Editorial 12/2000

Jan Řezáč

Vážení čtenáři,

otevíráte poslední stránky Lesnické práce v tomto tisíciletí. Zamyšlení nad tím, jaké bude české lesnictví v příštím tisíciletí jsme otiskli v prvním čísle tohoto ročníku. V tomto ohledu se žádné převratné změny neočekávají, spíše postupný vývoj - nakonec lesu spíše svědčí evoluce než revoluce. To jenom my lidé stále někam spěcháme a převracíme svět vzhůru nohama. Franz Kafka kdysi napsal, že všechny lidské strasti plynou ze dvou jejich hříchů - pýchy (nedostatku pokory) a netrpělivosti. Boj s nimi je základním rozměrem v procesu stávání se Člověkem. To nám každoročně v čase vánočním (a velikonočním) připomíná příběh syna člověka Ježíše Krista.

Vážení čtenáři,

dovolte mi v tento sváteční čas se s vámi rozloučit z pozice šéfredaktora a popřát mému nástupci Ing. Janu Kozlovi mnoho úspěchů a šťastnou ruku při převádění časopisu do nového tisíciletí, do nové historické epochy. Současně přeji i Vám mnoho silných zážitků a dobrých chvil se svobodomyslnou Lesnickou prací, neboť věřím, že “spřežení se přepřahá a kočár jede dál.