DVĚSTĚ DVACET LET OD PRVNÍHO VÝSEVU MODŘÍNU V JINDŘICHOHRADECKÝCH LESÍCH

Redakce

Dne 4. října 2000 uspořádala Česká lesnická společnost ve spolupráci s Lesy ČR, s. p., Oblastním inspektorátem Jindřichův Hradec, celostátní exkurzi na téma “220 let od prvního výsevu modřínu v jindřichohradeckých lesích”. Této akce se zúčastnilo asi 50 lesníků z celé republiky.

Účastníky přivítal oblastní inspektor Ing. Václav Malík, který zároveň upozornil, že uplynuly již tři roky od chvíle, kdy si čeští lesníci společně připomenuli 150. výročí narození Jiřího Václava Wachtela. Také tato akce byla spojena se jménem Wachtel, a to Jiřího Mikuláše Wachtla (1753-1787), který jako lesmistr na revíru Klenov poprvé provedl v roce 1780 výsev semene modřínu na Jindřichohradecku. Úvodní referáty přednesli Ing. Miroslav Vaněk, CSc. (Minulost modřínu na Jindřichohradecku), Ing. Jiří Šindelář (Význam modřínu opadavého v LH ČR, perspektivy dalšího pěstování) a Ing. Milan Duben (Hospodaření na LS Jindřichův Hradec).

LESNÍ SPRÁVA JINDŘICHŮV HRADEC

Lesní správa se rozkládá na katastrálním území o ploše 80 tis. ha v PLO 15b - Jihočeské pánve (12 650 ha), PLO 16 - Českomoravská vrchovina (10 361 ha) a PLO 10 - Středočeská pahorkatina (30 ha) a spravuje 15 610 ha lesních pozemků v majetku státu a vykonává funkci odborného lesního hospodáře na výměře 6223 ha (asi 2600 vlastníků). Na LS je zaměstnáno 21 THP, z toho 12 revírníků. V průměru jeden revírník spravuje (včetně OLH) 1820 ha, jeden revírník vykonává pouze funkci OLH, jeden má na starosti pouze státní lesy a deset revírů je smíšených.

Nadmořská výška oblasti se pohybuje v rozpětí 400-520 m, nejvyšší je vrchol Brčík (645 m n. m.). Průměrná roční teplota je 7 °C a průměrné roční srážky 600-750 mm. Z lesních vegetačních stupňů dominuje 5. - jedlobukový (31 % plochy) a 0. - bory (26 %). Z hlediska geologického převažují kyselé, přeměněné horniny krystalinika (rula). V pánvi jsou to třetihorní sedimenty (písky a štěrkopísky). Pedologické poměry charakterizuje řada kyselá. Slabě je zastoupena řada živná (na bohatších rulách a žulách). Řada podmáčená převládá na sedimentech v pánvi, jde o půdy trvale zamokřené. Značně je zastoupena i řada oglejená. Převažují písčité a hlinitopísčité půdy (66 %), oligotrofní hnědá půda a podzol. Zhruba třetina výměry lesní půdy se nachází v CHKO Třeboňsko (II. zóna). V oblasti jsou státní přírodní rezervace Borkovická blata, Lipina, Fabián, Doubí u Žíšova, Kozohlůdky a Losí blato.

Hospodářské úkoly na rok 2000 jsou: obnova lesa síjí 23 ha, sadbou 84 ha, přirozená obnova 30 ha (nezdar v obnově se předpokládá 13 %), příprava půdy pro obnovu lesa 140 ha, prořezávky 356 ha, probírky do 40 let 316 ha, přes 40 let 410 ha, lapáky na kůrovce 720 ks, lapače 230 ks, celková těžba 85 000 m3, z toho obnovní 50 000 m3. V oblasti je 110 km lesních cest asfaltových, 109 km prašných cest, 246 km zpevněných a 115 km nezpevněných svážnic.

Z kalamitních hmyzích škůdců je zde nejzávažnější klikoroh borový, jehož stav je na několika revírech kalamitní. Nejvíce však porosty poškozuje vítr. Za období 1986-1999 byla ve státních lesích provedena nahodilá těžba ve výši 636 000 m3. Za osm měsíců letošního roku to bylo 5900 m3, tj. 10,5 %. Proto zvyšování odolnosti porostů je naprosto nutné. V klenovských lesích byla tato problematika řešena celou řadou zpevňovacích prvků, ale hlavně vytvářením smíšených porostů - smrk, borovice, modřín, buk. V současné době LS věnuje maximální pozornost prevenci proti výskytu škodlivých činitelů (letošní kůrovcová těžba činila 110 m3), dosažení vysoké úrovně stavu lesa a dobrých ekonomických výsledků. Dále se zaměřuje na řádné posouzení obnovy každého porostu se snahou o přirozenou obnovu a správnou volbu a umístění melioračních a zpevňujících dřevin. Protože převážná část lesů je v Třeboňské pánvi, kde se hospodaří na borových stanovištích, nevyhne se vyššímu rozsahu umělé obnovy, a to především kvůli vysokému zastoupení mýtně zralých porostů, které je nutno rychle obnovit. V oblasti Českomoravské vysočiny jsou podmínky pro uplatnění přirozené obnovy dobré, ale i zde je nutno rychle řešit problém vysokého zastoupení mýtně zralých porostů.

MINULOST MODŘÍNU NA JINDŘICHOHRADECKU

Osudy jindřichohradeckých lesů jsou spojeny s lesnickým rodem Wachtelů, kteří zde byli ve čtyřech generacích vedoucími lesními úředníky, a to v letech 1753-1912, tedy 159 let. Po Slavatech (poslední z nich byl jako místodržící v roce 1618 svržen do hradního příkopu pražského hradu) zdědili jindřichohradecké panství Černínové z Chudenic. Na rozdíl od Slavatů se zde nikdy nezdržovali. Panství totiž nepřinášelo skoro žádný užitek, neboť leželo na pomezí Čech a Moravy a nebyl zde žádný průmysl, neexistovaly žádné silnice, železnice, splavné řeky. Většinu lesů tvořily dva komplexy - Jemčinsko přiléhající k Jihočeské pánvi a Velký les zasahující do Českomoravské vysočiny. Na počátku 18. stol. bylo rozhodnuto, že v jemčinských lesích bude zřízena obora s jelení zvěří pro parforsní hony.

Jiří Mikuláš Wachtel (1726-1787) přišel na Jindřichohradecko v roce 1753 ze Slezska, z území, které Marie Terezie musela předat Prusům. Jeho hlavním úkolem bylo zařídit vše pro pořádání parforsních honů. Wachtelové se cítili Rakušany, kteří srostli s českým prostředím. V té době již byl všeobecně znát citelný nedostatek dříví a proto ve snaze zajistit jeho dostatek rostoucím městům a vznikajícímu průmyslu byl v roce 1754 vydán “Císařský, královský patent lesů a dřeva se týkající v království Českém”. Kromě mnoha jiných ustanovení byla doporučována kultivace modřínu jako rychle rostoucí dřeviny. Dr. Josef Nožička uvádí, že v roce 1780 na návrh Vlastenecko-hospodářské společnosti v Praze (založena 1769) bylo uděleno vyznamenání panství Chodová Planá za pěstování modřínu a úspěšný způsob získávání modřínového semene.

Snad toto obojí přispělo k tomu, že i při obrovských starostech s přípravou parforsních honů nechal J. M. Wachtel v roce 1780 kultivovat modřín v revíru Klenov. Není známo, jakého původu je toto první osivo. Teprve v Průvodci ke sjezdu ČLJ v roce 1894 uvedl Jiří Václav Wachtel, že snad bylo přivezeno z Hamburku, tam se dostalo z Anglie a bylo sibiřského původu. V 19. stol. byl modřín zaváděn ve všech jindřichohradeckých revírech, a to semenem z Rakouska. Vysévání osiva modřínu do porostů se záhy jevilo jako nehospodárné a v roce 1805 se již mluví o modřínové školce v revíru Klenov.

Klenovské modříny vynikaly a vynikají kvalitou nad modříny v ostatních revírech. Proč, to není známo, typologické podmínky se jeví stejné. V Průvodci ke sjezdu ČLJ v r. 1853 se praví, že část klenovských modřínů, s ohledem na vynikající výšku a tloušťku, byla vytěžena v 60 letech, kdy dosáhla hmoty 140 sáhů (451 m3). Další modříny byly káceny v r. 1880 a 1881, tedy po 100 letech, a dosáhly výšky 26-30 m, tloušťky na pařezu 40-43 cm a průměrného objemu jednoho kmene 1,5 m3. J. V. Wachtel ve svém Průvodci ke sjezdu ČLJ v roce 1894 píše, že modříny kultivované v roce 1780 v současné době ve věku 114 let mají průměrnou výšku 38 m a prsní průměr 60 cm. Dále uvádí, že se dobře daří i modřínovým porostům 4. věkové třídy, které jsou roztroušeny ve všech zdejších revírech, zatímco do čistých modřínových porostů ve věku 30-40 let zahnízdila rakovina.

Ve svém posledním Průvodci po jindřichohradeckých lesích napsal: “V létech 1848-1852 bylo na panství jenom modřínem zalesněno asi 150 ha různých zemědělských enkláv. Ve stáří 25-30 let byly tyto porosty silně prosvětleny následkem rakoviny modřínu, podsazeny smrkem a jedlí. V současné době jsou to 30-40 leté dobře rostoucí smrkové a jedlové porosty s 60 letými, následkem silného prosvětlení velmi přirůstavými, zdravými modřínovými předrostky. Obtížná otázka, jak docílit smíšení modřínu se smrkem, mohla by být naznačeným způsobem úmyslné nestejnověkosti snadněji řešena.”

POCHŮZKA PO POROSTECH

Po vyslechnutí referátů účastníci absolvovali pochůzku po porostech, která zahrnovala šest zastávek. Na nich bylo možné shlédnout památník z roku 1780 na první výsev modřínu, přirozenou obnovu modřínu a buku, výchovu porostů, vnášení MZD a jejich ochranu, vznik smíšených porostů, přirozenou obnovu modřínu na kalamitní holině, případně posoudit vliv zvěře.

Podle sborníku připravila redakce