně na stejné úrovni. Hodnota expozičního indexu pro ozón AOT 40 pro lesy byla v r. 1997 také přibližně na stejné úrovni jako v r. 1996 a tato úroveň ozónu byla relativně nižší než v letech 1994-95. Snížení hodnot indexu AOT 40 pro lesy během let 1996 a 1997 mělo příznivý vliv na stav olistění korun v následujících letech 1997 a 1998. Celkové zlepšení zdravotního stavu lesních porostů je reakcí především na příznivější průběh klimatických podmínek a částečně také na pokračující zlepšení imisní situace. Tato reakce probíhá přirozeně s určitým časovým zpožděním, s jakým lesní porosty na změny prostředí reagují. (K článku viz také 3. strana obálky)