MARKETING V DŘEVOZPRACUJÍCÍM PRUMYSLU ČR

Redakce

V rámci doprovodného programu veletrhu Wood-Tec 1998 přednesl ing. Václav Pössl z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR referát věnovaný problematice marketingu v dřevozpracujícím průmyslu ČR. Referát byl v celém znění uveřejněn v odborném časopise Drevo 5/99. Jeho zkrácenou a upravenou verzi předkládáme.

V ČR jsou dobré výchozí podmínky pro rozvoj dřevozpracujícího průmyslu. Výhodou je zejména dostatek vlastní surovinové základny - dřevní hmoty. Udržení a konkurenceschopnost výrobků podniků dřevozpracujícího průmyslu však nebude plně využitelná, pokud se v dohledné době nepodaří snížit dosavadní vysokou nákladovost, např. zvýšením výtěžnosti, zlepšením kvality výrobků, rozšířením spektra nabídky nových výrobků s využitím individuálních (resp. flexibilních) metod jejich výroby.

V dřevozpracujících firmách ze zemí EU dochází v poslední době z důvodu zvýšení konkurenceschopnosti k postupnému procesu koncentrace (fúze, odkupy majetkových podílů, vytváření strategických partnerů) a průměrná velikost podniků se zvětšuje. Podstatně více než u nás se v EU investuje do oblasti marketingu, reklamy a propagace (image značky, katalogy, reklamy v médiích, prezentace na výstavách, systém dealerů atd.) a do zakládání, řízení a rozvoje distribučních sítí. V ČR tyto procesy dosud prakticky neprobíhají, zejména v důsledku delší návratnosti takto vynaložených prostředků.

Čeští marketingoví pracovníci by měli reagovat na skutečnost, že výroba stavebního dříví v západoevropských zemích vyžaduje v daleko větší míře již dříve uvedený požadavek na lepší a definovatelnější kvalitu dřeva. I při současné stagnaci poptávky nelze kvantitativní požadavky na takto definované parametry množstevně uspokojovat, protože většina provozoven označovaných jako moderní, vůbec nemůže praktikovat individuální a flexibilní metody výroby. Moderní závody jsou “neinteligentní” a jejich systém produkce je uzpůsoben na velkokapacitní pořez. Západoevropský pilařský průmysl tak nemá, alespoň v současné době, proto zájem na tom, aby na trh přicházely dokonalejší výrobní produkty, protože by tím “narušovaly” odbyt stávající velkoprodukce. Jedním ze základních prvků marketingu by se proto mělo stát důkladné zmapování a rozbor vstupů a možných výstupů podle požadavků trhu, s maximální variabilností. Z výše uvedených důvodů se autor v referátu zabýval porovnáním těžebních kapacit ve střednědobém horizontu, tj. do roku 2011, se stávajícími zpracovatelskými kapacitami.

TĚŽEBNÍ MOŽNOSTI

Práce s údaji těžebních možností je významnou složkou marketingové strategie. Údaje o roční výši těžby celkové (určené LHP) v jednotlivých průřezových letech výhledu je třeba používat s vědomím, že se jedná o údaj modelový. Vývoj stavu lesních porostů a jejich skutečného těžebního zatížení se může od ideálního vývoje v jednotlivých letech značně odchylovat (z důvodů povahy ekologické i ekonomické). Důležitými faktory jsou např. výskyt kalamit, situace na trhu, chování vlastníků lesa aj. Tyto faktory však při vyhotovení těžebních možností do výpočtu nevstupují. Situace je taková, že z republikového i regionálního pohledu těžební možnosti lesních porostů nejsou dlouhodobě využívány. Tím dochází k zašetřování zásob a k jejich dlouhodobému růstu v lesních porostech, což je obecný trend v evropských lesích. Rozdíl mezi přírůstkem surového dříví a těžbou dosáhl v roce 1996 +44,4 %. Pro rok 1997 se předpokládal +31,0 %. Dřevní hmota je ve svém souhrnu využívána přibližně následovně: 40-43 % jde na pilařskou výrobu, 30-32 % pro celulózky, 15-17 % na vývoz, 7-15 % na výrobu aglomerovaných desek, latěk, dýh apod.

ZPRACOVATELSKÉ KAPACITY

Pilařská výroba je v rámci dřevozpracujícího průmyslu značně organizačně, a tím i kapacitně, roztříštěná. Kromě dřevozpracujícího průmyslu ji provozuje stavebnictví, strojírenství a další odvětví v působnosti MPO. Provozují ji však dále i subjekty v působnosti MZe, MŠMT, MO, Kanceláře prezidenta republiky, městské lesy aj. Podle údajů ČSÚ bylo v r. 1996 v dřevozpracujícím průmyslu evidováno celkem 28 278 firem s počtem pracovníků do 49 osob, 155 podniků s počtem pracovníků 50-249 a 17 podniků s více než 250 zaměstnanci. Lze tedy konstatovat, že většinu z celkového počtu podniků tvoří malé firmy, a to zejména vlivem transformace po roce 1989. Významným faktorem pro ČR je, že nedochází k poklesu výroby ani tržeb ve stálých cenách. Růst tržeb lze zaznamenat zejména u malých podniků do 99 osob.

Od r. 1990 se na pilách každoročně zvyšuje kapacita pořezu kulatiny. V současnosti se odhaduje na přibližně 8,5 mil. m3 (+-10 %), přičemž celková těžba dřeva ve stejném období vzrostla jen o 9 %. V důsledku nadbytečnosti pilařských provozů (30 a více procent) se v posledních letech zhoršuje využití jejich kapacit. Zastaralost jejich technického řešení dále snižuje kvalitu produkce a produktivitu práce a při dosahované tuzemské výtěžnosti asi 52 %, oproti dosahovanému standardu v zemích EU ve výši 63-65 %, zvyšuje dále požadavky na množství dodávané dřevní suroviny.

V oblasti vývozu byly v roce 1997 odstraněny množstevně omezené vývozní licence. Podstatné zvýšení vývozu dřevařské suroviny však nenastalo. Informace o významnějším zastavování provozu na pilách z důvodu nedostatku dřevní hmoty nebyla potvrzena. Svým způsobem však nerovnováha v množství vytěžené hmoty a stávajících nadbytečných kapacitách pilařských provozů ve svých důsledcích přispěje k jejich restrukturalizaci a k zefektivnění výroby.

SOUHRN

  • Těžební možnosti lesních porostů v ČR nejsou dlouhodobě využívány. Tím dochází k zašetřování zásob a dlouhodobému růstu zásob v lesních porostech - takový je i trend v evropských lesích.
  • Střednědobé prognózy (do roku 2011) nepočítají s výraznějším nárůstem těžeb v příštích letech, pokud nebude nutno realizovat ve zvýšené míře nahodilé těžby v důsledku kalamit.
  • Pro plné využití stávajících pilařských kapacit chybějí na vnitřním trhu pilařské výřezy - dodavatelské možnosti se pohybují na úrovni 6,5-7,0 mil. m3 a zpracovatelské kapacity na úrovni 8,5 mil. m3 (+- 10 %).
  • Na evropských trzích (Švédsko, Finsko, Rusko) je dřevní hmoty dostatek a její obstarání je pouze otázkou ceny, za kterou jsou zpracovatelé ochotni ji nakupovat.
  • Odstraněním množstevního omezení u licencovaných položek nenastalo v r. 1997 podstatné zvýšení vývozu dřevařské suroviny.

ZÁVĚR

Zvýšení dodávek pilařských výřezů na vnitřní trh lze očekávat za předpokladu, že:

  • Při postupujícím vyrovnání tuzemské a zahraniční ceny suroviny lze očekávat eliminování jejího vývozu. Tím bude zajištěno zvýšení dodávek asi o 1 mil. m3 pilařských výřezů pro tuzemský trh (i potom zůstane trh kapacitně nenasycen).
  • Při postupujícím vyrovnání tuzemské a zahraniční ceny suroviny lze předpokládat i zvýšený zájem o těžbu ze strany vlastníků lesů. Tím bude sníženo i dlouhodobé zašetřování zásob v lesních porostech a vytvoří se předpoklad pro zvýšené vyrovnání nabídky a poptávky po tuzemské dřevní surovině.