ZÁKLADNÍ PRINCIPY LESNÍHO PRÁVA V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH - IX

(Spolkové republice Německo, Rakousku, Polsku, Slovensku)
9. část - Lesní reprodukční materiál

Mgr. dr. ing. Martin Flora - FLD MZLU Brno

Normy upravující problematiku lesního reprodukčního materiálu představují jednu z nejdynamičtěji se rozvíjejících částí lesního práva, což se promítá do objemu a rozsahu příslušných ustanovení. Tato skutečnost do značné míry souvisí s odhalením a využitím významných závislostí mezi původem a kvalitou reprodukčního materiálu a kvalitou, stabilitou a odolností z něj vypěstovaných porostů. Lesní právo zde stanovením pravidel pro použití lesního reprodukčního materiálu směřuje k zajištění trvalosti lesa, stability, odolnosti lesních porostů a kvalitní dřevní hmoty. Význam právní úpravy v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin je v Evropě posílen i skutečností, že se jí jako jedné z mála v lesnickém sektoru věnuje právo Evropských společenství.


SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO

Úprava problematiky lesního osiva a sadebního materiálu není v Německu obsažena v lesních zákonech. Lze ji najít především ve spolkovém zákoně o lesním semenném a sadebním materiálu (Gesetz über forstliches Saat- und Pflanzgut - zkráceně BGfSP). Do jeho textu jsou důsledně zapracovány dva stěžejní předpisy Evropských společenství z oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin, a to směrnice Rady 66/404/EEC ze dne 14. června 1966 o obchodu množitelským materiálem lesních dřevin a směrnice Rady 71/161/EEC ze dne 30. března 1971 o vnější kvalitě množitelského materiálu lesních dřevin obchodovaného ve Společenství.

Ustanovení BGfSP se vztahují na devatenáct druhů dřevin, taxativně vyjmenovaných v úvodu zákona, např. jedli bělokorou, smrk ztepilý, borovici lesní, buk lesní, lípu srdčitou. Reprodukční materiál všech vymezených druhů dřevin může být v Německu předmětem obchodu (tj. už jen i nabídky na trhu) jen tehdy, pokud prokazatelně patří buď do kategorie tzv. vybraného reprodukčního materiálu, pokud jde o materiál generativního původu, nebo tzv. přezkoušeného (testovaného) reprodukčního materiálu, pokud jde o materiál generativního i vegetativního původu. Zdrojem reprodukčního materiálu mohou být porosty, semenné plantáže, klony a směsi klonů, uznané podle pravidel zmíněných níže a registrované v jednotlivých zemích ve zvláštních rejstřících, odděleně pro obě kategorie. Za zdroj vybraného reprodukčního materiálu mohou být uznány jen ty porosty a semenné plantáže, které se “díky své kvalitě jeví být vhodnými pro další pěstování a u jejichž potomků se nedá očekávat výskyt vlastností nevhodných pro lesní hospodářství”. Zdrojem přezkoušeného (testovaného) reprodukčního materiálu pak jsou ty porosty, semenné plantáže, klony a směsi klonů, jejichž potomstvo má “zlepšenou osevní hodnotu”, přičemž tato vlastnost se zjišťuje srovnávací zkouškou. Při zkoušce se vlastnosti reprodukčního materiálu porovnávají s vlastnostmi jiného, již osvědčeného reprodukčního materiálu - tzv. standardu. Zlepšenou osevní hodnotu má reprodukční materiál tehdy, když porovnávaný materiál vykazuje v porovnání se standardem výrazně lepší geneticky podmíněné vlastnosti. S reprodukčním materiálem obou kategorií je možné obchodně disponovat pouze tehdy, jsou-li vybaveny příslušnými průvodními doklady.

Dovoz reprodukčního materiálu z jiných států bez zvláštního úředního povolení je v souladu s obsahem zmíněných směrnic i s principy činnosti Evropských společenství možný pouze z členských zemí ES. Dovážený reprodukční materiál přitom musí vyhovovat požadavkům kladeným na území Německa na vybraný nebo přezkoušený reprodukční materiál, musí být vybaven úředním osvědčením a nesmí podléhat žádným jiným omezením pohybu (např. z důvodů fytosanitárních). Dovoz z jiných zemí nebo za jiných podmínek je možný pouze po udělení zvláštní úřední výjimky.

RAKOUSKÁ REPUBLIKA

Problematiku lesního reprodukčního materiálu upravoval do roku 1996 spolkový lesní zákon v samostatném, pouze této problematice věnovaném oddílu. Po vstupu Rakouska do Evropské unie byl v reakci na existující acquis communautaire v této oblasti, představovaný zejména již zmíněnými směrnicemi Rady 66/404/EEC a 71/161/EEC, přijat obdobně jako v SRN zvláštní zákon - spolkový zákon o lesním reprodukčním materiálu BGBl. 419/1996 (Bundesgesetz über forstliches Vermehrungsgut - Forstliches Vermehrungsgutgesetz), který obsahuje téměř shodnou věcnou úpravu jako německý BGfSP.

Ustanovením zákona podléhá dvacet jeden druh dřevin, tj. o dva více než v SRN. Reprodukční materiál těchto druhů může být i zde předmětem obchodu jen tehdy, pokud patří do kategorie tzv. vybraného reprodukčního materiálu (materiál generativního původu) nebo tzv. přezkoušeného reprodukčního materiálu (materiál vegetativního původu). Reprodukční materiál, který není možné do těchto kategorií zařadit, lze uvést na trh jen se souhlasem spolkového ministra zemědělství a lesního hospodářství a u některých druhů navíc jen na základě zmocnění Evropské komise.

Zdrojem vybraného a přezkoušeného reprodukčního materiálu mohou být pouze úředně uznané porosty, semenné plantáže, matečnice, klony a směsi klonů. Stejně jako v SRN mohou být za zdroj vybraného reprodukčního materiálu uznány jen ty porosty a semenné plantáže, které se “díky své kvalitě jeví být vhodnými pro další pěstování a u jejichž potomků se nedá očekávat výskyt vlastností nevhodných pro lesní hospodářství”. Zdrojem přezkoušeného reprodukčního materiálu pak mohou být matečnice, klony a směsi klonů, jejichž potomstvo má “zlepšenou kulturní hodnotu” zjišťovanou pomocí srovnávací zkoušky. Seznam uznaných zdrojů reprodukčního materiálu lesních dřevin vede Spolkový výzkumný ústav lesnický.

S reprodukčním materiálem je nutno již od sklizně disponovat odděleně podle vymezených kritérií tak, aby nedošlo k nežádoucímu smíšení s materiálem jiným. Zákon zavádí specifický pojem “podnikatelé sběru”, za něž jsou považováni vlastníci lesa a jiné osoby, které v uznaných porostech a uznaných semenných plantážích na vlastní účet sklízejí nebo nechávají sklízet osivo za účelem jeho uvedení do oběhu. Sběr osiva v uznaných porostech musí podnikatel sběru 3 dny před započetím oznámit okresnímu správnímu úřadu, který vykonává nad sběrem dohled a po skončení sklizně vystavuje osvědčení na sklizené množství osiva. Reprodukční materiál, který má být uveden do oběhu, podléhá schválení zemského hejtmana (semenný materiál) nebo okresního správního úřadu (sadební materiál). Podnikatelé jsou podle zákona povinni vést nejrůznější evidenci, a to zpracovatelské závody “knihu šišek” a “knihu semenného materiálu”, lesní školky “knihu výsevu” a “knihu sazenic”, obchodníci se semeny “knihu semenného materiálu” a obchodníci se sazenicemi “knihu sazenic”.

Veškerý reprodukční materiál, uváděný do oběhu, musí být vybaven příslušnými průvodními doklady. Dovoz reprodukčního materiálu je možný jen z členských zemí EU, ze třetích států jen na základě souhlasu spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství.

Zákon dále stanoví poměrně vysoké sankce za nedodržování jeho ustanovení, o nich však bude řeč později v části věnované otázce sankcí. Ustanovení zákona jsou upřesněna v prováděcí vyhlášce.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

V oblasti lesního reprodukčního materiálu zůstává hlavním pramenem práva zákon č. 100/1977 Zb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Vlastníci nebo uživatelé lesa jsou podle něj povinni zajistit dostatečné množství druhově a geneticky vhodného osiva a sazenic potřebných pro obnovu lesa a zalesnění určených pozemků.

Právnické i fyzické osoby, které se sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic nebo obchodem s nimi zabývají jako podnikatelskou činností, musí disponovat osvědčením odborné způsobilosti, které vydává ministerstvo pro obhospodařování půdy. V osvědčení je vymezena oblast, v nichž mohou uvedené osoby svou činnost vykonávat. Je-li podnikatelem právnická osoba, musí mít zmíněné osvědčení její pracovník. Uvedené podnikatelské subjekty jsou povinny vést evidenci o původu semen a sazenic a při jejich prodeji odevzdat kupujícímu i doklady o původu. Zalesňování lesních pozemků semeny a sazenicemi z dovozu je možné pouze na základě osvědčení vydaného ministerstvem pověřenou organizací.

Další podrobnosti obsahuje vyhláška číslo 7/1978 Zb., podle níž je možné v případě smrku, borovice, modřínu, jedle, limby, douglasky, dubu a buku použít k reprodukci pouze semena získaná z uznaných lesních porostů a výběrových stromů. Vyhláška stanoví dále podrobnosti pro uznávání lesních porostů a výběrových stromů, pro zakládání semenných plantáží a porostů a pro sběr a luštění semen lesních dřevin.

Dalším pramenem práva v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin je zákon č. 291/1996 Z.z. o odrůdách a osivech. Ten vymezuje práva a povinnosti fyzických i právnických osob při registraci odrůd a klonů lesních dřevin a při výrobě a uvádění osiva lesních dřevin na trh a dále některá pravidla pro výkon státní kontroly a zkušebnictví v této oblasti. Zákon je zaměřen především na oblast zemědělství a pokud jde o lesní dřeviny, zejména na reprodukční materiál vegetativního původu. Obsahuje pravidla pro registraci klonů a multiklonových variet lesních dřevin, pravidla pro kontrolu klonů a multiklonových variet po registraci a úpravu některých dalších otázek, včetně pravomocí Lesnického ústavu, který je orgánem státní odborné kontroly.

POLSKÁ REPUBLIKA

Polský lesní zákon neobsahuje žádná ustanovení věnovaná speciálně problematice lesního reprodukčního materiálu. V této oblasti je tedy nutno vycházet především z obecných pravidel pro hospodaření v lese.

SHRNUTÍ

Lesní právo okolních států přistupuje k úpravě problematiky reprodukčního materiálu lesních dřevin velmi rozdílně. Na jedné straně stojí liberální přístup polských, na straně druhé poměrně přísný a úpravě platné v České republice velmi podobný přístup slovenských zákonodárců. Předpisy těch států, které jsou členy Evropské unie, vycházejí zásadně z příslušných směrnic práva Evropských společenství. Vývoj v tomto směru lze očekávat ve všech zbylých sousedních zemích vzhledem k jejich zájmu o budoucí vstup do Evropské unie a z toho odvozené povinnosti harmonizace práva.