PŘÍSPĚVEK K ÚVAHÁM O KATEGORIZACI LESA A JEJÍMU UPLATŇOVÁNÍ

Ing. Vladislav Ferkl

Zvýšený důraz na přírodní hodnoty lesa jako základní složky životního prostředí, spolu s výraznější diferenciací jeho využívání, vyvolává v poslední době potřebu úpravy jak samotného členění kategorizace lesů, tak hodnotnějšího naplňování takto vymezených funkcí. Zařazením lesa do konkrétní kategorie by mělo být zároveň závazným způsobem stanoveno zaměření obhospodařování, péče a ochrany lesa. Jeho dodržování a naplňování se musí stát více než dosud základním ukazatelem úrovně hospodaření a nakládání s lesy.

Je nepochybné, že se současnými společenskými procesy, mj. i s cestou do Evropy, do mezinárodních institucí a programů spjatých s lesnictvím a životním prostředím, se výrazně mění i význam funkčního poslání lesů. Účelně reagovat na tyto změny v provozu lesního hospodářství je složité a vyžaduje od řešitelů schopnost objektivně vyhodnotit pestrou paletu odborných názorů na tuto problematiku, sjednotit ji terminologicky i věcně a zapracovat do úpravy současných pravidel hry po stránce technicko-odborné, právní i realizační a jasně při tom vymezit úkoly, práva a povinnosti zúčastněných subjektů. Myslím, že současné praxi uplatňování kategorizace lesů v rámci obnov děl HÚL by zmíněné “narovnání” výrazně prospělo. Potřebu takového opatření prokázala např. téměř neřešitelná situace vzniklá při obnově děl HÚL v lesích přímo na území hl. m. Prahy a v její příměstské oblasti. Zde, zcela proti uvedenému trendu funkčního poslání lesů a logice účelného řešení, hrozilo (doufám, že už mohu použít minulého času), že lesy v této oblasti s maximálním rekreačním využitím, budou pro další decennium přeřazeny z lesů zvláštního určení do lesů hospodářských.

FUNKCE LESA A JEJICH VZÁJEMNÉ RELACE

Při svých úvahách na toto téma jsem použil následující pojmy a rozlišení funkcí lesa:

a) samovolné - nepodporované (jim vlastní),
b) řízené - podporované (deklarované).

Dále je potřebné rozlišovat jednotlivé funkce lesa v členění jednak podle druhu konkrétních funkčních účinků a dále tak, jak podpora či ochrana těchto funkcí vyžaduje odlišné způsoby účelového obhospodařování (jedná-li se o funkce deklarované).

Všechny funkce jsou navzájem rovnocenné. Tento názor je jedním z výsledků a závěrů několika světových konferencí o životním prostředí k jejichž respektování se zavázala i vláda ČR. Rozdílnost významu jednotlivých funkcí je vyvolána až druhotně intenzitou jejich společenského využívání (schopnost lesa poskytovat např. zdravotně rekreační funkce je stejně hodnotná v odlehlých - nenavštěvovaných končinách, jako v bezprostředním okolí velkých pobytových aglomerací, rozdíl je pouze v současné intenzitě využívání). Tím vzniká jakási nadstavbová hodnota intenzivněji využívaných funkcí v daném čase a lokalitě, která je dána rozdílem mezi velikostí poptávky a schopností lesa takovéto funkce samovolně poskytovat. Samovolně, tzn. bez zvláštních, účelových hospodářských opatření zaměřených na ochranu a zvýšení reálného efektu požadovaných funkcí (viz článek doc. Vyskota v LP č. 1/2001 “Funkce lesů a jejich hodnocení”). Ing. Nymburský, bývalý podnikový ředitel ÚHÚL Brandýs, používal pro vyjádření těchto samovolných funkcí výstižný název: působení “úplavem” s řádným hospodařením.

Schopnost poskytování samovolných funkcí je tedy, z hlediska funkčního potenciálu, součástí základní hodnoty lesa vytvářející a ovlivňující životní prostředí. V dnešní kulturní krajině střední Evropy, a zřejmě již i ve většině ostatních oblastí světa, je nepostradatelným přírodním faktorem vyžadujícím plné ochrany a ocenění. Významná část těchto samovolných funkcí má globální (nejen místní) význam ve vytváření a ovlivňování životního prostředí (tvorba kyslíku, podíl na hodnotách čistoty ovzduší apod.). Působí objektivně, i když samovolně, bez pokynů a snahy člověka a právě díky tomu daleko spolehlivěji přispívá nenahraditelnou měrou k regeneraci člověkem mnohdy nešetrně ovlivňované přírody. Přitom nejde, jak někteří odborníci tvrdí, o “funkční účinky nahodilé povahy” a to ani “vzhledem ke konkrétnímu veřejnému (kategorií lesa deklarovanému) zájmu”. I když jde o samovolné vlastnosti či funkce lesa, které nemusí být v daných podmínkách funkcemi prioritními, přesto existují a působí ne náhodně, ale zákonitě jako nedělitelná součást výsledného působení funkcí lesa.

Význam a hodnotu samovolných funkcí proto nelze zpochybňovat marxistickými poučkami o tom, že jejich hodnota pro životní prostředí vzniká až vynaložením lidské práce při podpoře příslušným úřadem deklarované funkce lesa. Není tedy bohužel pravdou, že k ohrožení či škodám na životním prostředí může dojít až narušením funkcí deklarovaných.

NÁVRH ÚPRAVY KATEGORIZACE LESŮ

Nyní, začátkem roku 2001, se jeví jako pravděpodobné, že bude připravovaná novela lesního zákona o nějaký čas odložena. Potvrzuje se tím pro mne platnost pravidla, že všechno špatné může být zároveň pro něco dobré. Jde o to, že by se tak mohla stihnout i úprava stávající kategorizace lesů, u které se oba hlavní protagonisté úpravy zákona (MZe a MŽP) vzácně shodli, že její současné řešení již neodpovídá potřebám, ale že žádné jiné zatím není k dispozici. Vím, že u takto složitých a kontroverzních otázek je nevděčné předkládat první návrhy možných řešení, která se zpravidla okamžitě stanou hromosvodem kritiky všech co dosud mlčeli. Doufám, že s důkladnou psychologickou přípravou se to dá vydržet a že se potvrdí i jiné české rčení, že když nejde o život, tak se toho tolik až stát nemůže.

Vezmeme-li v úvahu již výše uvedené: každá funkce je potencionálně stejně hodnotná; i funkce zajišťované “úplavem” mají svoji nepopíratelnou hodnotu při vytváření a ovlivňování životního prostředí a vyžadují péči a ochranu; a přidáme názor, že: není dobře, když je při kategorizaci vytvářen z lesů hospodářských odpadkový koš, kam se strčí všechny lesy, které nevyžadují k plnění svého funkčního poslání zvláštní, “nadstavbové” účelové obhospodařování (včetně těch, jejichž účelové hodnoty se nikdo proklamativně nezastal třeba jen proto, že byl odrazen nebezpečím zvýšených nákladů) a že by bylo lépe i produkčním schopnostem lesa v opodstatněných případech přiznat jednu z plnohodnotných funkcí,nabízí se následující model členění, který je velmi podobný návrhu kategorizace podle doc. Vyskota (viz publikace “Reálné efekty funkcí lesa”) s tím, že tento návrh se vypořádává i s funkcí produkční a přiznává jí právo na existenci a samostatné vymezení v rámci lesů s výjimečným účelovým významem.

1) Lesy polyfunkční s vyváženým využíváním funkcí lesa do výše jejich regeneračních schopností v rámci uplatnění obecně platných zásad řádného obhospodařování a ochrany lesa (“úplavem”);

2) lesy se zvláštním významem pro plnění zvýšených nároků na konkrétní intenzivní funkční využívaní nad rámec jejich regeneračních schopností, vyžadující zvláštní, účelový způsob obhospodařování a ochrany.

Z tohoto hlediska lze lesy zvláštního významu možno dělit na:

ze zákona:

a) ochranné (v současném rozsahu vymezení),
b) vodohospodářské (včetně pásem kolem vod léčivých a minerálních),
c) lesy na zvláště chráněných územích z důvodu ochrany přírody (podle současných pravidel zařazení);

rozhodnutím SSL:

d) zdravotně rekreační (včetně lesů lázeňských a příměstských),
e) lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích (obdobně jako dosud),
f) lesy pro lesnický výzkum a výuku (obdobně jako dosud),
g) lesy v prvních zónách CHKO a lesy v PR a PP (jako dosud),
h) lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou (jako dosud),
i) lesy potřebné pro zachování biologické různorodosti (jako dosud),
j) lesy produkční,
k) lesy s jiným důležitým veřejným zájmem.

Je samozřejmé, že jednotlivé kategorie je nutno konkrétněji vymezit a stanovit zásady pro jejich vylišování, obhospodařování a ochranu, a to i z hlediska finančních dopadů jejich zařazení (náhrady, příspěvky, dotace, daně, ocenění apod.).

Např. prohlásit lesy za produkční a uplatnit z tohoto titulu plný výnosový charakter hospodaření:

- lze tam, kde se nejedná o lesy polyfunkční ani zvláštního významu z jiného důvodu a nejde tedy o překryv s jinou funkcí,

- by bylo možné pouze na stanovištích, kde prioritním produkčním zaměřením hospodaření nevzniknou nevratné škody,

- by nesmělo ve svých důsledcích ohrožovat plnění veřejných funkcí v sousedních lesích,

- by bylo výměrou plochy omezeno na menší lokality lesa,

- by znamenalo i uplatnění k tomuto účelu upravených ekonomických zásad motivace hospodaření oproti lesům jiného účelového zaměření;ale zároveň by umožňovalo:

- uplatnit plný výnosový charakter hospodaření např. na malých soukromých lesních majetcích bez významnějšího účelového či polyfunkčního významu lokality,

- systematicky zařadit porosty charakteru plantáží lignikultur či vánočních stromků a dalších, k produkčnímu účelu zakládaných porostů lesních dřevin.

Domnívám se, že takto pojaté řešení by bylo systémovější a lépe vystihovalo hodnotová hlediska působení funkcí v lesním ekosystému. Přispělo by mj. k rehabilitaci hodnot polyfunkčního působení lesů na životní prostředí a svým pojetím by se mohlo stát použitelným podkladem k stanovení účinně působících pravidel podpory a ochrany lesa jako národního bohatství.

ZPŮSOB VYHLAŠOVÁNÍ KATEGORIZACÍ

Současně s úpravami kategorizace lesů by bylo účelné přehodnotit i způsob jejich vyhlašování především ve fázi uplatňování návrhů a požadavků na zařazení do jednotlivých kategorií. Základním vodítkem k tomu by měl být schválený oblastní plán rozvoje lesů, jehož platnost či upřesnění (změnu) z hlediska kategorizace lesů by potvrdil orgán SSL rozhodnutím nejpozději při základním řízení obnov děl HÚL. Návrhy pro tuto úpravu by do stanoveného termínu mohl uplatnit každý, kdo má na jejím uplatnění zájem a je schopen se na její realizaci podílet (např. obce při vyhlašování lesů se zvýšeným významem lesů rekreačních a to i v případech, kdy nejde o lesy obecní).

Takovémuto zaměření pak musí plně od-povídat způsob obhospodařování, péče a och-rany předmětného lesa propracovaný do konkrétních provozních zásad. To ovšem předpokládá zajistit zpracování rozsáhlých teoretických poznatků z jednotlivých účelových oborů funkcí lesa do konkrétních a exaktních kritérií pro provádění a hodnocení provozních procesů účelového hospodaření v lesích. V provozní praxi bývalého LZ Zbraslav, jehož lesy byly zařazeny do lesů zvláštního určení z důvodu zdravotně rekreačních funkcí v příměstské oblasti hl. m. Prahy, jsem se přesvědčil, že v tomto směru má oblast výzkumné, pedagogické a metodické sféry vůči lesnímu provozu značný dluh.

Současná úroveň a rozvoj vědy shromáždila na úseku poznání životních a přírodních procesů množství teoretických informací, které, pokud mají být pro funkční využívání lesů a zlepšení životního prostředí účelně využity, musí být zpracovány do přehledné, srozumitelné a provozně uplatnitelné “kuchařky” (pracovních návodů, směrnic hospodaření a kritérií hodnocení). Jinak tyto vědecké poznatky budou pro skutečné provozní uplatnění jen málo účinné. Požadujeme-li od odborného lesního hospodáře, aby při své práci systematicky uplatňoval principy účelového obhospodařování, musíme mu umět říct, jaké konkrétní provozní opatření k tomuto cíli vede a jak je ta či ona provozní činnost ze sledovaného hlediska správně, nebo proč je špatně provedena. Lesníkovi, který řídí (nebo by měl řídit) provádění např. prořezávky v konkrétním porostu musí být jasno, jak je to dobře, jedná-li se o výchovu porostu v rekreačním či půdoochranném lese a jak jinak musí tuto práci provádět v lese třeba se zvýšenou funkcí klimatickou.

ZÁVĚR

Dnes již v důsledku vysokých civilizačních nároků samovolné účinky lesa nepokrývají veřejný zájem na jejich využívání kdekoliv v plné míře. Proto je třeba v takovémto případě účinky lesa účelovým systémem hospodaření a ochrany systematicky podporovat. To však neznamená, že na ostatních lokalitách můžeme tzv. samovolné funkce považovat za účinky nahodilé povahy bez významu pro kvalitu životního prostředí, nevyžadující ocenění ani ochrany. Smyslem zodpovědného obhospodařování lesů je dosáhnout optimální vyváženosti působení jednotlivých funkcí ve vztahu k jejich společenské potřebě bez ohledu na to, zda jde o funkce samovolné či deklarované. Naléhavost těchto problémů si zřejmě vyžádá úpravy současného pojetí a členění kategorizace lesů. Nemá-li být jakákoliv kategorizace jen formální záležitostí, je nezbytné aby opatření, vyplývající z takovéhoto zařazení lesů byla promítnuta do konkrétního způsobu obhospodařování a ochrany každého porostu.