ZEMŘEL FOTOGRAF LESŮ RUDOLF JANDA

Vojtěch Richtár

Ve věku 93 let, 26. září 2000 zemřel v Ostravě vynikající fotograf, znalec lesů, stromů a lesní estetiky, vnímavý člověk k přírodě, krajině a k lesům v pojetí ekologického myšlení a chápání lesa jako ekosystému - Dr. Rudolf Janda.

Narodil se 15. září 1907 v rodině textilního dělníka a švadleny ve Frenštátu pod Radhoštěm, ale už od svých tří let žil s rodinou v Místku, kde studoval gymnázium, středoškolská studia ukončil po tříletém studiu na lyceu v Dijonu ve Francii v r. 1926. Poté vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a po studiích působil ve státní správě v Brně a ve Frýdku, kde se v r. 1945 stal prvním poválečným předsedou Městského národního výboru již sloučeného Frýdku-Místku.

Od začátku vysokoškolských studií fotografoval výhradně černobílou technikou a svůj zájem uplatnil nejdříve ve fotografování pralesů, stromů, lesů hor, ale také aglomerací Ostravska a městské architektury. Vydal knihy Prales v Beskydách (1943) a Naše pralesy (1951), kde svým fotoaparátem zachycoval často i drama pralesů - polomy, škůdce lesa, umírající stromy vedle nadějných mlazin. Podílel se také na filmu Naše pralesy a vytvářel fotografické cykly, z nejznámějších jsou Prales Mionší, Řeka Odra, Jeseníky, Beskydy neznámé a Chráněná území Slovenska.

Rudolf Janda ovládal čtyři evropské jazyky a proto mohl za fotografováním vycestovat do několika států Evropy - Španělska, Anglie, Francie, Bulharska a Rumunska, kde fotoaparátem zachycoval hlavně lesy i jejich interiéry, ale vydal se také do Tuniska, Kanady i Kolumbie, kde zachytil jak přírodu, tak americké deštné pralesy. Všude, kde cestoval, současně přednášel o přírodě, zvláště o lesích a vše dokumentoval na profesionálních diapozitivech. Jeho fotografický archiv čítal přes 15 000 snímků, které zasluhují obdiv autorovy práce.

Rozloučení s moudrým, obdivuhodným a skromným člověkem, Dr. Rudolfem Jandou, se konalo ve smuteční síni na frýdeckém hřbitově. Za lesnickou obec se s ním rozloučil autor tohoto článku.