ZÁKLADNÍ PRINCIPY LESNÍHO PRÁVA V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH - VII.

(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)
7. část - Lesní těžba a doprava

Mgr. dr. ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno

Úprava této problematiky je pro lesní právo stejně typická, jako úprava pravidel obnovy a výchovy. Pro zachování existence lesa a plnění jeho funkcí mají pravidla pro lesní těžbu a dopravu v řadě případů ještě větší význam.

 

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

Pokud jde o úpravu těžby dřeva, žádný ze srovnávaných německých zákonů výslovně nestanoví povinnost zpracovávat přednostně těžbu nahodilou jako náš LesZ. Je však možno ji odvozovat z ustanovení o povinnosti počínat si při hospodaření v lese tak, aby bylo zabráněno vzniku škod a dalších ustanovení obecnějšího charakteru. Pouze v Bádensku-Würtembersku je upraven i u nás známý institut mimořádné těžby. Ta je ale na rozdíl od nás chápána jako těžba nad periodický podnikový plán v případech, kdy není naděje na splnění celkové těžby pro celou dobu platnosti plánu ani po případném snížení těžby v dalších letech platnosti. Provedení mimořádné těžby vyžaduje svolení lesního úřadu.

Co se týče omezení velikosti seče, není možné bez povolení provádět holé seče v Sasku větší než 2 ha nebo širší než 25 m, v Bádensku-Würtembersku větší než 1 ha, pokud ovšem takovou holou seč nepředepisuje schválený podnikový plán či osnova nebo pokud taková holá seč není nutná ke vzniku přirozené obnovy. Odmítnout vydání zmíněného povolení může lesní úřad jen tehdy, když držitel lesa opakovaně nesplnil svou zalesňovací povinnost nebo pokud by provedení takové seče odporovalo principům řádného hospodaření v lese. Oba zákony pak zakazují přiřazování dalších sečí k nezajištěným kulturám.

Lesní zákon v Bádensku-Würtembersku zakazuje provádění holých sečí v jehličnatých porostech mladších než 50 let a listnatých porostech mladších než 70 let s výjimkami analogickými výjimkám ze zákazu provádění holých sečí nad 1 ha. To je vzdáleně podobné zákazu provádění mýtní úmyslné těžby v porostech mladších než 80 let, známému u nás. V Bavorsku je pak zákonem zakázáno provádět bez povolení jakékoliv holé seče v lese ochranném.

Lesní doprava je zvláštním způsobem upravena jen v Sasku a Bádensku-Würtembersku. V obou zemích je nutné stavět a udržovat lesní cesty s ohledem na ráz krajiny, ochranu půdy a ochranu přírody, přičemž lesní úřad se souhlasem jiných úřadů a obce může vlastníkovi pozemku nařídit, aby strpěl stavbu cesty na svém pozemku. Za toto omezení vlastnického práva přísluší vlastníkovi pozemku přiměřené odškodnění a naopak osoby, kterým je vybudování lesní cesty na prospěch, hradí část nákladů na výstavbu. Pokud je les možné účelně obhospodařovat jen s užitím cizího pozemku, může lesní úřad stanovit vlastníkovi takového cizího pozemku povinnost umožnit jeho užití, ovšem jen tehdy, pokud se osoba, v jejíž prospěch je povinnost stanovena, dopředu zaváže k uhrazení všech budoucích škod nebo na žádost vlastníka pozemku složí jistotu ve výši předpokládané škody.

RAKOUSKÁ REPUBLIKA

Spolkový lesní zákon v oblasti těžby dřeva v první řadě stanoví, že v mýtně nezralých porostech lesa vysokého se nesmí provádět holoseč a ani tam nesmí v důsledku těžebních zásahů poklesnout zakmenění pod 0,6. V porostech do 30 let věku je možno zakmenění snížit pod tuto hranici za předpokladu, že do 5 let bude zvýšeno na minimálně 0,6. Zákon definuje mýtně nezralý porost vysokokmenného lesa jako porost jiných než rychle rostoucích dřevin do 60 let věku a zmocňuje příslušného ministra pro vydání vyhlášky, kterou budou stanoveny rychle rostoucí dřeviny. Výjimky ze zákazu provádění holosečí i poklesu zakmenění jsou možné v odůvodněných případech. Ve vysokém lese je zakázáno provádět holoseče, které při šířce do 50 m přesáhnou délku 600 m nebo při šířce přes 50 m překročí plochu 2 ha. Vlastníci lesa jsou povinni žádat o úřední povolení k těžbě dřeva, pokud jde:

  • o holoseče a jim na roveň postavenou těžbu jednotlivých stromů (po níž se sníží zakmenění pod 0,6, nejde-li o opatření k obnově lesa) do velikosti 0,5 ha,
  • o holoseče a jim na roveň postavenou těžbu jednotlivých stromů, pokud bezprostředně navazují na plochy dřívějších holosečí s nezajištěnou kulturou, jestliže takto spojené plochy dosáhnou výměry 0,5 ha,
  • o těžby podrobené úřednímu dohledu a
  • o těžby v lesích, jejichž majitel byl v posledních pěti letech potrestán pro přestupek pustošení lesa nebo za nedodržení některých povinností.

Povolení k těžbě má tříletou platnost a vydává je okresní správní úřad, který může v případě pochybností o schopnosti nebo ochotě vlastníka splnit zalesňovací povinnost po těžbě předepsat složení zálohy na provedení těchto prací. Povinnost žádat o povolení se nevztahuje na těžby vyklizovací, po nichž zůstane na ploše zajištěná obnova, a těžby nahodilé. O povolení k těžbě nemusí žádat také vlastníci lesů, které představují tzv. podnikově hospodářskou jednotku a byl jim okresním správním úřadem odsouhlasen těžební plán na dobu maximálně 10 let, pokud jde o těžbu v rámci tohoto plánu. Plány jsou oprávněny zpracovávat pouze kvalifikované osoby (lesní hospodáři, vedoucí lesní zaměstnanci, civilní technici pro lesní hospodářství). Zákon zmocňuje zemská zákonodárství k vydání prováděcích předpisů k některým otázkám (např. stanovení horní hranice mýtní nezralosti vysokého lesa ad.). Spolkové země mají navíc další oprávnění, mohou např. omezit volné provádění těžeb, vázat na úřední povolení všechny těžby v obecních lesích, v lesích lesních agrárních společností, v lesích ochranných a chráněných atd.

Zvláštní ustanovení se týkají těžby a dopravy jedlových vánočních stromků. Je možné je těžit jen za předepsaných podmínek a při dopravě musejí být opatřeny plombou, kterou si majitel lesa musí včas objednat u okresního správního úřadu, který při té příležitosti přezkoumá, zda výřez těchto stromků neodporuje zákonu. Spolkový ministr zemědělství a lesního hospodářství je přitom zmocněn vydat podrobný předpis o formě plomb a způsobu jejich umisťování. Zemský hejtman může navíc pro určité oblasti nebo celou spolkovou zemi vyhlásit podobná opatření i pro vánoční stromy jiných druhů dřevin.

Problematice dopravy je věnován celý pátý oddíl spolkového lesního zákona. Ten definuje dopravu jako dopravu dřeva a jiných produktů lesního porostu a do toho spadající případné uložení v meziskladech, doprava pracovníků a nářadí na pracoviště a zpět. Obecná klauzule stanoví povinnost počínat si při dopravě tak, aby nebyla poškozována lesní půda, vodní toky ani lesní porosty. Doprava nemá vyvolávat erozi a nesmí rovněž bránit včasnému provedení obnovy lesa. Vlastník lesa a provozovatel dopravy jsou za škody při ní způsobené a za jejich odstranění odpovědni společně a nerozdílně.

Zákon dále zavádí pojem zařízení pro lesní dopravu, kterými jsou lesní cesty, lesní železnice a lesní lanovky. Zařízení pro lesní dopravu nejsou přístupná a použitelná veřejností s výjimkou lesní železnice, která může mít omezený veřejný provoz. Další ustanovení se týkají projektování, výstavby a údržby lesních cest. Tuto činnost je nutno provádět takovým způsobem, aby byly minimalizovány škody na lesních porostech a lesní půdě. Zákon rovněž stanoví podmínky pro projektování, budování a uvádění do provozu zmíněných dopravních zařízení. V ČR je tato problematika upravena jiným okruhem předpisů (stavební právo).

Každý vlastník nebo uživatel lesa je stejně jako u nás oprávněn dopravovat v nejnutnější míře dříví a ostatní produkty lesa přes cizí pozemky a dokonce je tam i přechodně uskladnit, pokud doprava jiným způsobem není možná nebo je nepřiměřeně nákladná. Po skončení dopravy musí být pozemek uveden pokud možno do původního stavu. Vlastník pozemku má nárok na náhradu případné škody. Doprava přes cizí pozemek se provádí za úplatu pouze tehdy, bylo-li při tom použito i cizí cesty nebo skladu dříví. V takovém případě se platí příspěvek na výstavbu a odpadá odškodnění. O případných sporech rozhoduje okresní správní úřad nebo soud. Pokud řádné hospodaření v lese není možné z důvodu chybějících dopravních zařízení, uloží okresní správní orgán na žádost vlastníka vlastníkovi lesa sousedního povinnost strpět v nezbytné míře vybudování a využívání trvalého dopravního zařízení na svém pozemku a to za odškodnění.

Zajímavým institutem rakouského lesního práva jsou dopravní společenstva, která si vlastníci pozemků mohou založit za účelem společné výstavby a údržby zařízení pro lesní dopravu, které povede přes jejich pozemky (o nich budou blíže pojednávat jiné části tohoto textu). Rozsáhlá část ustanovení zákona je věnována rovněž plavení dříví.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

V úpravě problematiky lesní těžby a dopravy zůstává na Slovensku základním pramenem práva zákon č. 100/1977 Zb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Zákon rozděluje těžbu na těžbu úmyslnou, nahodilou a mimořádnou a stanoví povinnost zpracovávat těžbu nahodilou přednostně. Těžbu je možno vykonat pouze po předcházejícím označení a písemném souhlasu odborného lesního hospodáře. Vytěžené dříví musí být na čele kmene označeno cejchem uživatele lesa registrovaným u orgánu státní správy lesů. Je zakázáno přiřazovat k nezajištěným porostům další holou seč a snižovat zakmenění pod 0,7. Velikost holé seče nesmí přesáhnout 3 ha nebo ve výjimečných případech 5 ha. Doprava a uskladnění dříví musí být prováděny tak, aby na pozemcích, porostech, lesních cestách ani vytěženém dříví nedocházelo ke škodám, nebo aby se tyto škody omezily na nejnižší možnou míru. Při zřizování a údržbě lesní dopravní sítě musí uživatel dbát na to, aby nedocházelo k erozi nebo zamokřování.

Přepravce dříví je povinen na požádání příslušníka policie, orgánu státní správy nebo lesní stráže prokázat původ přepravovaného dříví dokladem vystaveným vlastníkem nebo oprávněným uživatelem lesa. Zpracovatel dřeva je pak povinen na požádání zmíněných prokázat původ zpracovaného dřeva a vést o něm evidenci. Ministerstvo je zákonem zmocněno k vydání prováděcího předpisu, kterým by byly stanoveny podrobnosti o vyznačování těžby dřeva, cejších uživatelů, jejich registraci a související evidenci, o dokladech o původu dřeva a evidenci skladovaného dřeva.

POLSKÁ REPUBLIKA

Ustanovení polského lesního zákona, týkající se těžby dřeva a jeho dopravy, byla donedávna velmi stručná, což souviselo s existencí všeobecné povinnosti hospodařit podle zařizovacího plánu (státní lesy) nebo jeho zkrácené verze (ostatní lesy). Těžba se proto kromě ustanovení plánu řídila pouze několika základními zásadami, podle nichž bylo nutno těžbu uskutečňovat v mezích produkčních možností lesů a vedlejší lesní výtěž bylo možné získávat pouze způsobem umožňujícím její biologickou reprodukci při respektování ochrany lesního podrostu.

Zatímco uvedené zásady stále platí, od všeobecnosti povinnosti hospodařit podle zařizovacího plánu bylo v Polsku upuštěno - nevztahuje se nyní na drobné lesy o rozloze do 10 ha, které jsou buď soukromé, nebo tvoří součást Fondu státního zemědělského majetku. V těchto lesích se hospodaří podle úředního rozhodnutí, které bylo vydáno na základě inventarizace stavu lesa vedoucím okresního úřadu (soukromé lesy) nebo místně příslušným nadlesním (Fondu státního zemědělského majetku). Pokud vlastník zařizovací plán nebo zmíněné úřední rozhodnutí nedodržuje, vydá vedoucí okresního úřadu další rozhodnutí, kterým vlastníkovi přikáže splnění všech nedodržovaných povinností.

Množství vytěženého dříví se tedy řídí zařizovacím plánem, popř. jeho zkrácenou verzí, nebo úředním rozhodnutím. Zvýšení objemu těžby nad velikost stanovenou v plánu zařízení lesa ve státních lesích je možné pouze v případě nutnosti těžeb nahodilých, těžba nahodilá se přitom započítává do celkového objemu těžeb. Zvýšení objemu těžby nad rámec stanovený ve zkrácené verzi zařizovacího plánu nebo v úředním rozhodnutí lze v nestátním lese uskutečnit pouze ve výjimečných případech na základě rozhodnutí vojvody (v případě zařizovacího plánu) nebo vedoucího okresního úřadu (v případě úředního rozhodnutí).

Veškeré vytěžené dříví musí být označeno cejchem, povinnost zajistit ocejchování dříví přitom mají vlastníci lesa. Dříví pocházející z nestátních lesů cejchuje vedoucí okresního úřadu, který vlastníkovi lesa vystaví dokumenty osvědčující legalitu původu dříví. Zákon zmocňuje ministra ochrany životního prostředí, přírodních zásob a lesního hospodářství k vydání podrobnějších předpisů o cejchování dříví. Polský lesní zákon neobsahuje zvláštní ustanovení týkající se lesní dopravy.

SHRNUTÍ

Přístup k zákonné úpravě problematiky lesní těžby a dopravy se v jednotlivých sousedních státech liší. Vždy je však omezena výše těžeb, a to buď maximální velikostí seče, nebo ustanoveními schváleného plánu nebo příslušným úředním rozhodnutím, popř. kumulací všech těchto nástrojů. V Polsku a na Slovensku jsou pak zvláštní ustanovení věnována problematice označování vytěženého dříví a průvodní dokumentaci. To souvisí s vysokým počtem nelegálních těžeb a krádeží dříví, ke kterým na území těchto států v posledních letech dochází.