KLOKOČNÁ - OBJEKT ZAŘIZOVANÝ NOVOU METODOU HOSPODÁŘSKÉ ÚPRAVY LESŮ

Klokočná dostala důvěru i šanci

Ing. Vladislav Ferkl - Ministerstvo životního prostředí, odbor ochrany lesa

Jedním z výstupů snahy odboru ochrany lesa MŽP o zakotvení nového, ekologičtějšího pojetí lesního hospodářství pevněji do lesnického provozu je i zadání, které ukládá vypracovat novou metodiku hospodářské úpravy pro strukturálně bohaté lesy. Prvním podnětem k realizaciaci úkolu byla potřeba nového pojetí lesních hospodářských plánů pro národní parky. Avšak vyvíjená metodika by měla být provozně použitelná i všude tam, kde se nové aspekty přírodě blízkého způsobu obhospodařování lesa systematicky uplatňují a kde je dosavadní způsob taxace nevhodný. Řešením byl pověřen Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. (IFER Jílové u Prahy). Ing. Martin Černý, CSc., jako představitel kolektivu řešitelů, informuje o strategii a postupu prací na tomto úkolu v jednom z dalších článků tohoto vydání Lesnické práce.

LESNICKÝ ÚSEK KLOKOČNÁ

Nový způsob taxace je ověřován v porostech lesnického úseku (LÚ) Klokočná, které odpovídají požadavkům na vyšší strukturální pestrost. LÚ Klokočná je ve správě s. p. Lesy ČR Hradec Králové, přímo řízeného LZ Konopiště, polesí Říčany.

Lesní porosty s bohatší strukturou zde zaujímají 530 ha porostní půdy. Jsou součástí příměstských lesů hl. m. Prahy jako lesy zvláštního určení z důvodu převládajících zdravotně rekreačních funkcí. Leží v PLO č. 10 “Středočeská pahorkatina”, nadmořská výška 420-510 m n. m., průměrné srážky 550 mm, teplota 7,5 °C a vegetační doba 150 dnů. Převládají kyselá a oglejená stanoviště, zařazená do SLT 3K, 4P a 4Q. Porosty se změněnou druhovou skladbou v minulosti obhospodařované holosečným způsobem ohrožuje vítr (SM na oglejených stanovištích) a především pozdní mokrý sníh, který znemožňuje dopěstovat do mýtného věku hlavně BO. Tímto způsobem vznikly místy rozvolněné porosty s bohatou přirozenou obnovou.

Lesní hospodáři se snaží využít nabízenou ruku přírody a usměrnit vývoj směrem k jemnějším způsobům hospodaření - podrostnímu a výběrnému. Cílem hospodaření je ověřit v provozních podmínkách použitelnost zásad přírodě blízkého způsobu hospodaření v rekreačním účelovém lese, s plným využitím jeho produkčních možností. Zároveň prokázat, že mezi výhody tohoto k přírodě šetrného způsobu péče o lesní porosty patří i dlouhodobě příznivé ekonomické výsledky.

Na rozdíl od většiny budovaných demonstračních objektů je zde zaváděn výběrný, místy podrostní hospodářský způsob jako kompletní provozní systém na ucelené ploše LÚ. Nikoliv jen na několika vybraných lokalitách s optimálními podmínkami. Místní lesní porosty nejsou nyní ve stavu ukončeného přechodu (nejde o převod ani přeměnu) na podrostní, až výběrný způsob hospodaření, ale jsou tímto způsobem již druhé decennium systematicky obhospodařovány.

O dosahované poznatky postupně začali projevovat zájem pracovníci především z Lesnické fakulty ČZU v Praze. V současné době mají na tomto objektu založeny své stálé pokusné plochy katedry HÚL a pěstování lesů. Probíhají zde praktická cvičení studentů fakulty i práce na řadě diplomových i doktorandských prací. K pozitivnímu výsledku se ČZU nepodařilo dotáhnout snad jen svá jednání s MZe a LČR, s. p., o organizačním přičlenění polesí Říčany, nebo alespoň LÚ Klokočná, k sousednímu Školnímu lesnímu podniku v Kostelci nad Č. l.

Odbor ochrany lesa MŽP považuje za velmi účelné, že se mu podařilo umístit vypracování ověřovacího projektu nově vyvíjené metodiky HÚL právě do tohoto objektu. Důvody byly především:

- poměrně výrazná pestrost vertikální struktury značné části porostů,

- relativně bohaté zkušenosti a zájem pracovníků LZ a polesí o tento způsob hospodaření a jeho provozní uplatňování,

- blízkost a snadná přístupnost objektu od výzkumné základny řešitelů (IFER Jílové), i odborné pracovníky zadavatele - MŽP,

- možnost využití poznatků a spolupráce pracovníků LF ČZU v Praze z jejich působení na této lokalitě,

- ochota a zájem ze strany s. p. LČR o výsledky této práce.

PROSTOROVÉ ROZDĚLENÍ LESA

Podmínkou pro zpracování LHP je rozdělení lesa na základní části (jednotky), pro které se budou samostatně zpracovávat a vyhodnocovat zjištěné výsledky z inventarizačních prací, stanovovat rámcové směrnice pro další hospodaření a také odvozovat závazná ustanovení LHP. Rozdělení vychází z konkrétních přírodních možností a záměrů hospodáře. Zásadami pro jejich vylišení se zabývá ve svém článku Ing. Černý, CSc. Právě tato část zpracovávané metodiky dosud zůstává, pro nesjednocenost názorů autorů na její konečnou podobu, otevřenou. Diskuse o pojmenování této jednotky se postupně sjednocují na pojmu “typ vývoje lesa”.

Pro LÚ Klokočná bylo vylišeno celkem osm jednotek: čtyři z hlediska současného stupně strukturální vyspělosti porostů (po dosažení stanoveného výhledového cíle výstavby porostů postupně zaniknou), kombinované dvěma, pro tuto lokalitu základními typologickými řadami (kyselou a oglejenou). Toto poměrně jednoduché rozdělení bylo možné relativně jednotnými stanovištními podmínkami, což dovolilo klást hlavní důraz na první z uplatněných ukazatelů. Ve většině ostatních LHC tomu zřejmě bude naopak.

Možnost značné variability je nutno ponechat i časové úpravě hospodaření, která spolu s těžební úpravou je při vytváření a obhospodařování strukturálně bohatých lesů přírodě blízkým způsobem, nejdůležitějším nástrojem hospodáře. Parametry jejich uplatnění je nutno odvozovat zvlášť pro přechodové a cílové fáze vývoje porostů. Jejich účelná realizace je mimořádně náročná na cit a zkušenosti hospodáře.

O něco větší obecnou použitelnost by mohlo mít členění etáží, které bylo převzato z provozní praxe uplatňované právě na LÚ Klokočná, kde jsou porosty z tohoto hlediska členěny takto:

1. vrchní etáž: stromy, které již nejsou ovlivněny vrchním zástinem,

2. střední etáž: 7 cm výčetní tloušťky a výše, nepřesahující výškově úroveň středu korun vrchní etáže,

3. spodní etáž:

a) pod 7 cm výčetní tloušťky a nad 1 m výšky,

b) nálety, nárosty, příp. výsadby pod 1 m výšky.

Jednotně by bylo účelné řešit např.:

- prostorové rozdělení lesa třístupňovou vnitřní rozdělovací sítí, kde stálými hranicemi budou vylišeny oddělení a dílce. Pohyblivá hranice porostů by zároveň oddělovala základní části lesa, pro které je v tomto článku zatím používán pracovní název “vyšetřovací jednotky” (v článku Ing. Černého, CSc. tomu odpovídá název “účelové soubory a podsoubory”),

- lesnická mapa, kde by současnou porostní mapu nahradila mapa s barevným vylišením těchto “vyšetřovacích jednotek”, samozřejmě i s uvedením vnitřní rozdělovací sítě.

PŘÍRODNÍ HODNOTA POROSTU (PHP)

Mezi jednotně řešené náležitosti nové metodiky HÚL patří i nově zaváděný údaj “přírodní hodnoty porostu”, který vyjadřuje současnou úroveň porostu ve vztahu k výhledovému cíli (VC) z hlediska druhové skladby porostu, výškové struktury a podílu úmyslných zásahů do vývoje porostu. Vyjadřuje se tříciferným číslem, kde:

- první číslice znamená druhovou skladbu dřevin,

- druhá vyjadřuje výškovou strukturu porostu,

- třetí vyjadřuje podíl úmyslných zásahů do vývoje porostu.

Každý z ukazatelů je vyjádřen v pětistupňovém členění podle těchto stupnic hodnocení:

Stupnice skladby dřevin pro stanovení PHP

č. 5: monokultura (porost, tvořený více než z 90 % jednou dřevinou) dřeviny, nepatřící ve výhledovém cíli (VC) k dřevinám hlavním (takovým, které mají ve VC zastoupení 20 a více %),

č. 4: monokultura tvořená jednou z hlavních dřevin VC,

č. 3: porost tvořen alespoň jednou hlavní dřevinou VC a meliorační a zpevňující dřeviny (MZD) tvoří alespoň 1/2 požadovaného podílu,

č. 2: v porostu nechybí více než jedna z hlavních dřevin VC, přičemž odpovídající podíl MZD je zajištěn; zastoupení jednotlivých dřevin se neliší od VC více jak o 20 %,

č. 1: druhová skladba odpovídá přírodní skladbě dřevin daného stanoviště, při čemž podíl skutečného zastoupení jednotlivých dřevin se neliší od přírodního více jak o 10 %.

Ve zvlášť chráněných územích z důvodu ochrany přírody vyjadřuje VC, na rozdíl od ostatních lesů, přirozenou skladbu dřevin odpovídající stanovišti.

Stupnice členění výškové struktury pro stanovení PHP

č. 5: výškově ani věkově nediferencovaný jednoetážový porost bez významnějšího náletu a bylinného patra,

č. 4: vrchní etáž bez výškové diferenciace s náletem nebo nárostem na cca 25 % plochy,

č. 3: zastoupení dvou etáží na většině plochy porostu s pomístným výskytem etáže třetí,

č. 2: výrazně výškově diferencovaný porost s nevyrovnaným podílem tří etáží,

č. 1: jednotlivě či skupinovitě výškově plně diferencovaný porost s vyváženým zastoupením všech etáží - VC dosažen.

Stupnice členění podílu úmyslných zásahů do vývoje porostů

(Za takové se nepovažují zásahy při likvidaci živelních kalamit, opatření k sledování a tlumení vývoje kalamitních škůdců, práce technického charakteru, prováděné např. ke zpřístupnění porostů, údržbě rozdělovací sítě apod.)

č. 5: porost je obhospodařován úmyslnými pěstebními i těžebními zásahy bez omezení,

č. 4: v porostu je prováděna těžební činnost včetně přibližovacích a odvozních prací a dále nejvýše dvě z následujících pěstebních činností: doplňování náletů výsadbou, ochrana či ošetřování kultur, nebo výchovné zásahy ve spodních etážích,

č. 3: v porostech je prováděna těžební činnost v rozsahu bodu 4. a dále nejvýše jedna z pěstebních činností, uvedených v předcházejícím bodě,

č. 2: do vývoje porostu není úmyslně zasahováno s výjimkou úmyslných těžebních zásahů včetně přibližovacích a odvozních prací,

č. 1: do vývoje porostu není úmyslně zasahováno vůbec.

Ze stanovených kritérií vyplývá, že ve výhledovém cíli všech lesů, mimo bezzásahová území národních parků, je nejvyšším dosažitelným stupněm podílu úmyslných zásahů st. č. 2. Obdobně druhová skladba, mimo zvlášť chráněná území ochrany přírody, může dosáhnout maximálně druhý stupeň (tzn. že VC těchto lesů není totožný s přírodní skladbou porostů, pro kterou je stupeň č. 1 výhradně vymezen).

Tímto vyjádřením stavu porostů je možno nejen zhodnotit jejich současné stadium při popisu porostů, ale stanovit i dosažitelné a výhledové cíle. Dále je možno vyjádření PHP využít ke sledování a posuzování dosažené úrovně stavu porostů ve vztahu k zadaným cílovým hodnotám v časových úsecích dlouhodobých výsledků hospodaření a oceňovat tak efektivitu působení hospodáře na stav lesa.

Příklad zařazení porostu do stupnice PHP v lesích LÚ Klokočná:

- současný stav (zařazeno při popisu porostů): 445 = monokultura tvořená jednou z hlavních dřevin, vrchní etáž bez výškové diferenciace s pomístným náletem geneticky použitelné dřeviny, porost obhospodařován úmyslnými zásahy v plném rozsahu,

- DC (dosažitelný cíl na konci decennia): 345 = porost tvořen alespoň jednou hlavní dřevinou VC a MZD tvoří alespoň 1/2 požadovaného podílu - ostatní charakteristika stejná jako u “současného stavu”.

- VC (výhledový cíl, plánovaný stav po ukončení všech záměrů): 212 = přestavba druhové skladby a výškové struktury porostu dokončeny, z úmyslných zásahů se provádí pouze úmyslné těžební výběry, přibližování a odvoz dřeva. Dále pak práce, které se do stupnice podílu úmyslných zásahů nepočítají (viz výše).

Toto vyjádření hodnoty tří základních atributů přírodě blízkého hospodaření v lese jednoduchým, přehledným způsobem, je použitelné jak pro vyjádření současného, dosažitelného i výhledového stavu každého porostu a tím i pozitivního či negativního trendu jeho vývoje za stanovenou časovou jednotku, tak matematickým vyjádřením výsledků umožňuje i provádění rozborů a posuzování průměrných hodnot stavu lesa na jakkoliv velké provozní jednotce.

ZÁVĚR

LÚ Klokočná má příležitost stát se prvním objektem a možná, že nejen v ČR, který bude mít k dispozici LHP zpracovaný novou metodikou HÚL. Tím, že ve stejné době proběhne na LHC Konopiště i obnova LHP tradičním způsobem, vznikne pro zainteresované odborníky provozního, výzkumného a pedagogického zaměření možnost srovnání a průběžného dlouhodobého sledování, jak uplatnění obou metod HÚL, tak stavu lesa a výsledků hospodaření.

Je věcí posouzení a praktického ověření, kolik z navrhovaných opatření bude platit jen pro podmínky a cíle těchto porostů a jaký podíl z toho bude mít všeobecnou platnost i pro péči o ostatní lesní ekosystémy, existující v odlišných podmínkách a s poněkud jiným účelovým zaměřením.

Pilotní projekt na LÚ Klokočná je především pokusným, vývojovým dílem HÚL, na kterém si autoři ověřují složitosti nového pojetí a své představy dosud neodzkoušeného řešení. Práce při tom procházejí složitým procesem tříbení a sjednocování názorů autorského kolektivu. Ukazuje se, jak je důležité stanovit správné proporce významu jednotlivých součástí plánu a zajistit vyváženost dílčích etap jeho zpracování.

Věřím, že nová metodika HÚL bude po odzkoušení plnohodnotnou alternativou způsobu zpracování LHP a bude s výhodou používána tam, kde se prosadí přírodě blízké formy obhospodařování a péče o lesy. Právní prostor pro její využití by měla přinést novela lesního zákona a to nejen pro lesy v národních parcích.