LESNICKÁ VÝROČÍ - ÚNOR 2000

PhDr. Jiří Uhlíř, emeritní profesor SLŠ Trutnov a řádný člen Obce spisovatelů

- 4. 2. 1895 - ve Spáleném Poříčí na Plzeňsku zemřel Alois Wagner, český lesmistr na panství pražské metropolitní kapituly, "král silnic", zvelebovatel lesního hospodářství. Racionalizoval lesní výrobu vybudováním sklárny, parní pily v 70. letech 19. století, kdy byly spálenopoříčské lesy postiženy sněhovým polomem, větrem a kůrovcem. Vybudoval dokonalé lesní cesty a silnice. Značnou pozornost věnoval zlepšení sociálních a hmotných poměrů lesních i ostatních zaměstnanců. Lesmistr A. Wagner byl nejen vynikajícím lesníkem, ale i vzorným vlastencem a lidumilem vzácného charakteru. Narodil se 22. 7. v myslivně Vorli na Nasavrcku.

- 7. 2. 1955 - v Praze zemřel Dr. Julius Komárek, univerzitní profesor, významný český zoolog, entomolog, lesnický odborník a výzkumník, člen korespondent ČSAV. Narodil se 15. 8. 1892 jako syn lesmistra v Železné Rudě na Šumavě. Vystudoval gymnázium v Klatovech, Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a pak působil jako středoškolský profesor (1916-21). Roku 1921 založil Státní výzkumný ústav pro ochranu lesů a myslivosti v Jílovišti-Strnadech (1921-1945 ředitelem), 1919-25 docent, 1925-33 mimořádný, od 1933 řádný profesor Přírodovědecké (biologické) fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1947-48 její děkan). Člen České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk, od r. 1955 člen korespondent ČSAV. Zabýval se hlavně lesnickou entomologií a biologií lovné zvěře. Všestranný zoolog a vynikající pedagog; usiloval o uplatnění vědeckých poznatků v praktickém životě, zejména při ochraně lesů, v myslivosti a rybářství. Autor či spoluautor 170 vědeckých a populárně vědeckých prací a řady knih. Hlavní díla: Mnišková kalamita (1931), Všeobecná zoologie (s V. Breindlem, 1945), Zoologie bezobratlých (1952), Z populárně vědeckých knih je nejznámější Milování v přírodě (1946) a Lovy v Karpatech (1955).

- 9. 2. 1925 - zemřel v Klatovech Josef Kudrna, český lesnický publicista, Doležalův a Rozmarův spolupracovník, autor četných odborných spisů lesnických. Narodil se 16. 3. 1869 v Malovicích u Klatov (viz LP 3/1999).

- 13. 2. 1910 - v Holiči při Moravě se narodil Josef Podivín, lesní inženýr, středoškolský profesor na středních lesnických školách v Trutnově (1945-52), ve Varnsdorfu (1952-54), Šluknově (1954-55) a na SLTŠ Hranice na Moravě (1955-62). Zemřel 27. 12. 1962 v Hranicích. Patřil k zakladatelské trojici SLŠ Trutnov.

- 17. 2. 1910 - se v Dobřichovicích v myslivně u Prahy narodil František Liebl, lesnický a myslivecký malíř a kreslíř, absolvent lesnické školy v Písku. Věnoval se i lesnickému povolání. Pocházel z rodiny lesníka. Po studiích na nižší pražské reálce a po nezbytné předškolní praxi vystudoval Státní vyšší lesnickou školu v Písku (maturoval 1932). Jako výtvarně nadaný se soukromě vzdělával v Lolkově pražském ateliéru, dále u medailéra a malíře zvěře Ludvíka Herzla, dva roky externě navštěvoval školu Prof. Nechleby na Akademii výtvarných umění v Praze i u Prof. Boháče a Homoláče a uzavřel přátelství s malířem-lesníkem Jiřím Židlickým. Od r. 1927 se uplatnil jako realistický krajinář i ilustrátor zvěře a lesa v lesnickém a mysliveckém tisku (Stráž myslivosti, Štětkova myslivost, Čs. háj i časopis Myslivost) a publikací, např. Pazourkova kniha Šelmy hledají domov, atlas Myslivost v obrazech a pro lesnické a myslivecké muzeum namaloval 10 obrazů, znázorňujících vývoj lesnictví od 10. stol. Vystavoval v Praze, Karlových Varech, Českých Budějovicích, Třebíči, Mělníku, Písku, Pelhřimově, Benešově, Táboře, Hořovicích aj. Fr. Liebl se stal důstojným pokračovatelem malířů lovné zvěře, jako byli Věšín, Trsek, Lolek, Herzl, Anderle, Židlický, Hanák ad., a představuje špičku v časopisecké lovecké ilustraci. Fr. Liebl je též autorem řady mysliveckých pohlednic, pozvánek, diplomů, ilustroval Zpravodaj Sdružení absolventů a přátel lesnických škol píseckých i několik knih. Zemřel náhle uprostřed pilné práce 29. 9. 1992 doma v rodinné vilce v Hradišťku pod Medníkem ve věku 83 let. Podle slov historika Ot. Kokeše v něm odešel dobrý lesník, znamenitý myslivec, významný umělec, ale především poctivý přítel a dobrý člověk (viz LP 1975, s. 240, LP 1980, s. 239, LP 1993, č. 1, s. 30, nekrolog).

- 19. 2. 1930 - se v Horních Černošicích (okr. Praha - západ) narodil Roman Leontovyč, lesní inženýr, český lesnický fytopatolog, výzkumník, expert na Kubě, v Angole, autor či spoluautor 105 vědeckých prací a 26 knih, pracovník VÚLH ve Zvolenu.

- 21. 2. 1995 - zemřel v Praze ve věku 85 let Ing. Otakar Kokeš, významný český lesnický a myslivecký publicista, lesnický odborník, zoolog, historik zvěře, redaktor, autor řady knižních publikací i studií a biografických článků v Lesnické práci. Významná postava, organizátor mezi českými lesníky. Charakterní lesník pronásledovaný komunisty. Narodil se 7. 3. 1910 v Čekově na Chrudimsku v rodině rolníka a hostinského. Po ukončení nižšího gymnázia v Chrudimi a po maturitě na Státní vyšší lesnické škole v Písku (1929) úspěšně absolvoval VŠZLI při ČVUT v Praze (1929-1932). Prošel řadou zaměstnání, 1943-45 totálně nasazen, 1951-52 vězněn, obžalován z velezrady, v r. 1953 amnestován a nadále pracoval jako přidavač, později jako hajný ve výzkumném ústavu. Jeho političtí protivníci se však postarali o to, že nemohl zastávat ani tuto nejnižší lesnickou funkci a byl nucen odejít jako dělník do skladu dřeva v Michli. Teprve v letech 1956-58 byl zaměstnán u krajských melioračních staveb v Praze, 1966-75 u Státních lesů Praha, v r. 1968 odešel ve funkci hlavního projektanta do důchodu. Byl členem České lesnické zoologické společnosti, České ornitologické společnosti a Čs. mammaliologické společnosti. Zabýval se problematikou lesnické zoologie a strukturou a historií lesnictví. Je autorem 40 vědeckých prací a řady odborných i popularizačních knih: Myslivecká péče o zvěř (1944), Zajíc (1947), Koroptev (1947), Historický přehled o výzkumu kopytníků na území Československa (1973), Naše obory (spoluautor, 1976). Spoluautor České ornitologické bibliografie I-II (1981-1982) a Mysliveckého slovníku naučného (1992). Ing. Ot. Kokeš by si rozhodně pro své zásluhy o rozvoj čs. lesnictví a myslivosti zasloužil pamětní desku (viz. LP 1975, s. 143, LP 1995 č. 3. s. 30, nekrolog).

- 21. 2. 1865 - zemřel v Rožmitálu pod Třemšínem Vilém Vetter, český lesní geometr, spolupracovník Fr. Špatného v jeho Zábavách mysliveckých, Purkyňovy Živy, Riegrova Slovníku naučného. Narodil se 24. 4. 1831 v Libni u Zbraslavi n. Vlt.

- 23. 2. 1920 - zemřel v Hradci Králové - Pouchově Rudolf Hacker, český lesnický pěstitel, významný školkař a vynálezce. Narodil se 5. 11. 1859 v Zelči u Tábora (viz LP 11/1999).

- 26. 2. 1860 - v lesovně Kubova Huť pod Boubínem na Šumavě se narodil Jan Evangelista Chadt Ševětínský, od r. 1923 docent na VŠZLI v Praze, kde přednášel předmět Dějiny lesnictví a myslivosti, vynikající český lesnický a myslivecký historik, spisovatel a bibliograf, zakladatel české lesnické a myslivecké historiografie. Vytvořil úctyhodné literární odborné dílo. Od r. 1878 napsal a vydal, často vlastním nákladem, více než 80 spisů, na 500 článků ve 40 odborných a krajinských periodikách. K nejcennějším z nich patří Dějiny lesů v Čechách (Písek, 1895), Dějiny lovu a lovectví (myslivosti) v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Louny, 1909), České lovecké písemnictví (Praha, 1910), Dějiny lesů a lesnictví (Písek 1913, Chadtovo životní dílo navazující a rozšiřující spis z roku 1895, 1121 stran, 250 vyobrazení), České lesnické písemnictví (1920). Chadt vydal první celozemský dějepisný obraz lesnictví a myslivosti v českých zemích. Tato s výhradami stále hodnotná a základní díla jsou dnes použitelná samozřejmě jen pro historiky. Souhlasím s Dr. G. Novotným, CSc., že největší Chadtův význam tkví ve sběratelské a bibliografické práci (viz LP 1995, č. 2. str. 30). Autor jako jeden z prvních připojoval ke svým bibliografickým přehledům i biografie lesníků a v tom byl průkopníkem. Byl členem řady lesnických organizací. Dne 10. 4. 1923 obdržel od ministerstva zemědělství čestnou literární cenu a finanční honorář za spisovatelskou činnost a právě vzniklá Čs. akademie zemědělská ho povolala za řádného člena svého literárního a osvětového odboru. Zemřel 15. 3. 1925 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.