S VALMETEM NA VLASTNÍ PĚST

Firma J&R Wood z Hořic v Podkrkonoší nabízí těžbu a soustřeďování dřevní hmoty moderní technologií založenou na využití finských víceoperačních těžebně-dopravních strojích (TDS) VALMET. Přesně před dvěma lety tato firma pořídila celou technologii na úvěr s garancí státu a dotací úroků z fondu PGRLF MZe. Bohužel, jako jedni z posledních. Protože již delší dobu sledujeme nástup těchto strojů u nás, položili jsme několik otázek provoznímu řediteli Romanu Křenkovi.

Kdy vzniklo rozhodnutí o nákupu této moderní severské technologie?

Naše firma začala podnikat v obchodování se dřevem. Nakupovali jsme dřevo od drobných i větších vlastníků. Prodávali jsme vždy hotový sortiment, nikdy surové kmeny. Tehdy vznikl problém s návazností jednotlivých operací - těžby, soustřeďování a manipulace. Tento stav mne přivedl na myšlenku pořídit si harvestor a vyvážecí soupravu. Úvěr na TDS jsme si vzali u francouzské banky. Do té doby jsme ročně obchodovali s 20 000 m3. Abychom dokázali využít výkon této moderní techniky museli jsme získat dalších 20 000 m3.

Jaká byla vaše volba?

Zvolili jsme finského výrobce VALMET, kterého v ČR zastupuje firma Silvaco, a.s. Praha. Pro těžbu jsme vybrali harvestor (dále jen HA) VALMET 901 v provedení 6x6 se čtyřválcovým motorem a kácecí hlavicí VALMET 960 s úřezem 65 cm. Volba tohoto typu byla založena na univerzálnosti stroje tak, aby zvládl podmínky probírkových porostů i mýtních těžeb včetně kalamitních a nahodilých těžeb. Hlavice odvětvuje kmeny až do průměru 40 cm. Vyvážecí soupravu (dále jen VS) jsme zvolili opět s ohledem na univerzálnost a na terénní podmínky ČR. Jedná se o typ v kategorii 10 tun VALMET 840 v provedení 8x8. Technologie tedy dokáže pracovat v porostech od 35 let až do mýtního věku.

Věřil jste v rentabilitu celé technologie?

V podmínkách ČR si na sebe technologie vydělává velice obtížně. V mém případě souvisela volba a nákup vlastních strojů s úmyslem mít hotový sortiment na OM tak, aby byl okamžitě prodejný. Technologie umožňuje veškeré operace (těžbu, manipulaci, vyvážení a třídění hotových sortimentů) soustředit do lesa. Odpadá tím odvoz krácených surových kmenů (SK) k manipulaci a dalšímu třídění. K zajištění chodu je potřeba 5 pracovníků, kteří zvládnou ročně 40 000 m3 dříví. To je i základní množství dřevní hmoty zaručující rentabilitu technologie.

Byl jste již tenkrát přesvědčen, že získat zákazníky v ČR bude snadné?

Většina tuzemských lesníků - zadavatelů prací - je přísně konzervativní. Problémem, který v naší republice byl a stále přetrvává, je sociální cítění ze strany zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům. Pokud potenciálním zákazníkům nabídneme naše služby, oponují faktem, že v případě zadání zakázky naší firmě budou muset propustit své zaměstnance. Technologie totiž umožňuje zpracovat až 5000 m3 za měsíc, což je množství, které klasickou technologií zaměstná několik desítek pracovníků. Z tohoto důvodu se snažíme získávat pouze část plánované těžby, třeba 1000 až 2000 m3, a tak zákazníky přesvědčit o kvalitě této technologie.

Máte představu kolik lidí je touto technologií možné nahradit?

Vezmu-li v úvahu roční výkon 50 000 m3, pak využití technologie odpovídá počtu pracovníků přibližně 1,5 lesního závodu (v těžební činnosti). Mám zkušenost, že LAS, která zpracuje 40 000 m3, zaměstnává v této činnosti fořta (polesného), technika a pět hajných v těžební činnosti plus dřevorubce, traktoristy, kočí atd. Expedici dřeva u naší společnosti zvládne jeden člověk.

Jaké porosty vám jsou zpravidla zadávány?

Ty nejhorší. Jedná se o velké svahy, porosty o velké hmotnatosti a s hlubokým zavětvením. Nejobtížnější jsou okraje porostů. Krajní stromy mají někdy tak husté a silné zavětvení, že nezbývá než vypnout HA a odvětvit je motorovou pilou.

Jak se díváte na českou klasiku - těžební technologii založenou na metodě surových kmenů, odvoz krácených SK a vazbu na manipulační sklady?

Z mého pohledu se jedná o dávno ztracenou oblast. Klasické manipulační sklady jsou minimálně o 20-30 % nákladnější než naše technologie a cena lidské práce v budoucnu poroste. Vezměme si jen skutečnost, kolika lidem musí projít jeden kmen rukama. Kolik potřebujete odvozních souprav a z jaké vzdálenosti musíte SK svážet na MS, aby se uživil. My aplikujeme moderní sortimentní metodu v porostu s prodejem na OM. V tuzemských podmínkách se vše sleduje pouze v přímých nákladech. Přitom je nutné započítat i nepřímé náklady na výrobu dřevní hmoty. Při využití naší technologie odpadá číslování a není nutné evidovat každý kmen v číselníku. Tak lze ušetřit náklady na další personál. V konečné fázi obdržíte sestavu z počítače HA, kterou předáte k návazným operacím, tj. k odvozu.

Jaký dokážete vyrábět sortiment?

Sortimenty vyrábíme podle požadavků zadavatele. Kulatinu třídíme až do pěti a vlákninu do tří tříd, které se liší průměrem na čepu a jakostí. Jakostní zařazení je záležitostí operátora HA a provádí se vizuálně. Operátor HA musí pokácet strom tak, aby viděl na čelo kmene a zjistil případný výskyt hniloby. Hlavice HA je vybavena zařízením na barevné označování jednotlivých sortimentů kombinací dvou barev. To usnadňuje a zpřesňuje návazné třídění operátorovi VS na OM. Při sortimentní metodě je většinou nejdelší sortiment dlouhý 4 m. Jinak jsme schopni vyrobit až 8 m dlouhý výřez. Je však třeba uvést, že sortimentní metoda je vhodná zejména do PÚ těžeb. HA odvětvuje (posouvá) kmen určitým směrem a pokud by měl vyrábět v probírce sortiment delší než 4 m, docházelo by k poškozování okolo stojících stromů. Pro naši VS je větší délka sortimentu nevýhodou. Například v západočeském kraji vyrábějí nesortimentní metodou kulatinu a SK od 12 do 20 m délky. Pak bychom potřebovali univerzální VS, která by byla schopna přibližovat krátký i dlouhý sortiment.

Jak si tedy poradíte, pokud zadavatel chce delší dříví, než je schopnost vaší VS?

VS jsme přizpůsobili montáží klembanku pořízeného v ČR, který jsme zrepasovali a adaptovali na naší VS.

Vraťme se k ekonomice - je lepší specializovaná dodavatelská firma nebo by HA a VS mohla mít každá LAS?

Výhodou u LAS je, že náklady stroje lze schovat do ostatních činností, takže v globálu se ztratí. V LAS však nikdy nedokáží vyrobit jeden kubík tak levně jako soukromník nebo specializovaná firma. Navíc, lidem zaměstnaným u LAS nebude tolik záležet na tom, jestli stroje stojí den nebo týden.

Kolik podobných specializovaných firem si myslíte, že by se v ČR "uživilo"?

Myslím, že by se uživila spousta specializovaných firem, ale netvrdím, že se stroji přesně této kategorie. Obecně nám nahrává i situace obsazenosti jednotlivých lesnických učilišť mladými lidmi. Běžte se podívat do lesa, kdo tam pracuje s pilou nebo traktorem a kolik z toho je mladých lidí. Čeká nás velký generační problém.

Jaké jsou tedy základní ekonomické podmínky?

Lze odhadovat, že při výkonu 50 000 m3 za rok je návratnost této technologie 3-4 roky. To je odhad v případě stávající situace s vyšším poměrem mýtních těžeb (60 % MÚ a 40 % probírek). Pokud bychom měli více probírek do 40 let, tak by návratnost mohla být ještě rychlejší. V probírkách je možné zpracovávat asi 40 000 m3 ročně v zanedbaných i nezanedbaných porostech. Pokud tedy máte 50 000 m3 těžeb neváhejte.

Kolik máte zaměstnanců a jaká je organizace práce?

Firma zaměstnává šest pracovníků a jednu účetní. Pracujeme ve dvousměnném provozu, v každé směně je po jednom operátorovi HA a VS. Délka směny je 9,5 hodiny, přičemž 1,5 hodiny je vyhrazeno na denní údržby strojů. Čistá práce trvá 8 hodin.

Velmi důležitou roli hraje lidský faktor. Jak si vybíráte zaměstnance?

Zatím neexistují žádné normy, či předpisy pro výběr pracovníků na naše stroje. Od uchazečů vyžadujeme pouze školení pro práci s hydraulickou rukou. Další zaškolení provádím osobně sám.

Kolika procenty si dovolujete odhadnout, že se TDS podílejí na celkových těžbách v ČR?

Odhaduji, že v současné době činí podíl TDS na celkových těžbách v ČR přibližně 7-8 %, přičemž nejvíce je tomu v západních Čechách.

Jak komunikujete se zadavateli prací - s každým individuálně?

Ne. Mám stanovený ceník, ve kterém zohledňuji množství dřeva, které se bude těžit. V ceně je zahrnuto provedení zásahu - těžba, odvětvování, sortimentace v porostu na PL pomocí HA, vyvážení sortimentů na OM a jejich třídění na jednotlivé skládky VS.

Můžete se zmínit o cenách?

U porostů nad 40 let se cena různí a pohybuje se od 380 do 450 Kč/m3. Hlavním kritériem je terénní přístupnost a přibližovací vzdálenost. V mýtních těžbách při sortimentní metodě se pohybujeme v cenách od 230 do 280 Kč/m3. Sortimentní metodou je myšlen vytříděný sortiment na OM. Zpracování kalamity a MÚT se cenově liší. Cena zpracování kalamitní těžby je vyšší přibližně o 10 %. Zde je nutné poznamenat, že bezpečnost práce při likvidaci kalamity naší technologií je ve srovnání s klasickým způsobem nesrovnatelně vyšší. Při porovnání s mýtní těžbou je náročnost pouze časová (záleží na typu kalamity - vývraty nebo zlomy).

Smlouváte o cenách?

O cenách zásadně nesmlouváme. Naší podmínkou je, že chceme vidět porosty dopředu. Cenu poté stanovuji podle jednotlivých porostů a je neměnná.

Rozlišujete porosty dosud nerozčleněné od rozčleněných?

Nerozlišujeme. U mladých porostů, kde rozčlenění dosud není provedeno, usilujeme o přibližovací linku (dále jen PL) maximálně rovnou s rozestupy po 20 m. U porostů již rozčleněných využíváme jejich původní rozčlenění a porostní "holiny" (využíváme míst, kde není porost). Zde PL neděláme striktně rovně, ale pochopitelně v nějaké linii.

Kdo vám vyznačuje rozčlenění PL a stromy určené k těžbě?

Vše provádíme sami. Stromy v porostu vybíráme bez předchozího vyznačení. Všichni naši zaměstnanci mají lesnické vzdělání, takže se jedná o kvalifikovaný výběr a při případné kontrole ze strany LČR nebo LAS jsme schopni obhájit námi provedené rozčlenění a následný výchovný zásah.

Tvoříte při rozčleňování nějaké spojovací linie?

Ano, zpravidla po 200 m.

U menších typů strojů jsme se setkávali se situací, že pokud při tvorbě PL stál v cestě silný strom, vedla PL okolo stromu a následně vznikaly větší škody.

My problémy s úřezem nemáme. Znovu opakuji, že hlavice zvládne 65 cm na pařezu. Pokud by se ve směru PL nacházel strom se silnějším průměrem kmene, pokácíme jej JMP.

Lišíte se od těžebního předpisu LHP?

Problém je trochu jinde. Pokud je probírka již vyznačená, je možné, že člověk, který ji předběžně vyznačoval, vůbec neuvažoval o její skutečné velikosti. Jakmile začnete PL realizovat v praxi, jste nuceni vybírat zcela jiné stromy než ty, které jsou předem vyznačené. Když totiž skutečnou PL vytváříte a vezmete předem označený strom, okamžitě vznikne "díra". Přitom tento strom může zůstat stát.

Nenařknul vás někdo z toho, že jedete "na kubíky a sbohem výchovo"?

Zatím ne. Kdykoli jsme ochotni si svoji probírku obhájit. Navíc chceme práci získat i příště.

Jaký máte vzájemný vztah s LČR, s. p.?

Přesvědčily je naše výsledky a podařilo se nám, že LČR akceptují počítačovou sestavu z HA. Tímto odpadá počítání a kubírování jednotlivých kmenů. LČR dostanou sestavu, kde je přesný počet kubických metrů podle jednotlivých sortimentů. U našeho stroje využíváme finský program, upravili jsme pouze kalibraci na tuzemské podmínky.

Jak jsou zadavatelé spokojeni s vaší prací?

Všechny LAS, u kterých pracujeme, jsou dodavatelé prací pro LČR a zatím jsme žádné problémy neměli. Zpočátku vznikaly dohady ohledně délkového měření. Při rychlosti posuvu 4 m/s bylo složitější zastavit hlavici s přesností 6 cm na čtyřech metrech délky. Seřídili jsme tedy kalibraci měřícího zařízení a upravili profil zubů měřícího kolečka. Tím jsme docílili vyšší přesnosti s tolerancí 4 cm. Odvětvení závisí na ostrosti nožů - pak je lepší než klasické.

Jaký je denní výkon vaší technologie?

Výkony jsou v průměru následující: v porostech ve věku do 40 let 45 m3 za směnu, tj. 90 m3 za den. V porostech nad 40 let 80-100 m3 za směnu, tj. 160-200 m3 za den podle intenzity práce. V mýtní těžbě lze zpracovávat 200-300 m3 denně, v průměru 250 m3. Je však nutné počítat i s prostoji. Poté průměr vychází na 200 m3 za den. V nárazových případech jsme schopni pracovat i na tři směny.

Ve kterém období provádíte práce?

Práce provádíme v průběhu celého roku. Tedy i nyní v zimním období. V současné době pracujeme asi 5 km od Dvora Králové nad Labem. Provádíme rozluky, odluky a mýtní zásahy.

Co práce v podrostním hospodářství?

Tato technologie je pro podrostní hospodářství velice vhodná, ale lze ji použít za určitých podmínek. Problém vidíme pouze v hmotnatosti, která nesmí překročit 0,75 m3. Jedná se o to, aby stroj dokázal perfektně ovlivnit pád stromu, jeho zpracování či lépe "přetlačení". Velký strom má nějak zavětvenou korunu a je kamsi nakloněn. Operátor jej musí umístit do určitého pruhu, ve kterém lze připustit poškození náletu. V podstatě jde o kvalitní směrové kácení. Nejhorší pro podrost je pád stromu - u každé technologie.

Jak postupuje HA v porostu?

Existuje několik způsobů postupu. HA postupuje 8-10 m od hranice seče. Směrem dopředu pojíždí a těží do středové části linky. Stromy odebírá zleva a zprava systémem, že kácí doprava, dává doleva, kácí zleva, dává doprava a zabírá pruh o šířce přes 20 m.

Jiným způsobem postupu je, že stroj těží nalevo nebo napravo, ale kácí do seče, aby nepoškodil stromy, které mají zůstat v porostu.

Co děláte při špatném počasí? Myslím tím dlouhotrvající deště.

Problémem technologie je, že stroje jsou těžší a na některých lokalitách mohou za určitých podmínek způsobit škody na půdě. Z tohoto důvodu nepracujeme za každou cenu. Nejobtížnější práce jsou na podmáčených stanovištích. Ohledně případných škod na půdě se tedy v našem případě jedná o různé erozní rýhy - vyjeté koleje, jak je známe např. z klasických technologií při použití LKT. HA v námi využívané technologii absolvuje jízdu po porostní půdě jednou. Pokud není půda výrazně podmáčená, škody jsou skutečně minimální. VS musí absolvovat pojezd jedním místem, v závislosti na přibližovací vzdálenosti a systému rozčlenění, 5-10x. Při opakovaném projetí stejným místem může nastat problém. Cesta většinou vydrží přepravu objemu např. 100 m3, ale pokud by měla vydržet dalších 100 m3 může dojít k potížím. O všem rozhoduje množství vody v půdě. Stává se, že absolvujeme jízdy v kolejích vzniklých při předchozí činnosti, ve kterých stojí voda. Projedeme tudy 20x, aniž by došlo k výraznému narušení půdy a při následující jízdě se stav cesty prudce zhorší. Proto se snažíme měrný tlak na půdu snižovat pomocí kolopásů Ekotrac.

Pokud vzniknou nějaké škody, snažíme se je po sobě likvidovat. Pakliže to nezvládneme vlastními silami, případ řešíme dohodou s majitelem nebo nájemcem lesa. Ve všech případech jsme se buď podíleli finančně, nebo vlastní prací na jejich likvidaci.

Co je tedy lepší? Větší náklad a méně přejezdů nebo menší náklad a více přejezdů?

Podle naší praktické zkušenosti rozhodně větší náklad a menší počet přejezdů.

Kdy a jak vznikají škody na porostu?

Největší měrou (z 90 %) se na škodách na porostu podílí operátor stroje, pokud provede nepřesně směrové kácení do porostu, který zůstává stát. V tomto případě např. suché větve káceného stromu v období oblevy odírají stojící stromy v porostu. V probírkách při posuvu kmene ve fázi odvětvování má operátor u používaného typu teleskopické ruky horší výhled doprava a záleží na jeho zkušenosti, aby nenarazil odvětvovaným kusem do vedle stojícího stromu. Operátor tedy musí odhadnout pozici stojícího stromu a pozici hlavice. Oproti jiným typům námi používaná teleskopická ruka přesahuje při zatažení obrys stroje o 90 cm a je opět věcí zkušenosti operátora, aby ji nepatrně vysunul dopředu a tím nepřesahoval obrys stroje. Výhodou Valmetu je spojení kabiny s rukou. Operátor tak nemusí celou směnu natáčet hlavu a různě se předklánět, aby viděl kam rukou sahá. Neustále je v kontaktu se strojem a má perfektní přehled. Škody VS nejsou prakticky možné, pokud je PL dobře připravená operátorem HA. Na svahu musí být PL vedena kolmo dolů - po svahu. Základem nižších škod je vhodný a pečlivý výběr obsluhy HA.

Má vliv roční období na škody?

V tomto směru má významný vliv časové období a situování těžeb. Nejhorší podmínky jsou v březnu a dubnu, proto veškerou naši činnost v této době situujeme do borových porostů, kde je únosnost půd bezproblémová. Nejvhodnější podmínky pro práci jsou v zimním období, při teplotách pod nulou.

Jak vaše stroje vyhovují nařízení lesního zákona o odbouratelných olejích?

Pro všechny hydraulické náplně používáme plně syntetický a biologicky odbouratelný olej ARAL a k mazání lišty olej BIPOL z MILO Olomouc. HA potřebuje 200 litrů na 1000 mth (5 měsíců) a VS 100 litrů (4 měsíce). VS má proti HA po 2 letech o 1000 mth více.

Co nejvíce opravujete?

Nejvíce trpí kácecí hlavice u HA, která je velice zatížená. Jde především o její mechanické části a hydraulické hadice. VS opravujeme o 40-50 % méně než HA.

Na závěr se zeptám na pohled do budoucna - jaká značka by to byla příště?

Vím, že by to byl opět VALMET. Na tom se shodneme všichni ve firmě.

Děkuji Vám za rozhovor, Oto Lasák