SDRUŽENÍ VLASTNÍKŮ OBECNÍCH A SOUKROMÝCH LESŮ A ODVĚTVOVÁ KONCEPCE LESNICKÉ POLITIKY

Doc. Ing. Zdeněk Bluďovský, DrSc. - Lesy města Rokycan, s. r. o.

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo před časem v rámci své koncepce rezortní politiky odvětvovou koncepci lesního hospodářství na období před vstupem ČR do Evropské unie. O obsahu koncepčních záměrů lesního hospodářství informoval vrchní ředitel Ing. Jaromír Vašíček, CSc. na II. lesnickém fóru, které se konalo na podzim loňského roku v Kostelci n. Č. l. Naše Sdružení se spolu s představiteli řady dalších lesnických institucí, organizací a zájmových sdružení zúčastnilo svými připomínkami tvorby této koncepce.

Chápeme, že není možné všechna stanoviska, názorově mnohdy značně rozdílná a někdy i protichůdná, sladit do sjednocujících koncepčních formulací. Proto shledáváme nejen možným, ale i účelným, podpořit odvětvové koncepční záměry, přičemž zdůrazňujeme především naléhavost těch opatření, která navazují na potřeby a zájmy našich členů - vlastníků obecních a soukromých lesů a jejich lesnického personálu. Chceme přispět především k realizaci těch ustanovení koncepce, která v současném období považujeme za nejvýznamnější.

DOKONČENÍ RESTITUČNÍHO PROCESU

K takovým patří především realizace záměru dokončení restitučního procesu. Stanoviska SVOL k těmto otázkám, stejně jako iniciativa výkonného výboru (a zejména jeho předsedy Ing. Františka Kučery) při prosazování novely zákona č. 172/1991 Sb., o majetku obcí, jsou natolik známá, že nepovažuji za účelné je zde opakovat. V koncepci je dořešení “majetkových otázek vznikajících při obnově vlastnických práv obcí” uvedeno mezi opatřeními, kterými se mají odvětvové koncepční záměry, týkající se restitucí lesních majetků, realizovat. Četné soudní spory o lesní majetky, které obce před jejich zestátněním obhospodařovaly a ne vždy dost vstřícný přístup tzv. oprávněných osob k tomuto problému, ale nesvědčí o dost energickém prosazování daného koncepčního záměru. Požadavek na přiblížení současné vlastnické struktury stavu, který existoval před znárodňovací vlnou minulosti a na dosažení alespoň minimální a v našich podmínkách přijatelné diverzifikace vlastnických forem, zůstává zatím nerealizován. Před nedávnem přijatá legislativní opatření, jejichž platnost se zatím zdá být poměrně dlouhodobá, potvrzují, že také koncepční záměr “podporovat arondace lesních pozemků nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami”, zůstane zřejmě ještě dlouho nenaplněn.

ZLEPŠOVÁNÍ STAVU LESŮ

SVOL se ztotožňuje se záměry odvětvové koncepce na zlepšování stavu lesů. Shodně s koncepcí považujeme za jednu z příčin neuspokojivé situace nadměrné početní stavy

zvěře. Nejsme si však jisti v tom, že v současné době probíhající příprava novely zákona o myslivosti se ubírá směrem, který vznik dalších škod omezí. Předpokládáme, že těsnější sepětí výkonu práva myslivosti se zodpovědností za vznikající škody by působilo ve prospěch stavu lesů podstatně více, než koncepcí uvažovaná opatření, zaměřená na “rajonizaci jednotlivých druhů zvěře” nebo na “vypracování metodiky objektivního určování únosných stavů.”

STÁTNÍ LESNÍ FOND

Jednoznačnou podporu SVOL má návrh na zlepšení ekonomických předpokladů rozvoje hospodaření v lesích všech vlastnických kategorií zřízením Státního lesního fondu, který by soustřeďoval finanční zdroje využitelné pro krytí potřeb lesního hospodářství. Přimlouváme se za energické prosazování tohoto návrhu, jehož realizaci považujeme za všestranně prospěšnou. Současně považuje naše sdružení už dlouho za účelné, aby byla podstatně rozšířena možnost využít na podporu lesního hospodářství alespoň části zdrojů již existujícího Státního fondu životního prostředí, vytvářených z postihů podniků za vypouštění škodlivin poškozujících nejvíce lesy - významnou komponentu životního prostředí.

MIMOPRODUKČNÍ FUNKCE LESŮ

Koncepce lesnické politiky oprávněně zdůrazňuje rostoucí význam mimoprodukčních funkcí lesů a s tím spojené orientace na víceúčelové, multifunkční hospodaření. V souladu s reálnou situací předpokládá nutnost motivovat vlastníky lesů na činnostech prováděných ve veřejném zájmu. Také tento přístup má plnou podporu našeho sdružení.

Jeho realizace ale zřejmě nebude jednoduchou záležitostí. Potvrzují to, mimo jiné, některé představy o změnách lesního zákona, uveřejněné před nedávnem v odborném tisku. Z některých variantních námětů zahrnutých do věcného záměru totiž lze soudit, že se při práci na novele lesního zákona zřejmě setkáme se snahou nahradit motivaci vlastníků lesa na rozvoji mimoprodukčních ekologických funkcí závaznou direktivou, zdůvodněnou již zmíněným veřejným zájmem. Není nutné zdůrazňovat, že takový přístup je v zásadním rozporu s pojetím, uplatňovaným odvětvovou koncepcí a navazujícím na běžnou lesnickou praxi členských zemí Evropské unie.

Výkonný výbor SVOL považuje za zcela oprávněný také požadavek koncepce na zakotvení v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a v obdobných právních předpisech ustanovení o oprávněných finančních nárocích vlastníků lesa v případech, kdy zákon omezuje ve veřejném zájmu jejich hospodaření.

ZMĚNA DRUHOVÉ SKLADBY LESŮ

Bude zřejmě nutné např. důsledně “kvantifikovat” ekonomické důsledky navrhované zásadní změny druhové skladby lesů, jejichž realizace patří mezi nejdůležitější záměry odvětvové koncepce. Zvýšené zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin si vyžádá totiž nejen výrazné zvýšení nákladů na obnovu a pěstování porostů, ale projeví se s nejvyšší pravděpodobností v ne tak vzdálené budoucnosti nezanedbatelným snížením příjmů z tržeb za dodávky dříví, z nichž je péče o lesy téměř bezezbytku financována. Realizace koncepčních záměrů v oblasti zvyšování biodiverzity a rozvoje mimoprodukčních lesů je podmíněna vytvořením příslušných (a ne malých) ekonomických zdrojů. V závěrečné části, věnované ekonomickým aspektům koncepce se potřeba zvýšení finanční podpory lesního hospodářství z prostředků státního rozpočtu oprávněně deklaruje.

EKONOMICKÉ ASPEKTY KONCEPCE

O náročnosti koncepčních záměrů svědčí např. návrh, aby se dotační podpora lesního hospodářství zvýšila z 932 mil. Kč v roce 1998 na 2683 mil. Kč v roce 2005. Do těchto nákladů nejsou zahrnuty náklady na školství, vědu, výzkum, státní správu lesního hospodářství a zpracování oblastních plánů rozvoje lesů. Kalkulace s nebývalou názorností ukazuje, jak náročné jsou úkoly, které odvětvová koncepce lesního hospodářství před vlastníky lesů a celou lesnickou odbornou veřejnost staví. Při prosazování koncepce bude zřejmě nutné přizpůsobovat rozsah prováděných opatření možnostem, odpovídajícím reálné tvorbě potřebných prostředků. Ke shodě odvětvových zájmů se zájmy členů našeho Sdružení dochází v podpoře spotřeby dřeva jako obnovitelné, ekologicky přízni-

vé a mnohostranně využitelné suroviny. Připojujeme se k úsilí nalézt a prosazovat v rámci systému tržní ekonomiky dostatečně účinné nástroje pro zvýšení produkce dříví a využití jeho tuzemských zdrojů.

ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PŮD

Mimořádně rozsáhlé možnosti zvýšení produkčních možností (a současně i další rozvoj mimoprodukčních ekologicky příznivých funkcí lesů) spočívají v zalesnění zemědělských půd, které zatím nebyly z nejrůznějších důvodů obdělávány. O rozsahu těchto možností svědčí nepřímo údaje, publikované v koncepci agrární politiky, která je součástí uvedeného rezortního koncepčního materiálu. K zajištění produkce základních i doplňkových zemědělských komodit (zahrnujících i zeleninu, ovoce, chmel a víno) bude v období před vstupem do EU zapotřebí celkem 3,123 mil. ha zemědělské půdy, z toho 2,626 mil. ha orné půdy. Statistická ročenka ČSÚ přitom uvádí, že k 31. 12. 1998 bylo v ČR k dispozici celkem 4,284 mil. ha zemědělské půdy, z toho 3,101 mil. ha orné půdy. V koncepci agrární politiky se předpokládá, že rozdíl mezi disponibilní plochou zemědělské půdy a plochou, potřebnou k produkci základních a doplňkových komodit (cca 1 mil. ha) bude využit na pěstování některých “okrajových a technických plodin nebo alternativních plodin pro nepotravinářské využití”. Část zemědělské půdy má být “využita na dobrovolné uvádění půdy do klidu (Set Aside) a případně na rozšiřování trvalých travních porostů a extenzivní výroby zaváděné v souladu s programy enviromentálních služeb”. Ačkoliv koncepce agrární politiky se problémem zalesnění neobdělávaných zemědělských půd bezprostředně nezabývá, v kontextu s uvedenými údaji je zřejmá jeho mimořádná závažnost.

Postup přeměny nevyužívaných zemědělských půd na les je ale zatím nepřiměřeně pomalý. Podle údajů tzv. zelené zprávy MZe byla v r. 1998 poskytnuta finanční podpora jen na zalesnění 403 ha zemědělských pozemků. V roce 1995 to bylo 567 ha, v r. 1996 650 ha, v r. 1997 433 ha. Příčiny pomalého postupu nutno zřejmě hledat nejen v nedostatečné účinnosti dotační podpory zalesňování, ale zejména v nesmírně a zbytečně komplikované administrativě, spojené s převodem pozemků ze zemědělského do lesního půdního fondu. Také odborné nároky na nově zakládané kultury jsou mnohdy přemrštěné. Autoři příslušných předpisů si zřejmě neuvědomují, že nejen produkční, ale i ekologický efekt smrkové, byť stanovištně nevhodné kultury je podstatně vyšší než efekt “produkce” bodláku či jiných plevelů, které na neobdělávaných polích obvykle bují. V účelném využití dlouhodobě neobdělávaných zemědělských pozemků spočívá bezesporu historicky významná a neopakovatelná šance našeho lesního hospodářství.

CERTIFIKACE

Výkonný výbor SVOL zaujal jednoznačné stanovisko k uplatnění certifikace v lesním hospodářství České republiky. Podporujeme tzv. českou cestu, vycházející z vysoké náročnosti našich lesnických právních norem. Vlastník, který prokazatelně dodržuje závazná ustanovení lesního zákona, tak hospodaří trvale udržitelným způsobem a má právo získat bezplatně příslušný certifikát, pokud o něj požádá. Neshledáváme účelným doplňovat kritéria trvale udržitelného hospodaření o další hlediska, nesouvisející s požadavky, které obsahují základní lesnické právní normy. Při realizaci koncepčního záměru “vytvořit předpoklady pro praktické zavedení systému ekologické certifikace dřeva, který bude respektován v zemích EU”, bude účelné prosazovat výše uvedená stanoviska. V zemích Evropské unie podobná diskuse již delší dobu probíhá a mnohá stanoviska v ní přednesená jsou velmi blízká názorům, které naše sdružení prosazuje. V této souvislosti musíme zdůraznit i to, že odmítáme možnost komerčního zneužívání certifikačních postupů firmami, které se o provádění certifikace a na certifikaci navazující audity ucházejí.

ODBORNÁ SPRÁVA MALOLESŮ

K důležitým záměrům koncepce patří požadavek na zvýšení odborné správy malolesů. Výkonný výbor SVOL vítá zejména záměr podporovat odborné poradenství, zajišťované prostřednictvím zájmových sdružení vlastníků lesů. Předložili jsme rezortnímu odvětvovému orgánu konkrétní náměty v této oblasti. Všestranná podpora sdružování vlastníků lesa malých výměr zatím nepřináší potřebné výsledky a rozsah sdružených jednotek je nevelký. Ne dost účinnou se často jeví funkce odborných lesních hospodářů zejména tam, kde jsou jejich náklady hrazeny ze státních prostředků. Celý systém odborné správy zřejmě vyžaduje zásadní přehodnocení s využitím zkušeností předchozích vývojových etap českého lesního hospodářství i poznatků z jiných lesnicky vyspělých zemí s obdobnou problematikou.

STÁTNÍ ZKOUŠKA PRO ODBORNÉ HOSPODÁŘE

Koncepcí předpokládané zavedení státní zkoušky pro odborné hospodáře by mělo navazovat na celý systém kvalifikační přípravy odborníků v lesním hospodářství. Důležité při tom bude zejména určení kvalifikačních požadavků na členy zkušebních komisí a vymezení obsahu zkoušek, které by neměly opakovat obsah odborných zkoušek, skládaných na středních lesnických školách a na lesnických fakultách vysokých škol. Státní zkoušku nelze nahradit zkouškami, prováděnými některými podniky pro ověřování odborných znalostí jejich zaměstnanců.

ZÁVĚR

V návaznosti na koncepci státní lesnické politiky ČR bude probíhat příprava konkrétních realizačních projektů v rámci národního lesnického programu, koordinovaného výzkumným ústavem. Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů nabízí svou spolupráci na těchto aktivitách a chce se podílet i na další rozpravě o podobě státní lesnické politiky a způsobu jejího naplňování, s níž odvětvová koncepce počítá.