AKTUALITY Z DOMOVA

MEZINÁRODNÍ AKTIVITY LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PŘED VSTUPEM ČESKÉ REPUBLIKY DO EVROPSKÉ UNIE

Seminář na toto téma uspořádala dne 12. dubna t. r. v Hradci Králové Česká lesnická společnost společně s Ministerstvem zemědělství, odvětvím lesního hospodářství a s. p. Lesy ČR. Předmětem semináře bylo shrnutí vývoje mezinárodních aktivit a styků za poslední desetiletí v souvislosti s panevropským procesem a snahou lesníků potvrdit trend odpovědného obhospodařování lesů trvale udržitelným způsobem. Dále byla lesnická veřejnost informována o organizačním zajištění přípravy zavedení souboru práva Evropské unie v oblasti lesnictví a výsledcích prvních předvstupních rozhovorů. Účastníci se také zmínili o lesnické strategii EU a jejích souvislostech s novou koncepcí státní lesnické politiky a rozebrali úkoly z ní vyplývající pro přípravu návrhu novely lesního zákona.

V zaplněném sále konferenčního centra SILVIA seminář zahájil úvodním referátem Ing. Jiří Oliva, generální ředitel s. p. LČR. Další řečníci a témata jejich referátů: J. Vašíček (MZe, Praha) - Ministerská konference o ochraně evropských lesů, následný pan-evropský proces a mezinárodní spolupráce z něj vyplývající; V. Pešl (LČR LS Ostravice) - Trvale udržitelné hospodaření z pohledu lesnické praxe; K. Neterda (MZe, Praha) - Certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích; J. Tymrák (Národní certifikační středisko ÚHÚL Brandýs n. L.) - Certifikace lesů v České republice; T. Staněk (MŽP, Praha) - Mezinárodní fórum o lesích; S lesním hospodářstvím související aktivity zastřešované MŽP ČR; J. Vašíček (MZe, Praha) - Legislativa EU a její lesnická strategie; A. Pondělíčková (MZe, Praha) - Zavedení souboru práva EU v oblasti lesnictví a životního prostředí; R. Slabý (ÚHÚL Brandýs n. L.) - Zkušenosti s mezinárodními projekty; V. Krchov (LČR, s. p., H. Králové) - Úprava myslivecké legislativy v souvislosti se vstupem do EU; V. Badalík (LČR, s. p., agentura projektů obnovy lesa Teplice); A. Jurásek (VÚLHM VS Opočno) - Systém OECD pro kontrolu lesního reprodukčního materiálu; A. Pondělíčková (MZe, Praha) - Strukturální fondy EU; P. Ryšková (MZe, Praha) - Program SAPARD; Z. Mišák (LF ČZU Praha) - Environmentální management a lesní hospodářství. Ke škodě celé akce jistě je, že z ní nevyjde sborník referátů.

Redakce

ZÁJMY A ZÁMĚRY OCHRANY PŘÍRODY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V LESNÍM HOSPODÁŘSKÉM PLÁNOVÁNÍ

Seminář na toto téma se konal dne 29. března na Lesnické a dřevařské fakultě MZLU v Brně. Záměrem semináře bylo vytvořit na akademické půdě pracovní diskusní fórum s paritním zastoupením významných pracovníků z oblasti ochrany přírody a životního prostředí a na druhé straně pracovníků z oblasti hospodářské úpravy lesů, jejichž náhledy se na mnoho otázek často různí. Ve vstupních referátech problematiku otevřeli: J. Simon (FLD MZLU Brno) - Komplexní pojetí děl hospodářské úpravy; M. Kubů (MZe, Praha) - Lesnická legislativa v oblasti ochrany přírody a životního prostředí, provázanost a dopad do oblasti hospodářské úpravy lesů; T. Staněk (MŽP, Praha) - Perspektivní záměry využití děl hospodářské úpravy lesů v oblasti rozvoje životního prostředí; I. Vyskot (LDF MZLU Brno) - Vazby děl hospodářské úpravy lesů na krajinné plánování; A. Buček (LDF MZLU Brno) - Ekologická síť v hospodářské úpravě lesa; J. Lacina (AV ČR) - K problematice zajišťování ochrany lesních ekologicky významných segmentů krajiny; M. Flora - Ekologická certifikace lesů; J. Musil (MZe, regionální odbor Olomouc) - Součinnost orgánů ochrany přírody a dalších složek při zpracování a schvalování děl hospodářské úpravy lesů; D. Lacina (AOPK ČR Brno) - Zájmy a záměry ochrany přírody a životního prostředí ve vazbě na lesní hospodářské plánování; V. Zatloukal (Správa NP Šumava) - Zájmy ochrany přírody a životního prostředí ve vazbě na lesní hospodářské plánování; S. Vacek (VÚLHM VS Opočno), J. Simon (LDF MZLU Brno) - Plány péče pro zvláště chráněná území jako podklad pro tvorbu LHP či LHO; A. Žihľavník (LF TU Zvolen) - Záujmy a zámery ochrany prírody a životného prostredia vo väzbe na hospodársko-úpravnícke plánovanie v SR; I. Míchal (AOPK ČR Praha) - Management lesních ekosystémů chráněných území.

Společné prohlášení účastníků semináře

Účastníci semináře se shodli na konstatování, že v dílech hospodářské úpravy lesů musí být začleněny dlouhodobé veřejné zájmy a záměry ochrany přírody a životního prostředí. V návaznosti na uvedené bylo doporučeno vytvořit jednotné pracovní komise složené z vlastníků lesů, státní správy, ochrany přírody, lesnických škol a pracovníků hospodářské úpravy lesů, které by měly dlouhodobě přispívat k řešení těchto problémových okruhů: úprava legislativy, uplatnění veřejných zájmů v lesích, ekonomické nástroje a stimulace vlastníků lesů.

Záznam zásadních myšlenek

V souladu se společným prohlášením účastníků semináře se jeví potřebné zajistit:

1. Podporu zvyšování biodiverzity lesů jako veřejného zájmu soustavou dotačních titulů motivujících vlastníky lesa, při zachování legislativních nástrojů podpořených osvětou.

2. Vyřešení úhrady případné ekonomické újmy vlastníků lesa (otázka vícenákladů, ale i ekonomické ztráty hospodaření) v územích, kde orgány ochrany přírody určují specifické režimy hospodaření.

3. Zapracování plánů péče o zvláště chráněná území do lesních hospodářských plánů.

4. Začlenění USES do LHP a LHO, vytvoření termináře včetně

zodpovědnosti, atraktivnost prvků USES z pozice vlastníků lesa (ekonomická zajímavost) řešit v rámci dotační politiky.

5. Napojení děl hospodářské úpravy lesů na díla územního plánování.

Dále se doporučuje:

6. V rámci systému hospodářské úpravy lesů stanovit komplexní kritéria pro plánování a posuzování trvalé udržitelnosti hospodaření se zvláštním zřetelem k hospodářské úpravě bohatě strukturovaných lesů.

7. Prohloubit a akceptovat metody oceňování funkcí lesů s důrazem na mimoprodukční funkce.

8. Vytvořit systém pozitivních ekonomických motivací pro podporu ekologické certifikace lesa.

9. Vytvořit speciální model managementu a kontroly stavů zvěře zejména ve zvláště chráněných územích s cílem zachování rovnováhy mezi zvěří a přírodním prostředím.

10. Zařadit do kategorie lesů zvláštního určení všechna maloplošná zvláště chráněná území, tedy národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky.

11. OPRL chápat jako základní díla HÚL, která zajišťují zájmy státní lesnické politiky, územního plánování a státní politiky životního prostředí.

Základním předpokladem realizace uvedených záměrů a doporučení je vytvoření provázaného legislativního rámce (novelizace, legislativy) a aktivní spolupráce všech zainteresovaných složek.

Jaroslav Simon, Antonín Buček

HARVESTOROVÁ TECHNIKA A JEJÍ SOUČASNÁ NABÍDKA

Během brněnského veletrhu WOODTECH 99 byla navázána spolupráce mezi Českou asociací podnikatelů v lesním hospodářství (ČAPLH) a zástupci Exportradet Swedish Trade Council (Exportní rada Švédské obchodní komory) v Umea. Tato spolupráce se rozvíjela v průběhu letošního roku, kdy proběhla návštěva členů Exportní rady a zástupců několika švédských firem v ČR. Program návštěvy byl koncipován ryze informačně a jeho cílem bylo seznámit účastníky se strukturou lesního hospodářství ČR (LH), státní správou a její funkcí, podnikatelskými subjekty v LH a základními principy fungování LH po provedené transformaci. Návštěva proběhla pod patronací ČAPLH za spoluúčasti společnosti SILVACO, a. s., a lze ji považovat za zahájení projektu Exportní rady ve sféře našeho LH.

Dalším krokem tohoto projektu byla prezentace převážně švédských firem podnikajících v oboru vývoje a výroby harvestorových technologií. Prezentace proběhla 7. 4. 2000 v hotelu Pyramida v Praze opět ve spolupráci ČAPLH a Exportní rady za účasti firem GREMO, ROTTNE, reprezentovné firmou REPAROSERVIS, spol. s r. o., TIMBERJACK, VALMET (reprezentovaná firmou VALTEK, a. s.), CRANAB, OLOFSFORS, ALFA SKOGSTEKNISKA MASKINSKOLA a SN SKOGSTJÄNST. Úvodem prezentace vystoupili zástupci obou garantů celé akce. Za ČAPLH Ing. Tomáš Wojnar a za Exportní radu paní Karolína Kollenmark, kteří seznámili přítomné s organizacemi, které zastupují, jejich historií, strukturou, funkcí a významem, který plní v jednotlivých zemích. Samotné prezentace byly rozděleny do dvou základních bloků, které se věnovaly různým produktům a otázkám použití harvestorových technologií.

První blok byl věnován prezentaci výrobců harvestorové techniky GREMO (zastupoval J. Larsen), REPAROSERVIS, spol. s r. o. (Ing. Klásek), TIMBERJACK (Di R. Alff) a VALTEK, a. s., (Ing. Doskočil). Přítomní byli seznámeni se základními údaji jednotlivých společností, jejich historií, vývojem a minulou i aktuální nabídkou strojů včetně popisu některých z nich. Velice zajímavý byl příspěvek Ing. Kláska o ekonomice probírkových harvestorů firmy ROTTNE v předmýtních těžbách smrku podložený vlastními empirickými daty z provozu těchto harvestorů v ČR.

Druhý blok prezentací, ve které se představily firmy CRANAB (v. z. K. Kollenmark), OLOSFORS (G. Bygden), ALFA SKOGSTEKNISKA MASKINSKOLA (p. Sadstzkoff) a SN SKOGSTJÄNST (L. Jansson), byl zaměřen na alternativní doplnění harvestorové techniky různými nástavbami či speciálními doplňky. Šlo o hydraulické jeřáby firmy CRANAB jako nástavbové součásti některých pracovních harvestorových uzlů, a dále o aplikace ekologických kolových pásů firmou OLOSFORS, které jsou mnohde nezbytnou součástí strojů při ochraně pokryvu půdy. Jedinečný systém hydraulického mazání řetězu kácecích hlavic předvedla firma SN SKOGSTJÄNST. Zvláštním příspěvkem byla prezentace firmy ALFA SKOGSTEKNISKA MASKINSKOLA, kterou společnost podtrhla rostoucí význam kvalifikace pracovních sil při obsluze lesní techniky (s důrazem na harvestorové uzly) a nabídla přítomným dlouholeté zkušenosti v oblasti vzdělávání. I když je pochopitelné, že zdaleka ne všechny naše lesnické subjekty se budou na harvestorové technologie orientovat, diskuse o použití těchto strojů jsou stále více aktuální. Cílem uskutečněné prezentace bylo oslovit podnikatelské subjekty našeho LH a nabídnout jim co možná nejvíce informací o této problematice. Je to také jeden z dalších kroků vzájemné spolupráce ČAPLH a Exportradet Swedish Trade Council v Umea. Věřme, že takové setkání a možnost konfrontace významných výrobců harvestorové techniky není poslední a bude se v budoucnu opakovat za účasti široké lesnické veřejnosti.

Tomáš Wojnar

SETKÁNÍ LESNÍKŮ TŘÍ GENERACÍ

Tradiční setkání lesníků tří generací uspořádala Česká lesnická společnost s Lesnickou fakultou ČZU dne 20. dubna 2000 v Praze na ministerstvu zemědělství. Téma letošního Setkání “Význam lesa pro společnost” má u nás v poslední době značnou frekvenci. Je tomu tak proto, že se intenzivněji než kdy jindy pociťuje potřeba porozumění pro lesnické odvětví i lesnictví vůbec u široké veřejnosti, ekonomických i politických kruhů. Neboť na míře zájmu o lesy, na charakteru vztahů mezi veřejností a lesnictvím závisí potenciální i reálné společenské podpory. Ve světě usiluje lesnictví při vědomí nezbytnosti veřejné podpory o zájem veřejnosti a tím o její podporu se stoupající intenzitou. Tak i u nás se vedle našich “klasických interních” starostí kolem pěstování, obnovy, ochrany lesa, těžby a odbytu základního tržního produktu lesa začalo živě diskutovat o otázkách donedávna vedlejších - dnes však záležitostech uznávaného lesopolitického významu.

Za řízení Doc. Ing. L. Šišáka, CSc. bylo ke zvolenému tématu předneseno pět vyžádaných referátů s následnou diskusí. Ing. F. Morávek (LČR, s. p., Hradec Králové) v referátu “Veřejný zájem a Lesy ČR, s. p.,” informoval o rozběhu “Programu 2000” - tedy o reálném zabezpečování konkrétních veřejných zájmů v oboru podnikání státního podniku. Tak to obecně stanovil zákon 77/1997 vlastně jako smysl existence státních podniků. V první fázi se aktivity LČR zaměřovaly na posilování rekreační funkce s vynaloženými náklady okolo 15 mil. Kč v roce 1999. Paleta péče se bude rozšiřovat dál na funkce vodohospodářské, půdoochranné i na funkce v ochraně přírody. Pro rok 2000 se počítá s náklady asi 40 mil. Kč. Nabídka takových lesnických služeb podle konkrétní poptávky veřejného zájmu se ve světě těší u veřejnosti velkému ocenění.

Ing. V. Krečmer, CSc. (NLK, Praha) se zabýval vývojem novodobých vztahů lesnictví a společnosti. Na příkladech z Evropy i Ameriky dokládal důvody rostoucí úlohy víceúčelovosti ve využívání lesních přírodních zdrojů. Doc. Ing. L. Šišák, CSc. (LF ČZU Praha) hovořil na téma “Návštěvnost lesa a sběr lesních plodů”. Uváděná data o návštěvnosti běžných (nikoli rekreačních) lesů byla překvapivá: průměrné údaje se násobí v některých obdobích (sezóna houbařská, borůvková) i 10x. Dosahují tak mezí, od nichž je účelné zabývat se aktivně rekreační funkcí lesa jako funkcí řízenou. Sběr lesních plodů svou hodnotou podle reálných kalkulací přesahuje 1/4 hodnoty tržní produkce dřeva. Je tedy pozoruhodnou veličinou, o níž náš lesnický “marketing” zatím málo hovořil, ať už k uším makroekonomů či jako o významné službě pro veřejnost.

Ing. Z. Petřík (Městské lesy Hradec Králové) kromě odborných informací o charakteru tamních městských lesů podal mimořádně zajímavý výklad (s obrazovým doprovodem) o lesnických aktivitách pro řízenou rekreační funkci. Slýcháme někdy stesky, že se neví, co by se mělo pro rekreaci v lesním prostředí vlastně dělat, bývá to zřejmě už jen výmluva či nedostatek informací. Doc. Ing. Švihla, DrSc. (CHKO Český kras, Karlštejn) v referátu “Význam ochrany přírody a krajiny v lese” přednesl praktické poznatky z přípravy a projednávání plánů péče pro velkoplošná chráněná území, k jejich vazbám s LHP jakož i k třecím plochám mezi ochranou přírody a vlastníky či správci lesa při aplikacích zákona 114/1992.

V diskusích na Setkání byl zdůrazněn význam práce lesnictva s veřejností na základě především činů, např. demonstračních objektů, či praktického plnění takových projektů, jakým je “Program 2000”. Nezbytné je vytvářet lesopolitické, správní a ekonomické předpoklady k tomu, aby se lesnické služby staly strukturní složkou lesního hospodářství s diferenciací podle druhů vlastnictví lesa. K tomu patří také osvěta - jak pro veřejnost, tak pro lesnictvo samo. Veřejnosti je třeba ukázat, že lesník nerovná se dřevožrout, fachidiot vůči přírodě. Nutno ovšem vědět, na čem stavět vztahy s veřejností a proč jsou dnes tak důležité. Setkání to ukázalo velmi jasně.

Vladimír Krečmer

LESY ČR, s. p., I V LOŇSKÉM ROCE ZŮSTALY V ČERNÝCH ČÍSLECH

Lesy ČR, s. p., vykázaly podle předběžných výsledků zisk před zdaněním zhruba 700 mil. Kč, to je o 92 mil. méně než v roce 1998. Nižší byl i celkový obrat podniku z předloňských 5,132 klesl na 5,082 mld. Kč v loňském roce. Pokles je způsoben nižší těžbou (6,921 mil. m3 dřeva za rok 1999), snížily se náhrady za škody způsobené imisemi od emitentů a poklesly i finanční výnosy v souvislosti s poklesem úrokových sazeb. Podnik v meziročním srovnání vydal o 21 % více na investice. Nejvíc prostředků bylo věnováno na údržbu vodohospodářských objektů, hrazení bystřin a lesotechnických meliorací - celkem 30,6 % z celkového objemu investic, které dosáhly výše 844 mil. Kč. Za rok 1998 LČR odvedly státu na daních z příjmu právnických osob 390 mil. Kč a na dani z nemovitostí 100 mil. Kč. Za loňský rok přesná čísla ještě nejsou známa. LČR mají kmenové jmění 5,818 mld. Kč a v roce 1999 snížily počet zaměstnanců ze 4041 na současných 3935.

Podle Hospodářských novin, 17. 3. 2000, redakce