DLOUHODOBÉ SKLADOVÁNÍ KULATINY POD POSTŘIKEM a FÓLIÍ

Prof. Ing. Vladimír Simanov, CSc., Ing. Ivana Tomášková - Fakulta lesnická a dřevařská MZLU Brno

Čas od času dochází v různých částech světa k tak rozsáhlým kalamitním těžbám, že dříví z nich vytěžené není možné ani při snížení jeho prodejní ceny umístit na trh okamžitě, protože momentální zpracovatelské kapacity nejsou schopny tak velký objem dříví jednorázově vstřebat. V takových případech tedy nezbývá nic jiného, než vytěžené surové dříví dlouhodobě skladovat takovým způsobem, aby nedošlo k podstatnému snížení jeho kvality. Uložené dříví pak lze uvolňovat na trh postupně, podle okamžitého stavu poptávky.

POROVNÁNÍ DLOUHODOBÝCH METOD SKLADOVÁNÍ KULATINY

Jednou z používaných metod dlouhodobého skladování pilařské kulatiny, využívající principu vlhké ochrany dřeva před hmyzem, houbami a výsušnými trhlinami, je skladování pod postřikem. Při ní se vlhkost dřeva udržuje nad 80 % relativní vlhkosti a teplota dříví pod 20 °C.

Zcela novou metodou dlouhodobého skladování dříví, vyvinutou a odzkoušenou v Německu po kalamitních těžbách způsobených orkánem Lothar, je jeho uložení pod neprodyšnou fólií. Princip metody je založen na faktu, že dřevo je po smýcení odumírající organickou hmotou, v jejíchž buňkách probíhá proces kvašení. Při něm se uvolňuje CO2, jehož podíl v atmosféře pod fólií narůstá současně s poklesem podílu O2. Následný nedostatek kyslíku pak nedovoluje rozvoj hub a CO2 působí jako konzervant. V současné době probíhá v provozních podmínkách dlouhodobý pokus ověřující možnost skladování dřeva pod folií po dobu 4 let a více.

Při srovnávání obou technologií jsme posuzovali rozdíly v těchto bodech:

Výběr místa pro skladování dříví

V případě skladování pod postřikem byly na místo skládky kladeny tyto požadavky: vydatný vodní zdroj, dostatečný skladovací prostor na propustném podloží s vhodnou únosností terénu za všech povětrnostních podmínek, přístup k veřejným komunikacím, možnost kontrolovaného navážení a expedice dříví a komunikační dosažitelnost lokality pro technické pracovníky a provozní personál. U skladování dřeva pod fólií je výběr místa v podstatě libovolný, protože se skládka umisťuje u odvozní cesty na podvaly. Při provozním ověřování měla modelová skládka objem 30 m3.

Ekonomika skladování dříví pod postřikem a pod fólií

Při skladování dřeva pod postřikem v Anglii 1989 - 1992 dosáhly náklady tak vysokých hodnot, že 31,5 % tržeb za dříví bylo “obětováno” na skladování. V Německu v letech 1973 - 77 byl podíl nákladů na skladování dříví na tržbách za něj (při skladování smrku a borovice) 14,6 % a v Dánsku v letech 1982 - 86 (při skladování smrku) 13,1 %. Bohužel však nebylo možné zjistit, zda byla ve všech případech použita srovnatelná metodika. Náklady při skladování dřeva pod fólií obsahují pouze nákup fólie (podle autorů se jedná o obyčejnou, běžně dostupnou fólii) a náklady na provoz mechanizačního prostředku, který kulatinu dováží a ukládá na místo.

Kvalita dřeva po skladování

Po několika měsících skladování dříví pod postřikem se povrch výřezů pokrývá tmavou slizkou vrstvou a na jejich čelech se objevují světlejší plísně (později tmavnoucí) a na některých místech se objevují zelené řasy. Kůra výřezů začíná opadávat a nepříjemně páchnout. Svrchní vrstva dřeva se do hloubky 1 až 2 mm zbarvuje ostře oranžově.

V případě skladování borovice ve Velké Británii se zamodrání objevilo do 2 % z celkové plochy a celkový podíl hnilobou narušeného dříví byl zjištěn v rozpětí 0,1 až 0,2 % z uloženého objemu dříví. Plodnice dřevokazných hub Heterobasidion annosum a Phlebia gigantea se objevily přibližně po půl roce skladování, a to v těch místech skládky, kde byl postřik z jakýchkoliv důvodů nedokonalý. Infekce sporami těchto hub však nastala v období mezi těžbou a uložením dříví na skládku. Po dvou letech skladování se na kůře některých výřezů objevily kolonie Armillaria sp., ale k vlastnímu poškození dřeva nedošlo.

Řezivo získané z borových výřezů skladovaných pod postřikem šest měsíců vykazovalo zbarvení běli a mělo velice rychle po pořezu povrch řezu pokrytý plísněmi. Na rozdíl od toho řezivo z výřezů skladovaných od dvou do tří let mělo zbarvení běli výrazně nižší a po pořezu se plísněmi nepokrývalo. To lze vysvětlit tím, že delším skladováním dříví pod postřikem došlo k většímu vyplavení živin ze dřeva, a tím k horším podmínkám rozvoje hub a plísní.

PŮSOBENÍ NA PÓROVITOST DŘEVA A OSTATNÍ VLASTNOSTI

Pórovitost dřeva jak jehličnatého, tak listnatého významně vzrůstala s dobou skladování. Pevnost jehličnatého dřeva se však měnila jen nepatrně, takže konstrukční použití řeziva nebylo v podstatě omezeno. Při zkouškách bylo u borovice černé dosaženo u pořezu čerstvého dříví zařazení 95 % řeziva do třídy pevnosti SC3 - vysoká kvalita, ale stejný podíl byl dosažen ještě po 24 měsících skladování a až po 36 měsících skladování tento podíl poklesl na 89 %. U ostatních testovaných jehličnatých dřevin (Picea sitchensis, Picea abies, Larix kaempferi, Pseudotsuga menziesii) byly dosažené výsledky obdobné. Postřikem je dřevo homogenizováno, jeho pořez je snazší a opotřebovávání řezných nástrojů je nižší.

Údaje o změnách vlastností dříví skladovaného pod fólií jsou zatím skrovnější. Autoři uvádějí, že po otevření fólie budilo dříví dojem čerstvě pokáceného stromu, a měření vlhkosti dřeva prokázalo 160% absolutní vlhkost, odpovídající vlhkosti dřeva bezprostředně po těžbě. Uložené dříví neneslo známky napadení houbami, pouze v okrajové části běle se objevilo lehké zabarvení od vylučovaných tříslovin. Na smrku byla na konci sledované doby (po dvou letech) objevena v malém množství plíseň.

VLIV SKLADOVÁNÍ DŘÍVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Povrchová voda odtékající ze skladovací plochy dříví uloženého pod postřikem je zbarvena tříslivy a barvivy vymývanými z kůry. V prvních dvou rocích skládkování dříví je vyplavování těchto látek poměrně intenzivní, a proto může barva odtékající vody přesáhnout hodnotu barvy stanovenou pro pitnou vodu až třikrát. Po delším provozu skládky však může barva odtékající vody vyhovět normě pro pitnou vodu s rezervou.

Obdobná situace je u biologické spotřeby kyslíku, kdy hodnota BSK5 u povrchového odtoku výrazně kolísala od 1,2 do 7,3 mg l-1 v závislosti na naplnění skládky, ale po 18 měsících skládkování klesla na původní hodnotu. Mezinárodní standardy přitom stanovují pro povrchový odtok limit 5 mg l-1 a pro ochranu sladkovodních ryb 6 mg l-1 .

Z naměřených hodnot i praktických výsledků vyplývá, že při skladování dříví pod postřikem nemusí dojít k ohrožení kvality vody a vodní fauny a flóry. V případě skladování dříví pod folií nedochází k ohrožení životního prostředí vůbec.

ZÁVĚR

Skladování dřeva pod postřikem a pod fólií jsou z hlediska požadovaného výsledku rovnocenné metody ochrany kulatiny před znehodnocením. Naprosto nesouměřitelné jsou však z hlediska provozního, kdy skladování pod postřikem vyžaduje koncentrované uložení dříví, zatímco uložení dříví pod fólii umožňuje rozptýleně skladovat i malá množství. Rovněž náklady na uložení dříví pod fólii jsou nesrovnatelně nižší, než náklady na skladování dříví pod postřikem. Na druhé straně je však třeba přiznat, že lesnická praxe dlouhodobé skladování dříví pod fólií teprve ověřuje a že zatím neobjevená rizika této metody mohou existovat.

Zpracováno podle Forestry Commision Bulletin 117 “Water Storage of Timber - Experience in Britain”, London 1996, a Rundholzkonservierung unter Sauerstoffabschluß, Forstliche Versuchs und Forschungsanstalt Baden-Württemberg, Freiburg 2000.