OBALY PRO PĚSTOVÁNÍ SADEBNÍHO MATERIÁLU

Ing. Antonín Jurásek, CSc., RNDr. Jarmila Martincová - VÚLHM Výzkumná stanice Opočno

Pěstování krytokořenného sadebního materiálu má u nás dlouhodobou tradici. Již v šedesátých letech byla s dobrými výsledky odzkoušena technologie rašelinocelulózových kelímků Jiffy-pots. Postupně se k pěstování obalené sadby začala používat řada dalších, vhodných, ale často i méně vhodných typů obalů. V rámci výzkumu a praktických zkušeností se dále získávaly poznatky o biologických požadavcích na pěstební obaly tak, aby v nich nevznikaly nezvratné deformace kořenů a sadební materiál zdárně odrůstal i po výsadbě. Proběhlo mnoho diskusí o výhodách a úskalích používání obalené sadby, přičemž stále přetrvává určitá nedůvěra k těmto školkařským postupům.

Ještě závažnější je, že jsou často podceňovány možné důsledky deformací kořenů při použití nevhodných obalů nebo nedodržení technologie pěstování. Ty může vlastník lesa pocítit až řadu let po výsadbě, kdy jsou někdy nezbytné i rekonstrukce mladých porostů. Na druhé straně má krytokořenný sadební materiál z biologického hlediska řadu výhod. Jedná se především o lepší ochranu kořenů při manipulaci před výsadbou, meliorační a hnojivé účinky substrátu v obalu, rychlejší překonání šoku po výsadbě a vyšší ujímavost. Důležitá je i možnost prodloužení doby zalesňování. Použitím intenzivních technologií pěstování krytokořenných semenáčků ve fóliovnících nebo sklenících lze i významně zkrátit dobu pěstování výsadbyschopného sadebního materiálu.

Perspektivnost obalené sadby potvrzuje i skutečnost, že ve vyspělých zemích má podíl jejího používání stoupající tendenci. Jedná se zejména o intenzivní pěstební postupy s využitím plastových sadbovačů. I v našich školkařských provozech se tyto intenzivní pěstební postupy stále více uplatňují. Mimo osvědčené obaly se na našem trhu objevují i obaly nové, s nimiž není z biologického hlediska dostatek zkušeností. Proto v rámci služeb vlastníkům lesa zadal Odbor tvorby lesa Ministerstva zemědělství ČR (MZe) pěstebnímu výzkumu VÚLHM vypracování systému ověřování biologické nezávadnosti pěstebních obalů. Cílem tohoto záměru je docílit stavu, kdy v lesních školkách budou používány jen biologicky vhodné typy obalů a pěstební technologie tak, aby vlastník lesa měl při nákupu těchto výpěstků dostatek informací o standardní kvalitě a měl jistotu, že k výsadbě používá sadební materiál bez závažnějších kořenových deformací.

V následujícím příspěvku předkládáme informaci, jakým způsobem a v jakých postupových krocích by měla být uvedená problematika řešena.

DEFINICE POJMŮ A OBECNÉ ZÁSADY

Obaly lze rozdělit na dva základní typy podle možnosti prorůstání kořenů:

- rozpadavé obaly umožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem (sazenice jsou vysazovány s obaly, předpoklad úplného rozpadu obalu po výsadbě),

- pevné obaly prorůstání kořenů stěnami a dnem není možné (sadební materiál je z obalů před výsadbou vyjímán).

Semenáčky vypěstované v pevných obalech a z těchto obalů vyjmuté jsou označovány jako tzv. “plugy” (termín převzatý z anglické literatury).

První základní zásadou platnou pro všechny typy obalů je volba odpovídající velikosti vzhledem ke konečné velikosti vypěstovaného sadebního materiálu a charakteru kořenových systémů jednotlivých druhů dřevin. Důležitou charakteristikou je také délka doby pěstování sadebního materiálu v obalech. Optimální je krátkodobé pěstování umožňující prorůstání kořenů po dobu několika měsíců maximálně jednoho roku. V pevných obalech neumožňujících prorůstání kořenů stěnami se optimální doba pěstování podle velikosti obalu, druhu dřeviny a pěstební technologie pohybuje od několika měsíců do jednoho roku, výjimečně ve velkoobjemových obalech lze tolerovat až dvouletý růst v obalu. Nadměrně dlouhé pěstování v obalech může vést ke vzniku deformací kořenů a k dalším nepříznivým jevům i u obalů označených jako vhodné pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin. V obalech jsou pěstovány krytokořenné semenáčky z výsevu semen přímo do obalů, nebo semenáčky, případně i sazenice (předtím mohou být pěstovány jako prostokořenné nebo krytokořenné). Před osázením do obalů je nutné zkrátit kořeny (včetně kosterních) tak, aby odpovídaly velikosti obalu a nebylo nutné je ohýbat.

POŽADAVKY NA ROZPADAVÉ OBALY

- obal umožňuje prorůstání kořenů stěnami a dnem bez jejich zaškrcování materiálem obalu,

- materiál obalu je homogenní, což umožňuje rovnoměrné prorůstání kořenů do všech směrů a přirozený vývoj kořenových systémů,

- obal udržuje svůj tvar a soudržnost až do výsadby (za předpokladu odpovídající doby pěstování),

- obaly mají zkosené stěny nebo jsou umisťovány dostatečně daleko od sebe, aby nedocházelo k vzájemnému prorůstání kořenů mezi jednotlivými obaly,

- materiál obalu se po výsadbě zcela rozpadá bez zanechání zbytků (např. syntetických vláken), které by při dalším růstu zaškrcovaly kořeny nebo kmínek stromku.

POŽADAVKY NA PEVNÉ OBALY

Obaly mají vhodný tvar a úpravy stěn a dna zabraňující vzniku deformací kořenů - k nejdůležitějším patří:

- vertikální žebra nebo rýhy na vnitřní straně stěn usměrňující růst kořenů směrem dolů (tato žebra musí probíhat po celé délce obalu),

- chybějící dno nebo plynulý přechod (zužování) mezi stěnami a otvorem ve dně zabraňující vzniku spirálních deformací u dna obalů (pokud není tento přechod plynulý, i malé okraje dna mohou působit závažné deformace /viz obr. 1/),

- při pěstování krytokořenných semenáčků je součástí technologie pěstování na “vzduchovém polštáři”, který omezuje prorůstání kořenů do podloží a vznik deformací pod dny obalů (zejména u druhů dřevin s výrazným kůlovým kořenem).

V současné době se objevuje i řada nových typů obalů se štěrbinami ve stěnách, využívající tzv. “ořezávání bočních kořenů vzduchem”. V těchto obalech je možno vypěstovat semenáčky s velmi kvalitními kořenovými systémy, technologie je však náročnější na vybavení školek a udržování optimálních růstových podmínek. Obaly se štěrbinami rychleji vysychají při náhodném poklesu vlhkosti, naopak při nadměrné vlhkosti v prostoru mezi obaly může docházet k vyrůstání delších kořenů štěrbinami ven. Tyto kořeny jsou potom při vyjímání semenáčků z obalů přetrhány a kvalita sadebního materiálu je tím velmi snížena. Vzhledem k tomu, že s používáním uvedené technologie jsou u nás zatím minimální praktické zkušenosti, počítá se s jejím detailním ověřením.

RIZIKA OBALENÉ SADBY

Nejzávažnějším rizikovým faktorem pro využívání krytokořenného sadebního materiálu je nebezpečí deformací kořenů. Riziko je o to větší, že deformace kořenů zpravidla neovlivňují ujímavost a růst bezprostředně po výsadbě. Proto jsou při pěstování ve školkách, při přejímce sazenic i při výsadbě často podceňovány. Ohnuté kořeny v době výsadby jsou tenké a negativní vliv deformací se projeví až při jejich následném tloustnutí. Kořeny se pak vzájemně zaškrcují, srůstají a vodivé dráhy jsou přerušeny (viz obr. 2). Dalším ještě závažnějším rizikem je přitom nedostatečná stabilita stromů s deformovaným kořenovaným systémem, která se projeví snadným vyvracením po 10 až 15 letech. Deformované kořeny zvyšují i nebezpečí infekce, zejména napadení václavkou.

Rizikové etapy pro vznik deformací kořenů:

1. během pěstování

·        při osazování obalů,

·        růstem kořenů v obalech,

2. při výsadbě

·        ohýbání kořenů prorůstajících stěnami a dny obalů,

·        ohýbání spodní části balu,

3. růstem kořenů po výsadbě

·        omezení rozrůstání kořenů nevhodnými obaly, zaškrcování tloustnoucích kořenů,

·        vzájemné zaškrcování propletených kořenů,

·        soustřeďování růstu kořenů do prostoru substrátu obalu (na nevhodném stanovišti).

SYSTÉM KONTROLY OBALŮ

Používání nejvhodnějších a biologicky ověřených typů obalů není možné provést jednorázově. Proto k vypracování systému kontroly biologické nezávadnosti pěstebních obalů přistupujeme v následujících krocích:

1. Rozpracování problematiky obalené sadby v ČSN 48 2115 “Sadební materiál lesních dřevin” (vydána v roce 1998, upřesnění a komentář je připravován v letošním roce).

2. Rozdělení obalů používaných v současnosti v našich lesních školkách do tří kategorií (vhodné, dočasně tolerované a nevhodné).

2. Příprava a postupné vydávání katalogu biologicky ověřených a vhodných typů pěstebních obalů.

KVALITA PODLE ČSN 48 2115

V normě jsou zapracovány všechny nezbytné požadavky pro standardy kvality sadebního materiálu, které ve většině případů platí jak pro prostokořenné, tak i pro krytokořenné semenáčky a sazenice. Důležité je zvláště podrobné rozpracování kvality kořenového systému. Autoři normy v letošním roce připravují komentář k této normě, který upřesní některá problematičtější ustanovení, v některých případech znění normy i doplní. Komentář bude součástí nového vydání normy, se kterým se počítá v závěru roku 2001. V souvislosti s pěstebními obaly je v ČSN 48 2115 důležité ustanovení o povinnosti kontroly biologické nezávadnosti nových typů obalů specializovaným pracovištěm. Doporučená velikost obalů pro jednotlivé dřeviny a typy sadebního materiálu podle ČSN 48 2115 je uvedena v tabulce.

U obalů s kruhovým průřezem je horní průměr obalu měřen jako průměr kruhu. U obalů s horním průřezem čtvercového tvaru se měří strana čtverce. U obalů s horním průřezem obdélníkového tvaru jde o průměr ze součtu kratší a delší strany obdélníka. V případě osazování obalů krytokořennými semenáčky je možno minimální horní průměr obalů pro krytokořenné sazenice snížit až o 1/3. V posledním sloupci tabulky jsou uvedeny hodnoty minimální přípustné výšky obalů, které budou i součástí doplňků normy.

ROZDĚLENÍ OBALŮ

Z hlediska biologické nezávadnosti, vhodnosti pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin a perspektivy použití ve školkách byly obaly používané v současné době zařazeny do tří základních kategorií: 1. obaly vhodné a perspektivní, 2. obaly dočasně tolerované, 3. obaly nevhodné.

Kategorie typů dočasně tolerovaných byla zvolena proto, že pro některé druhy sadebního materiálu zatím nejsou k dispozici vhodné obaly nebo je jejich použití ekonomicky příliš náročné. Je však hledána náhrada za tyto tolerované obaly a předpokládá se jejich postupné nahrazení vhodnějšími typy v blízké budoucnosti.

1. Obaly vhodné a perspektivní

a) Rozpadavé obaly umožňující prorůstání stěnami

- Rašelinocelulózové kelímky (Jiffy pots) vhodné pro mělce kořenící sazenice, především pro smrk. Nevhodné pro buk a další dřeviny s typicky kůlovým kořenem. Do kelímků se osazují semenáčky nebo sazenice, které jsou dopěstovány jen po prokořenění obalu (6 týdnů až 4 měsíce, maximálně 1 rok). Stěny obalu nesmí před výsadbou přeschnout.

- Textilní sáčky ze zcela rozpadavých materiálů (juta) - vhodné pro sazenice a poloodrostky jehličnanů i listnáčů (variabilní tvar a velikost sáčků) - materiál obalu nesmí obsahovat zpevňující syntetická vlákna.

- Tablety Jiffy-7 (průměr 50 mm) - pro semenáčky buku a borovice - před výsadbou je nutno odstranit síťovinu obalu (úplná rozpadavost po výsadbě nebyla zatím dostatečně prokázána).

b) Pevné obaly neumožňující prorůstání kořenů

- Pevné obaly (sadbovače) různých typů s ochrannými prvky bránícími deformacím kořenů popsanými v základních požadavcích v předchozím textu (jednotlivé typy budou blíže rozvedeny v katalogu) - vhodné pro pěstování semenáčků jehličnanů i listnáčů. Důležitá je volba odpovídajícího tvaru a velikosti obalu. Vzhledem k tomu, že se objevují stále nové typy nebo jejich inovace, je potřeba prověřovat přítomnost výše popsaných ochranných prvků. Případný negativní vliv tvarových změn obalů bude hodnocen v rámci testování obalu pověřeným pracovištěm.

- Pevné obaly (sadbovače) různých typů, které kromě výše uvedených ochranných prvků mají i výrazné štěrbiny ve stěnách a rozích způsobující tzv. “air prunning” (omezování růstu postranních kořenů vzduchovou vrstvou mezi obaly). S těmito typy u nás zatím není mnoho zkušeností, proto budou rovněž předmětem testování. Jsou náročnější na technologickou kázeň během pěstování (vyšší nebezpečí vysychání obalů, v případě prorůstání kořenů štěrbinami jejich následné poškození při vyzvedávání semenáčků z obalů).

- Pevné obaly větších velikostí, stejného tvaru jako buňky ve výše popsaných sadbovačích - pro sazenice listnatých i jehličnatých dřevin.

- Speciálně upravené kořenáče (plastové obaly ve tvaru komolého kužele vybavené vertikálními žebry na vnitřních stěnách a výrazně perforovaným dnem) - vhodné pro pěstování sazenic a poloodrostků listnatých i jehličnatých dřevin.

2. Obaly dočasně tolerované

a) Obaly umožňující částečné prorůstání stěnami

·        Papírové buňky - pro pěstování semenáčků. Materiál obalů zpravidla obsahuje zpevňující syntetickou hmotu. Nutno před výsadbou odstranit nebo silně narušit.

·        Sáčky z perforovaného laminovaného papíru nebo papírové obaly bez dna - pro pěstování sazenic a poloodrostků jehličnanů i listnáčů. Před výsadbou je nutno je odstranit nebo silně narušit.

b) Obaly neumožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem

- Polyetylenové sáčky různých velikostí pouze pro krátkodobé zakořeňování sazenic a poloodrostků především listnatých dřevin, pro které stále chybí vhodnější obaly. Nutná je perforace stěn a dna obalů.

- Rozpojitelné obaly (válcovité manžety tvořící po sestavení válec bez dna) - pouze pro krátkodobé zakořeňování sadebního materiálu, nebezpečí spirálních deformací postranních kořenů u hladkých stěn.

c) Jiné typy obalů

- Modifikovaná technologie Nisula, kdy jsou pásy fólie skládány při osazování do speciální formy. Jednotlivé sazenice mají k dispozici prostor balu tvaru kvádru, kdy jsou mezi jednotlivé sazenice vkládány mechanické překážky (destičky, záhyby fólie). Kořeny tak vzájemně neprorůstají.

3. Obaly nevhodné

a) Obaly umožňující prorůstání stěnami

- Obaly (sáčky, válce) ze síťoviny ze syntetických vláken (polyetylen, polypropylen apod.). Nedokonalá rozpadavost syntetických vláken je příčinou zaškrcování prorůstajících kořenů u sazenic po výsadbě. Při pěstování ve školce je zvýšené riziko vzájemného prorůstaní kořenů mezi jednotlivými obaly a vysychání kořenových balů. Při případném snímání síťoviny před výsadbou hrozí nebezpečí výrazného poškození prorůstajících kořenů.

- Obaly z netkané textilie s vyšším podílem syntetických vláken. Přestože syntetická vlákna nejsou vzájemně provázána, působí rovněž po výsadbě nebezpečné zaškrcování kořenů.

b) Obaly neumožňující prorůstání kořenů stěnami a dnem

- Různé typy sadbovačů určených pro pěstování zeleniny a jinou zahradnickou produkci. Zpravidla se jedná o buňky tvaru válce nebo komolého kužele bez vnitřních žeber a bez úpravy dna působící proti deformacím. Tyto obaly působí během pěstování semenáčků závažné spirální deformace kořenů.

- Plastové kořenáče pro pěstování sazenic a poloodrostků. Obaly, které nemají ochranné prvky proti deformacím (žebra, úprava dna), jsou pro lesní dřeviny velmi rizikové z hlediska vzniku závažných deformací kořenů.

c) Jiné typy obalů

- Technologie Nisula v původní podobě, to znamená sazenice umístěné na fólii s vrstvou substrátu svinuté do kulatých balíků, rulonů. Technologie působí deformace zploštěním kořenových systémů. Vzájemně prorostlé kořeny jednotlivých sazenic je nutno před výsadbou oddělovat řezem. Další nevýhodou je malý prostor pro růst nadzemních částí sazenic.

V uvedeném přehledu nejsou jmenovitě popsány všechny typy u nás používaných nebo zkoušených obalů. Zejména u plastových sadbovačů určených pro pěstování semenáčků se vyskytuje velké množství produktů od různých výrobců, které se zpravidla vzájemně příliš neliší.

Existují i jiné pěstební technologie, které u nás nejsou rozšířené, například pěstování v blocích inertního materiálu (Grodan) s následným rozřezáním bloku před výsadbou apod. Vzhledem k jejich malému významu nebyly do přehledu zahrnuty. Pokud by měly být ve školkách zaváděny, je nutné jejich předběžné odzkoušení.

KATALOG BIOLOGICKY VHODNÝCH OBALŮ

Jednotlivé typy obalů pro pěstování semenáčků a sazenic lesních dřevin z okruhu “vhodných a perspektivních” budou postupně předmětem posouzení z hlediska jejich tvaru, velikosti a ochranných prvků proti vzniku deformací. Základem hodnocení bude posouzení kvality kořenů a celkového růstu semenáčků a sazenic v nich pěstovaných. Typy obalů, u nichž bude ověřena biologická nezávadnost, postupně zařadíme do katalogu doporučených pěstebních obalů. Katalog bude zpracován formou samostatných listů pro jeho snadnější průběžné doplňování. Každý list katalogu bude určen pro jeden typ obalu a bude obsahovat údaje o výrobci, název a typ obalu, materiál, velikost, tvar stěn, tvar dna, přítomnost ochranných prvků proti vzniku deformací kořenů a další technické údaje. Součástí katalogu bude výčet druhů dřevin, pro které je obal určen a cílová velikost sadebního materiálu. Budou zde uvedeny i základní specifické požadavky na pěstební technologii. Každý katalogový list bude obsahovat i výsledky ověření vhodnosti obalu během pěstování ve školce (1 rok) a později i ověření obalu po výsadbě (1 - 3 roky).

První katalogové listy biologicky vhodných typů pěstebních obalů by měly být k dispozici koncem letošního roku a budou zahrnovat ověřené typy obalů, s nimiž jsou již u nás pozitivní zkušenosti, i několik nově ověřovaných typů obalů, o které je velký zájem v našich lesních školkách. Předpokládáme, že práce na testování obalů budou kontinuálně pokračovat i v příštích letech a katalog bude postupně doplňován a aktualizován. Katalog bude vždy po doplnění o nové typy obalů publikován, předpokládá se rovněž jeho zveřejnění na internetu.

ZÁVĚR

Výše uvedený postup ověřování biologické nezávadnosti pěstebních obalů pro semenáčky a sazenice lesních dřevin by měl postupně zajistit, že v našich lesních školkách budou používány jen vhodné typy obalů. Katalog ověřených obalů, který jsme v letošním roce začali zpracovávat a který bude průběžně doplňován o nové typy obalů, by měl umožnit vlastníkům lesa lépe se zorientovat v kvalitě nabízené obalené sadby tak, aby používali jen sadební materiál bez výraznějších deformací kořenů, který je zárukou úspěšné obnovy lesa.

Tabulka: Doporučená velikost obalů pro pěstování výsadbyschopného krytokořenného sadebního materiálu (podle ČSN 48 2115, doplněná o minimální přípustné výšky, autor doc. O. Mauer, DrSc.)

Dřevina

Sadební materiál

Výška nadzemní části (cm)

Doporučená velikost obalů (cm)

Minimální přípustná výška obalu (cm)

SM

semenáčky

do 25

5

10

10

sazenice

do 35

10

10

10

 

36-50

12

12

10

poloodrostky

51-80

15

15

12

 

81-120

20

20

15

BO

semenáčky

do 14

4

12

10

 

15-25

5

18

15

sazenice

26-35

8

18

15

 

36-50

12

18

15

MD

semenáčky

do 25

4

12

10

 

26-50

8

18

15

sazenice

do 50

8

18

15

poloodrostky

51-80

12

18

15

 

81-120

15

30

26

JD, DG

sazenice

do 35

8

18

15

 

36-50

12

18

15

BO, JD, DG

poloodrostky

51-80

15

18

15

 

81-120

20

30

26

DB, BK, JV, JS

semenáčky

do 35

4

12

10

 

36-50

5

18

15

sazenice

do 35

8

18

15

 

36-50

8

18

15

poloodrostky

51-80

12

18

15

 

81-120

15

30

26