FUNKČNĚ INTEGROVANÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Ing. Tomáš Staněk, CSc. - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa
V současné době pokládáme již za zcela nezbytnou, tolikrát zmiňovanou nutnost zajištění trvale udržitelného rozvoje na Zemi. Na celý tento velmi důležitý myšlenkový přerod měla zásadní vliv konference konaná v roce 1992 v Rio de Janeiro, která nezbytnost zajištění podmínek trvale udržitelného života deklarovala v mezinárodních souvislostech. Z tohoto pohledu se lesní hospodářství v České republice jeví vzhledem ke svým tradicím a úrovni obhospodařování našich lesů na první pohled jako relativně méně problémové a tudíž alespoň navenek zajišťující trvalost důležité složky životního prostředí - lesa.
Podstatná změna druhové skladby i struktury našich lesů během historického období je však přímým důsledkem snahy po maximální produkci dřevní hmoty. Osvícené lesnické teorie, které v našem středoevropském prostoru vznikly, jsou spíše jen nástrojem k dosažení trvalosti a nepřetržitosti produkce dřevní hmoty a nikoliv trvale udržitelného obhospodařování lesů v širším slova smyslu.
FUNKCE LESA
Způsob nazíraní na úlohu lesů se však v dnešní přetechnizované době bouřlivě mění. Naše společnost si již uvědomuje nezastupitelnou roli lesa jako nositele mnoha dalších a z environmentálního pohledu nesmírně důležitých užitků, které jsou poskytovány převážně ve formě nehmotné produkce. Jejich význam je však ve většině případů zdůrazňován pouze obecnými proklamacemi a případné snahy funkčně integrovat lesní hospodářství vycházejí spíše ze subjektivních představ, které nejsou založeny na exaktních principech seriózní vědecké práce. Důkazem tohoto pohledu na význam lesa je současný systém kategorizace, který nevychází z analýzy schopností lesa funkce poskytovat, ale pouze ze společenského požadavku na plnění určité funkce v dané oblasti. Přitom i v rámci tohoto subjektivně, bez ohledu na samovolné působení funkcí, vytvořeného systému kategorizace lesa, není pro jednotlivé kategorie lesů přesně definován způsob obhospodařování, který by schopnost lesa zachovat či rozvíjet plnění vyžadované funkce zajistil.
Rozpor vznikající mezi posunem v chápání významu lesa společností a strnulým lesnickým chápáním “mimoprodukčních” funkcí jako doplňku funkce “produkční” vedlo MŽP ke snaze tento nepříznivý status quo řešit. Za tímto účelem podporuje od roku 1996 projekt řešený kolektivem odborníků z MZLU v Brně pod vedením Doc. Ing. I. Vyskota, CSc. V současné době řešení pokročilo do fáze, že je již k dispozici metodika, podle které je možné funkce lesa, definované jako jeho schopnosti určené podmínkami a parametry ekotopu a biocenózy, exaktně determinovat a kvantifikovat. Základním principem celé teorie je filozofie rovnocenného významu všech funkcí s důsledným rozlišováním jejich účinků v konkrétních podmínkách. Celá problematika je popsána v příspěvku Doc. Ing. I. Vyskota, CSc.
MŽP se domnívá, že výstupy tohoto projektu přispějí ke vzniku nové koncepce funkčně integrovaného lesního hospodářství a promítnou se do lesnické legislativy minimálně v oblasti prováděcího předpisu. Podle kterého by bylo možné zjišťovat újmy či škody způsobené na jednotlivých funkcích lesa. Zmocnění pro přípravu tohoto předpisu resortem MŽP je prosazováno v novele zákona o lesích. Právě otázka zjišťování dopadů nezákonných činností v lesích na životní prostředí představuje důležitou oblast využití nové metodiky. Ta je přijímána bez ohledu na absenci legislativní podoby velkou skupinou soudních znalců, orgány státní správy lesů i orgány činnými v trestním řízení. Tím je zdůrazněna vyšší společenská nebezpečnost protiprávního jednání, které je jinak v intencích platné legislativy posuzováno pouze s ohledem na dřevoprodukční funkci lesů. Případná újma na životním prostředí je deklarována v nejlepším případě pouze subjektivně.
MODELY HOSPODAŘENÍ
Je samozřejmé, že paralelně ke snahám prosadit v souvislosti se zmiňovanou metodikou některé úpravy v lesnické legislativě musí celé úsilí vyústit ve snahu definovat takové modely hospodaření v lesích, které by na základě zjištěných funkčních potenciálů zajišťovaly soulad a cílené využití všech schopností daného typu lesa v závislosti na okamžité společenské potřebě, která může zájem na určité funkci zdůraznit na úkor funkcí ostatních. Tento náročný úkol bude vyžadovat rozsáhlou spoluúčast širokého spektra odborníků, které MŽP zve touto cestou ke spolupráci.
Pokud bude péče o lesní ekosystémy vycházet ze zásad takto formulovaného pojetí funkčně integrovaného lesního hospodářství, bude velmi blízko k zajištění nikoliv jen deklarovaných principů trvale udržitelného hospodaření. Problémem zůstává otázka ovlivnění chemismu a struktury lesních půd nevhodnou dřevinnou skladbou, způsoby hospodaření a působením imisí. Bohužel na většině rozlohy lesů v ČR k negativnímu ovlivnění došlo a půdy byly výrazně acidifikovány. Zároveň je již po několik obmýtí prohlubuje deficit živinové bilance lesních půd. Z tohoto pohledu je možno považovat za zásadní příspěvek Prof. Ing. J. Křístka, DrSc.
Trvalé udržitelnosti při hospodaření v lesích může být dosaženo, pokud spolu s funkčně integrovaným lesním hospodářstvím nastoupíme dlouhodobý proces regenerace lesních půd. Za pomoci exaktně zjištěných a ověřených melioračních opatření.
Mandát k definování návrhu systémového řešení zastavení degradace lesních půd dostalo MŽP z usnesení vlády č. 532 z 31. 5. 2000. To přináší samozřejmě velkou odpovědnost, ale zároveň i šanci zabývat se problémem, který byl doposud řešen velmi nesystémově. Za jeden z možných výstupů lze v této souvislosti považovat možnost přehodnocení a změny dosavadního nákladného systému celoplošného leteckého vápnění a přihnojování lesů v imisních oblastech za použití vysokých hektarových dávek. Rozhodnutí o provedení těchto aplikací nevycházela z elementárního vyhodnocování vlivů předešlých zásahů. Kromě snah usměrnit ekonomicky i environmentálně tato opatření půjde o snahu prosadit zásahy pěstebního charakteru s důrazem na změnu nepříznivé druhové skladby ve prospěch melioračních dřevin, včetně již založených porostů, kde tato povinnost nevyplývá ze zákona. Příkladem může být dlouhodobý projekt podporovaný ze Státního fondu životního prostředí na dodatečné vnášení chybějících MZD do mladých převážně smrkových porostů na hřebeny imisemi postižených Orlických hor. Informace o realizaci úkolů vyplývajících z vládního usnesení č. 532 je předmětem příspěvku Ing. V. Hynka, CSc.
HOSPODÁŘSKÁ ÚPRAVA LESŮ
Hospodaření podle zásad funkčně integrovaného lesního hospodářství povede ke změnám ve struktuře našich lesů, a bude složitější věkově rozlišovat jednotlivé jednotky prostorového rozdělení lesa. Proto je snahou MŽP připravit nový systém HÚL, který by mohl v budoucnosti být variantou k současnému systému, založenému na zařizování lesů věkových tříd. S přednostním využitím se počítá ve strukturálně bohatších lesích národních parků. Zájem, který tento počin v odborných kruzích vyvolal, je důkazem, že jde o krok správným směrem. Postup přípravy nového modelu je zmíněn v příspěvcích Ing. V. Ferkla a Ing. M. Černého, CSc.
MŽP usiluje o to, aby výše uvedeným cílům odpovídala i naše lesnická legislativa. V souvislosti s přípravou novely zákona č. 289/1995 Sb. o lesích, je nutné zmínit jeho hlavní cíle v souvislosti s prosazováním funkčně integrovaného lesního hospodářství. OPRL by měly být transformovány do podoby elaborátu integrujícího záměry státní lesnické politiky, státní politiky životního prostředí s procesem územního plánování.
Tak by měl být stanoven rámec základních rozhodnutí pro využívání lesů v dané oblasti a OPRL využity jako podklad pro tvorbu LHP a pro kategorizaci lesů. V této souvislosti je nutné deklarovat zájem MŽP na zadávání a schvalování OPRL. Aby tyto plány nezůstaly jako doposud spíše formálními dokumenty, měly by být do určité míry závazné pro tvorbu LHP. Zároveň je podle našeho názoru nezbytné zachovat závazná ustanovení LHP včetně zásadního minimálního plošného podílu MZD při obnově porostu a zalesnění, ale posuzovaného, jak je nyní nově navrhováno, i v době zajištění lesního porostu. Jakékoliv jiné řešení tohoto stěžejního problému je z pohledu MŽP považováno za neplnění státní lesnické politiky, státní politiky životního prostředí, ale i státního programu ochrany přírody a krajiny a je tudíž neakceptovatelné. Byl by to odklon od nastoupeného a tolik proklamovaného trendu ke změně nepříznivé druhové skladby našich lesů. Nárok na finanční podporu je v tomto případě považován za samozřejmost a je do zákona zařazen jako nedílná součást závazného ustanovení.
ZÁVĚR
Za účelem integrovat snahy MŽP do podoby programu zaměřeného na definování a prosazování postupů umožňujících přechod k funkčně integrovanému lesnímu hospodářství, jako předpokladu trvale udržitelného hospodaření v lesích, byla 27. června 2000 skupinou odborníků ustanovena v rámci Oboru lesního hospodářství České akademie zemědělských věd Subkomise pro přírodě blízké obhospodařování lesů, jejímž předsedou byl zvolen Ing. M. Černý, CSc., z Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů. Za veškeré úsilí spojené s ustanovením této Subkomise vyjadřuji touto cestou poděkování Doc. V. Švihlovi, DrSc.
Na závěr nezbývá nic jiného než poděkovat redakci Lesnické práce za poskytnutí širokého prostoru pro prezentaci názorů resortu MŽP a autorům všech příspěvků, z nichž část souvisí přímo se zmiňovanou problematikou, za vynaložené úsilí. Příspěvky věnované hrazení bystřin a vodnímu režimu lesů budou uveřejněny v příštím čísle LP.