LESNICKÁ VÝROČÍ - LISTOPAD 1999
- 2. 11. 1919 - se narodil v Praze Antonín Příhoda, docent, ing., DrSc., český lesnický odborník, fytopatolog. V letech 1938-39 a 1945-47 studoval na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze a zde v letech 1947-79 působil jako pedagog VŠZ (v roce 1960 získal docenturu). Zabýval se zejména ochranou lesa a mykologií. Hlavní jeho dílo je kompendium Lesnická fytopatologie (1959).
- 5. 11. 1859 - se narodil v Zelči u Tábora v lesnické rodině Rudolf Hacker, lesmistr, lesní pěstitel, školkař a lesnický vynálezce. Po absolvování pěti tříd reálky vstoupil do lesnické praxe u svého otce lesmistra a pak navštěvoval lesnickou školu v Bělé pod Bezdězem, kterou absolvoval v r. 1878. Pak vystřídal několik lesnických míst ve Zderaninách, v Dobré u Kladna, Chudoslavicích u Litoměřic a v Cerekvici na smiřickém panství, odkud odešel v roce 1903 do výslužby. V té době (kolem r. 1900) založil v Pouchově u Hradce Králové rozsáhlé lesní školky, jež vynikly především jako podnik šlechtitelský. Zemřel 23. 2. 1920 v Hradci Králové - Pouchově.
Hacker byl neobyčejně pilný pozorovatel a praktický výzkumník v oboru obnovy lesa. Proto je cenný jeho deník, který si vedl od svých 18 let do r. 1893, v němž se projevil jako přemýšlivý a kreativní lesník a výborný kreslíř. Především zde zaznamenával své lesnické zkušenosti lesního školkaře, pěstitele a ochranáře lesa. Zabýval se původem lesního semene, o němž přednášel na mezinárodním lesnickém kongresu roku 1913 ve Vídni. Byl též literárně a veřejně činný. Napsal Praktické lesní účetnictví, Lesní hospodářská kniha (1898), Návrh pro neodborníky na zakládání lesů sázením sazenic. Mimoto přispíval do českých i německých časopisů.
Větší proslulosti ve své době dosáhly jeho pozoruhodné školkařské vynálezy, a to zejména Hackerův školkovací stroj (1882), zlepšený v roce 1888. Základní myšlenkou bylo zavěšovat sazenice volně do sázidel a zasadit je rázem v celých řadách do otevřené rýhy. V roce 1886 sestrojil secí strojek pro školky a les a současně konstruoval secí prkénko k vytlačování vypouklých rýh. Roku 1892 zavedl Hacker do praxe tzv. malý školkovací stroj s ručními hráběmi, určený pro práci v menších školkách. Hackerovy školkovací stroje se staly světoznámými a užívanými i v lesnictví jiných států. Kromě těchto uskutečněných vynálezů se v nákresech dochovala i řada dalších zlepšení a vynálezů, např. návrh na zjednodušení lanového smyku, návrh plečky na kolečkách, sázecí motyčky, balicího stroje, stroje na zasypávání semen, kartáče na první pletí. Rudolf Hacker patří do galerie talentovaných lesnických mechanizátorů - vynálezců a vynikajících lesních školkařů.
- 16. 11. 1874 - se narodil v Branné u Jilemnice Robert Bohutinský, lesní rada a učitel lesnické školy v Bělé pod Bezdězem (1897-99) a lesnické školy v Písku (1899-1908). Pocházel z rozvětvené lesnické dynastie Bohutinských. Narodil se v rodině lesního účetního a roku 1893 absolvoval lesnický ústav v Bělé p. B. a stal se lesním adjunktem v Chlumu u Třeboně. Arcivévodské služby brzy opustil a přijal r. 1897 místo asistenta na lesnické škole v Bělé pod Bezdězem, odkud roku 1899 přestoupil jako odborný učitel na lesnickou školu v Písku, kde působil do roku 1908. V té době patřil mezi hlavní spolupracovníky věstníku píseckých ústavů, který vycházel jako čtrnáctideník pod názvem Les a lov a který v letech 1907-12 redigoval spolu s Fr. Matějkou. V Písku vydal i své průkopnické dílo Odhad lesa a lesní stereometrie (1902). Mezi články z píseckých let je nutno uvést též studii Ze života lesního hmyzu (1903) a Pityophorus (1908). Po odchodu ze školy přijal místo vedoucího lesního úředníka ve Futaku ve Slovinsku a posléze po návratu do vlasti působil v Chodové Pláni, v Boskovicích a jako inspekční úředník v Solivaru. Zemřel 12. 8. 1932.
- 25. 11. 1834 - zemřel v Praze, kde byl i pochován, ve stáří 94 let Jan Hynek Ehrenwerth, rytíř z Výšovic, významný český lesník, zakladatel první mistrovské školy lesnické v Blatně u Chomutova (1773-1791), která byla vůbec první veřejnou lesnickou školou v Čechách, ne-li v Rakousku. Narodil se 1. 8. 1740 ve Výšovicích na Moravě (asi 6 km jihovýchodně od Přerova) v českoněmecké rodině jako syn lesmistra, po matce, rozené Tomanové, byl Čech. Absolvoval první mistrovskou školu lesnickou v Ilsen-burgu v hrabství Wernigerode (Stolberg) v Harzu v Německu. Praktikoval zemědělství, podle výučního listu ze 7. října 1761 byl v císařské myslivně v Hodoníně na Moravě prohlášen myslivcem a působil zde až do roku 1769 na tamějším úřadě jako písař lesního úřadu a jako revírník. V roce 1771 Ehrenwerth vstoupil do služeb tehdejšího státního ministra v Čechách Jana Alexandra Rothenhana, majitele panství Červený Hrádek, který ho dne 1. 5. 1771 povýšil na nadlovčího se sídlem v Blatně u Chomutova, posléze 1. 5. 1772 lesmistrem a jako svobodného mládence (ani později se neoženil) vzorně hmotně zabezpečil.
Jistě je pro dnešní lesníky zajímavé uvést jeho roční plat, který tvořilo 1336 zlatých a jeho roční deputát činil 23 sudů a 2 vědra piva, 8 měřic (1 měřice je cca 60-70 litrů objemu) pšenice, 69 měřic žita, 6 měřic ječmene, 6 měřic hrachu, 476 měřic ovsa, 224 liber másla (1 libra česká = 0,514 kg), 100 liber sýra, 252 žejdlíků soli (1 žejdlík český = 0,487 litru), 44 sáhů měkkého dřeva (1 sáh český = 5,619 m3), 4 telata, 6 beranů, 60 slepic, 4 kopy vajec (1 kopa= 60 kusů), 2 kusy buků na výrobu loučí, 444 q sena. Jeho akcidence (odměna za vedlejší, příležitostnou práci) činila 800 zlatých. V roce 1773 byl Ehrenwerth jmenován krajským lesním examinátorem pro Žatecký kraj, r. 1789 ho zvolila Vlastenecká hospodářská společnost za dopisujícího a od r. 1792 řádného člena.
Věhlas J. H. Ehrenwertha nejen způsobily jeho vynikající odborné výsledky na červenohrádeckém dominiu, ale i to, že v roce 1773 založil průkopnickou první veřejnou jednoletou mistrovskou lesnickou školu v zámku Blatno u Chomutova, která úspěšně působila 18 let do roku 1791, kdy odešel. O této škole jsme podrobně pojednali v Lesnické práci 3/98 a píše o ní zevrubně Jiří Šafránek v brožuře Jan Hynek Ehrenwerth a jeho lesnická škola v Blatně (Praha, Ministerstvo zemědělství ČR 1991, 38 stran, 2 mapky). Tato škola, kterou ročně navštěvovalo 20-30 adeptů lesnictví i ze zahraničí, vychovala řadu vynikajících lesníků, např. Fr. Jos. Matze (1755-1841), jihočeského lesníka, taxátora a zakladatele lesnické mistrovské školy ve Zlaté Koruně (1795-1845), Tomascheka aj.
V roce 1779 lesnickou školu Ehrenwerthovu navštívil s uznáním rakouský císař Josef II. V roce 1791, kdy tato škola s jeho odchodem zanikla, stal se komorním lesním radou v Praze, kam odešel. Posléze i zkušebním komisařem Vlastenecké hospodářské společnosti v Praze, komisařem pro zkoušky z vyššího lesnictví. R. 1795 navrhl Vlastenecké hospodářské společnosti vedle Hospodářského kalendáře vydávat též samostatný kalendář lesnický, do něhož posléze kromě jiných periodik přispíval. Psal pojednání o vysychání lesů, mniškových kalamitách (1798), o pálení březového oleje (1812), proti umělému množení duběnkových vos (1815), psal i recenze, bojoval proti snahám tržit z lesního sena a pasekových brambor a žita na úkor kvality lesních kultur (1827). Ceněny jsou i jeho studie didaktické, jako např. Unterricht für diejenigen Forstchüller... (Vyučování pro žáky lesnických škol...). Pamětní desku tomuto vynikajícímu lesníkovi v roce 1904 odhalil spolek německých lesníků v Čechách nad vchodem bývalé lesovny v Blatně.