LES VE ŠKOLE, ŠKOLA V LESE

Ing. Jan Duha, Mgr. Eva Dlabolová - Lesy ČR, s. p., Hradec Králové

Srpnové číslo Lesnické práce přineslo na deseti stranách několik článků věnovaných komunikaci lesníků s veřejností. Stalo se tak mimo jiné proto, že stejnému tématu se věnovali 22. června v Hradci Králové účastníci IV. Sněmu lesníků České republiky. Kdo si prostudoval jednotlivé články, mohl konstatovat, že lesníci vnímají komunikaci s veřejností jako jeden z předpokladů pro zlepšení prestiže jejich povolání. V současné době však konají teprve první kroky pro realizaci svých představ.

Na adresu aktivit, které v současné době na tomto poli rozvíjejí Lesy České republiky, s. p., (dále LČR) padly dvě polemické poznámky. Jejich příčinou je pravděpodobně nepochopení. Proto považujeme za potřebné podat k aktivitám LČR podrobnější vysvětlení sahající za hranice článku “Komunikace Lesů České republiky s veřejností” (LP 8/2001, str. 344-345).

KRITIKA OSVĚTOVÝCH AKTIVIT LČR

V redakčním rozhovoru na téma “Komunikace s veřejností” (str. 340-341), v odpovědi na postavení koncepce LČR ve Výboru pro komunikaci odvětví lesního hospodářství s veřejností (dále Výbor) odpověděla ředitelka odboru rozvoje lesního hospodářství Ing. Andrea Pondělíčková: koncepce LČR byla vzata za základ, LČR mají zkušenosti, konají řadu aktivit ... Faktem je, že některé z jejich počinů se nesetkávají vždy jen s kladným ohlasem a hodnocením především z řad lesníků - odborníků”. Bylo by jistě velmi dobré a především pro LČR přínosné sdělit, v čem s podnikovou koncepcí komunikace s veřejností lesníci - odborníci nesouhlasí. Na řadě jednání věnovaných tomuto tématu nepadlo jediné kritické slovo. Nebylo tomu tak při schůzkách Výboru ani na IV. Sněmu lesníků v Hradci Králové.

Lze se pouze domnívat, že příčinou kritiky je využívání nákladných televizních spotů v osvětové kampani LČR. Někdo se může domnívat, že za peníze věnované této formě komunikace s veřejností lze uskutečnit jiné, efektivnější produkty. Televize oslovuje denně miliony lidí a nevyužít při oslovení veřejnosti jejích služeb znamená zříci se ohromné cílové skupiny. Od roku 1997 sdělily LČR v šesti spotech, kdo jsou, jaký je zdravotní stav lesů ve správě LČR, ukázaly význam dřeva jako suroviny, sdělily, jaké funkce lesy plní, vyzvaly občany k odpovědnosti za stav lesů a ukázaly, jak mohou lesům škodit drobné přestupky, jichž se lidé zbytečně dopouštějí. Každé z těchto sdělení vznikalo jako kompromis mezi sumou informací, které jsme chtěli lidem dát, technickými možnostmi realizátora a neúprosným limitem 30 sekund. Rádi uvítáme konkrétní připomínky kolegů k naší koncepci komunikace s veřejností a rádi je v další činnosti uplatníme.

KDO A JAK MÁ DĚLAT LESNICKOU OSVĚTU?

V článku “Lesní pedagogika” (str. 346-347) nám Ing. Slavomil Brandtl vytýká, že v projektu “Les ve škole, škola v lese” předáváme iniciativu a odpovědnost za výsledky lesnické osvěty mládeže jinam - ekologickým sdružením. Princip projektu však není výmyslem LČR. Díky seminářům, pořádaným pro české a slovenské lesníky švédskou státní správou lesů v letech 1995-1997, jsme měli to štěstí, že dva pracovníci ředitelství LČR semináře absolvovali. Ve Švédsku jsme mohli mimo jiné vidět v praxi zavedený a fungující projekt “Les ve škole”. Bylo na něm sympatické především to, že byl postaven na dobrovolnosti a organizační jednoduchosti.

V rámci hrabství Gavle (výměra lesů je zde 1,4 mil. ha) je pověřen řízením projektu jeden lesní inženýr a jeden učitel. Přístup do projektu je věcí dobrovolného rozhodnutí ředitele školy. Lesník, garantující projekt, zajišťuje pro konkrétní školu takzvaného “otce lesa”. Otcové lesa jsou provozní lesníci, pracovníci státní správy lesů, soukromí vlastníci lesů, středoškolsky vzdělaní operátoři těžebních strojů lesnických strojů. Mají společný zájem napomáhat podle svých možností škole ve své obci při uskutečňování projektu “Les ve škole”.

Náplní projektu je poznávat les a učit se v něm žít (děti z mateřské školy a žáci prvních ročníků základní školy), starší děti řeší jednoduché úkoly (inventarizace rostlinných a živočišných druhů) i složitější úlohy (měření stromů, odhady vzdáleností) a seznamují se prostřednictvím otce lesa s obhospodařováním lesních porostů. Proto jsme švédský koncept lesnické osvěty vzali za základ koncepce osvětového působení LČR na děti a mládež. Měli jsme velké štěstí, že jsme velmi brzy navázali spolupráci s občanským sdružením Tereza, které se zabývá přípravou školních projektů zaměřených na ekologickou výchovu a je zapojeno i do mezinárodních projektů (Globe). Druhou předností Terezy je bohatá síť spolupracujících škol.

Náš společný projekt “Les ve škole, škola v lese” jsme připravovali dva roky. Texty, pracovní listy i metodika prošly náročnou lesnickou oponenturou. Garantem projektu za Terezu je lesní inženýrka. O nějakém předávání iniciativy a odpovědnosti za výsledek projektu jinam nemůže být řeč. Lesnickou osvětu není možné chápat vytrženě z komplexu ekologické výchovy. Představy o tom, že lesníci dovedou vše nejlépe sami, včetně komunikace s veřejností, nemusí vést k cíli. Dnešní doba vyžaduje kombinovat specializaci s týmovou prací se specialisty jiných oborů. Na tento model přistoupily LČR.

CO JE TO PROJEKT LES VE ŠKOLE - ŠKOLA V LESE

Cílem projektu Les ve škole - škola v lese je přiblížit dětem zajímavou a pro ně přitažlivou formou lesní ekosystém jako komplex, ve kterém je vše propojeno vzájemnými vazbami. Lesu a životu v něm se zde věnuje 26 pracovních listů, kde se formou krátkých textů, kvízů, hádanek, křížovek a doplňujících obrázků mohou děti naučit mnoho nového o lese a péči o něj. Pracovní listy pro děti pak doplňuje metodika pro učitele, kde jsou jednotlivé pracovní listy podrobněji rozebrány a pro rozdílnou náročnost listů je u každého také uveden vhodný věk dětí. Ve školním roce 1999/2000 se do prvního - pilotního ročníku projektu zapojilo 200 základních škol. Po zapracování připomínek učitelů vyšla v srpnu 2000 nová verze pracovních listů a v současné době materiály projektu využívají učitelé na 548 školách z celé České republiky. Z došlých dotazníků k projektu víme, že učitelé využívali jednotlivé pracovní listy nejen v hodinách přírodopisu a přírodovědy, ale také v matematice, chemii, dějepisu nebo i výtvarné a hudební výchově.

Mimo výuku ve škole jsou pracovní listy a další součásti projektu, jako publikace Lesní čarování I. a II. díl nebo lesní obrázkový kalendář, využívány také v různých přírodovědných kroužcích. Učitelé na základních školách, kteří se do projektu zapojili, mají také možnost domluvit se s pracovníky nejbližší lesní správy v okolí na besedách a vycházkách pro děti. Materiály k projektu mají k dispozici všichni naši lesní správci a oblastní inspektoři. Spolupráce našich organizačních jednotek se školami v rámci projektu se postupně rozvíjí v celé ČR. Vycházky a besedy pro děti zorganizovali v roce 2000 a do srpna 2001 pracovníci 23 lesních správ. Učitelé se zmiňovali v závěrečných zprávách z projektu o dobré spolupráci například s lesními správami Bystřice pod Hostýnem, Luhačovice, Hořice v Podkrkonoší, Mělník, Litoměřice, Přimda, Ledeč nad Sázavou, Frýdek-Místek, Železná Ruda, Vítkov, Nové Město na Moravě nebo Vodňany. Několik závěrečných zpráv bude od října 2001 vystaveno na internetových stránkách LČR.

ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY

Konkrétní výsledky práce s projektem, zaznamenané do těchto závěrečných zpráv, učitelé s dětmi zasílali na Sdružení pro ekologickou výchovu Tereza v Praze. Učitelé zde psali, jak se jim s jednotlivými částmi projektu pracuje, a sdělovali své zkušenosti získané při výuce. Spolu s těmito cennými informacemi však vždy přišlo i velké množství krásných kreseb, maleb a básniček od dětí. Někdy nechyběly ani fotky z besed s lesníky a procházek do lesa, s popisem různých her, které se dají hrát s dětmi přímo v lesním prostředí. Čekal nás tedy s pedagogy ze Sdružení Tereza nelehký úkol, a to vybrat 6 základních škol, které poslaly nejlepší zprávy z projektu a jejichž děti se za odměnu zúčastní expedice do Bavorského lesa a do šumavských hvozdů. Kromě základních škol v Raškovicích a Vítkově, kde si učitelé již tradičně pochvalují velmi dobrou spolupráci s nejbližšími lesními správami Vítkov a Frýdek-Místek, byly nejlépe ohodnoceny zprávy ze ZŠ a MŠ Pod Ralskem a základních škol v Rokytnici, Luhačovicích a Hulíně. Děti zde samy psaly své dojmy z lesa doplněné o vyplněné pracovní listy a kresby.

Expedice do Bavorského lesa a na Šumavu pro vítěze soutěže o nejlepší závěrečné zprávy proběhla ve dnech 6. - 8. června a zúčastnilo se jí 31 dětí, 7 učitelů a 2 organizátoři ze Sdružení Tereza. V Neushonau byla pro účastníky exkurze připravena prohlídka informačního centra NP Bavorský les, návštěva botanické expozice a vycházka po naučných stezkách s výběhy zvířat. Na Šumavě děti navštívily informační středisko v Kašperských Horách s výukovým programem “Život v lese”, Antýgl a prošly se stezkou podél Vydry na Čeňkovu pilu.

O projektu Les ve škole - škola v lese se učitelé základních škol mohou dovědět z nabídek, které Sdružení Tereza zasílá na všechny ZŠ v České republice nebo prostřednictvím seminářů k projektu, které pořádáme společně s tímto sdružením v pedagogických centrech v regionech. Na těchto seminářích jsou učitelé podrobněji seznámeni se všemi materiály k projektu a vždy jeden z učitelů, který již s projektem pracuje, ostatním sděluje, jak nejlépe se dají materiály využívat při výuce ve třídě i přímo v lese nebo v různých zájmových kroužcích. Na seminářích jsou také přítomni pracovníci ředitelství LČR a místu konání nejbližšího oblastního inspektorátu a lesní správy. Od nich se učitelé dozvědí o činnosti LČR a jejich aktivitách v ekologické výchově.

SPOLUPRÁCE SE STŘEDISKY EKOLOGICKÉ VÝCHOVY

LČR navázaly kontakt také se 23 středisky ekologické výchovy, která jsou členy Sdružení SEV Pavučina. Vybrali jsme záměrně střediska větší, zavedená, která již mají dostatečně velké a vhodně vybavené výukové prostory a odborné pedagogické pracovníky, tvořící společně dobré zázemí pro kvalitní výuku. Často se setkáváme s tím, že pracovníci těchto středisek mají i přírodovědné nebo lesnické vzdělání, které spolu s mnohaletými pedagogickými zkušenostmi tvoří ideální kombinaci pro tuto práci. V rámci výukových programů o lese, které jednotlivá střediska provádějí, je ročně osloveno přibližně 10 000 dětí. Obsah programů je konzultován s lesníky a je i součástí smlouvy se Sdružením SEV Pavučina. Použité metody a forma výukových programů realizovaných přímo v lese se velmi podobají těm, které byly předvedeny při praktických ukázkách v rámci semináře lesní pedagogiky s rakouskými lesníky. Jde zejména o uplatňování her na smyslové vnímání lesa. Výukové programy na střediscích navštěvují naši oblastní inspektoři, aby se seznámili s pracovníky, formou výuky i materiálním zázemím středisek. Odborně a finančně se podílíme také na přípravě a vydávání publikací o lese pro děti a pomůcek pro zkvalitnění výukových programů s lesní tematikou. Jedná se například o publikace Lesní čarování, hru Bludiště znalostí nebo o obsáhlý soubor pomůcek pro výukové programy o lese s názvem “Krabice jehličí”.

DEN S LČR

Od loňského roku organizují LČR pro rodiny s dětmi společensko-sportovní akce s názvem “Den s Lesy České republiky”. Je dobré, že se v rámci těchto aktivit někde rozvíjí i spolupráce s jinými lesnickými subjekty, hlavně lesními akciovými společnostmi, jako tomu bylo například na letošní červencové akci v lesích v okolí hradu Valečov.