AKTUALITY ZE SVĚTA

RAKOUSKÉ SPOLKOVÉ LESY PRODALY PRVNÍ VELKÝ REVÍR

Revír o rozloze 4200 ha (Autal, Pölsen - bývalý židovský majetek) byl prodán za 300 mil. ATS HMZ Správě nemovitostí, s.r.o. (HMZ Liegenschaftsverwaltung GmbH). Cílem je turistické využití při přeměně zámku Gabelhofen in Therme. Dosavadní nájemci honitby chtěli využít předkupního práva a kritizují, že prodej nebyl veřejně vypsán.

Holzkurier 20/01, Proch

O TOPENÍ DŘEVNÝMI PELETAMI

Zvyšování cen topného oleje a zemního plynu může v klidu hledět vstříc každý, kdo přešel na topení domácí surovinou - dřevem. Za nejvhodnější formu dřevného paliva se považují dřevné pelety - minibrikety o síle podobné tužce, vyrobené z odpadových pilin a hoblin. Podpůrné programy státu a spolkových zemí činí ze zavádění moderního topeniště pro spalování dříví pro sedláky a majitele domů ekonomicky zajímavou záležitost. Jako obnovitelná surovina je dřevo, produkované udržitelným lesním hospodářstvím, alternativou k omezeně disponibilním fosilním energetickým zdrojům (nafta, uhlí, plyn).

V současné době dotuje stát a spolkové země budování těchto ekologických topeništ 4 tis. DM, nebo 120 DM na 1 kW výkonu. V roce 1999 obnášela celková podpora 3,9 mil. DM. Překvapující jsou energetické parametry pelet. Každý 1 kg pelet má tepelnou hodnotu odpovídající asi 1/2 litru topného oleje a její rovnoměrnost je zaručena příslušnou DIN-normou. Velkou výhodu přináší relativně vysoká specifická hmotnost pelet. Rodinný dům s obytnou plochou 150 m2 potřebuje ročně 7,5 m3 pelet, což je množství, které je možno skladovat téměř v každé běžné místnosti. Silným argumentem pro topení dřevem je šetrnost vůči přírodnímu prostředí; pelety se vyrábějí z dřevního odpadu, bez přídavných pojiv, nevytváří škodlivé zbytky a odpad. Zůstává jen popel, který je likvidován jako domovní odpad, nebo se využije jako zahradní hnojivo. Spalování dřeva snižuje skleníkový efekt klimatu - zvyšování teploty ovzduší je důsledek vysoké zátěže CO2 ze spalování fosilních paliv. Dřevo je CO2 - neutrální. Jeho spalováním se do ovzduší vrací jen ten CO2, který byl předtím při růstu stromu z ovzduší odebrán a vázán. Kdo topí dřevem přispívá aktivně k ochraně klimatu.

Obavy z toho, že se budeme ochuzovat o domácí les jsou neodůvodněné. Vlastníci lesa v Německu hospodaří striktně na principu udržitelnosti, tzn. že se těží jen tolik dříví kolik trvale přirůstá, a tak, aby půda, fauna i flora zůstaly neporušeny. Úspěšnost tohoto hospodaření dokládá i to, že porostní zásoba trvale roste a lesní plocha se v Německu za posledních 40 let zvětšila o 500 tis. ha. Rozhodnutí pro pelety z domácího dřeva je také rozhodnutí pro obnovitelné a cenově stabilní palivo, které bez dálkového transportu přichází přímo do domu. Dřevo patří k perspektivním zdrojům energie, hodných naší podpory.

Podle Forstmaschinen-Profi, 4/2001, Šve

500 PLM DŘÍVÍ DENNĚ VZDUCHEM

Čas od času lze zaznamenat informace o akcích přibližování dříví helikoptérou. Dříve šlo často hlavně o informativní pokusy. Vysoké náklady nedávaly šanci pro širší provozní uplatnění a odsunuly tento způsob přibližování do oblasti mimořádných akcí, vynucených mimořádnými provozně přírodními podmínkami a financovaných ze specifických zdrojů. V dubnu t.r. proběhla takováto akce v oblasti mezi Wertheim a Urphar, kde bylo nutno z důvodu zajištění bezpečnosti silničního provozu vytěžit a přiblížit v krátkém časovém úseku 3 týdnů na svazích podél řeky Main nestabilní listnatý porost o objemu 3000 m3, jehož vývraty byly příčinou častých dopravních nehod na přiléhající spolkové silnici.

Konvenční přibližovací prostředky nebylo možné v daných podmínkách použít a silniční správa, která akci financovala, zadala přiblížení dříví firmě, specializované pro přepravu nákladů vzduchem. Použita byla speciální helikoptéra s posádkou 2 pilotů, 9 leteckých pomocníků-vazačů, 2 techniků a 2 řídících pracovníků. Helikoptéra o nosnosti 2,7 t je konstruována speciálně pro přepravu zavěšených nákladů, je velmi úzká, což umožňuje pilotovi pohled na obě strany dolů na pracoviště. Je opatřena dvěma protiběžnými hlavními rotory, bez zadního stabilizačního rotoru, což zvyšuje nosnost oproti běžnému řešení o 10 - 20 %. Výkon turbomotoru 1500 ks. Helikoptéra pracuje bez hydraulických systémů s mechanickými převody ovládání, což umožňuje přesné řízení, zjednodušuje údržbu a snižuje rizika.

Pracoviště bylo rozděleno na paseky o šířce 15 m v délce 170 m. Na každé pasece pracoval jeden vazač, který připravil náklad celých stromů s korunami. Náklad je rozdělen na dvě závěsná lana spojená s automatickou váhou helikoptéry a pilot má možnost uvolnit jeden nebo oba závěsy při překročení nosnosti stroje nebo v případě nouzové situace. Na palubě helikoptéry je instalován počítač, který registruje časový průběh práce a hmotnost nákladů. Po přepočtu z hmotnosti byla denní výkonnost celé sestavy asi 500 m3. Na skladě pracoval harvestor, který vyráběl určené sortimenty. Zbytky a větve zpracovala mobilní sekačka na palivovou štěpku pro městskou teplárnu.

Popsaná situace v mnohém připomíná podobnou akci, která proběhla v ČR před léty v úseku Děčín - státní hranice s tím rozdílem, že šlo o mezinárodně významnou trasu železniční dopravy na břehu Labe, ČSD poskytly jen velmi málo dopravních výluk a akce probíhala převážně za plného provozu železnice, při zvláštních bezpečnostních opatřeních. Šlo o přestárlý bukový porost, kdy bylo nutné z hmotnostních důvodů kmeny krátit a při těžbě na svahu kotvit.

Podle Forstmaschinen-Profi, 4/2001, Šve

VÝMĚNNÝ KONTEJNER PRO PŘEPRAVU DŘÍVÍ

Projekty racionalizace přepravy materiálů a tedy i dříví mají v současné době svoji konjunkturu. Proto byl zkoušen i způsob automobilové kontejnerové přepravy sortimentů dříví s použitím jednotného výměnného kontejneru, vyvíjeného v 90. letech za účasti autodopravce, automobilového průmyslu a univerzity v Siegen.

Technicky jde o snímatelnou rámovou plošinu s klanicemi a čelní stěnou, nakládané a skládané pomocí jednoúčelového nakládacího hydraulického ramene, jímž je vybaven přepravní automobil. Kontejner se odloží na odvozním místě a je naplněn příslušným sortimentem dříví přímo forwarderem při operaci přibližování dříví. Náklad se zajistí proti uvolnění a na čelní stěně se vyznačí sortiment, jeho množství, případně další údaje o naloženém dříví. Odvozní automobil odloží přivezený prázdný kontejner, naloží si naplněný kontejner a přepraví jej buď přímo k odběrateli nebo na sběrné místo k další distribuci.

V současné době prověřuje celý systém Institut nauky o práci Univerzity v Göttingenu. Cílem je dokumentace celého dopravního procesu a jeho hospodárnost. V této chvíli jde zatím o prototypové stadium, k dispozici je 6 kontejnerů. V rámci omezené územní oblasti zkoušek jsou vyslovovány příznivé reference. Autoři projektu jsou optimističtí v možnosti rozšíření tohoto systému až do mezinárodní evropské úrovně, proto hovoří o Systému Euroflat. Otevřené jsou ovšem otázky související s rychlostí přestavby trhu se dřívím na nový přepravní systém. Předpokládá to vytvořit vysokokapacitní logistickou infrastrukturu, soustavu zpevněných sběrných míst pro prázdné a plné kontejnery a investiční prostředky pro pořízení kontejnerů. Obdobně to platí pro vnitřní provozní přestavbu podniků zabezpečujících transport dříví. V konečné fázi rozhodne o úspěchu systému jeho hospodárnost.

Na závěr lze připomenout, že stejný systém kontejnerové přepravy byl v 80. letech intenzivně a do určité míry úspěšně rozvíjen v ČR hlavně v zemědělství s dílčími aplikacemi v LH. Dodnes se setkáváme s jeho prvky při účelovém využití. V lesním hospodářství nenašel odezvu a převládl systém přepravy dříví automobily vybavenými hydraulickýma rukama.

Podle Forst & Technik, 5/2001, Šve

PÁSOVÝ HARVESTOR NOVÉHO ŘEŠENÍ

Firma Valmet předvedla v březnu t.r. při příležitosti Dne otevřených dveří ve Vöhringen - Wittershausen výsledek svého “pilotního projektu” - pásový harvestor Valmet 911. Firma využívá poznatků a obliby harvestorů na bázi pásových podvozků stavebních strojů, uplatňovaných ve svažitých terénech střední Evropy a řeší některé jejich nevýhody. Valmet 911 vychází z dosavadních řešení harvestorů na kolových podvozcích, se čtyřmi bogie jednotkami, které nahrazuje samostatnými pásovými jednotkami, které si zachovávají některé vlastnosti bogie-náprav. Použití pásových jednotek (o šíři 500 mm) snižuje oproti kolovým podvozkům zřetelně těžiště stroje, což umožňuje práci na svazích s více jak 50% sklonem. Charakter podvozku a možné naklánění kabiny (22° dopředu, 20° dozadu) snižuje zátěž řidiče při práci v nakloněné poloze a při překonávání překážek.

Podle Forstmaschinen-Profi, 4/2001, Šve

VÝZKUM EU OŽIVUJE

Komisař EU pro výzkum P. Busquin hodlá evropský výzkum přetvořit na průbojnější a štíhlejší. O tomto svém záměru hovořil na tiskové konferenci ve Vídni koncem března t.r. Podle jeho názoru má Evropa určité zpoždění za Japonskem a USA. V EU se dává na výzkum 1,9 % hrubého domácího produktu, v Japonsku je to 3,1 % a v USA 2,6 %. Výzkum je navíc velmi rozptýlen. Existuje např. pouze jediný rámcový společný program, jehož podíl představuje pouze 5 % celkového výzkumu. Pro šestý rámcový program (2002 - 2006) se má rozpočet zvýšit o 1 % na 17,5 mld. EUR. Stěžejní body programu: trvalý rozvoj, technologie info-společnosti, jistota potravin. Prezident Hospodářské komory Ch. Leitl požadoval zesílené zapojení malých podniků do výzkumu, neboť ty představují 90 % podniků v rámci EU. Aby se zlepšily jejich šance, je třeba zvýšit jejich podporu o 10 % a zřídit pro ně výzkumný rozpočet ve výši 2 mld. EUR. Busquin poukázal na existující zákony EU, které umožňují vyjednání změn teprve pro 6. rámcový program (tj. pro rok 2002 - 2006). Varoval také před tím, aby se malé podniky automaticky zvýhodňovaly při podporách výzkumu. Přesto se plánuje zvýšení jejich podpory z 10 % na 15 %.

Holzforschung Holzverwertung 2/01, Proch

NOVÁ EVROPSKÁ LESNÍ CENTRÁLA FIRMY STORA ENSO TIMBER

Podle informace obchodního ředitele firmy Stora Enso Timber Veina Genforse zahájí od 1. července v Düsseldorfu (D) svou činnost v nakupování dřeva nová Evropská lesní centrála, s. r. o. fy Stora Enso (Forest Central Europe GmbH). Centrála disponuje dalšími regionálními kancelářemi v Karlsruhe (D. Ringwald) a v Mnichově (Ch. Kühn). Regionální kancelář v Düsseldorfu vede K. Müller, za plynulý tok dřeva odpovídá R. Löbbermann, za energetické dřevo A. Witzmann, za reklamu, marketink a strategii R. Arnqvist. Nová centrála převezme nákup dřeva pro firmu Stora Enso na Německém trhu a pravděpodobně též bukového průmyslového dřeva pro skandinávské závody. Stora Enso zpracovává ročně 50 mil. m3 dřeva, z toho 6 mil. m3 ve střední Evropě.

Holzkurier 22/01, Proch

PŘEZÁSOBENÍ ŘEZIVEM LZE ZMÍRNIT POUZE ODBYTEM DO JAPONSKA A USA

Tuto skutečnost uvedl na Generálním shromáždění Evropských pilařských svazů ve Vídni (21. 5.) mezinárodně uznávaný obchodní šéf Svazu švédských exportérů dřeva M. Westin. Konstatoval, že Švédové sténají pod břemenem přezásobení evropských trhů, především zvýšenou kapacitou Německa a Rakouska. Jediné ulehčení může přinést prodej dřeva do Japonska a USA.

Hlavním problémem je podle Westina rekordní produkce dřeva v Evropě, která reagovala v minulém roce na nebývalý hlad po dřevě. Jestliže se potřeba dřeva v Evropě pohybovala v roce 1985 okolo 83 mil. m3, pak v roce 2000 to bylo již 93 mil. m3. Bylo jasné, že tento trend není trvale udržitelný, ale přesto byl výrazný pokles pro mnohé překvapením. Dostatečným důkazem nutných změn je přechod stavebnictví z novostaveb na sanaci bytů a kanceláří. To ale zároveň potvrzuje, že konjunktura je ve stavebnictví možná. Švédové zatím nevidí pro trh s dřívím světlo na konci tunelu. Sklady jsou v Evropě přezásobeny. Nikdy jsme neměli tolik zboží v oběhu, konstatoval Westin a uvedl, že Rusové se vrátili na evropský trh a letos mohou dosáhnout objemu z roku 1990. Pobaltské státy sice exportují o něco méně než ve špičkových dobách, ale přesto přichází na britský trh významné množství, což vadí skandinávským zemím. Obdobný problém mají Rakušané a Němci v Itálii. Severoameričané reagují na kolísání cen rychleji a efektivněji než Evropané. Svou produkci snížili na úroveň roku 1995. Historicky nízké ceny začínají opět zvyšovat.

Japonský pilařský průmysl sleduje velmi pozorně vítězné tažení Evropanů, kteří mohou uspokojit konkurenceschopným sušeným zbožím, vysoké a vyrovnané kvality, nové požadavky japonského stavebnictví. Výrobní ztráty, které musejí japonští pilaři trpět, je vedou k tomu, že požadují po vládě úpravy dovozních cel. To ovšem nemusí platit pro Američany. Ti dodávají do Japonska jen polovinu rekordního množství z roku 1997. Westin požaduje, aby se v Evropě udělalo vše pro oživení hospodářství - především účinnou reklamou dřeva. Podpořil ho v tom šéfstratég Assi Domän M. Eliasson, který dodal, že by se měla podniknout společná akce “položením kolejí, snad do Asie”.

Holzkurier 22/01, Proch

NEUTĚŠENÉ VYHLÍDKY DŘEVĚNÝCH OKEN

Vídeňská poradenská organizace Interconnection vydala marketingovou studii obratu a odbytu oken a dveří (IC-Market Monitor Panel Fenster und Türen 2001) pro rok 2001 s výhledem na rok 2003. Celkově se konstatuje, že počet zahajovaných staveb se snižuje a tak klesá poptávka po oknech. Nejvíce bylo vydáno stavebních povolení v roce 1995 - 67 tis., v roce 1999 jen 45 tis. Mírně stoupá poptávka po oknech k renovaci. Plastová okna tak mohou v letošním roce zaznamenat nárůst o 2,9 %, ale hliníková - 5,9 % a dřevěná - 11,9 %. Výrazné zvýšení zaznamenávají dřevohliníková okna +16,4 %. Plastová okna mají ale stále vysoký podíl na trhu 60 %, dřevěná 27 % a hliníková 4,2 %. Dřevohliníková okna dosahují zatím 9,4 %.

Na ceny dveří a oken má vliv import z východních zemí. Tak např. dovoz plastových oken a dveří z těchto států do Rakouska stoupl od roku 1999 do roku 2000 o 47 %. U dřevěných oken to bylo téměř 25 %, kdežto export z Rakouska o 15 %. Hlavní příčinou těchto posunů je v tomto případě ochabnutí německého stavebního trhu. Rakouský export dřevěných oken je přesto stále hitem. Jeho podíl dosahuje v mezinárodním měřítku 20 %. Podle uvedené studie je třeba počítat s tím, že pokles počtu zahajovaných novostaveb způsobí snížení poptávky po oknech, a to do roku 2003 o -10,5 %, u dřevěných oken -21,9 %, u plastových -10,4 %. Určitý pozitivní vliv na trh oken a dveří budou mít renovace domků, kam směřuje nyní 57 % těchto výrobků a do roku 2003 se vzestup odhaduje na 60 %. Poradcové z Interconnection vidí východisko ve špičkové kvalitě výrobků pro špičkové trhy - Švýcarsko a severní Itálie. Vývojové šance představuje také východní Evropa. Malé a střední podniky by měly využít marketingových a exportních kooperací dříve než bude pozdě.

Holzkurier 16/01, Proch

INWOOD - MEZINÁRODNÍ SÍŤ EXPERTŮ V SEKTORU DŘEVO

V Rakousku uvedenou síť zastupuje Kancelář pro výzkumné a technologické kooperace (Das Büro für Internationale Forschungs-und Technologiekooperation). Jejím posláním je podporovat střední a malé podniky, poznat jejich inovační potenciál a jejich idee realizovat v projektu Evropské unie. V EU je v 5. Rámcovém programu k tomuto účelu k dispozici 14 mld. ATS. Každá skupina malých a středních podniků, která předloží svůj projekt, může získat podporu až 13 mil. ATS. Šance pro získání podpory jsou velmi dobré. V současné době téměř každý druhý projekt podporu obdrží. Důležitým předpokladem k tomu je, aby projekt přinášel inovační idee a vznikal ve spolupráci s evropskými partnery. Kancelář podporuje podniky bezplatně různými akcemi, např. seznamuje s trendy trhu a novými technologiemi; experti vypracují zainteresovaným podnikům přehled v úvahu přicházejících technologií; pomáhají při vyhledávání zahraničních firem a institutů.

Příklady podporovaných projektů: “Progresivní metody impregnace dřeva”, “Vývoj chemických látek, které snižují hořlavost dřeva a při hoření nevytvářejí toxické látky”, “Vodní pily jižní Evropy profitují použitím nové skenerové a počítačové technologie.”

Lesnické projekty mohou být podporovány až do výše 50 % celkových nákladů, při univerzitách až 100 %. U malých a středních podniků rovněž až 50 % celkových nákladů.

Holzkurier 16/01, Proch

JAK JE LES PŘIPRAVEN NA ZMĚNU KLIMATU?

Vědecké gremium IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) předpovídá globální změnu klimatu, způsobenou emisemi plynů se skleníkovým efektem. Lesní hospodářství si proto klade otázku, jaké to může mít důsledky na lesy. Z iniciativy rakouského Ministerstva zemědělství, lesnictví a životního prostředí byla k této otázce vypracována studie, vydaná jako monografie Spolkového úřadu pro životní prostředí. Metodickým základem studie byla počítačová simulace změn porostních charakteristik pod vlivem klimatických změn, vycházející z inventarizačních dat 2830 vzorových ploch z hospodářského i ochranného lesa. Ke konstrukci tří scénářů klimatických změn do r. 2050 byl pro rakouské poměry upraven globální model, zpracovaný Německým počítačovým klimatickým centrem v Hamburku. K diferencovanému způsobu obhospodařování lesů nebylo možno přihlédnout, protože by se počet scénářů neúnosně zvětšil. Výsledkem byl “potenciální přirozený vývoj rakouských lesů” podle scénáře A (zvýšení teploty oproti průměru 1961 - 1990 o 0,8 °C), B (zvýšení o 2 °C) a C (totéž zvýšení + snížení srážek ve vegetačním období o 15 %). Ve všech případech se projevila zvýšená mortalita stromů a dvoj- až trojnásobná kalamitní plocha, převážně ve smrkových porostech, a to podle scénáře A a B v pahorkatinném, podhorském a nižším horském stupni, podle scénáře C také ve středním horském stupni. Zvýšení teploty o 1 °C vychází jako prahová hodnota, nad níž se i při nezměněných srážkových poměrech škody na lesích rychle zvyšují.

Dlouhodobě lze očekávat - zjednodušeně řešeno - v nižších polohách ústup smrku, ve středních a vyšších polohách zlepšení podmínek pro listnáče vlivem oteplení. Obojí by se mělo vzít v úvahu při volbě dřevin, i když nelze opomíjet jisté slabiny použité prognostické metody.

Österreichische Forstzeitung, 6/2001, Čk

LOGISTIKA V CENTRU POZORNOSTI

V Rakousku probíhá mezi specialisty dřevoprůmyslu a lesního hospodářství intenzivní diskuse o logistice. Jejím cílem je vytvářet po vzoru průmyslu a obchodu organizační řetězce od výroby až ke spotřebiteli, tak aby to přineslo ekonomický efekt na všech zúčastněných článcích. Odrazem toho je i obsah časopisu Österreichische Forstzeitung, který tomuto tématu věnuje v 6. čísle několik hlavních článků.

Celý řetězec je i v tomto případě podřízen zájmům optimálního zpeněžení konečných výrobků ze dřeva na vnitřním i zahraničním trhu, kde se poptávka často mění. Výchozímu článku - lesnímu hospodářství - to přináší nové problémy, protože přitom musí respektovat specifickou povahu svého základního výrobního prostředku (sezónnost prací, stav porostů, účelné pěstební postupy, rizika škod), nároky společnosti na nevýrobní funkce lesů a také velikost majetků a vlastnické poměry. Dostávají-li se do popředí zájmy trhu, je zřejmé, že to nezůstane bez vlivu na nutnost úzké kooperace mezi vlastníky menších a středních lesních objektů, na dobu, pohotovost, umísťování event. soustřeďování těžeb a na způsob sortimentace, ale vyžaduje to především úzkou, pružnou, technicky dokonalou a smluvně zajištěnou součinnost s dalšími články řetězce - těžebními a dopravními organizacemi a odběrateli surového dříví. Jednotlivé příspěvky časopisu se těmito otázkami zabývají podrobněji, včetně teritoriálního hlediska, dokonce se zřetelem na hrozící změny klimatu, které patrně přinese zvýšené nebezpečí kalamit. Nutnost rychlého zpracování kalamitního dříví pochopitelně vždy narušuje plynulost a kvalitu dodávek a má značný vliv na jeho ceny

Österreichische Forstzeitung, 6/2001, Čk

ZASTAVIT (DŘEVĚNÝ) TANK JE VELMI OBTÍŽNÉ

Teprve v létě lze očekávat snížení produkce dřeva a nejdříve na podzim se to promítne do trhu s dřívím, který v loňském roce dosáhl špičkové úrovně. Na těchto názorech se shodli zástupci Evropských pilařských svazů (EOS) na jejich Generálním shromáždění ve Vídni (21. 5. t.r.). Přesto je nově zvolený prezident EOS H.-M. Offner (A) optimistou. Mnohé největší pilařské závody mají vysoké objednávky, ale i tak jsou ceny pod velkým tlakem, ačkoliv právě velcí podnikatelé jsou opatrní při stanovení výše cen. Kromě toho sklady řeziva nejsou u všech podniků právě nejvyšší. Celkovou situaci je podle Offnera třeba hodnotit realisticky, ale ne černě. Má k tomu tyto důvody: Ceny nafty nejsou ještě tak vysoké jako v minulém roce, dolar je na nové rekordní výši, ale přesto země východního Středomoří (Sýrie, Egypt aj.) ještě nereagovaly, ačkoliv dříve za vysokými výnosy za naftu následovaly rozsáhlé investice.

Neočekávané období dešťů v Itálii, společně s volbami, vedlo k opožděnému začátku stavební činnosti - až v dubnu. Tomu odpovídalo i opožděné snižování cen různého zboží. Extrémně mírná zima umožňovala, aby těžební práce probíhaly po celé období. Majitelé lesů reagovali na volání pilařů po čerstvém dřevě a důsledkem je, že s ohledem na nebezpečí znehodnocení (zmodrání, zčervenání) musí být dřevo pořezáno. Vznikla tak nadměrná nabídka řeziva. Další zpracovatelé řeziva narážejí na stavební krizi v Německu, a tak se kruh uzavírá.

Volební vítězství Berlusconiho povede dříve nebo později k oživení trhu. Jsem přesvědčen o tom, říká nejvyšší evropský pilař Offner, že změna trendu je bezprostředně před námi a poblázněný čas minulých měsíců bude za námi. Brzy také pilařská kulatina z větrné kalamity nebude už tak zajímavá a to jak z hlediska ceny, tak z hlediska kvality. Selské lesy nezačnou na podzim dodávat dřevo tak rychle, jak si mnozí představují. Proto by se nemělo připustit, aby cena řeziva klesala.

Optimistický pohled si korutanský pilař a ocelář Offner zachovává i proto, že je přesvědčen o síle ekonomiky USA (je totiž hlavním dodavatelem vysoce kvalitních vidlí a lopat do USA). Američané pumpují po mnoho let do výzkumu a vývoje dvakrát tolik peněz než mnozí Evropané a mají vysoký rozpočtový přebytek, který jim umožňuje oživení hospodářství. Dodávky dřeva do USA se opět zvyšují, na což působí také vypršení dohody o dodávkách jehličnatého řeziva z Kanady SLA (Softwood Lumber Agreement). Celními potížemi, které hrozí Kanaďanům, se staly dodávky z Evropy zajímavějšími. Potvrdil to i D. Kainz, pilařský ředitel Stora Enso Timber, největšího pilařského podniku v Evropě. Ten vidí kromě jiného šanci v dodávkách konstrukčního dřeva Japonsku, ale i Německu, a v uplatnění každého kubíku dřeva mimo Evropu.

Holzkurier 22/01, Proch