LESNÍ POZEMKY V DANÍCH A ÚČETNICTVÍ - I.

1. část: Základní pojmy, nakládání s pozemky

Ing. et Ing. Milan Janásek, CSc., auditor, daňový poradce a soudní znalec v oboru oceňování podniků a v oceňování lesních pozemků a porostů, sdružení Silva audit

Jak známo z historie, daně patří od nepaměti k hlavním nástrojům, které umožňují a zajišťují fungování státu. Daň je povinná platba vybíraná orgány státní moci od subjektů (fyzických a právnických osob) v dosahu jejich působnosti. Charakteristickým znakem daní je mimoekonomické donucení, jimž si státní moc prosazuje svůj podíl na důchodech a majetku podřízených subjektů. V latinském pojmu tributum se ozývá vztah mezi vítězem a poraženým, v termínu donum zase souhlas těch, kteří měli daň platit. V termínech duty (angl.), impot (franc.), imposto (ital.) je vyjádřena myšlenka povinnosti poddaných. Jistě přiléhavý je i staročeský název berně. Vždy se jednalo a bude jednat o přerozdělení příjmů dosažených fyzickými osobami (občany) a podnikatelskými subjekty ve prospěch státu.

V ČR je soustava daní právně kodifikována zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní, který taxativně stanoví výčet daní, jež je možno u nás uplatnit. Daně v současné době tvoří hlavní zdroj příjmů státního rozpočtu a jsou tudíž jedním z nejdůležitějších nástrojů pro ovlivňování makroekonomiky celého státu. S tím úzce souvisí i otázky daňového zatížení, daňové progrese či daňové selekce, které rozhodujícím způsobem ovlivňují životní úroveň občanů i podnikatelské prostředí a jsou tudíž důležitou součástí politiky příslušné politické reprezentace.

My však tuto úroveň opustíme a budeme se věnovat daňové problematice při “pohledu zdola” z pozice daňového subjektu čili daňového poplatníka, který tak či onak je svou činností svázán s lesním hospodářstvím ať tím, že v lese podniká či les vlastní a určitým způsobem s ním nakládá. Dříve, než si však povšimneme některých daňových specifik v LH, bude jistě užitečné vysvětlit si několik základních pojmů, se kterými převážná většina daňových zákonů pracuje, aniž by je sama nějak blíže vysvětlovala či definovala. Jejich definice nalezneme především v Občanském zákoníku, Obchodním zákoníku či v některých dalších zákonech. Pro pohodlí čtenáře jsou zde uvedeny.

ZÁKLADNÍ POJMY POUŽÍVANÉ V ZÁKONNÝCH NORMÁCH

Les jako nemovitost v pojetí občanskoprávním

Předmětem našeho zájmu je les, jímž rozumíme lesní pozemky a lesní porosty na nich rostoucí. Pod jaký obecnější pojem je les zahrnován? Nejobecnější definici nalezneme v Občanském zákoníku (Zákon č. 40/1964 Sb. a jeho novely), kde v § 119 odst. 1 se rozlišují věci movité a nemovité. Jako věc v právním smyslu bývají definovány hmotné předměty a přírodní síly, které jsou ovladatelné a mohou sloužit lidské potřebě. Základním znakem věci je tedy její ovladatelnost a využitelnost.

Z § 119 odst. 2 téhož zákona pak vyplývá, že lesní pozemky jsou nemovitostmi. Uvedený odstavec totiž stanoví, že nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Pozemky jsou tedy věcí nemovitou vždy, zatímco stavby pouze při splnění podmínky spojení s pevným základem. Paragraf 120 odst. 1 dále definuje, co je součást věci. Rozumí se tím všechno to, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Za součásti pozemku se obvykle považují:

-  kulturní vrstva půdy, která je vegetačním prostředím rostlinstva,

- trvalé porosty na pozemku včetně svých součástí; tyto porosty sdílejí právní osud pozemku, a to i přesto, že pro potřeby oceňování se posuzují samostatně,

- některé venkovní úpravy,

- ložiska nevyhrazených nerostů.

Lesní porosty jako jedna z kategorií trvalých porostů jsou součástí pozemku. Mluvíme-li o lesních pozemcích, pak jsou chápány v právním smyslu vždy včetně porostů na nich rostoucích. Které pozemky jsou součástí lesního půdního fondu, určuje zákon 289/1995, o lesích.

Daňová úprava obecně

Zákon 586/1992 o dani z příjmů taxativně vypočítává, které věci jsou pro účely tohoto zákona považovány za hmotný majetek. Nepatří mezi ně pozemky a tudíž i lesní pozemky. Zároveň tento zákon pro své účely stanoví, co považuje za trvalé porosty, když definuje kategorii pěstitelských celků trvalých porostů s plodností delší než tři roky (§ 26 odst. 2, § 27 písm. g s odvolávkou na zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí). Tyto pěstitelské celky pak zahrnuje do hmotného majetku. Lesní porosty nejsou v pojetí tohoto zákona pěstitelskými celky trvalých porostů a tudíž nejsou hmotným majetkem.

Lze tedy uzavřít tím, že zákon o dani z příjmů 586/1992 lesní pozemky a na nich rostoucí lesní porosty nepovažuje za hmotný majetek; nelze je tedy daňově odpisovat, což např. lze u chmelnic a vinic a u ovocných sadů a ovocných plantáží o určité výměře a hustotě sadby. Vyhláška FSÚ 95/1976 kromě jiného pak stanoví obory, do kterých jsou pozemky rozdělovány. Obor 092 zahrnuje pozemky a porosty lesní, obor 094 ostatní trvalé porosty (kromě lesních).

Účetní úprava obecně

Postupy účtování pro podnikatele vydané jako Opatření Ministerstva financí č.j. V/20 100/1992 podle čl. I, odst. 5, písm. a) zahrnují lesní pozemky do hmotného investičního majetku, když stanoví, že do této kategorie patří pozemky, budovy a stavby bez ohledu na jejich pořizovací cenu a určují, že pozemky zařazené do oboru 092 jsou v podvojném účetnictví zachycovány na účtu 031 - Pozemky, zatímco pozemky zařazené do oboru 094 na účtu 025 - Pěstitelské celky trvalých porostů.

Pokud by lesní pozemky byly pořizovány za účelem dlouhodobého uložení volných peněžních prostředků, pak se stanou finanční investicí, kterou účetní jednotka zaúčtuje na účet 069 - Ostatní finanční investice. Od 1. 1. 1998 nemohou být pozemky zbožím, a to ani např. u realitních kanceláří, kdy je účetní jednotka pořizuje za účelem prodeje v nezměněném stavu. O jiných nemovitostech jako o zboží účtovat lze. Byť jsou pozemky z hlediska účetních předpisů hmotným investičním majetkem, nelze je odpisovat ani účetně; podle účetních předpisů jsou zařazeny do hmotného investičního majetku neodpisovaného.

Lze tedy shrnout, že lesní pozemky a porosty na nich, které jsou z hlediska vyšších právních norem považovány postupně za věc a součást věci, jsou dále specifikovány jako věci nemovité (nemovitosti). Pro potřeby daňových zákonů jsou rovněž považovány za nemovitosti, zatímco pro potřebu pouze zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. jsou z pojmu hmotný majetek vyloučeny. Pro potřeby účetnictví jsou pak zahrnovány do skupiny hmotného investičního majetku - HIM, případně finančních investic.

NAKLÁDÁNÍ S POZEMKY - DAŇOVÁ A ÚČETNÍ SPECIFIKA

Daňová úprava podrobně

Další výklad daňových a účetních zvláštností spojených s lesními pozemky lze vést buďto podle typických hospodářských operací, které lze s pozemky provádět a na nich vysvětlit příslušná specifika, anebo pojednat o těchto specifických úpravách v rámci jednotlivých daňových a příp. účetních zákonů a předpisů. V našem případě zvolíme první přístup.

Jaké jsou základní hospodářské operace prováděné s lesními pozemky a na nich rostoucími porosty?

Především je lze nabývat, tzn. získávat k nim vlastnické právo. Nabývání věcí a tedy i pozemků ze smlouvy, ať již jde o smlouvu kupní, darovací, směnnou, smíšenou, či společenskou (jde o nabytí na základě vůle obou stran), se označuje jako převod vlastnického práva. Nabývání děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem se označuje jako přechod vlastnického práva.

Základní způsoby nabývání pozemků: koupě ve dvou variantách (do osobního vlastnictví, do obchodního majetku); darem; směnou za jinou věc; vkladem ve dvou variantách (z osobního vlastnictví do obchodního majetku, nepeněžitý - vklad) do podnikání třetí osobou); děděním; nájem jako nabytí uživatelských práv (změna uživatele nikoliv vlastníka). Pozemky nelze nabývat výstavbou (pořízením ve vlastní režii).

Základní způsoby pozbytí pozemku: prodej ve dvou variantách (z osobního majetku, z obchodního majetku); darování; vklad ve dvou variantách (vynětí z obchodního majetku, účast na podnikání třetí osoby vložením pozemku jako nepeněžitý vklad); pronájem pozemku postoupením uživatelských práv. Likvidace pozemku na rozdíl od jiných nemovitostí není možná. Pozemky lze samozřejmě držet, hospodařit na nich a používat je k podnikání.

Převod na základě kupní smlouvy (koupě a prodej pozemku, též úplatné nabytí či zcizení)

Daň z příjmů podle zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb.

Zdrojem příjmů na území ČR jsou podle § 22 zákona o dani z příjmů vždy: příjmy z prodeje pozemků umístěných na území ČR; příjmy z práv spojených s pozemky na území ČR; příjmy z užívání pozemků na území ČR.

Při nákupu pozemku (včetně lesního porostu) zaplatí kupující prodávajícímu kupní cenu uvedenou ve smlouvě. Tato kupní cena není v okamžiku nákupu pro kupujícího nákladem na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely (dále jen “daňový náklad”) bez rozdílu ať již následně vloží takovýto lesní pozemek do svého obchodního majetku či nikoliv. Daňově neuznatelné jsou i další výdaje spojené s pořízením, jako jsou splátky a úroky z úvěrů spojené s jejich pořízením, jsou-li součástí pořizovací ceny. Dále jsou součástí pořizovací ceny výdaje spojené s průzkumnými, geologickými, geodetickými a projektovými pracemi, poplatky za dočasné a trvalé odnětí lesní půdy, pokud předcházely termínu uvedení pořizované investice do užívání. Daň z nemovitostí, a to i v případě, že je zaplacena za původního poplatníka kupujícím či daň z převodu nemovitosti, je-li zaplacena kupujícím jako ručitelem za původního vlastníka, je podle § 24, odst. 2, písm. ch, zákona o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. daňově uznatelným nákladem. Vzhledem k tomu, že pozemky se daňově ani účetně neodpisují, nelze náklady zahrnuté do pořizovací ceny uplatnit ani formou odpisů. Lze je daňově uplatnit pouze v případě jejich dalšího prodeje.

Pro daňové a účetní účely je důležitý okamžik nabytí vlastnictví pozemku. Převádí-li se pozemek na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů. U prodávajícího daň z příjmů nepostihuje samotné vlastnění nebo držbu pozemku, ale pouze příjmy plynoucí z prodeje tohoto majetku. Způsob zdanění prodeje lesního pozemku závisí na tom, je-li v okamžiku prodeje zahrnut v obchodním majetku či nikoliv:

1. Jestliže lesní pozemek je v okamžiku prodeje zahrnut do obchodního majetku (je o něm účtováno), pak příjem z jeho prodeje podléhá u fyzických osob dani z příjmů podle § 7, u právnických osob je součástí výnosů tvořící jejich hospodářský výsledek. Význačnou zvláštností zdanění pozemků při jejich prodeji je ustanovení § 24, odst. 2, písm. t. Podle tohoto ustanovení je daňově uznatelným výdajem vstupní cena pozemku, ale na rozdíl od prodeje ostatních odpisovaných nemovitostí pouze do výše příjmů z jejich prodeje. Případná ztráta z prodeje je tedy daňově neuznatelná. V případě, že u prodávaného lesního pozemku byla vytvořena rezerva na pěstební činnost, je třeba ji zcela nebo její nevyčerpanou část zahrnout do příjmů. 

2. Jestliže lesní pozemek není a ani nebyl v obchodním majetku zahrnut, pak existuje dvojí možnost zdanění (netýká se právnických osob). Jde o případ, kdy vlastník lesa s lesem nepodniká a má jej pouze v osobním vlastnictví. Buďto příjem z jeho prodeje podléhá u fyzických osob dani z příjmů podle § 10, nebo je od daně z příjmů osvobozen. To, který způsob zdanění bude uplatněn, závisí na vyhodnocení tzv. časového testu, který je obsažen v § 4, odst. 1, písm. b zákona. Osvobozen bude takový příjem z prodeje pozemku, u kterého doba mezi nabytím a prodejem přesáhne 5 let. Pokud tento časový test není splněn (doba držení je rovna nebo kratší než 5 let), pak se příjem z prodeje zdaňuje podle § 10 zákona o dani z příjmů. Tuto tzv. spekulační lhůtu nelze obejít ani s využitím smlouvy o smlouvě budoucí, pokud prodávající obdrží úhradu v kratší době, než je zmíněný časový test. Úleva existuje pouze u dědiců v řadě přímé a u manželů.

Pokud doba mezi nabytím a prodejem je pět let a méně, podléhá příjem z prodeje pozemku zdanění podle § 10, odst. 1, písm. b. Základem daně je v tomto případě příjem z prodeje (kupní cena) snížený o výdaje prokazatelně vynaložené při nabytí pozemku. Jestliže byl pozemek technicky zhodnocen (meliorace, úprava odtokových poměrů), lze zůstatkovou hodnotu tohoto technického zhodnocení uplatnit do výdajů. K hodnotě vlastní práce se nepřihlíží. V případě, že prodávající koupil lesní pozemek, který byl holinou a tento pozemek zalesnil tak, že nakoupil sazenice a vlastnoručně je vysázel, pak výdajem při následném prodeji je pouze náklad na sazenice, hodnota vlastní práce výdajem není. Výdajem je rovněž zaplacená daň z nemovitostí v období, kdy je příjem zdaňován a zaplacená daň z převodu nemovitostí i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období. Rovněž tak je daňovým výdajem i náklad na znalecké ocenění pozemku. V této souvislosti upozorňuji na dikci zákona o prokázaných výdajích, kterou nutno beze zbytku splnit (doklady o vynaložených nákladech je nutno pečlivě uschovávat)!

Obdobně jako u příjmů zdaňovaných podle § 7, se k případné ztrátě z prodeje pozemku nepřihlíží a nelze ji daňově uplatnit. Podle pokynů MF (Pokyn č. D-190) se jednotlivým příjmem uvedeným v § 10 rozumí např. příjem z prodeje nemovitostí, tedy prodej všech pozemků ve zdaňovacím období. Při uplatnění institutu osvobození je nutno dbát na počítání doby držení odvozené od termínu převodu práv v katastru nemovitostí a na důsledné stanovení vstupní ceny při nákupu pozemku.

3. Jestliže byl pozemek zahrnut v obchodním majetku, ale v okamžiku prodeje již v obchodním majetku zahrnut není, řídí se režim zdanění opět podle časového testu, který je tentokrát stanoven jako doba, která uplynula od okamžiku vynětí z obchodního majetku. Pokud je delší než pět let, pak je příjem z prodeje osvobozen, v opačném případě podléhá dani podle § 10. Jinak pro tento případ platí beze zbytku ustanovení uvedená v předchozích odstavcích.

Zákon dále pamatuje na případy splátkového resp. zálohového prodejereinvestiční úlevu pozemku. Náklady spojené s nabytím pozemku lze v těchto případech uplatnit maximálně do výše příjmu splátky. Pro úplnost uvádím, že tzv. spočívající v možnosti odpočtu části vstupní ceny podle § 34 nelze u pozemků využít, protože nejsou hmotným majetkem. Na závěr této stati upozorňuji ještě na ustanovení § 23 odst. 7, který specifikuje posuzování kupních cen v případech prodeje a koupě mezi osobami ekonomicky, personálně nebo jinak spojenými.

Účetní zvláštnosti pozemků podrobně

Kromě již zmíněných si zaslouží pozornost definice dne uskutečnění účetního případu při prodeji pozemků. Je jím den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Tento den je tedy rozhodující pro prodávajícího pro zaúčtování do příjmů z prodeje investičního majetku a tudíž i pro zahrnutí těchto příjmů do základu daně. Pro ocenění pozemků v účetnictví je možno ve smyslu § 25 zákona o účetnictví 563/1992 použít pořizovací cenu nebo reprodukční pořizovací cenu. Ocenění na úrovni vlastních nákladů nelze použít, protože pozemek nelze nově vytvořit ve vlastní režii. Je ovšem otázkou, jak naložit s případem, kdy byl koupen lesní pozemek, který je holinou, či nelesní pozemek a v obou případech bylo provedeno zalesnění. Náklady spojené se vznikem porostu, byť porost je součástí pozemku, nejsou podle současné právní úpravy ani položkou zvyšující pořizovací cenu, ani technickým zhodnocením, ale daňově uznatelným provozním nákladem.

Zvláštní úpravu má i nákup pozemku včetně lesa (lesního porostu). V účtové třídě 0, čl. IX, odst. 2 Postupů účtování pro podnikatele je uvedeno (podle mého soudu poněkud terminologicky nepřesně): Do pořizovací ceny pozemku se zahrne hodnota koupeného lesa, pokud byl koupen za účelem jeho pěstování. Pokud tedy koupíme lesní pozemek včetně lesního porostu, kterým bude např. zajištěná kultura, jejíž cena je poměrně nízká, pak v tomto ocenění bude pozemek zachycen v účetnictví po celou dobu bez ohledu na to, že postupem doby s růstem hodnoty lesního porostu během doby obmýtí se mění i cena pozemku. V tomto ocenění zůstane v účetnictví lesní pozemek zachycen i jako holina po provedené mýtní těžbě.

Současná platná úprava účetnictví na tuto skutečnost nereaguje, možnost korekce hodnot tohoto aktiva pomocí opravné položky není možná vzhledem k tomu, že opravnou položku nelze vytvářet při růstu hodnoty příslušné majetkové složky. Na snížení hodnoty lesního pozemku po provedené mýtní těžbě, kdy zůstává holina k zalesnění, bylo by možno podle mého soudu opravnou položku použít do doby, než se lesní porost dostane do stadia, v němž byl před lety koupen. Že zde dochází k evidentnímu zpochybnění zásady věrného obrazu v účetnictví je nasnadě. V určitém okamžiku vznikají tzv. tiché rezervy, v jiném je majetek zachycený v účetnictví nadhodnocen.

Pokud účetní jednotka koupila po 1. 1. 1997 pozemek s ložiskem nevyhrazeného nerostu (pískovna, ložisko rašeliny apod.), bude zvlášť účtovat o pozemku a zvlášť o ložisku (na účtu 029 - Ostatní hmotný investiční majetek). Oceněním ložiska je kladný rozdíl mezi pořizovací cenou pozemku a cenou tohoto pozemku podle právního předpisu platného v době pořízení (podle oceňovací vyhlášky 279/1997). Ložisko těžené v souladu s vyhláškou 175/1992 se odpisuje odpisovou sazbou na jednotku těženého množství na základě skutečné těžby. Účetní odpisy jsou považovány také za daňové výdaje v souladu se zákonem o dani z příjmů 586/1992.

Nakonec jen krátká zmínka o tom, jak je pozemek vkládán do obchodního majetku. Bylo již řečeno, že tím, když o něm začne být účtováno. Obdoba platí i pro vynětí z obchodního majetku.

V jednoduchém účetnictví je o pořízení koupí účtováno zúčtováním pořizovací ceny v peněžním deníku do nedaňových výdajů a zachycením na inventární kartě. V podvojném účetnictví zúčtováním na účet 042 - Pořízení hmotných investic s převodem na účet 031 - Pozemky. Prodej je v jednoduchém účetnictví zúčtován v peněžním deníku jako daňový příjem a v rámci uzávěrkových nepeněžních operací je vstupní (pořizovací) cena uplatněna jako daňový náklad (jen do výše příjmů z prodeje). V podvojném účetnictví je pořizovací cena zúčtována ve prospěch účtu 031 - Pozemky a na vrub účtu 551 - Odpisy nehmotného a hmotného investičního majetku. Daňově uznatelným nákladem však opět bude jen ta část, která nepřevyšuje výnosy z prodeje.

Poněkud odlišně je třeba řešit případy, kdy je pozemek kupován společně s další nemovitostí a na kupní smlouvě je uvedena pouze souhrnná částka. Protože je z hlediska daňového i účetního nutné odlišit investiční majetek odpisovaný (stanovení odpisů) a neodpisovaný (pozemek), rozdělí se kupní cena na obě tyto skupiny v poměru, v jakém jsou oceněny ve znaleckém posudku a v tomto poměru se vloží do obchodního majetku. Stejný postup musí uplatnit i prodávající pro stanovení prodejní ceny pozemku (vzhledem k tomu, že vstupní cenu pozemku lze uplatnit jako daňový výdaj jen do výše příjmů z prodeje).

Další variantou úplatného nabytí je případ, kdy je nakupován soubor pozemků spolu s dalším majetkem (často se vyskytuje při koupi v dražbě), přičemž je známa kupní cena pouze u celého souboru, nikoliv však u jednotlivých majetkových složek. V tomto případě, pokud kupující takovýto soubor vkládá do obchodního majetku, účtuje v jednoduchém i podvojném účetnictví o tzv. opravné položce k úplatně nabytému majetku. Výše opravné položky se stanoví jako rozdíl mezi kupní cenou a oceněním souboru majetku v účetnictví prodávajícího subjektu, pokud prodávající je účetní jednotkou, nebo jako rozdíl mezi kupní cenou a souhrnem individuálně přeceněných majetkových složek znalcem. Jestliže je kupní cena vyšší než ocenění v účetnictví či ocenění stanovené znalcem, jedná se o opravnou položku aktivní, která se postupně po dobu 15 let odpisuje jako daňový výdaj, v opačném případě jde o opravnou položku pasivní, která se rovnoměrně po dobu 15 let zahrnuje do příjmů:

- Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí č. 357/1992 Sb.

Úplatný převod nebo přechod vlastnictví pozemku je předmětem daně z převodu nemovitostí, a to i v případě, že dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. Zrušením smlouvy nevzniká nárok na vrácení daně. Základem daně je cena zjištěná podle zvláštního předpisu (tím je zákon o oceňování majetku 151/1997 a vyhláška 279/1997) platná v den nabytí nemovitosti. Je-li však sjednaná kupní cena vyšší, je základem daně cena sjednaná. Zákon se tak dosti účinně brání spekulativním převodům za symbolickou cenu a také převodům “bezcenných” pozemků za horentní sumy mezi provázanými subjekty, což může např. sloužit jako forma skrytého vyplácení podílů. Sazba daně je univerzální a konstantní ve výši 5 % ze základu daně. Případný příbuzenský vztah mezi převodcem a nabyvatelem nemá vliv na sazbu daně. Poplatníkem daně je v zásadě převodce (prodávající). Nabyvatel je v tomto případě ručitelem. Zákon zná řadu titulů, kdy jsou převody pozemků od daně z nemovitostí osvobozeny (§ 20). Řada z nich se týká především převodů spojených s privatizací a likvidací státních podniků a akciových společností s plnou účastí státu.

- Zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/ 1992 Sb.

Pozemky mají své specifické zdanění i v případě úplatného či bezúplatného převodu. Zatímco takovýto převod je u ostatních nemovitostí předmětem DPH, u pozemků tomu tak není. Převod lesních pozemků (včetně lesních porostů) a jejich dalších součástí (závlahové systémy, meliorace zpevněné cesty apod.), pokud tyto předměty nejsou samostatnou věcí, nepovažuje se za zdanitelné plnění (§ 7, odst. 5, bod a) a tudíž není předmětem daně.

- Zákon o dani z nemovitostí č. 338/ 1992 Sb.

Nabytím do vlastnictví vzniká majiteli povinnost platit daň z nemovitostí, speciálně daň z pozemků. Základem daně u pozemků hospodářských lesů je cena zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období s možností stanovit základ daně i jako součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč za 1 m2. Lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, nejsou předmětem daně.

Zákon zná řadu titulů, kdy jsou lesní pozemky osvobozeny od daně, nejdůležitější z nich v následujícím uvádím: pozemky ve vlastnictví státu; pozemky ve vlastnictví obcí; pozemky sloužící školám a školským zařízením (školní hospodářství a školní podniky); pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, loukách a pastvinách; lesní pozemky na dobu 25 let počínaje rokem následujícím po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním, kterým byly vráceny lesní výrobě; pozemky hospodářských lesů do výměry 10 ha, vydané vlastníkům na základě zvláštních předpisů (zákon č 229/1992 Sb.), pokud na nich sami nebo osoby blízké hospodaří a nejsou pronajímány jiným subjektům (osvobození platilo jen pro období 1993-1997).

Poplatníkem daně je v zásadě ten, kdo je vlastníkem pozemku k 1. 1. běžného roku.

V dalším příspěvku (v LP 1/2001) pojednáme o daňových a účetních zvláštnostech u zbývajících způsobů nakládání s pozemky.