AKTUALITY ZE SVĚTA

ROZŠIŘUJE SE POUŽÍVÁNÍ LOGA PEFC V LESNÍM A DŘEVAŘSKÉM PRŮMYSLU

Používání loga PEFC v rámci lesního průmyslu se zvyšuje. Právo používat logo bylo uděleno 20. 12. 2000 společnostem Suomen Kuitulevy Oy/Finnish Fibreboard Ltd., Ikipuu Oy a pilařským provozům v Kiihtelysvaara a Lappeenranta tvořících součást FinnForest Corporation.

Od října 2000 mohou používat logo PEFC na svých výrobcích také firmy Pölkky Oy, Schauman Wood, Metsäliitto Osuuskunta a UPM-Kymmene Metsä. První výrobky nesoucí logo PEFC už byly dopraveny do střední Evropy. Držitelé regionálních certifikátů pro lesy ve Finsku mají také právo používat logo PEFC.

Finnforest Corporation vyrábí a prodává jako své hlavní výrobky řezivo, překližky a speciální produkty ze dřeva s vysokým stupněm zpracování. Mezi zákazníky patří průmysloví koneční uživatelé, obchodníci a dodavatelé pokrokových stavebních systémů. Finnforest Corporation má své zastoupení v 18 zemích s celkem 37 000 zaměstnanci a obratem 1 339 mil. EUR.

Informace na www.finnforest.com

Suomen Kuitulevy Oy/Finnish Fibreboard Ltd. se řadí k největším evropským výrobcům dřevovláknitých desek. Dvě pily, které mají celkovou kapacitu 180 000 m3 nabízejí všestranný výběr produktů pro interiér i exteriér. Více než 1/2 z celkového obratu 34 mil. EUR/rok pochází z exportu na evropské trhy.

Informace na www.finchfibreboard.com

PEFC (Pan European Forest Certification - Celoevropský systém certifikace lesů), který byl vytvořen společně soukromými a ostatními vlastníky lesů a lesním průmyslem, vytváří rámec pro podporu trvale udržitelného hospodaření v lesích Evropy a fungování národních certifikačních systémů v jednotlivých zemích. Národní systémy PEFC se rozvíjejí již ve 14 evropských zemích. V rámci PEFC bylo certifikováno celkem 32 mil. ha lesa podle národních certifikačních systémů Rakouska, Německa, Finska, Norska a Švédska, které jsou uznány PEFC. Informace na www.pefc.org

Z tiskového prohlášení Finské certifikace lesů - FFCC - zpracovalo Národní certifikační středisko ÚHÚL (e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )

CERTIFIKOVANÉ LESY NYNÍ POKRÝVAJÍ CELÉ FINSKO

Cíle stanovené finským systémem certifikace lesů (FFCS - Finnish Forest Certification System) určené pro rok 2000 byly splněny. Vydáním certifikátů pro lesy v oblastech Coast, Kymi a Häme-Uusimaa nyní všech 13 regionů, definovaných působností lesnických center, vlastní certifikát pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.

Finský systém certifikace lesů (FFCS) nyní zastřešuje 21,9 mil. ha lesa, což představuje 95 % všech lesů Finska. Tyto lesy jsou ve vlastnictví 311 500 vlastníků a finský systém certifikace lesů ukázal svou vhodnost pro tamní podmínky. Certifikace lesa se v této zemi prosadila jako praktický nástroj lesního hospodářství a lesnictví integrujícího trvale udržitelný rozvoj produkce dříví při zachování biodiverzity. Mezinárodní diskuse o certifikaci lesa se v posledních několika letech stupňuje. Současně se zvyšuje zájem trhu o certifikované dříví. Logo PEFC (Pan European Certification Council) nabízí lesnímu průmyslu dobrou příležitost zintenzivnit marketing výrobků ze dřeva, které pochází z finských certifikovaných lesů.

NOVÁ RIZIKA PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH LESŮ

Při posledních rozborech pracovních úrazů v lesním hospodářství v evropských zemích bylo zjištěno, že se v souvislosti se šířením ideálů lesů blízkých přírodě objevilo zcela nové riziko těžkých a smrtelných pracovních úrazů těžebních dělníků, kterým je neočekávaný a nepředvídatelný pád odumřelých stojících stromů (či jejich částí) při jejich kácení, nebo při selektivní těžbě vykonávané v jejich blízkosti.

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2, Vladimír Simanov

PŘETĚŽOVÁNÍ ŽEN V LESNICTVÍ

V rakouském lesnictví pracuje okolo 800 žen - převážně jako sezónní pracovnice. Jejich práce je z větší části založena na tělesně namáhavých činnostech. Kromě toho pracuje velké množství žen souběžně i v zemědělství, a jsou vystaveny dvojí tělesné zátěži.

V Rakousku byl proveden výzkum zaměřený na ženy v lesnictví a výsledkem jsou tyto údaje:

  • průměrný věk je 45 let,
  • velmi malé množství žen je vzděláno v oboru (asi 10 %),
  • většina žen je zaměstnána sezónně, výsledkem je nejistota pracovního místa, problémy při pojištění pro důchod,
  • ženy pracují v nevýhodných fyziologických polohách a pod přímým vlivem povětrnostních podmínek. Výsledkem je zvýšená zátěž páteře, kloubů, prochladnutí a revma. Potíže s bolestmi zad přiznalo 90 % dotázaných.

Institut pro lesnické inženýrství - Univerzität für Bodenkultur provedlo studii, která se týkala možností humanizace lesních prací prováděných ženami. Výzkum se týkal tří oblastí:

  • výsadba sazenic koutovou sadbou,
  • ožínání,
  • nanášení ochrany proti okusu.

Pomocí tzv. OWAS metody (Owako - Working - Posture Analysing System) je možné polohu těla nejen popsat, ale i klasifikovat. Vyjádření namáhavosti pracovní polohy se děje pomocí “zátěžového indexu” podle “LUNDQUISTa”. Dosahuje velikosti od 100 - výhodná poloha až po 400 - ergonomicky velmi nevýhodné. Index závisí na druhu námahy a četnosti opakování. Výsledkem je fakt, že sázení je velmi náročná činnost (17,5 % těla je pod zřetelným zatížením). Nejméně namáhavou činností se, ze všech tří posuzovaných, jeví ošetřování před okusem. Je však zřejmé, že mezi jednotlivými sledovanými osobami jsou velké individuální rozdíly. Pro uvedené pracovní činnosti bylo zjištěno, že se jejich tepová frekvence zvyšuje proti klidové hodnotě:

  • o 52 tepy/min při sázení,
  • o 46 tepů/min při ožínání,
  • o 48 tepů/min při o kultur (nátěr repelentu).

Z výzkumu vyplývá, že sledované činnosti jsou velmi fyzicky náročné, a zatěžují především páteř, což se projevuje subjektivními potížemi. Čas určený pro pracovní činnost je často překračován. U některých žen dokonce došlo při sázení k překročení hranice 55 % maximální srdeční frekvence, což je srovnatelné s činnostmi jako je motomanuální kácení stromů apod.

Proto byla navržena tato doporučení:

  • Čas určený na práci a na odpočinek se musí důsledně dodržovat.
  • Vytvořit při práci takové podmínky, aby se zlepšilo držení těla. Je možné toho dosáhnout využíváním vhodnějšího nářadí, místo srpu kosy nebo nošení repelentu v kanystru na zádech.
  • Je vhodné střídání zatížení různých částí těla.
  • Věnovat se osvětě, školení a kontrolovat.

Forstzeitung 9/2000, Ivana Tomášková

EVROPA NEVYUŽÍVÁ PRODUKČNÍ POTENCIÁL LESŮ

V současné době je z evropských lesů těženo v průměru jen 60% přírůstu. To nekoresponduje se špatnou příjmovou situací drobných vlastníků lesa, svým způsobem to limituje další rozvoj regionálního dřevozpracujícího průmyslu, a v konečných důsledcích to vytváří i prostor pro import dříví z jiných oblastí světa. Uvolnění dalších evropských zdrojů dříví pro trh má však některá úskalí, jako je například nebezpečí poklesu cen dříví při větší nabídce než poptávce, a celospolečenské požadavky na vázání CO2. Proto bude příprava společné konference FAO/ECE/ILO na téma “Mobilizace dalších zdrojů dříví”, relativně dlouhodobá, a s jejím uskutečněním se počítá až při příležitosti veletrhu “Interforst 2004” v Mnichově.

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2, Vladimír Simanov

NĚKOLIK ČÍSEL O KANADSKÝCH LESÍCH

Kanadě patří velikostí rozlohy lesů druhé místo na severní polokouli za Ruskem. Její lesy zaujímají 417,6 mil. hektarů.

Na Národní parky Kanady připadá 24,7 mil. hektarů a 32,9 % této plochy jsou parky jednotlivých provincií. Počet nových národních a provinčních parků každoročně vzrůstá. Soukromých lesů je v Kanadě málo - pouze 6 %. Státní kanadské lesy tvoří 23 % a lesy jednotlivých provincií 71 %. Nejznámější provincie jsou Quebec, Ontario, Manitoba, Alberta a Britská Kolumbie.

Plocha jehličnatých lesů zaujímá 67 %, na zbývající ploše rostou smíšené a listnaté lesy. Nejznámějším kanadským listnatým stromem je javor. V lesích Kanady je zastoupeno celkem deset druhů rodu Acer.

Ročně se v Kanadě vytěží 174 mil. m3 dříví z plochy přibližně jednoho mil. hektarů. Každoročně zničí oheň okolo 750 tis. hektarů. Lesní škůdci poškodí 5,1 mil. hektarů, tedy o něco více než jedno procento celkové plochy lesa.

Není pravdou, že se v původních lesích, kterých je v Kanadě většina, vzhledem k jejich ekologické rovnováze škůdci nepřemnožují. Nejvýznamnější hmyzí škůdce v Kanadě - obaleč Choristoneura fumiferana zničí 2,5 - 2,8 mil. hektarů vetšinou původních jehličnatých porostů za rok. Obdobně je tomu také v Rusku, kde na Sibiři zničí bourovec sibiřský Dendroilimus sibiricus ročně jehličnaté lesy na ploše 2,7 mil. hektarů.

Z publikace The state of Canada’s Forests, V. Skuhravý

FÚZE MAJÍ VLIV NA ZAMĚSTNANOST

Mezinárodní organizace práce (ILO) uspořádá v Ženevě v září 2001 tripartitní konferenci s názvem “Sociální a pracovní dimenze lesnictví a dřevozpracujícího průmyslu”, která se bude zabývat problematikou globalizace v těchto dvou odvětvích. Není totiž pochyb, že koupě, prodeje a fúze lesnicky hospodařících subjektů a dřevozpracujících firem budou mít významné dopady na regionální zaměstnanost, pokud se tak ovšem již dávno nestalo. Probíhající přesuny dřevozpracujících kapacit (zejména nábytkářských) do zemí s levnější pracovní silou, a přesuny dřevozpracujících kapacit na řezivo a celulózu blíže novým zdrojům dříví, kterými jsou zejména plantáže rychle rostoucích dřevin v rozvojových zemích, pak mohou zcela zákonitě vyvolat disbalanci mezi produkcí a primární spotřebou dříví v Evropě, která může vést až ke krizi tradičního evropského pojetí lesního hospodářství. K diskusi na konferenci bude předložena zpráva, kterou již v současné době připravuje 11 evropských zemí.

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2, Vladimír Simanov

ŠVÝCARSKU SE PODAŘILO ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDNOUT VĚTRNOU KALAMITU

Tuto skutečnost konstatoval na výročním kongresu Švýcarského svazu pilařského a dřevozpracujícího průmyslu dne 11. 11. 2000 prezident E. Mosimann. Dřevařský průmysl zpracoval v roce 2000 o třetinu více dřeva než v roce 1999, a to 2,7 mil. m3 (2,3 mil. m3). Celkově nakoupily podniky svazu 3 mil. m3. Dále prezident uvedl, že ceny řeziva byly ve vyšších kvalitativních skupinách stabilní, v nižších poněkud poklesly. Přes citelné ztráty u vedlejších výrobků se celkové výnosy zlepšily vlivem kvalitní suroviny. Svaz proto počítá s oživením investiční činnosti. 500 podniků oboru dosahuje roční produkce řeziva 1,6 mil m3 s obratem 630 mil. CHF. Import a export jehličnatého řeziva zůstal překvapivě stabilní. Ukázalo se, že švýcarský trh je schopen zvládnout jak zvýšenou tuzemskou produkci, tak import. Přes silnou konkurenci a silný frank zůstal podíl švýcarských pilařů na trhu na 80 %. Kriticky se E. Mosimann vyjádřil k politickému zvládnutí větrné kalamity. Zdůraznil, že ne všechny kantony zaujaly odpovídající postoj ke krizové situaci majitelů lesů a uvedl konkrétní příklady. Za pozitivní považuje, že orkán Lothar ukázal nezbytnost vyšších těžeb ve švýcarských lesích, aby se omezoval rozsah přestárlých porostů. Kromě jiného je třeba brát v úvahu, že o silné sortimenty není ani při výhodných cenách v zahraničí zájem. Pro švýcarské lesní hospodářství a pro politiku péče o životní prostředí jsou proto nezbytné účinné impulzy ke zpracování silného dříví v tuzemsku. Je to potřebné i s ohledem na konkurenční prostředí, kdy v sousedních zemích tečou finanční prostředky do pilařských investic. Požaduje takovou dřevařskou politiku, která pomůže přebytečné a přestárlé plody lesa nejvýhodnějším způsobem přeměnit na výrobky. Příkladem k tomu musí být dřevařská politika EU, kde se komisař Bagemann snažil o zvýšení konkurenceschopnosti dřevařského průmyslu a jeho zástupce Likkanen ve spolupráci s průmyslem a svazy stanovil potřebné priority jednání a učinil potřebná opatření ke změnám. V závěru jednání kongres rozhodl o změně názvu svazu “Dřevařský průmysl Švýcarsko” (“Holzindustrie Schweiz” - “Industrie du bois Suisse”)

Holzkurier 46/2000, Proch

DŮSLEDKY ORKÁNU LOTHAR NEOVLIVNILY FRANCOUZKÝ TRH S JEHLIČNATÝM ŘEZIVEM

Tolik obávaný propad francouzkého trhu s jehličnatým řezivem v důsledku velkého množství kalamitní kulatiny se nedostavil. Podle zprávy francouzkého ministerstva zemědělství mohly pily přes klesající ceny kalamitní kulatiny úroveň řeziva nejen zachovat, ale ještě o 25 - 30 FRF zvýšit. Finanční pomoc vlády totiž vyrovnala zvýšené náklady na zpracování dřeva. Dalším pozitivním činitelem pak byla o 15 - 20 % zvýšená poptávka po smrkovém a jedlovém řezivu na sanaci budov poškozených orkánem.

Holzkurier 47/2000, Proch

VE ŽDÍRCI BUDE DALŠÍ VELKÝ DŘEVAŘSKÝ ZÁVOD

Pod titulkem Holzwerke míří do Ždírce uveřejnila MF Dnes zprávu o výstavbě dalšího dřevařského podniku ve Ždírci, a to na výrobu konstrukcí z masivního dřeva pro budování dřevěných domků. Závod za 400 mil. Kč vybuduje německá společnost Holzwerke Wimmer, která se tak stane jedničkou na českém trhu v tomto oboru. Výstavba má začít v srpnu tohoto roku. Zaměstnání v něm najde 50 pracovníků. Investicí ve Ždírci a dalším rozšířením mateřského závodu v Německu společnost během příštích dvou let zdvojnásobí (z 1,3 mil. Kč na 2,65 mil. Kč) a posílí tak své tržní postavení v Evropě. Investor předpokládá, že trh konstrukčního dřeva v Evropě se v příštích pěti letech zvýší z 0,7 mil. m3 na 3,5 mil. m3. Významným akcionářem firmy je s 49 % podílem akcií známá rakouská společnost Holzindustrie Schweighofer (Stora - Enso Timber OY), která vlastní pilařské závody ve Ždírci a v Plané u Mariánských Lázní. Pila ve Ždírci je již v současnosti hlavním dodavatelem řeziva pro Holzwerke Wimmer Pfarrkirchen a bude jím i pro nový ždírecký závod budovaný v její těsné blízkosti. Zpráva končí informací, že Holzwerke Wimmer jsou jedním z vedoucích dřevozpracujících podniků v Evropě, který ročně zpracovává 140 tis. m3 řeziva a výrobky vyváží kromě evropských zemí, do USA a do Asie.

MF Dnes 21. 12. 2000, Proch

PLAZMOVÁ MODIFIKACE DŘEVA

Snížit náklady na výrobu lepených velkoplošných materiálů na bázi dřeva a lepených vazníků je možné omezením množství použitých pojiv, aniž by to však mělo za následek zhoršení mechanických vlastnosti výsledného produktu. Perspektivní metodou zlepšení vlastností dřeva pro lepení je plazmová modifikace povrchu dřeva. Současný výzkum je proto zaměřen na ověření vztahu délky a intenzity plazmové modifikace povrchu dřeva, a doby, která uplyne mezi ošetřením dřeva a vlastním lepením, na pevnost lepených spojů.

Podle The Australian National University Forestry
Occasional Paper 00.3, Vladimír Simanov

DALŠÍ FÚZE DVOU DŘEVAŘSKÝCH GIGANTŮ V USA

Největší lesnickodřevařský koncern Weyerhaeuser (Tacoma USA) nabídl svému konkurentovi Willamette (Eugene USA) kupní cenu 5,3 mld. USD a navíc ještě vyrovnání jeho dluhů ve výši 1,7 mld. USD. Obrat koncernu Weyerhaeuser dosáhl v roce 1999 12,3 mld. USD a Willamette 4,1 mld. USD. O jiné gigantické fúzi přinesla Lesnická práce zprávu v č. 1/99. Zpráva zvaná “Svatba slonů” informovala o spojení koncernu Weyerhaeuser s Mac Millan Bloedl (Kanada).

Holzkurier 47/2000, Proch

VÝRAZNÝ VZESTUP VÝVOZU DŘEVA Z RUSKA

Od ledna do září 2000 se vývoz řeziva proti stejnému období roku 1999 zvýšil o 27 %. Podle ruského celního výboru se vyvezlo celkem 3 mil. tun v hodnotě 49,7 mil. USD. Vývoz kulatiny se ve stejném období zvýšil o 14 % na 20,9 mil. m3

Holzkurier 47/2000, Proch

IRSKO ZVYŠUJE LESNATOST

Ve své lesnické politice uvažuje Irsko se zvýšením lesnatosti státu ze současných pouhých 9 % na 17 %. V souvislosti s tím by se měla v budoucnu zvýšit i roční těžba dříví z nynějších 2,5 mil. m3 na přibližně 10 mil. m3. Pro realizaci tohoto záměru byl vypracován “Kodex lesnické praxe”, který uvedený proces časově rozkládá na následujících třicet let, a řeší postupný převod zemědělských půd do lesního půdního fondu, i začlenění nově vznikajících, lesnicky hospodařících subjektů do struktury lesního hospodářství Irska. “Kodex lesnické praxe” je výsledkem jednání mezi všemi zainteresovanými stranami, a je tak kompromisem mezi požadavky sociálními (zachování pracovních příležitostí na venkově), ekonomickými (požadavek na minimální finanční spoluúčast státu a na ziskovost lesnického obhospodařování krajiny), ekologickými (maximální ochrana přírody) a lesnickými (trvalost, a ekonomická přijatelnost produkce dříví). Vzhledem k dlouhodobosti zalesňovacího programu a jeho významu pro ekonomiku venkovských regionů Irska je “Kodex lesnické praxe” deklarován jako otevřený, což znamená, že bude pravidelně hodnoceno jeho plnění, a podle průběhu a dosažených výsledků bude upravován, upřesňován a doplňován. Irskému zalesňovacímu programu pak bude v roce 2002 věnována i mezinárodní konference FAO/ECE/ILO.

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2, Vladimír Simanov

PILAŘI NEMAJÍ ŠANCI

Studie o zpracování dřeva, kterou připravila pro spolkovou zemi Porýní - Falc firma Jaako Pöyry - hodnotí velmi kriticky, že tamní pilaři jsou jako osiřelí bojovníci, kteří nemají šanci na přežití. Podle studie je pro zlepšení jejich šancí investovat více do dalšího zpracování dřeva, zůžit sortiment výrobků, zvýšit specializaci, spolupracovat při nákupu, optimalizovat logistiku, zpracovávat a prodávat zbytky dřeva a uplatnit společný internetový trh.

Holzkurier 47/2000, Proch

DŮSLEDKY VICHŘIC V ZÁPADNÍ EVROPĚ

Kalamitní těžby, vyvolané za sebou jdoucími vichřicemi “Kurt”, “Lothar” a “Martin” ve dnech 26. - 28. prosince 1999 na území Francie, Švýcarska a Německa jsou stále ještě zpracovávány. Ve výšce 8 km nad hladinou moře tehdy vzniklo vzdušné proudění o rychlosti až 500 km/hod, které ještě na úrovni zemského povrchu dosahovalo rychlosti 150 až 180 km/hod. Podle meteorologů vzniká obdobný fenomén v intervalu delším než 150 let. Poslední upřesněný údaj z Francie uvádí, že jen na jejím území napadlo 138 mil. m kalamitního dříví (v Německu 330 mil. m3, ve Švýcarsku 13 mil. m3, ve Španělsku 4 mil. m3, v Dánsku 4 mil. m3 a v Rakousku 0.5 mil. m3), což je 7 % z celkové zásoby dříví ve francouzských lesích. V postižených regionech tak jednorázově napadl v kalamitním dříví 9 až 18 krát větší objem těžeb než byl dosavadní obvyklý roční etát. Rozsah této lesnické katastrofy si vyžádal masivní finanční podporu státu ve výši 6,8 mil. FRF přímých dotací a 12 mil. FRF bezúročných a zvýhodněných, státem garantovaných půjček. Uvedené prostředky byly vloženy do inventarizace lesů poškozených kalamitou; do těžby, dopravy a dlouhodobého skladování dříví; a do potěžebních úprav a zalesnění kalamitních ploch. Kalamita se svým způsobem dotkla i vlastníků lesů ležících mimo postižená území, protože ti, na základě dobrovolnosti, zastavili veškeré těžby ve svých lesích. Nejslabším článkem řetězu při zpracovávání kalamity se ukázal být odvoz dříví, a proto musely být velké objemy kulatinového dříví dočasně uloženy pod vodním postřikem přímo na odvozních místech. Údajem, který vyvolal v lesnické veřejnosti postižených tří zemí doslova zděšení, je počet smrtelných pracovních úrazů. Do současnosti totiž při výkonu těžebních prací zahynulo (průkazně evidovaných) více než 70 osob (z toho jen ve Francii přes 40). To oprávněně vyvolalo ostré diskuse na téma potřeby kvalitního profesního výcviku lesních dělníků, na rozdíl od současné praxe, kdy jsou bez odborného dozoru zaměstnávány nekvalifikované síly bez odborné praxe a bez potřebného vybavení ochrannými pomůckami. I když je na celkové hodnocení následků kalamity ještě brzy, je již teď zřejmé, že návrat francouzského lesního hospodářství do “normálu” bude dlouhodobý, a to zejména proto, že po zpracování kalamity nastane další problém, spočívající v neobvykle vysokém podílu zalesňování a ochrany kultur a v nutnosti zabezpečit opětovné plnění ostatních užitečných funkcí lesa na nynějších kalamitních plochách. Očekává se proto, že po několik let budou náklady na lesní hospodářství vyšší než tržby za dříví. Bezprostředními následnými riziky po zpracování kalamity jsou pak eroze, sesuvy půd a možné přemnožení kůrovců. Za pozitivní důsledky zpracování kalamity se však už nyní považuje “skokový” nárůst mechanizace těžebních prací a nastoupené změny v systému prodeje surového dříví. 

Podle Joint FAO/ECE/ILO Committee 1/2000/2 a podleEFI News December 2000, Vladimír Simanov

ALUMINIUM ZVYŠUJE TRVANLIVOST DŘEVA

Prodloužení životnosti dřeva vystaveného vlivům povětrnosti je možné jeho impregnací proti mikroorganismům, které jej rozkládají. Za perspektivní se považuje impregnace oxidy hliníku, které vytvářejí nerozpustné anorganické sloučeniny uložené mezi dřevními vlákny. Přínosem je i to, že takto ošetřené dřevo méně bobtná vlivem vlhkosti než neošetřené.

Podle The Australian National University Forestry Occasional Paper 00.3, Vladimír Simanov