ZKUŠENOSTI ODBORNÉHO LESNÍHO HOSPODÁŘE V REVÍRU ČESKÝ DUB

Pavel Bradáč - odborný lesní hospodář. LS Ještěd, revír Český Dub

V současné době poněkud ustaly snahy o “velkou” novelu zákona č. 289/1995 Sb., o lesích. Přesto nejsem jistě sám, kdo netrpělivě očekává změny, byť jen některých paragrafů. Několika příklady z praxe chci ukázat, jak pokračuje devastace lesních porostů některými podnikateli, kteří využívají “měkkosti” lesního zákona a příslušných vyhlášek. Z následujících příkladů vyplývá, že i ostatní zákony (přestupkový, trestní, na ochranu životního prostředí) jsou proti praktikám některých osob málo účinné. Jak je vidět z jednoho případu, osoby s právnickým vzděláním vědí nejlépe, kde jsou slabiny současných zákonů, vyhlášek a předpisů.

Věřím, že v současné době je již většina občanů ČR, která se zajímá o hospodaření v lesích, přesvědčena o tom, že původní názor, že majitel lesa ví sám nejlépe co je pro jeho les prospěšné, není vždy správný. Přibývá stále majitelů lesa, kteří vidí své lesy pouze jako zdroj rychlého zbohatnutí a co bude za rok, dva či dokonce, co po nich zbude pro budoucí generace, je vůbec nezajímá. Pokud např. někteří členové SVOL či kdokoliv jiný je přesvědčen, že jsou pošlapávána základní lidská práva, když se uvažuje např. o nucené správě v případě hrubého porušení lesního zákona, pak se domnívám, že jsou sami proti sobě.

PŘÍKLADY Z PRAXE

Revír Český Dub ke konci roku 2000 zahrnoval 4500 ha lesní půdy. Z toho je pouze 1000 ha v majetku státu. Zbytek vlastní obce a fyzické osoby. Stále se zvyšuje nabídka lesů k prodeji ze strany drobných vlastníků. Kupujícími jsou buď osoby, které po příkladu některých podnikatelů chtějí rozmnožit kapitál získaný podnikáním v jiném oboru a domnívají se, že než budou přísnější pravidla a postihy za porušování zákonů a příslušných předpisů, vložený kapitál se jim několikrát navýší, a nebo podnikatelé, kteří většinou bez odborného vzdělání mají živnostenský list pouze na obchod se dřívím. Podnikatelé si najímají dělníky, kteří mají živnostenský list na práci s motorovou pilou a jinými mechanizačními prostředky v lese. Často zde podnikají bývalí zaměstnanci lesních závodů, kteří nenašli uplatnění u LČR, nebo u akciových společností a mají často různě pokřivený charakter.

V Lesnické práci č. 4/1999 uvádím příklad jistého podnikatele, který koupil na Českodubsku lesy o výměře přes 20 ha. Nejprve vytěžil veškeré porosty podle LHP. Potom několikrát vybíral ze všech porostů od 70 let všechny silnější stromy, ačkoliv měl zákaz jakékoliv další těžby orgánem státní správy. Na ploše asi 17 ha postupně vytěžil přibližně 3 tis. m3 převážně smrkového dříví. LHP a lesní zákon zde povoluje celkovou těžbu 800 m3.

Střídání odborných lesních hospodářů

Jelikož jsem hned zpočátku o nezákonném postupu majitele informoval orgán státní správy v Liberci, byla mi ze strany majitele vyslovena nedůvěra a vybral si svého “putovního” OLH. Ten mu nechal volnost v podnikání. Došlo k devastaci téměř všech porostů od 70 let nahoru. Neodbornou těžbou a přibližováním bylo poškozeno asi 30 % stojících slabých stromů. Následně nový OLH během roku 2000 sám vytěžil asi 20 m3 smrkového dříví s odůvodněním, že mu majitel lesa nezaplatil za “odborné služby”. Tyto odborné služby ve skutečnosti znamenaly mlčící souhlas s nezákonným hospodařením v lese. Na podzim roku 2000 tento majitel zbytky lesních porostů prodal dalšímu majiteli i s pozemky. Nový majitel, ač určitě věděl o zákazu těžby dříví, nechal asi pěti dělníky provést záseky na všech stromech o výčetní tloušťce nad 25 cm na 12 ha lesa. Tím znehodnotil stromy o objemu asi 1000 m3. Za tři týdny začali dělníci na příkaz nového majitele s těžbou v porostu do 80 let věku bez odvětvování, aby co nejvíce stromů padlo v co nejkratším čase. Podle již osvědčené praktiky - co leží už nikdo nepostaví a dřevo je majetkem vlastníka lesa. Na pokutu si musím vydělat právě těžbou a prodejem dříví.

Jelikož zmíněné porosty byly pod kontrolou OLH, státní správy a policie, stačili dělníci pokácet asi 100 m3 dříví. Policie přistihla dělníky v lese v době, kdy zrovna nepracovali. Nejprve zapřeli těžbu i záseky. Po chvíli přiznali vytěžení asi 100 m3 a záseky zapřeli. Při výpovědi na policii uvedli do protokolu, že nic netěžili ani nevědí nic o zásecích. Pouze prý čekali na majitele, až dá pokyn k těžbě. Písemný příkaz k těžbě od majitele (bez specifikace) měli však u sebe. Hned druhý den po sepsání protokolu se zákazem těžby a jakékoliv manipulace s pokácenými stromy, nabízeli tito dělníci pokácené dříví k prodeji. Jelikož se nedočkali “spravedlivé mzdy” od majitele lesa za rizikovou práci mimo zákon, chtěli získat finance prodejem dříví, které jim nepatřilo.

Protože si u mne obchodník se dřívím ověřil původ této hmoty, nedošlo naštěstí k dalšímu trestnému činu, nezákonnému prodeji. Podle očekávání podal majitel lesa prostřednictvím svého “právního zástupce” trestní oznámení na neznámého pachatele, který mu údajně znehodnotil lesní porosty záseky téměř na všech stromech na ploše okolo 14 ha. Asi na dvou ha byly stromy znehodnoceny záseky dodatečně. Současně s podáním trestního oznámení podal právní zástupce žádost na orgán státní správy na smýcení všech záseky poškozených stromů z důvodu nebezpečí ohrožení života. Aniž by vyčkal vyjádření, nařídil dělníkům těžit. Jelikož zde pravidelně hlídkovala policie, stačili dělníci pokácet jen 20 stromů. Policie a orgán státní správy zakázaly dělníkům i právnímu zástupci, který řídil práce přímo v terénu, další těžbu dříví. S každým dělníkem a právním zástupcem byl sepsán protokol. Vyšlo najevo, že dva dělníci, kteří měli již písemný zákaz těžby v těchto porostech dále nepovoleně těžili.

Pokud by se podařilo majiteli vytěžit všechny stromy se záseky, vznikla by téměř souvislá holina na ploše asi 14 ha. K tomu nutno připočítat 0,85 ha holiny starší 2 let od předchozího majitele. Kdo zná zákon č. 289/1995 Sb., včetně vyhlášek i “malé novely”, ví kolik paragrafů a odstavců těchto zákonných norem bylo porušeno.

PRAKTIKY NĚKTERÝCH PODNIKATELŮ

V současné době se na Českodubsku intenzivně prodávají soukromé lesy. Kupující jsou vesměs podnikatelé nebo fyzické osoby, které různým způsobem získali větší obnos financí. A to buď z činností v jiném oboru, nebo koupí lesa nastojato či s pozemky a následnou těžbou a prodejem dříví. Často to jsou šéfové odborných, či neodborných firem, kteří někdy nemají ani učňovské lesnické vzdělání. Pokračují případy, kdy kupující nenechal přepsat majetek na své jméno v katastru nemovitostí, ačkoliv ve smlouvě o prodeji to uvedl. Majitelé lesa zjistili ve třech případech až od finančního úřadu, že nepřestali být majiteli již vytěžených porostů. Kromě toho je čeká zaplacení daní z pozemků a to zpětně za dobu, kdy se domnívali, že daně platí nový majitel. Nyní je čeká zalesnění holin po těžbě a náklady na pěstební činnost.

Jak přijít ke snadnému zisku, vymyslela jiná skupina podnikatelů. Za finanční příspěvek na hospodaření v lesích podle § 46 odst. 5 zák. č. 289/95 Sb. nabízejí majitelům lesů zalesnění holin po těžbě. Pro majitele to znamená, že bude mít zadarmo zalesněnou holinu. Tedy nabídka velmi lákavá. I způsob podnikání vypadá zdánlivě pokrokový. Vždyť pomáhat drobným vlastníkům lesa při pracích v lese je v této době velmi potřebné. Ve skutečnosti jde minimálně o porušení vyhlášky č. 82 zákona o lesích. Tito podnikatelé dobře vědí, že výsadba listnáčů je preferována státem. Proto státní příspěvek na výsadbu listnáčů byl např. v roce 2000 9 Kč za sazenici (jde o meliorační a zpevňující dřeviny). Na výsadbu jehličnanů činil příspěvek 5 a 6 Kč podle výše ceny pozemku. Na pozemcích s cenou vyšší než 3 Kč za m2 není příspěvek na jehličnany žádný. Takoví podnikatelé jsou i na Českodubsku.

Např. zmíněný OLH poskytující odborné služby v případu nezákonné těžby majitelem a posléze i své, mimo to podniká i takto. Má vlastní lesní školku, kde pěstuje především listnáče, hlavně buk. Kvalita sazenic většinou neodpovídá normě. Ačkoliv nebyl určen jako OLH na pozemcích určených k zalesnění, sám si zhotovuje jakýsi projekt zalesnění. Projektuje všude buk. Výsadbu provádí sazečem a to do půdy i silně zabuřenělé. Počty sazenic na ha jsou překročeny. V porovnání s vyhláškou č. 82 je to u buku o 1000 ks na ha. V jednom případě provedl výsadbu buku do silného bukového náletu, do silné vrstvy odpadu po těžbě a dokonce opakovanou výsadbu kvalifikoval jako první zalesnění. Jako ochranu proti okusu zvěří aplikoval repelent máčením před výsadbou. Nános repelentu při manipulaci se sazenicemi ze 40 % zmizel a tudíž byla ochrana zbytečná. Na takto provedené práce žádal Ministerstvo zemědělství o finanční příspěvek (kromě nátěrů, které nejsou předmětem příspěvků). Předepsané tabulky pro výpočet příspěvků si podepsal sám jako pronájemce, pěstitel i OLH. Orgán státní správy mu však pro zmíněné pozemky licenci pro výkon OLH nevydal. Po přezkoumání skutečností Ministerstvo zemědělství příspěvky zamítlo. O tomto podnikateli jsem se zmínil již v LP č. 4/1999 v odstavci “Negativní zkušenosti”. Během jeho činnosti OLH pro majitele X došlo k devastaci lesních porostů na rozloze přibližně 17 ha, zůstala zde holina 0,85 ha starší 2 let a neoprávněně vytěžil 20 m3 dříví.

Zde je patrná rozdílnost v pojetí činnosti OLH jako takového. Na jedné straně OLH se jako podnikatel propojený s jinými podnikateli podílí na porušování lesního zákona a na straně druhé OLH jako strážník a napravovatel přestupků a trestných činů majitelů i jiných OLH. Existuje právní norma, podle které by bylo možno takovému OLH odebrat licenci, případně na něm vymáhat pokutu za hrubé porušování zákona?

SOUČASNÁ SITUACE V LESÍCH DROBNÝCH VLASTNÍKŮ NA ČESKODUBSKU

Během let l999 a 2000 se zvýšily mýtní úmyslné těžby v soukromých lesích. Je to především důsledek naléhání stále přibývajících podnikatelů. Mnoho z nich s nízkým odborným (nebo žádným) vzděláním, plave jako ryba ve vodě v prostředí drobných vlastníků lesů. Pro svoji činnost je získávají ne vždy poctivým způsobem. Jak se finančně mnozí podnikatelé vyrovnávají s majiteli lesů je nejlépe vidět na jejich osobních automobilech. Do roka si nejméně čtyři podnikatelé koupili automobil v ceně kolem l milionu Kč v hotovosti. Tyto případy lákají ostatní dobrodruhy ze všech koutů republiky právě na Českodubsko.

S obnovou a péčí o lesní kultury vypadá situace takto. Na rozloze asi 1900 ha, kde jsem OLH, je 8,5 ha holin starších 2 let. Některé jsou staré 4 - 5 let. Prořezávka byla v roce 2000 jedna na ploše 0,5 ha - roční úkol podle LHP je v “malolesích” 69 ha. Probírky byly na ploše 10,8 ha - roční úkol je 97 ha. Díky finančním příspěvkům na hospodaření v lesích získávám informace o sadebním materiálu, neboť k žádosti o příspěvek je povinností předložit List o původu sadebního materiálu. Množství vytěženého dříví z probírek a mýtních porostů se dozvídám po urgencích a to často v nepřesných číslech. Druh dřeviny se obvykle ani nerozlišuje. Nahodilou těžbu hlásí přibližně deset vlastníků ročně. Z toho vyplývá, že evidenci o provedených pracích, vyplývající z lesního zákona vede asi l0 % vlastníků. Mnozí vlastníci vůbec nevědí, že nějaký lesní zákon a vyhlášky existují. OLH je v povědomí mnoha vlastníků správcem jejich majetku a vyčkávají na pokyn k jakékoliv činnosti v lesích. Jinak se domnívají, že les roste sám a nepotřebuje lidskou péči.

ZÁVĚR

Účelem příspěvku je poukázat na současné nešvary při hospodaření v soukromých lesích na Českodubsku. Pokud vím z tisku a od svých kolegů, dějí se i jinde. Chci apelovat na zákonodárné orgány, aby vzaly v úvahu zmíněné praktiky některých podnikatelů a dobrodruhů. Základem pořádku je zákon a příslušné vyhlášky. Je proto nutné v zájmu dobrých vlastníků, hospodářů, OLH, orgánu státní správy stanovit přísnější pravidla na ochranu lesa. Nesouhlasím s názorem, že by OLH neměl být prodlouženou rukou státní správy. Vždyť jde o dodržování lesního zákona. Zastávat zájmy vlastníků neznamená prosazovat nezákonné praktiky. A odvolat se proti nesprávnému rozhodnutí orgánu státní správy má právo každý, včetně OLH.

Je třeba již jasně stanovit, že les není pouze majetkem vlastníka, a proto si s ním nemůže zacházet podle svého uvážení. Všichni jistě chceme, abychom svým potomkům zachovali lesy zdravé a v lepší podobě, než jsou dosud. Proto se nebraňme zpřísnění pravidel, které zabraňují různým podvodníkům a kořistnickým firmám postupné devastaci lesů. Také by mohlo dojít k postupnému skupování lesů od fyzických osob, následné výměně nepohodlných OLH a tím k postupnému přibývání holin a nekvalitních porostů. Dobří OLH by při troše štěstí mohli získat zaměstnání u některých podnikatelů jako lesní dělníci.

Na druhé straně praxe ukazuje, že je hodně vlastníků, kteří ve svých lesích velmi dobře hospodaří a i po odborné stránce se situace u mnohých zlepšuje. Těmto vlastníkům nikdy přísnější zákon a vyhlášky nebudou vadit. Lze proto i doufat, že časem zůstanou v lesním hospodářství pouze podnikatelé a firmy na dobré morální i odborné úrovni. A k tomu by nejvíce přispěly dobré zákony, příslušné vyhlášky a novely.