POSTUP OBNOVNÍ TĚŽBY VÝBĚREM JEDNOTLIVÝCH STROMŮ

Prof. ing. Zdeněk Poleno, CSc. - Lesnická fakulta ČZU Praha

Nevýhody a záporné stránky holosečného hospodářství, známé již od druhé poloviny 19. století, se ještě daleko zřetelněji projevují z ekologického pohledu a lesní hospodář je musí chápat jako zcela nevhodný hospodářský způsob, při kterém se na několik let zcela naruší vývoj ekosystému lesa. Proto k dříve již uplatňovaným neholosečným způsobům hospodaření clonnou a skupinovitou sečí se s rozvojem zásad ekologického pěstování lesů (trvale udržitelné a zejména přírodě blízké hospodaření) přistupuje k staronovému obnovnímu postupu výběrem jednotlivých stromů. Přitom se samozřejmě objevují i četné nové otázky a problémy spojené s praktickou realizací tohoto způsobu hospodaření.

ZAHÁJENÍ OBNOVY

První z nejdůležitějších otázek je stanovení nejvhodnější doby zahájení obnovy lesních porostů a intenzity jejího rozvíjení. Pojem obmýtní doby ztrácí s tímto novým způsobem hospodaření stále více na významu jako ukazatel zralosti lesních porostů a zcela vyloučeno je její používání jako kritéria pro hodnocení jednotlivých stromů (i když bývá někdy i takto chápána). Obmýtí je pouze rámcovým vymezením optimální doby k dosažení všech produktů, účinků a funkcí lesa. Vymezuje se dnes jako jedno z nejzávažnějších základních hospodářských doporučení určitým rozpětím věku porostů pro hospodářské soubory, tj. diferencovaně podle růstových podmínek, stavu lesních porostů (porostních typů) a sledovaných funkcí lesa (vyhl. MZe č. 83/1996 Sb., příl. č. 3).

Upuštění od strnulého dodržování obmýtní doby jako ukazatele zralosti lesních porostů však rozhodně neznamená, že by se začátek obnovy porostů měl volit zcela libovolně (intuitivně) nebo podle okamžiku objevení prvních náletových semenáčků. Stanovení počátku obnovy lesního porostu je významným rozhodnutím s dalšími dalekosáhlými důsledky. Náš lesní zákon stanoví pouze nejnižší hranici pro začátek obnovy, a to 80 let (§ 33, odst. 4).

Vodítkem pro stanovení začátku obnovy lesa, kterým rozumíme první za účelem obnovy provedený těžební zásah do porostu, je doporučující ustanovení LHP. Počátek obnovy je v plánu uveden vždy k počátku věkového stupně tak, že se od obmýtní doby odečte polovina doby obnovní. To je doporučená průměrná doba, se kterou se pro určitý hospodářský způsob, přírodní podmínky a druhovou skladbu mateřského porostu počítá jako s nezbytnou pro úspěšnou obnovu v požadované druhové skladbě. Obnovní doba se doporučuje pro hospodářské lesy v rozmezí 10-40 let. Pro lesy ochranné se počítá s delší obnovní dobou (až nepřetržitou).

Upozorňuji v této souvislosti na skutečnost, že takto stanovený počátek obnovy porostů nemusí vždy souhlasit se skutečným nástupem obnovy (zejména přirozené). Ta se může dostavit o něco dříve (zejména u stinných dřevin), ale také o něco později.

INTENZITA PRVNÍHO TĚŽEBNÍHO ZÁSAHU

Několikrát jsem na základě svých zkušeností z různých růstových podmínek a s různými dřevinami doporučoval, aby tento první těžební zásah byl velice mírný, poněvadž k nasemenění a vzcházení semenáčků není třeba žádný vysoký stupeň osvětlení půdy. Shoduji se v tomto směru s vynikajícími klasiky pěstování lesů, jako byli Vanselow, Assmann a Leibundgut. Assmann (1961) a později shodně s ním i Leibundgut (1981) doporučovali, aby rozvolnění porostu k začátku obnovy nepřekročilo stupeň kritické výčetní základny, při které mateřský porost ještě dosahuje 95 % stanovištně možného maximálního běžného přírůstu. Jako pomůcku pro představu úrovně kritické porostní výčetní základny uvádí Assmann, že pro většinu dřevin ve věku 100 let odpovídá úrovni tabulkového zakmenění (podle Schwappacha) 0,70-0,75; pro smrk 0,75-0,80 a pro borovici 0,80-0,85. Halaj (1986) převedl tyto údaje na úroveň tzv. přirozeného zakmenění a dále i na zakmenění vyplývající z Československých růstových tabulek (Halaj-Řehák). Z tohoto přepočtu vyplývají ještě vyšší hodnoty tabulkového kritického zakmenění: pro smrk 0,91, jedli 0,84, borovici 0,98, dub 0,87 a buk 0,83. S těmito údaji korespondují i mé poznatky o potřebném snížení zakmenění pro začátek obnovy.

Považuji proto za zcela irelevantní a zbytečnou diskusi kolem výkladu ustanovení lesního zákona (§ 31, odst. 4), které zakazuje snižovat úmyslnou těžbou zakmenění porostu pod stupeň 0,7, pokud se toto prosvětlování neprovádí ve prospěch následného porostu. Podle mého názoru lze provádět určitá opatření ve prospěch něčeho, co již existuje. Shoduji se v tomto směru s komentářem k lesnímu zákonu (Staněk 1996), kde se jako příklad k tomuto ustanovení zákona uvádí: "např. ve prospěch nárostu vzniklého přirozenou obnovou".

DALŠÍ VÝBĚR STROMŮ PŘI OBNOVNÍ TĚŽBĚ

Obnovní těžba výběrem jednotlivých stromů v pasečném lese je projevem trvalé pěstební péče o lesní porosty a stává se proto stále častějším a (jak dokládají výzkumné práce i praktické zkušenosti) také výhodnějším obnovním postupem. Umožňuje se tak individuální hodnocení stadia růstu a vývoje všech stromů nejen při výchově porostů (v mladším věku), ale po celou dobu vývoje lesních porostů. Tento směr vývoje je v pěstování lesů zcela logický. Proč by se měl porost pěstovat jen do určitého věku, aby pak byl naráz likvidován na základě zcela chybného předpokladu, že je již jako celek mýtně zralý. Každému pozorovateli lesních porostů musí být zřejmé, že mýtní zralost, stanovená pro porost jako celek pouze jeho věkem, je jen hrubě rámcová.

V každém porostu (i stejnověkém a nesmíšeném) existuje větší či menší proměnlivost znaků a vývojových stadií, čímž se jedinci téhož druhu do určité míry liší od průměrné hodnoty znaků. Může přitom jít o proměnlivost genetickou (dědičnou) nebo fenotypovou (nedědičnou, která je výsledkem působení prostředí na genotyp). Uvedená proměnlivost populací se postupně prohlubuje přirozeným nebo umělým výběrem jedinců určitých vlastností. Výsledkem přírodního (samovolného) výběru, probíhajícího po několik za sebou následujících generací lesa, je vznik dílčích populací, které se nejlépe adaptují na dané ekologické podmínky (definované např. klimatem, půdou apod.). Při působení přírodního výběru, který je základním faktorem evoluce, jsou vylučováni ti jedinci, kteří svými nároky neodpovídají existujícím či měnícím se ekologickým podmínkám. Také při pěstování lesních porostů uplatňovaný výběr může mít vliv na změnu hodnoty určitého sledovaného znaku.

Pokud jde o kvantitu výběru (a tedy postupnou redukci počtu stromů mateřského porostu), je nutno zdůraznit, že rozhodující je vývoj a přírůst mateřského porostu, nikoliv porostu následného. Z tohoto zorného pole je nutno v praxi realizované postupy považovat převážnou většinou za příliš rychlou redukci (ne-li přímo likvidaci) mateřského porostu. Ze svých i zahraničních zkušeností mohu konkrétními čísly doložit, že jednotlivé stromy postupně prosvětlovaného porostu mohou za 30-40 let obnovní doby vyprodukovat stejné nebo vyšší objemy dřeva než za celou předcházející část života (80-90 let), a to v tlustých vysoce kvalitních sortimentech. Poukazuje-li se přitom na snížený přírůst následného porostu, je to hodnocení neobjektivní, poněvadž zejména jedle a smrk jsou schopny ve vhodných růstových podmínkách žít (krnět) v úplném zástinu dlouhé desítky let, aby pak za poměrně krátkou dobu dosáhly věku odpovídajících dimenzí.

HODNOCENÍ PŘÍRŮSTU JAKO ZÁKLADNÍ KRITÉRIUM PRO VÝBĚR STROMŮ

Za nejdůležitější měřitelná kritéria pro výběr stromů v obnovní těžbě se v dosavadním vývoji LH považoval věk a tloušťka stromů. Zkušenosti však ukazují na řadu závažných nedostatků těchto kritérií, pro které jsou v současnosti zpravidla odmítána. Uznává se přitom většinou, že teoreticky je optimálním kritériem přírůst jednotlivých stromů. Pochybuje se však o možnostech praktického využívání přírůstu stromů jako kritéria pro jejich těžbu. Zjišťování kulminace průměrného přírůstu stromů je časově náročné, i když se místo objemového přírůstu pracuje s přírůstem na výčetní základně, jehož zjišťování je o mnoho jednodušší, rychlejší a hlavně několikanásobně přesnější. Při použití přírůstu na výčetní základně je samozřejmě nutno počítat s tím, že objemový přírůst nemusí být přesně proporcionální přírůstu plošnému. Podle Korfa, Eberta aj. je však objemový přírůst ve starších porostech ovlivněn výlučně přírůstem na výčetní základně, poněvadž v těchto porostech se výtvarnicová výška (h.f) již příliš nemění, a je tedy možno ji z hlediska hodnocení přírůstu považovat za konstantní. Pokud se tedy nesledují prvořadě absolutní hodnoty přírůstů, ale pouze jejich srovnávání pro různé stromy, stromové třídy a pro různé způsoby hospodaření, pak je přírůst na výčetní základně tou nejvhodnější a nejpřesnější zjistitelnou veličinou. Použití pouze tloušťkového přírůstu je nedostatečné, poněvadž tento přírůst dává výrazně odchylné výsledky při různých tloušťkách kmene.

Pro zjištění doby kulminace průměrného přírůstu (kterou je možno považovat za věk zralosti stromu z hlediska objemové produkce) je nejvýhodnější vycházet ze známé zákonitosti, že v době své kulminace se tento přírůst rovná přírůstu běžnému (viz graf). To znamená porovnávat oba uvedené přírůsty; pokud je vyšší běžný přírůst, kulminace průměrného přírůstu dosud nenastala, vyšší hodnota průměrného přírůstu svědčí o tom, že jeho kulminace již proběhla a strom je z pohledu objemové produkce již mýtně zralý. Z velikosti rozdílu obou přírůstů je možno usuzovat i na očekávanou nebo uplynulou dobu od kulminace průměrného přírůstu.

Průměrný přírůst stromu na výčetní základně se vypočítá poměrně snadno: je to současná plocha výčetní základny stromu (měřené bez kůry), dělená jeho věkem. Ke změřené tloušťce kmene (d1,3) bez kůry je třeba pouze vypočítat plochu kruhu a vydělit ji věkem stromu. Běžný přírůst stromu se počítá jako průměrný přírůst periodický (za období 5 nebo 10 let) dělený počtem let zvolené periody. Poněvadž přesnost výpočtu se snižuje s počtem let periody, doporučuji pracovat s pětiletou periodou. Běžný přírůst periodický je tedy plocha mezikruží pro tloušťku kmene na začátku a na konci zvolené periody, tedy rozdíl dvou kruhových ploch. Příslušné průměry kruhu jsou dány současnou tloušťkou kmene (d1,3) bez kůry a tloušťkou kmene před pěti lety; tuto šířku pěti letokruhů je nutno zjistit na vývrtu přírůstovým nebozezem (který má každý revírník u s. p. LČR); dostatečná přesnost při měření šířky pěti letokruhů je 0,5 mm, která se po vydělení pěti změní na 0,1 mm (průměrná šířka jednoho letokruhu).

Vzhledem k situaci, že se běžný roční přírůst odvozuje z přírůstu periodického, je třeba jej vyjadřovat k věku odpovídajícímu středu periody. V případě pětileté periody tedy pro věk o 2 roky nižší, než je věk skutečný. Srovnává-li se takto vypočítaný běžný přírůst s přírůstem průměrným, je nutno srovnání provádět pro stejný věk také u průměrného přírůstu, pro jaký byl vypočítán přírůst běžný. I když se jedná o velmi jednoduché výpočty na programovatelné kalkulačce, jde přece jen o práci časově dosti náročnou. Náročnou i přesto, že se bude používat jen v omezeném rozsahu, v porostech již obnovně rozpracovaných s relativně malým počtem stromů (charakteru solitér), jejichž přírůst již prakticky nelze nijak výrazně ovlivnit další těžbou stromů.

RACIONALIZACE POSTUPU POSUZOVÁNÍ KULMINACE PRŮMĚRNÉHO PŘÍRŮSTU

Abych na minimum snížil pracnost posuzování kulminace průměrného přírůstu na výčetní základně, zcela vyloučil všechny uvedené výpočty a omezil činnost praktického lesníka na pouhé změření tloušťky kmene (bez kůry) a průměrné šířky letokruhů v pětileté periodě, provedl jsem sám všechny potřebné výpočty. Šlo o výpočet všech potenciálně možných běžných přírůstů na výčetní základně, a to:

  • pro tloušťky kmene (bez kůry) 20-60 cm, s odstupem po 0,5 cm,
  • pro prům. šířky letokruhů od 0,4-2,1 mm, s odstupem po 0,1 mm.

    Současně jsem vypočítal pro tytéž tloušťky kmene a věky stromů (70-150 let) všechny průměrné přírůsty na výčetní základně. Porovnáním tohoto množství běžných a průměrných přírůstů jsem pak zjistil věk, kdy při dané tloušťce kmene a průměrné šířce letokruhů se oba přírůsty rovnají, tj. kdy průměrný roční přírůst věkový kulminuje. Poněvadž většinou jde o věk vyjádřený rokem s celou řadou desetinných míst, nemluvím po vyloučení těchto desetinných míst o věku, kdy se oba přírůsty rovnají, ale o nejnižším věku, kdy ještě nepoklesl běžný přírůst pod přírůst průměrný. Ve výsledné dvouargumentové tabulce je vždy pro příslušnou tloušťku kmene (bez kůry) a zjištěnou průměrnou šířku letokruhů uveden nejnižší věk, kdy běžný roční přírůst je dosud těsně nad průměrným přírůstem věkovým. O rok nižší věk (a všechny další nižší) by znamenal již větší průměrný přírůst, strom by tedy již byl po kulminaci průměrného věkového přírůstu. Naopak všechny vyšší věky stromů by při dané tloušťce a průměrné šířce letokruhů postupně znamenaly stále větší rozdíl mezi přírůstem běžným a průměrným (ve prospěch běžného přírůstu) a tedy možnost dalšího oddálení těžby stromu.

    I když na první pohled se možná zdá nelogické, že se stoupajícím věkem se zvyšuje naděje stromu na přežití, je nutno si uvědomit, že nejde o jeden strom, ale o různé stromy; běžný roční přírůst je dán tloušťkou kmene a šířkou letokruhů (není tedy vůbec ovlivněn věkem), zatímco průměrný roční přírůst je dán tloušťkou kmene a jeho věkem (nezáleží vůbec na šířce posledních letokruhů). Čím vyšší je věk stromu při stejné tloušťce kmene, tím nižší je jeho průměrný přírůst. V tabulce jsou uvedeny tloušťky kmene bez kůry v odstupňování po 0,5 cm. Doporučuji měření stromu s kůrou s přesností na 0,1 cm (1 mm) a po odečtení dvojnásobné tloušťky kůry (měřené na vývrtu s přesností taktéž na 0,1 cm) zaokrouhlit tloušťku kmene bez kůry na 0,5 cm.

    Šířky letokruhů jsou uvedeny v odstupňování po 0,1 mm, což je sice pro praktické měření v lese přednost nedosažitelná; poněvadž se však měří 5 letokruhů, stačí měření s přesností na 0,5 mm. V tabulce je uvedena nejmenší šířka průměrného letokruhu 0,4 mm (tj. pro 5 letokruhů 2,0 mm). Při této průměrné šířce letokruhů mají naději na přežití již pouze stromy ve věku nad 125 let. Při průměrné šířce letokruhů 0,3 mm by to byly dokonce pouze stromy ve věku nad 160 let. Proto se menší šířky průměrného letokruhu než 0,4 mm v tabulce neuvádějí. Jako největší šířka průměrného letokruhu je v tabulce uvedena šířka 2,1 mm. Při jakékoliv větší šířce průměrného letokruhu a jakémkoliv věku nad 70 let nemůže průměrný přírůst věkový dosáhnout větší hodnotu než běžný přírůst. Např. při šířce letokruhu 2,2 mm a tloušťce kmene 60 cm dosahuje běžný roční přírůst 41,37 cm2. Průměrný přírůst věkový při této tloušťce ve věku 70 let má hodnotu pouze 40,39 cm2 a s každým dalším rokem věku se při této tloušťce snižuje.

    PŘÍKLADY PRO POUŽITÍ TABULKY

    Příklad 1:

    Hodnotí se strom s výčetní tloušťkou 32,0 cm (bez kůry) ve věku 105 let, šířka pěti letokruhů 4,5 mm, tj. průměrná šířka jednoho letokruhu je 0,9 mm. V tabulce vyhledáme v prvním sloupci tloušťku kmene (d1,3) 32,0 cm a postupujeme v řádku doprava až do sloupce označeného v záhlaví 0,9 mm. V tomto sloupci je uveden věk 90 let. Znamená to, že hodnocený kmen ve 105. roce svého věku má ještě běžný přírůst (na výčetní základně) větší než průměrný přírůst věkový a neměl by proto být dosud těžen. Tento průměrný tloušťkový přírůst (0,9 mm) by mu byl postačil k ponechání i v 90 letech věku; v 89 letech by však tento průměrný tloušťkový přírůst již nestačil, poněvadž by běžný přírůst byl nižší než přírůst průměrný. Doplňující otázka ještě může znít: Jak dlouho ještě by měl být tento strom ponechán? Zde je nutno již vyjít z určitých předpokladů (alespoň pro nejbližších 5 let):

    a) Dosavadní tloušťkový přírůst (0,9 mm) zůstane ještě zachován. Poněvadž s rostoucí tloušťkou kmene znamená neměnný tloušťkový přírůst stoupající přírůst na výčetní základně, znamenalo by to, že není dosud dosažena ani kulminace běžného ročního přírůstu a je tedy předpoklad ještě dlouhodobého ponechání stromu.

    b) Průměrný roční tloušťkový přírůst poklesne na 0,8 mm. Za pět let se tedy zvětší tloušťka kmene o 0,8 x 5 x 2 = 8 mm a dosáhne ve věku 110 let 32,8 cm. Při přesném výpočtu bychom zjistili, že běžný roční přírůst by dosáhl 8,22 cm2 a průměrný roční přírůst 7,68 cm2. Běžný roční přírůst by sice již poklesl (dosud činil 9,02 cm2), takže kulminace běžného přírůstu by již byla překročena, kulminace průměrného přírůstu věkového by však dosud nebyla dosažena. Strom by měl i nadále zůstat zachován.

    Ke stejnému výsledku dospějeme i s pomocí tabulky: Strom má výčetní tloušťku (bez kůry) 32,8 cm a průměrný tloušťkový přírůst 0,8 mm. Tloušťku zaokrouhlíme na 33,0 cm a ve sloupci tloušťkového přírůstu 0,8 mm najdeme nejnižší věk stromu, kdy běžný roční přírůst dosud nepoklesne pod přírůst průměrný - 103 let. Nebyla ani nutná event. interpolace mezi tloušťkami 32,5 cm a 33,0 cm, poněvadž i při této interpolaci bychom dostali opět věk 103 let (úplně přesně 102,6 let). Každý vyšší věk znamená, že kulminace průměrného přírůstu věkového dosud nenastala.

    Můžeme ještě hodnotit rozdíl mezi skutečným věkem stromu a minimálním věkem, uvedeným v tabulce. V současné době dosahuje rozdíl 15 let (105 - 90), za předpokladu a) by se ještě zvětšil, za předpokladu b) by se snížil na 7 let (110 - 103).

    c) Průměrný roční tloušťkový přírůst poklesne na 0,7 mm (naznačuje to výrazný pokles šířek posledních 5 letokruhů). Za 5 let by se tedy zvětšila tloušťka kmene o 0,7 x 5 x 2 = 7 mm a dosáhla ve věku 110 let 32,7 cm. Při přesném výpočtu zjistíme, že běžný roční přírůst by dosáhl 7,17 cm2 a průměrný přírůst věkový 7,63 cm2. Průměrný přírůst je tedy větší, znamená to, že jeho kulminace byla již překročena a strom by bylo možno z hlediska pouhé objemové produkce těžit.

    Ke stejnému výsledku samozřejmě dospějeme i s pomocí tabulky: Strom by měl výčetní tloušťku 32,7 cm a průměrný tloušťkový přírůst 0,7 mm. Výčetní tloušťku zaokrouhlíme na 32,5 cm a ve sloupci tloušťkového přírůstu 0,7 mm najdeme nejnižší věk stromu, kdy běžný roční přírůst dosud nepoklesne pod přírůst průměrný, tj. 117 let. Ani zde není interpolace pro tloušťku kmene 32,7 cm nutná, poněvadž je na první pohled vidět, že by se minimální věk ještě o málo zvýšil - na 118 let.

    Příklad 2:

    Hodnotí se strom s výčetní tloušťkou 40,0 cm ve věku 100 let; šířka pěti letokruhů je 5 mm, tj. průměrná šířka jednoho letokruhu dosahuje 1,0 mm. V tabulce vyhledáme v prvním sloupci d1,3 = 40,0 cm a postupujeme v tomto řádku doprava až do sloupce 1,0 mm, kde najdeme věk 101 let. Znamená to, že strom ve věku 100 let má již běžný přírůst na výčetní základně nepatrně menší než přírůst průměrný a z hlediska pouhé objemové produkce by měl být těžen. Pokud jde o strom velmi kvalitní, s předpokládaným brzkým dosažením dimenze oddenkového výřezu, umožňující vymanipulování I. nebo II. tř., pak cena tohoto výřezu, která je násobkem ceny výřezu III. tř., plně vynahradí určitou ztrátu na objemové produkci a strom se ponechá dále ještě několik let růst.

    ZÁVĚR

    Závěrem je nutno zdůraznit, že tabulka (ve spojení s přírůstovým nebozezem) je velmi cenná pomůcka, umožňující lepší informaci o růstovém procesu stromů - samozřejmě nikoliv všech, ale stromů reprezentativních, zejména stromů vysoce kvalitních, u kterých jsme na pochybách, zda je nechat ještě růst nebo již kácet. Využití této důležité informace však musí být vždy doplněno seriózní úvahou lesního hospodáře o kvalitě stromu, o možnosti event. dalšího vývoje přírůstu (viz př. 1). Upozorňuji přitom, že nelze podceňovat ani zkušenosti s možnými přesuny stromů do vyšší stromové třídy, tedy i možnosti zvýšení přírůstu vytvořením lepších růstových podmínek nadějným stromům (třeba i tenčím), a to zejména v prvních fázích obnovy, kdy je v porostu ještě poměrně vysoký počet stromů. Pak se samozřejmě uplatňují další kritéria pro volbu stromů k těžbě či ponechání - kvalitně zformovaná koruna stromu (zejména dostatečně dlouhá a úzká), nadějný výškový přírůst stromů vrůstavých apod. Za těchto podmínek pak použití přírůstového nebozezu a tabulky slouží následně k ověření správnosti předpokladů a zvyšuje jistotu při dalším rozhodování. Použití kritéria přírůstu vylučuje stereotypní uplatňování těžby stromů tzv. cílových tlouštěk. Rozhodující pro těžbu stromu je jeho klesající přírůst a nikoliv dosažená tloušťka. Podle provedených analýz si četné stromy udržují vysoký přírůst i při značné tloušťce kmene.

    Tabulka: Nejnižší věk stromů, kdy dosud ještě nepoklesl běžný přírůst pod přírůst průměrný

    d 1,3 Šířka letokruhu (mm)
    cm 0,4 0,5 0,6 0,7 0,8 0,9 1 1,1 1,2 1,3 1,4
    20 126 101 84 72






    20,5 129 103 86 74






    21 132 106 88 76






    21,5 135 108 90 78






    22 138 111 92 79 70





    22,5 141 113 94 81 71





    23 144 116 96 83 73





    23,5 147 118 99 85 74





    24 150 121 101 86 76





    24,5
    123 103 88 77





    25
    126 105 90 79 70




    25,5
    128 107 92 80 72




    26
    131 109 94 82 73




    26,5
    133 111 95 84 74




    27
    136 113 97 85 76




    27,5
    138 115 99 87 77




    28
    141 117 101 88 79 71



    28,5
    143 119 103 90 80 72



    29
    146 122 104 91 81 73



    29,5
    148 124 106 93 83 74



    30
    151 126 108 95 84 76



    30,5

    128 110 96 85 77 70


    31

    130 111 98 87 78 71


    31,5

    132 113 99 88 79 72


    32

    134 115 101 90 81 73


    32,5

    136 117 102 91 82 75


    33

    138 119 103 92 83 76


    33,5

    140 121 105 94 84 77 71

    34

    142 122 107 95 86 78 72

    34,5

    144 124 109 97 87 79 73

    35

    147 126 110 98 88 80 74

    35,5

    149 128 112 99 89 81 75

    36

    151 129 113 101 91 83 76

    36,5


    131 115 102 92 84 77 71
    37


    133 116 104 93 85 78 72
    37,5


    135 118 105 94 86 79 73
    38


    136 119 106 96 87 80 74
    38,5


    138 121 108 97 88 81 75
    39


    140 123 109 98 89 82 76 70
    39,5


    142 125 110 99 91 83 77 71
    40


    144 126 112 101 92 84 78 72
    40,5


    145 127 113 102 93 85 79 73
    41


    147 129 115 103 94 86 80 74
    41,5


    149 130 116 104 95 87 81 75

    d 1,3 Šířka letokruhu (mm)
    cm 0,8 0,9 1 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 1,9 2 2,1
    42 132 117 106 96 88 82 76 71





    42,5 134 119 107 97 89 82 77 72





    43 135 120 108 98 90 83 78 72





    43,5 137 122 109 100 91 84 79 73





    44 138 123 111 101 92 85 79 74





    44,5 140 124 112 102 93 86 80 75 70




    45 141 126 113 103 94 87 81 76 71




    45,5 143 127 114 104 96 88 82 77 72




    46 144 129 116 105 97 89 83 77 73




    46,5 146 130 117 106 98 90 84 78 73




    47 148 132 118 108 99 91 85 79 74 70



    47,5 149 133 119 109 100 92 86 80 75 71



    48 151 134 121 110 101 93 86 81 76 71



    48,5
    135 122 111 102 94 87 82 77 72



    49
    137 123 112 103 95 88 82 77 73



    49,5
    138 124 113 104 96 89 83 78 74



    50
    140 126 114 105 97 90 84 79 74 70


    50,5
    141 127 115 106 98 91 85 80 75 71


    51
    142 128 117 107 99 92 86 80 76 72


    51,5
    144 129 118 108 100 93 87 81 76 72


    52
    145 131 119 109 101 94 87 82 77 73


    52,5
    147 132 120 110 102 94 88 83 78 74


    53
    148 133 121 111 103 95 89 84 79 74 70

    53,5
    149 134 122 112 104 96 90 84 79 75 71

    54
    151 136 123 113 105 97 91 85 80 76 72

    54,5

    137 125 114 106 98 91 86 81 76 72

    55

    138 126 115 107 99 92 87 82 77 73

    55,5

    139 127 116 107 100 93 87 82 78 74 70
    56

    141 128 117 108 101 94 88 83 79 74 71
    56,5

    142 129 118 109 102 95 89 84 79 75 72
    57

    143 130 119 110 103 96 90 85 80 76 72
    57,5

    144 131 121 111 103 97 91 85 81 76 73
    58

    146 133 122 112 104 98 91 86 81 77 73
    58,5

    147 134 123 113 105 98 92 87 82 78 74 70
    59

    148 135 124 114 106 99 93 88 83 78 75 71
    59,5

    149 136 125 115 107 100 94 88 83 79 75 72
    60

    151 137 126 116 108 101 95 89 84 80 76 72