PROGRAM OZDRAVENÍ DUBOVÝCH POROSTŮ

Dr. František Soukup - VÚLHM Jíloviště-Strnady

Po skončení řešení výzkumného projektu “Odumírání dubů a dalších dřevin v lesních porostech s příznaky tracheomykózního onemocnění” v r. 1995 byl vznesen požadavek MZe ČR, podpořený pracovníky lesního provozu, připravit na základě výsledků dosažených při řešení výše zmiňovaného výzkumného projektu program ozdravení dubových porostů - speciálně pak genových základen a uznaných semenných porostů.

Během r. 1995 byla vypracována rámcová metodika, v níž jednotlivé kroky byly rozvrženy do doby 3-5 let, přičemž 3 roky byly považovány za minimální dobu, během níž lze alespoň částečně pozitivně ovlivnit zdravotní stav a vitalitu dubových porostů.

JEDNOTLIVÉ KROKY

Během 1. roku je třeba provést předběžný výběr ploch určených k ozdravným revitalizačním zásahům. Poté se posoudí zdravotní stav takto vybraných porostů (pomocí stálých reprezentativních ploch o 50 stromech), zjistí se genetické hodnocení, včetně dostupných historických údajů (o založení porostů, dosavadních lesopěstebních zásazích atd.). Ve vybraných porostech a jejich blízkém okolí je třeba důsledně zajistit základní hygienu a čistotu lesa. V zimě a následně v brzkém jaře 2. roku se zjišťuje ve vybraných porostech populační hustota listožravých škůdců - v případě hrozících silnějších žírů je proveden obranný zásah. Dále se v předem vybraných porostech aplikují podpůrné preparáty a hnojiva (Ibefungin pro zvýšení vitality, dusíkatofosforečná, event. draselná či hořečnatá tekutá hnojiva na list pro zlepšení úrovně výživy a k stimulaci plodivosti dubů, dolomitický vápenec a popř. i přípravky na bázi bóru k zlepšení půdních poměrů). Dále se odeberou půdní a listové vzorky k provedení analýz. Koncem léta se hodnotí zdravotní stav dubových porostů na plochách ošetřených a neošetřených (kontrolních) pomocí indexu poškození. V porostech jsou instalovány oplocenky, aby bylo možné posoudit úrodu a zdravotní stav žaludů. Ve 3. roce se podle potřeby opakují práce z prvních dvou let, dále se na vybraných plochách provede vyrovnávací hnojení podle výsledků rozborů. V 4. a 5. roce se opakují podle potřeby práce z 3. roku.

PRVNÍ POKUSNÉ ZÁSAHY

S prvními pokusnými zásahy bylo započato již v r. 1995 na LS Plasy. Během let 1996-1998 se k programu postupně připojily další lesní správy a majetky - LS Křivoklát, LS Nižbor, LRS JCM Zbiroh, LS KPR Lány, LS Vodňany, LS Hluboká n. Vlt., LS Jindřichův Hradec, SH Lesy Kinský (Chlumec n. Cidl.), LZ Židlochovice, LS Šenov, LS Šternberk, LS Prostějov, LS Strážnice (program není omezen pouze na lesy ve správě LČR). Zde je třeba ještě zmínit i oboru VÚLHM Březka, ve které je jednak zkoumán vliv různých kombinací zásahů na zde rostoucí druhy dubů různého věku, na různých stanovištích, a také vliv těchto velkoplošných zásahů na zdravotní stav chované daňčí a mufloní zvěře. K jednotlivým zásahům v rámci programu lze poznamenat následující.

Proti listožravým hmyzím škůdcům se zasahuje (podle signalizace) podle vývoje počasí koncem dubna až v 1. polovině května, letecky je aplikován biopreparát Foray FC 48 B (na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki, cca 3 l/ha). Letos byl obranný zásah uskutečněn pouze na moravských a slezských lokalitách (LS Šenov a LS Šternberk) - na jihočeských lokalitách, kde rovněž hrozily silné žíry, došlo většinou k inkoincidenci mezi rašením dubů a líhnutím housenek obalečů a píďalek, takže zde bylo možné uvažovaný zásah odvolat.

Ke zvyšování vitality a tlumení rozvoje onemocnění s tracheomykózními příznaky je aplikován nejlépe v červnu biopreparát Ibefungin (na bázi Bacillus subtilis, cca 4 l/400 l vody/ha) - letos bude toto ošetření provedeno na LS Plasy a LS Hluboká n. Vlt. Ve stejnou dobu je účelné zahájit letecké přihnojování na list tekutými hnojivy. V tomto roce bude aplikován NP-sol (160 l/320 l vody/ha) třikrát (v cca 14denních intervalech), k 2. postřiku bude přidáno stopové hnojivo Lamag-Molybden (20 l/ha), na LS Plasy a LS Hluboká n. Vlt.

V podzimních měsících je nejvhodnější doba k vápnění. Používá se přednostně mletý dolomitický vápenec (cca 3-5 t/ha, podle výsledků půdních rozborů). Letos se předpokládá jeho aplikace v nových porostech na LS Plasy. Zde je třeba se zmínit i o v tomto roce uvažovaném hnojení a vápnění vybraných bukových porostů v oblasti Krušných hor s cílem dosáhnout postupného zlepšování jejich zdravotního stavu a následného zvýšení plodivosti tak, aby mohly sloužit ke zvyšování zastoupení listnáčů v nových výsadbách sazenicemi místního původu.

ZÁVĚR

Závěrem je třeba konstatovat, že program ozdravení nesporně přináší viditelné výsledky. Výrazné zlepšení zdravotního stavu dubů lze pozorovat především na LS Plasy, kde bylo s ozdravnými zásahy započato nejdříve. Je ovšem nutné zdůraznit, že tento program není samospasitelný, ani realizovatelný na příliš velkých rozlohách. Nicméně není uzavřen a lze ho využít v dalších semenných porostech a genových základnách. Jinak se ovšem samozřejmě musíme snažit vytvářet kvalitní a zdravé porosty již při jejich zakládání používáním provenienčně a stanovištně vhodného osiva a sadby, dále pak řádnými, včas a kvalitně prováděnými potřebnými lesopěstebními opatřeními.