LESNICKÁ VÝROČÍ - SRPEN 1999

PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

1. 8. 1904 - úředně začala činnost bývalé bělské lesnické školy v novém působišti v budově býv. cukrovaru v Zákupech na Českolipsku. Vyučování na Höhere Forstlehranstalt započalo 2. 10. 1904. Vyučovacím jazykem byla němčina. V r. 1922 byla přeměněna na čtyřletou Staatliche deutsche höhere Forstschule s vyučovacím jazykem německým. Škola přešla odtržením Sudet v r. 1938 do německé říše. V důsledku válečných poměrů se na ní přestalo vyučovat v r. 1940. Po květnu 1945 již nebyla obnovena, místo ní 28. 8. 1945 byla lesnická škola v Zákupech přeložena do Trutnova a zde zřízena Státní vyšší lesnická škola v Trutnově s vyučovacím jazykem českým, viz Věstník ministerstva školství a osvěty (v Praze), ročník 1945, sešit 13 ze dne 20. 12. 1945, s. 140, článek 133, kde se vysloveně píše “vyšší lesnická škola v Zákupech (přeložena do Trutnova)”.

3. 8. 1904 - Banícka a lesnícka akademia v Banské Štiavnici byla přeměněna na čtyřletou Baníckou a lesníckou vysokou školu nadále s vyučovacím jazykem maďarským.

6. 8. 1909 - zemřel český lesník Josef Horník, lesní správce v Poběžovicích, pomolog, zahradník, vynálezce a odborný spisovatel. Narodil se 12. 5. 1835 v Dašicích. Po studiích na pražské polytechnice a banskoštiavnické lesnické akademii se stal lesním správcem na pardubickém panství. Roku 1876 sestrojil secí stroj, který kypřil půdu a současně zaséval lesní semeno. Tento všestranný a tvořivý lesník vynikl též jako publicista a odborný spisovatel. Přispíval do Doležalova Háje a vydal několik samostatných spisů: Hajný v lese a poli, 1884; Přehled lesnictví pro lesníky, hospodáře a obce, 1889; a řadu spisů z oboru pomologie a zahradnictví.

8. 8. 1954 - zemřel v Pardubicích Hubert Josef Strachota, ing., vrchní lesní komisař v. v. a bývalý myslivecký referent generálního ředitelství státních lesů a statků, lesnický a zejména myslivecký publicista a funkcionář. Narodil se 22. 3. 1896 v Novém Hradci Králové. Přednesl řadu přednášek v rozhlase, loveckých i přírodovědných spolcích a řadě mysliveckých kursů, kde byl mladým lidem opravdovým učitelem. Přispíval články do Československého lesa, Stráži myslivosti, České myslivosti ap.

13. 8. 1929 - se narodil v Praze František Fér, ing., CSc., český lesnický odborník, absolvent LF ČVUT VŠZ v Praze (1948-52, lesní inženýr). V letech 1952-63 vědecký pracovník LF VŠZ v Praze, později reorganizované na Vědecký lesnický ústav (1963-75) a Ústav aplikované ekologie a ekotechniky VŠT (1975-90) a od roku 1991 opět LF VŠZ, vše v Praze a v Kostelci n. Č. l. Ing. F. Fér se hlavně zabýval dendrologií, lesnickou botanikou a šlechtěním lesních dřevin. Vypracoval metodu vegetativního množení tolerantních typů smrku pro imisní oblasti. Hlavní jeho dílo: Kritéria hodnocení přirozených kříženců lesních dřevin (1965). Blahopřejeme k jubileu a děkujeme za práci pro čs. lesnictví a vědu.

15. 8. 1899 - při rolnické škole v Dolnici (něm. Dölitz, okr. Cheb) byla zřízena spolkem německých revírníků (Verein deutscher Forstleute in Böhmen) nižší lesnická škola (Waldbauschule). Roku 1900 byla přestěhována do Chebu, kde byla r. 1908 přeměněna na německou dvouletou školu revírnickou. Roku 1920 přestala být vydržována kuratoriem spolku a náklady přešly na město. V r. 1924 byla přeorganizována na německou jednoletou městskou školu pro lesní hajné (Waldhegerschule) s tím, že se u školy mohla zřídit i německá škola dřevařská (Holzfachschule) po způsobu dřevařsko-pilařské školy v Liptovském Hrádku. Odtržením Sudet přešla chebská lesnická škola do německé říše. Po okupaci, v květnu 1945 již nebyla obnovena.

20. 8. 1909 - se narodil v Zabludově (okr. Blansko) český pedolog a geolog Josef Pelíšek, Dr. ing., prof., od r. 1946 profesor na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně, kde působil od r. 1934 jako pedagog. Zabýval se kvartérem Československa, paleopedologií, chemismem fosilní lateritizace, pedogenezí; autor více než 300 vědeckých prací, např. Lesnická geologie (s J. Stejskalem, 1956), Lesnické půdoznalství (1957), Přehled lesních půd ČSR (1958).

24. 8. 1924 - se narodil v obci Vráto u Českých Budějovic Vlastimil Kučera, ing., emeritní profesor českých středních lesnických škol, autor a spoluautor středoškolských učebnic ochrany lesů, lesnické zoologie, myslivosti, přidružené lesní výroby, překladatel. Po maturitě na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích (1935-43) byl v roce 1943 přijat do 3. ročníku Vyšší lesnické školy v Písku, kterou po povinné předškolní lesnické praxi a totálním nasazení jako dřevorubec úspěšně ukončil maturitou na Vyšší lesnické škole v Písku v roce 1946. V letech 1948-55 pracoval v různých funkcích (laborant, řidič, vědecký pracovník) ve Výzkumném ústavu ochrany lesů v Praze pod vedením dr. ing. Aug. Kalandry. Zde měl jedinečnou příležitost studovat po katastrofálním suchu v r. 1947 hmyzí škůdce i houbové choroby. V té době vystudoval LF ČVUT v Praze (1949-53) a zároveň pracoval na katedře prof. Ant. Pfeffera. Při poradách o leteckých ochranářských akcích poznal osobně prof. Julia Komárka, prof. O. Farského, ing. B. Piwetze, dr. El. Novákovou ad. Teoretické a praktické znalosti pak mohl uplatnit v pedagogické činnosti na středních lesnických školách v Trutnově (1955-62), kde se stal propagátorem a průkopníkem zalévání přírodnin do průhledného methylmetakrylátu, LOU Obora-Kněžičky a konečně od r. 1963 na SLŠ Písek (1963-87 a 1990-97), kde vyučoval ochranu lesů a přírodního prostředí, lesnickou zoologii, přidruženou výrobu a po listopadu 1989 i německý jazyk. Jako vynikající pedagog je spoluautorem 15 vydání učebnic v českém a slovenském jazyce, a to jako spoluautor učebnic ochrany lesů, přidružené lesní výroby, myslivosti, příručky Nové směry v lesním hospodářství a vedoucím autorského kolektivu učebnice lesnické zoologie v letech 1966-1969. Přeložil známý a vyhledávaný kapesní atlas Amann: Kärfe des Waldes (Hmyz v lese). Inicioval a vedl kolektiv pedagogů písecké SLŠ při budování naučné stezky lesnické ve školním polesí Hůrka (15 tabulí, 2 odpočívadla v podobě hřibů). Podílel se na navazování odborných styků s německými lesnickými školami a fakultami i s Ústavem pro vzdělávání pracovníků v lesnictví v Gmündenu v Rakousku, jehož výsledkem je každoroční týdenní praxe 13 žáků školy a 2 pedagogů v překrásné alpské přírodě.

Po r. 1968 se snažil uskutečnit svůj sen, vycestovat jako lesnický expert do některé rozvojové země Afriky. Vystudoval na VLÚ v Kostelci nad Černými lesy dvouleté studium tropického a subtropického lesnictví zakončené písemnou závěrečnou prací a státní zkouškou z francouzštiny na PedF Univerzity Karlovy v Praze. KSČ však z kádrových důvodů jeho výjezd do zahraničí nepovolila.

Jako výrazný lesnický odborník a vynikající profesor vychoval tisíce mladých lesníků na lesnických školách v Trutnově i Písku, kde žije dosud. Jeho bibliografie publikovaných prací od roku 1949 do března 1999 vykazuje na 55 prací. Za jeho vzornou práci při výchově mladých lesníků, jakož i za práci vědeckou a výzkumnou mu patří u příležitosti jeho 75. narozenin náš dík a uznání.

19. 7. 1914 - se narodil ve Vašírově nedaleko Kladna Václav Jirkovský, sen., lesní inženýr, absolvent LF ČVUT v Praze (1937), národní správce velkostatku Dlouhá Lhota, v letech 1956-75 ředitel LZ Opočno v Orl. horách, kde před ním působil vynikající lesnický pěstitel Hugo Konias. Ing. V. Jirkovský si vytkl za cíl pozvednout opočenský LZ i po stránce technické. Velmi povznesl myslivost. Osobně se zasloužil o zkvalitnění chovu mufloní a zejména daňčí zvěře a o chov bílých daňků v Bědovicích. Zavedl polodivoký chov bažantů a později i kachen. Pod jeho vedením dosáhla myslivost na Opočně velkého rozmachu, např. i sokolnictví. V 70.-80. letech úspěšně působil i jako šéfredaktor Zpravodaje VčSL v Hradci Králové, kde už jako penzista úspěšně pracoval. Od r. 1956 byl členem oponentské rady při VÚLHM a při zkouškách pro samostatné lesní hospodáře, při mysliveckých zkouškách ap. Pracoval v Českém mysliveckém svazu a v Klubu sokolníků. Jubilantovi děkujeme za vše pozitivní, co vykonal ve prospěch českého lesnictví a myslivosti, a k jeho 85. narozeninám přejeme hodně zdraví, štěstí, spokojenosti a radost z dobře vykonaného díla.