DEVÁTÁ VALNÁ HROMADA SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ OBECNÝCH A SOUKROMÝCH LESŮ

Redakce

Dne 21. března se konala v Kostelci n. Č. l. IX. Valná hromada SVOL. Jako hosté se jí zúčastnili Tomáš Kvapil, poslanec Sněmovny Parlamentu ČR, Ing. Jiří Oliva, generální ředitel s. p. LČR, Ing. Josef Běle, náměstek ministra životního prostředí, Ing. Martin Chytrý, ředitel odboru lesnické politiky MZe, Ing. Aleš Škoda, ředitel divize s. p. VLS Hořovice, Dr. Jiří Mašek, představitel Svazu měst a obcí, Ing. Štěpán Kalina, předseda ČLS, Ing. Jan Svoboda, předseda ČJL a další. Valnou hromadu, na které měly být zvoleny i nové výkonné orgány SVOL, zahájil předseda výkonného výboru Ing. František Kučera a přednesl zprávu o činnosti SVOL za uplynulé období, v níž zaujal stanovisko k některým zásadním problémům českého lesnictví.

Stav a struktura členské základny SVOL k 21. 3. 2000

- obce a města: 304 členů, 166 405 ha;

- lesní družstva obcí, sdružení obcí (sdruženo dalších 226 obcí): 14 členů, 24 955 ha;

- soukromí vlastníci, sdružení soukromých vlastníků, soukromé společnosti (sdruženo celkem 157 subjektů): 39 členů, 57 387 ha;

- celkem: 357 členů (687 jednotlivých vlastníků), 248 747 ha.

ZPRÁVA PŘEDSEDY VÝKONNÉHO VÝBORU SVOL

V úvodu své zprávy Ing. F. Kučera oznámil přítomným, že Poslanecká Sněmovna přijala ve 3. čtení novelu zákona č. 172/91, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Současně poděkoval všem, kteří se na přípravě novely podíleli, zejména poslancům T. Kvapilovi, T. Zajíčkovi, P. Peškovi, R. Tomíčkovi, J. Havlíčkovi a M. Němcové, dále vyjádřil uznání i členům SVOL, kteří se nejvíce svojí osobní účastí zasloužili na přípravě a tvorbě novely zákona 172/91, a to Ing. P. Kalkušovi z Českých Budějovic, Ing. Z. Petříkovi z Hradce Králové, a Ing. R. Šimkovi z Olomouce.

Při hodnocení uplynulého dvouletého volebního období Ing. F. Kučera zdůraznil nárůst významu SVOL jak na republikové, tak mezinárodní úrovni. Došlo k výraznému posílení členské základny, a to zejména vstupem soukromých vlastníků lesů, kteří dnes zaujímají 23 % z celkové výměry lesů všech členů SVOL. Z toho důvodu by měl vzrůst i jejich podíl na řízení Sdružení, proto ve volbách budou do devítičlenného výkonného výboru z řad soukromých vlastníků voleni již dva zástupci. Vstup soukromých vlastníků lesů do SVOL posílil a upevnil postavení, vliv a význam Sdružení zvláště ve vztahu k okolním státům a k zemím EU.

Svůj další projev Ing. F. Kučera rozdělil do těchto okruhů: hospodaření v nestátních lesích, novela zákona o lesích, mezinárodní organizace vlastníků lesů, myslivost - novela zákona o myslivosti, daně, daňová politika, certifikace, dotace ze státního rozpočtu, dotace z prostředků EU, poradenství, poradní činnost SVOL, činnost a úkoly SVOL v příštím období.

Hospodaření v nestátních lesích

Ing. F. Kučera připomenul některé problémy, které provázejí naše lesnictví, nestátní vlastníky lesů a zejména vlastníky malolesů:

- Lesní hospodářství v ČR zůstává stále na okraji zájmu společnosti. Jedním z důvodů je i to, že dosud nejsou náležitě oceněny ostatní funkce lesa a společnost les vnímá pouze jako zdroj obnovitelné suroviny.

- Větší lesní celky ve vlastnictví fyzických osob a obcí jsou v naprosté většině případů spravovány tradičním způsobem vlastním lesním personálem, část prací je prováděna ve vlastní režii, část najatými subjekty. Tyto majetky bývají po odborné stránce velmi dobře spravovány.

- Ekonomické výsledky hospodaření soukromých a obecních lesních majetků jsou v posledních letech, v důsledku zvýšení cen dřeva, uspokojivé. Dnes se ale nedá již počítat s jejich dalším růstem, nýbrž v souvislosti s přibližováním české ekonomiky ekonomice ostatních evropských zemí spíše dojde k výraznému růstu nákladů. Ztížená ekonomická situace se dotkne majetků všech vlastnických kategorií, zejména zatíží majetky s malými těžebními možnostmi (pod 3 m3/ha).

- Specifickým rysem obecních lesů je dohled nad hospodařením v nich nejen ze strany obecních zastupitelstev a dalších orgánů obce, ale i občanů příslušné obce, kteří lesy obce považují za “své”. Proto je stále častěji hospodaření v obecních lesích směrováno k plnění rekreačních funkcí i s vědomím negativního dopadu na ekonomiku majetku. Existuje již mnoho případů, kdy obce dotují své lesy z vlastního rozpočtu.

- Naši občané se v posledních několika letech setkávají se skutečností, na kterou nebyli v minulých desetiletích zvyklí - les se začíná prodávat a kupovat tak běžně jako jiné nemovitosti. A neprodávají se jen malé (arové) lesní majetky, ale i soukromé majetky o výměře několika desítek či stovek hektarů, což je v ostatních demokratických zemích Evropy zcela obvyklé.

·        Samostatným a velmi závažným problémem jsou lesy drobných vlastníků (malolesy), které jsou obhospodařovány velmi rozdílným způsobem - od pečlivého zahradničení až po nezájem vlastníka o svůj les. Právě těmto drobným vlastníkům stát mnoho dluží, a to nikoliv v podobě dozoru, ale hlavně v poradenské činnosti a osvětě. Drobní vlastníci nebyli připraveni na převzetí svých lesních majetků, ale zejména nebyli připraveni na hospodaření v nich. A patrně ani ta nejúčinnější forma podpory, to je dotační politika státu směřující k dobrovolnému sdružování malolesů, nesplnila zatím očekávání.

- Je nutné připomenout i neuspokojivou situaci týkající se arondace lesních pozemků jako důsledek restitucí. Určité vyřešení těchto úskalí jsme očekávali od zákona o prodeji státní půdy, avšak jeho ustanovení zejména pro obce nepřináší téměř nic pozitivního.

Novela zákona o lesích

V této části Ing. F. Kučera vyjádřil stanovisko výkonného výboru SVOL k novele zákona o lesích:

Již dlouhou řadu měsíců probíhá v našich sdělovacích prostředcích, ale i na jiných úrovních, kampaň proti tzv. drancování lesů. Terčem kritiky je několik případů, kdy vlastníci malých lesních majetků z neznalosti zákona, kteří navíc mnohdy ani nebyli upozorněni příslušným odborným lesním hospodářem, prodali svůj les komerčním těžebním firmám, které les nezákonným způsobem vytěžily a získané dřevo dobře zpeněžily, aniž se postaraly o obnovu. Díky intenzitě a hlučnosti této kampaně vzniká u nezasvěcených občanů dojem, že “ziskuchtiví” majitelé lesů ohrožují v některých oblastech samotnou existenci lesa a že je tudíž třeba proti nim rázně zasáhnout. Věci došly dokonce tak daleko, že v některých komentářích je sice nepřímo, ale zcela zřetelně zpochybňováno soukromé vlastnictví lesů a vlastnictví lesů obcemi. Do stejné kategorie jsou přitom komentátory zařazovány jak případy, kdy přetěžba vznikla přímým či nepřímým zaviněním vlastníka, tak i případy, kdy se jedná o mimořádně drzý druh loupeže, provedený dobře organizovanými a technicky vybavenými skupinami, bez vědomí vlastníka lesa.

Údaje státní správy lesů potvrzují, že rozsah přetěžeb, které lze připsat na vrub nesprávného jednání vlastníků lesa, je zcela zanedbatelný (0,7 % z celkové roční těžby v ČR). Přes celou řadu problémů, s nimiž se naše lesnictví musí potýkat, zodpovědný a reálný pohled, dokumentovaný např. údaji “Zelené zprávy”, potvrzuje, že stav lesů všech vlastnických kategorií - státních, komunálních i soukromých se soustavně zlepšuje. Naproti tomu úplně odlišně působí názor našeho pana prezidenta, uvedený v jeho letošním novoročním projevu, kdy se v jedné jediné větě zmiňuje také o hospodaření v našich lesích: “V naší zemi je například, obávám se, daleko výnosnější podnikat v oblasti rozmanitých mediálních agentur a nejrůznějších poradenských či zprostředkovatelských firem, než třeba stavět hezké domy pro lidi středně vysokých příjmů či pečovat o stále zanedbanější lesy”.

Přes všechny tyto skutečnosti byla s pohotovostí hodnou naléhavějších a významnějších cílů připravena a projednána tzv. “malá novela” lesního zákona, kterou mají být zpřísněny postihy za narušování zásad hospodaření v lesích. S podobně nezvyklou a nevídanou rychlostí byl v říjnu minulého roku zveřejněn “věcný záměr” zásadní novely lesního zákona, zpracovaný v alternativách ministerstvem zemědělství a ministerstvem životního prostředí. Jako červená nit se “věcným záměrem” prolíná snaha o další zvýšení úlohy, pravomocí a rozhodovacích funkcí orgánů státní správy lesního hospodářství. Výkoný výbor SVOL v uplynulém období zastával názor, že novela zákona o lesích není v současné době nutná a vzhledem k rozložení sil a názorům v Parlamentu ani účelná. Rozhodnutí obou ministerstev zpracovat novelu lesního zákona nám však nezbývá než respektovat, proto se SVOL zapojil do připomínkového řízení.

S některými navrženými úpravami věcného záměru novely SVOL souhlasí - zejména s návrhy MZe na řešení hospodářské úpravy lesů a omezení zákonných ukazatelů LHP. kritické připomínky máme k pojetí funkce odborného lesního hospodáře a k dalšímu rozšiřování pravomocí orgánů státní správy lesů. Zásadní nesouhlas jsme vyjádřili s úvodními statěmi, zdůvodňujícími potřebu novely lesního zákona. Jedním z udávaných důvodů novelizace lesního zákona je i uvedení této právní normy v soulad s podobnými předpisy zemí EU. To podle našich znalostí a zkušeností v západoevropských zemích především znamená zásadně přehodnotit postavení a úkoly orgánů státní správy, které jsou v zemích EU především poradci a plně respektují právo vlastníka lesa rozhodnout, jak bude ve svém lese hospodařit. Tuto zásadu je nutno promítnout do všech paragrafů lesního zákona a jeho restriktivní funkci omezit jen na případy, kdy by došlo k narušení ochranných funkcí lesa (eroze, sesuvy, laviny), ohrožení sousedních vlastníků lesa (kůrovec, vítr) nebo k prokazatelným škodám či ohrožení životního prostředí. Ostatní případy (např. zájem státu resp. společnosti na přeměně jehličnatých monokultur na smíšené porosty) je možno řešit v demokratickém a liberálním státě pouze dotační politikou, nikoliv nařízeními. Bude nutno se zamyslet i nad zájmem státu na trvalosti, vyrovnanosti a výši produkce dřeva v soukromých a obecních lesích. Lze např. rámce obmýtí a maximální těžbu nařizovat nebo jen doporučit? VV SVOL se bude při všech dalších jednáních snažit, aby omezení práv vlastníků rozhodovat o hospodaření ve vlastním lese byla minimalizována a vycházela ze skutečných potřeb společnosti, nikoliv z tradičního pohledu státních úředníků a některých lesníků z doby, kdy 96 % lesů naší republiky obhospodařovaly státní lesní závody.

Mezinárodní organizace vlastníků lesů

Ing. F. Kučera hovořil v tomto bodě o spolupráci se dvěma významnými evropskými organizacemi zastupujícími nestátní vlastníky lesů:

V březnu 1999 na zasedání prezidia Evropské federace obecních lesů (FECOF), které se uskutečnilo v Praze, byl SVOL přijat za mimořádného člena této organizace (řádné členství je vyhrazeno pouze zástupcům členských států EU). V říjnu se zástupci SVOL zúčastnili jednání valné hromady FECOF ve Vídni a v březnu 2000 se zasedání prezídia FECOF v Německu zúčastnil tajemník SVOL. Od 1. 7. 1999 je SVOL rovněž členem (se statutem pozorovatele) Evropské konfederace vlastníků lesů (CEPF) se sídlem v Bruselu. Z členství SVOL v těchto mezinárodních organizacích vyplývá pro výkonný výbor povinnost vyslat minimálně 1-2x ročně svého zástupce na zasedání prezídia či valné hromady a eventuálně se vyjadřovat k aktuálním otázkám evropského lesního hospodářství (v současné době je to např. stanovisko k lesnické strategii EU, certifikaci lesů apod.). Členské příspěvky SVOLu do obou těchto organizací činí celkem 1328 EUR (48 000 Kč) ročně. Pro nový VV bude důležité vyřešit otázku delegování stálých zástupců SVOL v obou mezinárodních organizacích. Zejména v Evropské konfederaci vlastníků lesů by měl SVOL zastupovat soukromý vlastník lesního majetku v ČR s osobními mezinárodními kontakty.

Novela zákona o myslivosti

Ing. F. Kučera zde konstatoval, že po dobu existence SVOL vynakládá VV značné úsilí o uznání a uplatnění vlastnických práv i na úseku myslivosti - bohužel zatím téměř s žádnými výsledky. Dále k tomu řekl: V roce 1995 byla ministrem zemědělství ustavena tzv. “Komise pro formování názoru na nový zákon o myslivosti” - stálým členem komise je i zástupce SVOL. Činnost komise je však víceméně ochromena zásadními rozdíly v názorech mezi zástupci vlastníků (LČR, SVOL, Agrární komora, Vojenské lesy a statky, Svaz soukromých zemědělců) na straně jedné a zástupci ČMMJ a lesnických škol (resp. pouze jejich kateder myslivosti) na straně druhé, kteří hájí současný stav naší myslivecké legislativy. Tato komise se od ledna 1997 sešla pouze 4x a opakovaný a důrazný požadavek SVOL na zintenzivnění její činnosti vyzněl zatím vždy naprázdno. Domnívám se, že zde i určitou “zdržovací” úlohu sehráli příslušní státní úředníci.

Na posledním setkání komise v listopadu 1999 jsme byli velice překvapeni informací, že na podzim 2000 bude předložena Parlamentu “malá novela zákona o myslivosti”, která by měla přizpůsobit současné znění zákona požadavkům evropského práva. Vzhledem k tomu, že v rámci komise dohoda o dalších úpravách platného zákona se zástupci “pravověrných myslivců” nebyla při všech snahách možná a pracovníci ministerstva zemědělství nechtěli sporné otázky do malé novely zařadit, zdá se, že cíl SVOL - novelizace zákona o myslivosti nejpozději do března roku 2003 - je stále méně reálný.

Základní požadavky vlastníků lesů, jako je problematika minimální výměry vlastních honiteb (ne společenstevních), váha hlasů členů honebního společenstva podle výměry vložených honebních pozemků, možnost přednostního nájmu honitby pro většinového vlastníka, úprava hranic honitby při změnách vlastnických vztahů během deseti let od uznání honitby, možnost vlastníka honitby alespoň spolurozhodovat o stavech a odstřelu zvěře a zodpovědnost uživatelů honitby za škody způsobené zvěří, jsou v “Komisi” za současného složení neřešitelné a nám nezbývá, než je prosazovat jinými cestami - zejména v obou komorách našeho Parlamentu. SVOL je totiž přesvědčen, že myslivost je v naší republice odtržena od vlastnických práv k pozemkům a její výkon je výrazně ovlivňován pracovníky okresních úřadů a okresními organizacemi ČMMJ. Proto za naši hlavní prioritu v příštích letech musíme považovat přijetí nového zákona o myslivosti, jenž bude srovnatelný se zákony platnými v ostatních demokratických státech.

Daně

Otázkám daní věnoval SVOL velkou pozornost. Aktivně vystupoval s návrhy na zvýhodnění prodeje surového dříví a výrobků ze dřeva snížením sazby daně z přidané hodnoty.

Ing. F. Kučera vyjádřil přesvědčení, že tento postup by přispěl ke zvýšení zájmu tuzemských malospotřebitelů o tuto cennou a obnovitelnou surovinu, které lesy v ČR produkují dostatečné množství. Daň z nemovitostí zatěžuje silně i soukromé lesní majetky, hospodařící v objektivně nepříznivých podmínkách s nízkou nebo dokonce zápornou rentabilitou a poskytující přesto veřejnosti bezplatně významné ekologické účinky. Požadavky SVOL na přezkoumání příslušných předpisů jsou proto zcela oprávněné. Rovněž míra zdanění zejména v případech směny lesa za účelem arondace hospodářského celku je natolik velká, že v podstatě tento všeobecně doporučovaný a podporovaný postup znemožňuje! Všechny náměty na úpravu daňových předpisů ale naráží na tvrdý odpor správců daní. V současné době, kdy naše republika prožívá značné ekonomické těžkosti, se SVOLu nedaří získat dostatečnou podporu a zřejmě tomu bude tak i v nejbližší budoucnosti. Přesto by, podle slov Ing. F. Kučery, ani nově zvolený výkonný výbor neměl pouštět prosazování zájmů vlastníků obecních a soukromých lesů v daňové oblasti ze zřetele.

Certifikace

Odborná lesnická veřejnost v České republice, podobně jako v jiných evropských zemích, již několik let diskutuje problémy spojené s certifikací lesů, respektive s prokazováním, že těžené dříví pochází z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Podle Ing. F. Kučery totiž není vyloučeno, že v budoucnosti budou některé firmy nebo dokonce státy, importující surové dříví a dřevovýrobky, požadovat, aby exportující firma se takovým “certifikátem” prokázala. SVOL však nepovažuje certifikaci za dostatečně účinný prostředek k zabezpečení řádného hospodaření v lesích. Realisticky ale nevylučuje možnost, že od členů SVOL může být někdy v budoucnu certifikační osvědčení vyžadováno. Proto se SVOL připojil k původnímu stanovisku ministerstva zemědělství, podle kterého má být rozhodujícím kritériem trvale udržitelného hospodaření v lesích ČR dodržování náročného a přísného lesního zákona. Ten, kdo dodržuje lesní zákon, splňuje požadavky trvale udržitelného hospodaření. Proto výkonný výbor SVOL souhlasil, aby zástupce SVOL byl jmenován členem rady Národního certifikačního střediska, zřízeného ministerstvem zemědělství k zajištění certifikace podle výše uvedených zásad.

SVOL prosazuje, aby certifikace nekladla vlastníkům lesa další, doplňující podmínky, které s řádným a zodpovědným hospodařením v lese nesouvisejí. Nemá zvyšovat ekonomickou náročnost lesního hospodářství. SVOL bude zásadně odmítat pokusy o zneužití certifikace komerčními firmami, které by si z vydávání certifikačních osvědčení chtěly udělat výnosný obchod. SVOL také sdílí obavy vlastníků lesů v Německu, Rakousku, Švýcarsku a v jiných zemích, kteří varují před rizikem, že se z certifikace stane nástroj nepřípustného dirigování dřevařského trhu.

V duchu těchto zásad bylo formulováno i stanovisko SVOL k zapojení Národního certifikačního střediska do jednoho z mezinárodních systémů - Panevropské lesnické certifikace (PEFC). Systém certifikace PEFC založila v roce 1999 v západní a severní Evropě skupina nestátních vlastníků lesů. Tento systém by měl údajně levněji než systém FSC zákazníka ujistit o tom, že dřevo a výrobky ze dřeva označené logem PEFC pocházejí z lesů obhospodařovaných trvale udržitelným způsobem. Česká republika se k tomuto hnutí přihlásila. Hlavní slovo v rámci naší republiky však nemají vlastníci lesů, ale zaměstnanci státních institucí.

Začíná vznikat administrativní aparát jak na úrovni ČR, tak i na úrovni evropského sdružení PEFC. Vytváří se zde prostor pro vytvoření obchodních bariér, které mohou v blízké budoucnosti přímo či nepřímo finančně zatěžovat vlastníky lesa. Tuto skutečnost je nutno vzít na vědomí a snažit se alespoň ovlivnit tvorbu pravidel certifikace v ČR tak, aby byly pro většinu vlastníků lesů splnitelné a celý proces byl co nejlevnější. Diskuse o certifikačních kritériích i o vlastním průběhu certifikace se ale zatím vyvíjí natolik komplikovaně, že není zcela jisté, zda bude rada NCS stanoviska SVOL v přijatelné míře respektovat. Proto by měla valná hromada SVOL pověřit výkonný výbor tím, aby zaujímal stanoviska k další účasti na činnosti NCS v závislosti na tom, jak bude další postup NCS odpovídat zájmům vlastníků lesů.

Dotace ze státního rozpočtu

V otázce dotací se výkonný výbor v loňském roce shodl na tom, že vzhledem k úsporným opatřením a výrazným škrtům ve státním rozpočtu bude účelnější, místo požadavků na dílčí metodické úpravy dotačních pravidel, prosazovat udržení určité úrovně státní podpory odvětví lesního hospodářství a nedopustit eventuální krácení. Protože se ale v nejbližší době začnou opět projednávat dotační pravidla pro příští rok, bude nutné zpracovat nové náměty SVOL.

Za mimořádně důležité proto Ing. Kučera považuje zvýraznit v nich zejména dotační podporu aktivit, jimiž vlastníci lesů rozvíjejí veřejně prospěšné funkce lesů, a úhradu ztrát, k nimž dochází v důsledku realizace opatření prováděných na základě rozhodnutí orgánů státní správy ve veřejném zájmu. Bude třeba se zřejmě zamyslet také nad účinností prostředků vynakládaných na odbornou pomoc malolesům. Dosavadní výsledky této pomoci nejsou vždy zcela přiměřené rozsahu takto směrované dotační podpory.

Dotace z prostředků EU

Ing. F. Kučera se značným rozčarováním oznámil, že podle posledních informací z MZe se nebude program SAPARD týkat lesního hospodářství, ale pouze některých činností v zemědělství. Strukturální fondy EU, ze kterých je možné čerpat finanční prostředky do lesnictví, jsou pro ČR zatím nedostupné, protože tyto fondy mohou využívat pouze členové EU. Program SAPARD měl sloužit právě jako přechod na fondy strukturální. Zatím platí možnost čerpání finančních prostředků z programu “Fondu pro obnovu lesa”.

Poradenství

K nejdůležitějším úkolům SVOL podle jeho předsedy již od založení patří poskytování poradenských služeb zejména formou aktuálních ekonomických, právních a jiných odborných informací, organizování seminářů, porad, setkání a exkurzí s odbornou tématikou. SVOL při tom využívá nejen odbornou kapacitu svých členů, ale i spolupráci s externími pracovníky - zejména v oblasti lesního práva, a s komerčními firmami, působícími v resortu lesního hospodářství. Osvědčuje se i mezinárodní spolupráce s obdobnými zájmovými sdruženími v zemích Evropské unie. Nový VV bude muset řešit požadavek značného počtu členů SVOL na pořádání několikadenních seminářů (kurzů) pro odborné lesní hospodáře, kteří spravují soukromé a obecní lesní majetky. Lze konstatovat, že se SVOLu daří poradenské aktivity v rámci existujících možností vcelku úspěšně rozvíjet. Možnosti SVOL jsou však do značné míry limitovány finančními prostředky, které má k dispozici. Vítá proto rozhodnutí MZe podpořit poradenskou činnost SVOL finanční dotací.

Činnost a úkoly SVOL v příštím období

Již na minulé valné hromadě se SVOL začal zabývat otázkou, jaká by měla být jeho další činnost, jakým směrem ji rozvíjet, aby se nejen dále rozšiřovala členská základna, ale aby něco nového získala i ta stávající. Ing. F. Kučera k tomuto bodu přednesl několik námětů:

- Je nutná další profesionalizace ve vedení SVOL, tj. zaměstnat pracovníky, kteří se budou zabývat dnes již rozsáhlou agendou sdružení, účastnit se různých jednání atd.

- Je potřebné, aby nový VV uvažoval o vytvoření určitých odborných komisí, poradních orgánů, které s ním budou úzce spolupracovat.

- SVOL musí dále rozšiřovat poradenskou činnost.

- Nutná je spolupráce a účast v mezinárodních organizacích vlastníků lesů. Pro SVOL z toho vyplývá úkol mít připraveny dva stálé zástupce v těchto organizacích a zároveň po celý rok zajistit odborné překlady, zpracování a distribuci velkého množství informací.

- Samostatnou obsáhlou kapitolou je regionální uspořádání SVOL, které již ve dvou regionech republiky samostatně a zcela přirozeně vzniká (Šumava, severní Morava). Je to ale problém velmi složitý, předpokládá mimo jiné změnu stanov SVOL, zásadní změnu voleb do orgánů SVOL a změnu celé struktury řízení SVOL. SVOL musí nalézt vhodný princip, na němž regionální uspořádání vznikne. Je možné respektovat nové státoprávní uspořádání republiky, či vytvořit regiony úplně jiné, např. podle územního rozložení nestátních lesů v ČR. Nezanedbatelnou otázkou při vytváření regionů je najít vhodné prostory, pracovníky a hlavně způsob financování.

Závěr

V závěru Ing. F. Kučera hovořil o nutnosti informovat širokou veřejnost o výsledcích a způsobech hospodaření v nestátních lesích. Upozornil, že problémem osvěty se začal zabývat i s. p. LČR, který již třetí rok realizuje masivní osvětově reklamní kampaň zaměřenou především na mládež, v níž veřejnost informuje o stavu státních lesů. SVOL však nemá tolik finančních prostředků, aby mohl občany seznámit s úrovní hospodaření v lesích soukromých vlastníků a obcí. Ale přesto je nutné na konkrétních příkladech informovat veřejnost o formě správy a zejména o úrovni hospodaření v nestátních lesích. A vyvracet tak mediální kampaň o drancování nestátních lesů. Za pozornost stojí zvláště to, že i v Parlamentu je možné zaznamenat názory typu: obce by vůbec neměly vlastnit lesy o výměře desítek a stovek hektarů, na nich by měl hospodařit pouze stát; nebo: v lesích obcí a soukromníků se špatně hospodaří a jsou drancovány. V době, kdy má Parlament projednávat novely dalších důležitých zákonů, zasahujících do vlastnických práv, je nutné, aby SVOL na skutečných, konkrétních příkladech ukázal, jak je opravdu s nestátními lesními majetky nakládáno. Toto by měl být hlavní úkol nových orgánů SVOL v příštím období.

Z VYSTOUPENÍ HOSTŮ

Poslanec Tomáš Kvapil, který pracuje ve výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, stručně zhodnotil průběh příprav a schvalování novely zákona 172/91. Pro Sněmovnu i Senát je spornou otázkou navracení majetku obcí, dnes zahrnutého do národních parků. Náměstek ministra životního prostředí Ing. Josef Běle informoval přítomné především o aktuálním vývoji situace v I. zónách NP Šumava a možnostech asanačních zásahů proti kůrovci. Konstatoval, že nejvážnější situace je v Trojmezenském pralese, kde vloni probíhala blokáda asanačních zásahů ekologickými aktivisty. Odhad stromů napadených kůrovcem se zde pohybuje kolem 2000 m3. V jiných částech lze považovat zásahy za úspěšné (např. v oblasti Smrčiny je kůrovcové hmoty jen 50 m3) a letos by mělo dojít k jejich sice plošnému rozšíření, ale objemovému snížení. Navíc Rakouská republika podala písemný protest s žádostí o okamžité řešení kůrovcové kalamity, protože kůrovec začal již napadat i lesy v rakouské části Šumavy.

Generální ředitel s. p. LČR Ing. Jiří Oliva hovořil o spolupráci mezi subjekty, které působí v českém lesním hospodářství. Upozornil na to, že lesnické subjekty by měly svoje lesopolitické zájmy prosazovat společně, protože proti nim stojí jiné velmi silné skupiny, které tvrdě prosazují své názory v Parlamentu. Z tohoto pohledu Ing. Oliva vyjádřil určité zklamaní nad tím, že SVOL vystoupil z Lesnického sdružení. Také novela zákona 172/91 by podle něj byla kvalitnější, kdyby se na její přípravě a prosazování podílely i ty subjekty, jichž se bezprostředně dotýká, např. pro LČR jsou opět konfliktní některá ustanovení o prokazování vlastnictví k lesnímu majetku (grafické plány přídělů). Novela neřeší legitimitu vládního usnesení, kterým se vydal majetek družstvům obcí. Některé soudy jsou totiž toho názoru, že jakoukoliv legislativní normu, která neprošla Sbírkou zákonů, nelze považovat za obecně závazný právní předpis, má pouze informativní charakter. Existují rozhodnutí soudů, která konstatují, že tyto majetky byly vydány nelegitimně.

Ředitel divize Hořovice s. p. VLS Ing. Aleš Škoda informoval účastníky o naplňování usnesení vlády č. 596 z 19. 10. 1994, které umožňuje vydání některého historického majetku obcím, na který se nevztahoval zákon 172/91, protože šlo o bývalý federální majetek. I když uběhlo již šest let, tak proces navracení majetku obcím podle tohoto usnesení stále ještě není ukončen. Obce uplatnily vůči s. p. VLS nárok na historický majetek celkem v 98 případech, z toho byly uzavřeny smlouvy o bezúplatném převodu nebo darovací smlouvy v 52 případech, v 9 případech jsou smlouvy připraveny k podpisu, 4 případy jsou posuzovány na ministerstvu obrany z hlediska potřeb obrany státu, 11 žádostí bylo zamítnuto zejména proto, že se týkaly pozemků potřebných pro obranu státu, 21 žádostí je dosud v řešení. Z celkového předpokládaného rozsahu 6000 ha lesů, které by měl s. p. VLS vydat obcím, bylo zatím vyřešeno asi 3800 ha.

ZÁVĚR

V odpolední části jednání valné hromady proběhly volby do statutárních orgánů SVOL. Do výkonného výboru byli zvoleni Josef Bartoň-Dobenín (Statky Bartoň-Nové Město nad Metují, s. r. o.), Ing. Stanislav Janský (Správa veřejného statku města Plzně), Ing. Václav Kodet (Správa městských lesů Jihlava, s. r. o.), Ing. František Kučera (Městská správa lesů Pelhřimov, s. r. o.), Ing. Zdeněk Petřík (Městské lesy Hradec Králové), Ing. Jiří Procházka (Lesy města Písku), Ing. Roman Šimek (Správa lesů města Olomouce), Ing. Pavel Šlajs (Kašperskohorské městské lesy, s. r. o.), Ing. Josef Vovesný (Karel Schwarzenberg, Lesní správa Orlík nad Vltavou). Předsedou VV SVOL byl na další období zvolen Ing. František Kučera, 1. místopředsedou pan Josef Bartoň-Dobenín, 2. místopředsedou Ing. Zdeněk Petřík a předsedou revizní komise SVOL Doc. Ing. Bluďovský, DrSc.

ROZHOVOR

Novému místopředsedovi VV SVOL panu Josefu Bartoňovi jsme položili několik otázek.

Jaké důvody Vás vedly k tomu, že se Váš lesní majetek stal v roce 1998 členem SVOL a že jste se dokonce na letošní valné hromadě rozhodl kandidovat do jedné z vedoucích funkcí ve Sdružení?

Od roku 1992, kdy jsem zpět převzal rodinný majetek, jsem pociťoval nutnost organizovat se v nějakém společenství, které by hájilo zájmy soukromých majitelů lesa. Postupně s tím, jak se rozvíjela činnost SVOLu a s ohledem na výsledky dosahované představiteli SVOLu, jsem se rozhodl stát členem této organizace. V současné době mám pocit, že dochází k postupnému, byť málo zřetelnému, omezování práv a svobod vyplývajících z vlastnictví soukromého majetku. Na základě tohoto jsem se rozhodl kandidovat do výkonného výboru SVOL, protože zde budu moci aktivně uplatňovat názory nejen své, ale i prezentovat názory ostatních soukromých vlastníků lesa.

Jaké jsou podle Vás největší problémy v hospodaření soukromých lesních majetků v České republice?

Nebudu zde mluvit obecně o všech těchto problémech, protože to by zřejmě bylo na delší odpověď. Zmíním se jen o jedné konkrétní oblasti, a to o státní ochraně přírody ve vztahu k soukromému majetku. Pokud na majetku v soukromém nebo obecním vlastnictví státní ochrana přírody vyhlásí nějaké zvláště chráněné území, je velice těžké domoci se náhrady za vzniklou újmu nebo případné výměny pozemků. Podle mého názoru je standardní postup (alespoň v zemích, odkud jsem se vrátil z emigrace) takový, že pokud stát něco požaduje v tzv. vyšším zájmu, je nejen povinen, ale hlavně i ochoten bez problému vzniklé újmy uhradit.

Jak si představujete Vaši práci ve výkonném výboru SVOL?

Na prvním zasedání nově zvoleného výkonného výboru jsem byl zvolen místopředsedou. Toto je pro mě nejen veliká čest, ale i výzva k aktivní práci. Rád bych osobně navštívil ty větší soukromé vlastníky lesa, kteří dosud nejsou členy SVOL. Mým záměrem je vysvětlit jim postoje SVOL k aktuálním problémům v lesnictví, které se jich bezprostředně dotýkají. Zároveň se budu snažit přesvědčit je o prospěšnosti jejich případného členství ve SVOL. Dále bych se chtěl věnovat praktické aplikaci Listiny základních práv a svobod do připravovaných zákonů a nařízení týkajících se lesního hospodářství. V neposlední řadě bych se rád soustředil na možnosti rozšiřování mezinárodní spolupráce mezi SVOL a podobnými organizacemi.

Děkuji za rozhovor

Několik osobních údajů: V r. 1949 byla rodina pana Bartoně donucena k emigraci. Odtud se v r. 1991 vrátil, aby restituoval rodinný majetek. Mimo jiné je vlastníkem 1871 ha lesa v oblasti Nového Města nad Metují. Od restituce majetku pobývá v ČR více než 11 měsíců v každém roce. O lesy se stará organizace Statky Bartoň, jejímž majitelem je syn pana Bartoně Michael. Ten, ačkoliv je narozen v Kanadě, se rozhodl pro trvalý pobyt v ČR, aby tak mohl pokračovat v rodové tradici a péči o celý navrácený majetek.

Ve spolupráci s výkonným výborem
SVOL připravila redakce