AKTUALITY

PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ V KRKONOŠÍCH

Při přívalových deštích a bouřce v noci z 31. 8. na 1. 9. 2002 vznikly Správě KRNAP škody v odhadní ceně 25 milionů Kč.

Při povodni, která zasáhla oblast východních Krkonoš - obce Malá Úpa a Horní Maršov, došlo k rozsáhlým škodám na vodních tocích, cestách a lesních porostech. V lokalitě Černá Voda, Lysečiny a Spálený Mlýn došlo podmáčením svahů k jejich sesutí i s vyspělými lesními porosty a následnému odplavení materiálu dále po vodě. Tyto splaveniny pak škodily na mostech a veřejných komunikacích.

V současné době má Správa jen necelou pětinu finančních prostředků na obnovu např. lesních komunikací, které zároveň slouží k zásobování chalup v dotčené oblasti.

V rámci dotčené oblasti se dobře osvědčily příčné objekty, vyzděné z kamene na Jelením potoce po povodni v r. 1997, které bezpečně vodu převedly.

Radko Novotný, ved. odd. investic Správy KRNAP

CE WOOD, A.S. NABÍZÍ POMOC V OBLASTECH POSTIŽENÝCH POVODNĚMI

Lesnická firma CE WOOD, a.s. poskytuje humanitární pomoc v oblastech postižených povodněmi ve smyslu dodání služeb a materiálu.

Společnost nabízí:

1. strojní vybavení

a) lesní kolové traktory + naviják

b) bagry, nakladače, dozery

c) nákladní automobily, kontejnery

2. skladovací plochy a ubytovací kapacity, provizorní přístřešky

3. materiální vybavení

a) stavební řezivo

b) sazenice na ozeleňování poškozených ploch

4. možnost kooperace s LČR, s.p. Hradec Králové v nabídnutí těžební činnosti a zpracování dříví ke stavebním účelům.

Nabízené služby jsou poskytovány postiženým subjektům za velmi zvýhodněných podmínek, které jsou diferencovány dle druhů poskytovaných služeb.

Společnost CE WOOD, a. s. již vypomáhala na odstraňování škod v postižených obcích Nižbor, Srbsko, Český Krumlov, Hlásná Třebáň.

Kontakt: Ing. Luděk Heralt, CE WOOD, a. s.,
tel.: 577 622 914, mobil: 606 771 206,
fax: 577 005 413, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Luděk Heralt, vedoucí oddělení
rozvojových projektů CE WOOD

ODHAD ŠKOD

První odhady škod na majetku spravovaném LČR - lesní cesty, budovy, hrazení bystřin (ne lesní porosty) činí 260 mil. Kč.

Nejpostiženější kraje jsou: Jihočeský - 76,8 mil., Ústecký - 55,2 mil., Středočeský: 42,8 mil., Jihlavský - 15 mil., Brněnský - 15 mil Kč.

Škody pravděpodobně ještě narostou, především na lesních porostech, odhadem 1000 ha bylo dlouhodobě zaplaveno, část z toho zcela jistě odumře.

Letos chtějí LČR do odstraňování škod investovat asi 85 mil Kč. Hlavní část však investují v příštím roce.

Jan Řezáč, tiskový mluvčí LČR

PŘÍVALOVÉ DEŠTĚ NEZVLÁDNE ANI NEJLEPŠÍ POROST

Lesy zaujímají 33 % rozlohy ČR. Na lesy však spadne 50 % srážek proto, že nejlesnatější jsou u nás středohorské a horské polohy s vysokými ročními úhrny srážek (800 - 1500 mm).

Ve spojení s holosečným způsobem hospodaření byl lesnímu hospodářství kladen nemalý podíl na příčinách a důsledcích katastrofální moravské povodně v roce 1997. Dnes opět slyšíme názory jednotlivců i představitelů různých organizací o negativním vlivu obhospodařování lesů na intenzitu poslední povodně. Tyto úvahy jsou vesměs hypotetické a nejsou podloženy konkrétními důkazy.

Výzkumný projekt LDF MZL v Brně a VS VÚLH v Opočně s názvem Horské lesní ekosystémy a jejich obhospodařování s cílem tlumení povodní se snaží řešit komplikovaný okruh problémů na trvalých zkusných plochách umístěných v katastru obce Deštné v Orlických horách. Odborníci zde studují vodní režim obou hlavních horských dřevin - smrku a buku.

Buk nebo smrk? Měření vodní bilance probíhá v Deštném nepřetržitě již od roku 1977. Jsou k dispozici údaje z přívalových povodní v červenci 1997, v červenci 1998 i z poslední povodně na přelomu první a druhé dekády srpna 2002. Na základě dlouhé řady experimentálního pozorování i analýzy řady zahraničních studií lze s vysokou mírou pravděpodobnosti považovat za prokázané následující poznatky:

Povrchový odtok a následná půdní eroze jsou v lesních porostech zcela zanedbatelné. Dokonce i na holých sečích nejsou erozní procesy důsledkem vlastní paseky, ale jsou vždy projevem neřízeného pohybu těžkých mechanismů a dalších činností člověka. Absence povrchového odtoku v lese proti jeho častému výskytu na zemědělsky obhospodařovaných půdách je tak prvním a velmi významným předpokladem tlumení povodní.

Z pohledu ekologické stability i trvalosti a bezpečnosti produkce je jednou z nezpochybnitelných priorit lesního hospodářství přeměna smrkových monokultur na smíšené porosty. Výsledky výzkumu však zcela jednoznačně prokázaly, že zvýšený podíl listnáčů nesníží nebezpečí velkých vod a povodní.

Středohorské a horské lesy (narozdíl od všech nelesních ekosystémů) tlumí velmi snadno přívalové srážky o síle do 50 mm. Souvislé srážky do 100 mm se již projeví na celkové výši odtoku vody z lesa, ale z pohledu vodohospodářské účinnosti jsou ještě přijatelné. Za kritickou mez pro účinné tlumení povodní lesem lze považovat hranici 150 až 200 mm souvislých srážek. Při tomto úhrnu je již lesní půda zcela nasycena vodou a nastává neřízený a spontánní odtok vody celým půdním profilem bez ohledu na druhovou skladbu nebo jemnější způsoby obhospodařování. Jinými slovy řečeno, i lesní půda má - podobně jako technická opatření, například přehradní nádrže - své kapacitní možnosti, které nelze, byť bychom si to sebevíce přáli, překročit.

Podle MF Dnes (Petr Kantor), redakce

KE STAVU SMRKOVÝCH POROSTŮ VE SLEZSKU

Dlouhodobé působení sucha a následné napadení václavkou smrkovou (Armilaria ostoyeae (Romagn. Herink) vedlo nejdříve k fyziologickému oslabení a posléze i mechanickému poškození smrkových porostů všech věkových tříd v nižších nadmořských výškách Slezska, kde je smrk pěstován mimo své optimum (Holuša a kol., LP 01/2002). Kořenový systém stromů je natolik chronicky poškozený, že v mladších porostech (tyčkovinách) je možno snadno takové stromy bočním tlakem ruky vyvracet. Ve starších porostech je podobný stav možno pozorovat na ojedinělých vývratech. Takto poškozené stromy postupně chřadnou a usychají, což je vždy umocněno výraznějšími obdobími sucha, kdy mělké kořenové systémy stromů nemohou saturovat potřebu vody jednotlivých rostlin. Pro některá území byl nalezen i statisticky významný vztah mezi délkou přísušku a výši nahodilých těžeb v následujícím roce (Stanovský - připraveno k tisku). I v letošním roce bylo počasí v oblasti až na výjimky většinou suché a teplé, což vedlo k dalšímu hynutí stromů.

I přes provádění intenzivních ochranářských opatření (kladení lapáků, vyhledávání a asanace napadených stromů), narůstá početnost kůrovců v porostech. Podíl silně obsazených stojících stromů (tj. více než 1 závrt na dm2) byl již na jaře letošního roku vyšší ve srovnání se sezónou loňskou (s výjimkou lýkožrouta severského - Ips duplicatus), ale i v současnosti je však stále možno nalézt i stromy kůrovci neobsazené, a to především po periodách sucha, kdy uhynutí stromu je natolik rychlé, že jej lýkožrouti nestihnou osídlit.

V mladých smrkových porostech jsou stále nejhojnější lýkožrout lesklý - Pityogenes chalcographus a lýkožrout obecný - Pityophthorus pityographus, ve starých porostech dominují druhy rodu Ips společně s lýkožroutem lesklým. Většinou převládá lýkožrout severský , v menší míře lýkožrout smrkový (Ips typographus), ale lokálně je hojný i lýkožrout menší (Ips amitinus). Byl nalezen také smrk velmi silně obsazený lýkožroutem modřínovým (Ips cembreae). V současné době je těžké hodnotit stav druhového spektra lýkožroutů, protože je časově a prostorově velice diferencované a k přesnému stanovení by bylo nutno revidovat značný počet stromů, abychom dosáhli statisticky průkazného výsledku.

Za existence stovek a tisíců chřadnoucích stromů je účinnost lapáků pozdějších sérií (jen na LS Opava bylo instalováno 2 920 ks lapáků na jarní rojení, 1 501 lapáků pro zachycení sesterské generace a 700 ks pro rojení letní; LS Šenov 1 885 ks) i feromonových lapačů (LS Opava celkem 1 401 ks) snížena, vzhledem k tomu, že poškozené stojící stromy jsou pro lýkožrouty rovněž velmi atraktivní a jsou tedy silnou konkurencí lapáků i feromonových lapačů. Z praktického pohledu (zásadní snížení populace lýkožrouta) však v tomto případě lapáky ani feromonové lapače nezastávají významnější roli. Nutno opět zdůraznit, že na lýkožrouta severského, který je pravděpodobně nejpočetnějším druhem v oblasti, lapáky nejsou účinné vůbec, neboť napadá jen stojící stromy. Rovněž feromonové lapače nelze použít, protože není k dispozici dostatečně účinný komerčně vyráběný feromonový odparník. Příznivé počasí v tomto roce navíc umožnilo lýkožroutům vývoj tří generací. Proto jedinou účinnou metodou zůstává vyhledávání a asanace napadených stromů. V současné době se ve VÚLHM Jíloviště-Strnady rozpracovává potencionální možnost biologického boje proti lýkožroutům, která však vyžaduje dlouhodobé studium.

Protože jednotlivé chřadnoucí a odumírající stromy jsou rozptýleny plošně v porostech, zakmenění porostů se snižuje, což proředěné porosty predisponuje k rozvrácení silnějšími větry (především Nízký Jeseník je oblast pravidelného vanutí jihozápadních větrů), k čemuž však naštěstí doposud nedošlo.

Na nejvíce postižených lesních správách LČR (Opava a Šenov) bylo v souvislosti s tímto problémem asanováno v letech 1999-2001 již celkem přes 270 000 m3 dříví (tj. nahodilá těžba - kůrovcová, ostatní hmyzová, lapáky a ostatní). Pouze rozsah kůrovcového dříví zpracovaného v tomto roce na dotčených lesních správách, tj. především LS Opava, Šenov a Vítkov, mnohem méně Jablunkov a Frenštát pod Radhoštěm, přesáhl několik desítek tisíc m3 (postiženy jsou samozřejmě i menší soukromé a obecní lesní majetky v oblasti, které se prolínají se státními lesy).

Destrukce smrkových porostů je stále rychlejší. Ze zdánlivě zdravých stromů často za několik dní spadne veškeré jehličí. Opakované vyznačování chřadnoucích a žloutnoucích stromů, následná, takřka permanentní těžba, vyklizování a odvoz dříví vedl k nutnosti na postižená území kumulovat značnou pracovní kapacitu. V nejkrizovějších oblastech pomáhají při vyhledávaní a vyznačování chřadnoucích stromů jak lesníci ze sousedních LS, tak v menší míře i studenti SLŠ v Hranicích na Moravě a pracovníci ÚHÚL. I přesto, že práce jsou zorganizovány na vysoké profesionální úrovni a probíhají nepřetržitě, není pravděpodobné, že by v dohledné době došlo k zlepšení stávající situace. Přesto je třeba v započatém úsilí pokračovat a situaci se pokusit alespoň stabilizovat.

Jaroslav Holuša, vedoucí LOS VÚLHM Jíloviště-Strnady
Petr Zahradník, ředitel VÚLHM Jíloviště-Strnady

POŠKOZENÍ LESŮ ORLICKÝCH HOR

Po letošní zimě došlo k opětovnému poškození lesních porostů v Orlických horách. Přestože ani v dalších pohořích ČR, zatížených v minulosti silným znečištěním ovzduší, není zdravotní stav lesů ještě stabilizován, k tak výrazným škodám jinde nedochází.

Podle nové studie o zdravotním stavu lesů v Orlických horách, kterou zpracoval VÚLHM a ÚHUL v současné době v hřebenové oblasti Orlických hor výrazně poškozeno více než 1000 ha lesů. Nejvíce postiženy jsou mladé porosty smrku na JZ straně od nadmořské výšky 800 m. Na SV straně hor jsou poškozeny pouze oblasti v blízkosti hlavního hřebene. K úplnému odumření došlo v některých případech podsadeb pod zbytky původních porostů. Vyčíslení reálné škody v nejvíce postižených porostech dosahuje částky 2,5 milionu korun, přitom nejvíce postiženi jsou soukromí vlastníci lesů - Správa Kolowratských lesů a Lesy Janeček s.r.o.

Současná situace smrkových mlazin je komplikována mimo jiné tím, že se v nich projevuje několik různých typů poškození současně. Od roku 2000 se v Orlických horách projevuje odumírání spodní části korun mladých porostů smrku ztepilého a pichlavého. Výrazné je vždy po zimách s vysokou sněhovou pokrývkou - tedy v roce 2000 a 2002. Toto poškození, při kterém dochází k červenání a opadu jehličí ve výšce do 1,5 m, je spojováno s výskytem houbového patogenu Ascocalyx abietina, jehož masivní výskyt se v těchto porostech zjistil v červnu 2000. Tato houba je ovšem dosud považována za saproparazita, u něhož se nepředpokládá schopnost napadat zdravé jedince. Za další z možných spolupůsobících faktorů se považuje krátkodobé znečištění ovzduší v období před napadnutím sněhové pokrývky či koncentrace škodlivin ve sněhu během jeho odtávání.

Na jaře 2002 došlo v celé hřebenové oblasti Orlických hor také ke zčervenání a následnému opadu jehličí letorostů v horní části korun. Tento jev se projevil u smrků všech věkových tříd, nejvýraznější byl ovšem právě u mlazin, kde v kombinaci s dosavadním poškozením způsobil závažné narušení jejich zdravotního stavu. Prvotním působícím faktorem byl v tomto případě průběh teplot během zimního období 2001/02, který vedl k ojedinělým mrazovým škodám na lesích i v dalších pohořích. V případě Orlických hor bylo působení meteorologických faktorů posíleno pravděpodobně nevyvážeností výživy, ke které dochází kvůli vysokým spadům dusíku ve srážkách (ročně 49 - 60 kg na hektar). Analýzy VÚLHM prokázaly u poškozeného jehličí vyšší poměr dusíku k draslíku než u zdravých jedinců. Přitom zvýšené obsahy dusíku v jehličí prodlužují období růstu a omezují vyzrávání letorostů, draslík naopak podporuje odolnost vůči nízkým teplotám. Působení uvedených faktorů mohou posilovat nárazově zvýšené koncentrace oxidu siřičitého, případně některé další škodliviny.

Dalším typem poškození je žloutnutí dospělých smrkových porostů, které se ovšem nepřekrývá s již uvedenými případy. V případě žloutnutí jde o prokazatelný nedostatek hořčíku, který se od roku 2000 odstraňuje vápněním dolomitickým vápencem v rámci programů MZe ČR.

Mezi opatření, která studie VÚLHM a ÚHÚL navrhuje, patří, kromě doporučení konkrétních pěstebních postupů v poškozených porostech, také dočasné omezení výsadby smrku na rizikových lokalitách a jeho případná náhrada vhodnými listnatými dřevinami, příp. i jehličnany (kleč, modřín), úprava výživy a mrazuvzdornosti aplikací draselných hnojiv a doplnění zásoby hořčíku ve vybraných lokalitách aplikací vápnitého dolomitu. V odůvodněných případech lze uvažovat i o udělení výjimky z lesního zákona v povinnosti zalesnění holin do dvou let.

I při maximálním úsilí mohou tato opatření přinést očekávaný efekt teprve v horizontu desítek let. Do té doby je nutné v Orlických horách posílit monitoring zdravotního stavu lesů a příčin poškození.

Podle tiskové zprávy VÚLHM, redakce

KAUZA LYSÁ HORA

Lesní správa (LS) frýdecko-místeckých lesů se nebrání další spolupráci s ekologickými aktivisty ze sdružení Beskydčan, které vykázala ze svahu severní sjezdovky na Lysé hoře. Tam aktivisté začali sázet bez oznámení lesníkům sazenice smrku a buku, aby zrušili živelnou zkratku na vrchol, kterou užívají turisté a motorkáři. Aktivisté také místo osadili dřevěným zábradlím. LS ale tyto práce označila za nedovolené vkročení na státní pozemky a práci s nimi. Navíc považuje sázení za neodborné. Proto ve čtvrtek řešili tento případ i policisté, kteří jej předají zřejmě jako přestupek k prošetření OÚ ve Frýdku-Místku. Sdružení bude žádat po podniku LČR omluvu. Aktivisté totiž považují zásah policie za kriminalizaci činnosti, které se zúčastňují i děti. Podle lesního správce Jiřího Silvestra však Beskydčan zve nic netušící děti a studenty na akce, kdy mohou mít problémy se zákonem a vytýká mu, že si podobnými spornými případy dělá pouze reklamu. Nedávno museli lesníci dokonce vytrhat ze země stromy, které do nich zbrkle a bez předchozí domluvy vysázeli členové ochranářského sdružení Brontosaurus, protože na Lysou horu

lze sázet jen speciální stromy. Lesní správce je připraven s Beskydčanem spolupracovat, ovšem podle dohodnutých pravidel (dodání vlastních ověřených sazenic, sadba na jaře, nebo v pozdním podzimu, kdy je půda už dostatečně nasáklá vodou). Beskydčan zatím nebyl schopen říci, zda chce ještě v pracích pokračovat. ”Jsme stále znechuceni, jak se ze sázení stromků dělá aféra. Nahoře máme vyvezený materiál a buď ho necháme lesům, nebo ho dosázíme a doděláme zábradlí. Ale to dnes nejsem schopna říci,” řekla Šárka Košťálová z tohoto sdružení.

Podle MF Dnes (Petr Broulík), redakce

V RAKOUSKÝCH LESÍCH LETOS PRACUJE 192 HARVESTORŮ

V několika poznámkách doplňujeme informaci publikovanou v LP 8/2002.

V roce 1990, kdy bylo v Rakousku 7 harvestorů se předpokládalo, že tento počet vystačí natrvalo. Při prvním průzkumu v roce 1999 se s překvapením zjistilo, že je v lesích nasazeno 120 harvestorů. Letos je to již 192 těchto strojů. Průzkum použití těchto strojů realizuje Institut pěstování lesů Spolkového lesnického výzkumného ústavu (BFW), oddělení lesní techniky. Od roku 1999 pravidelně zjišťuje počty harvestorů a počet jejich majitelů, a to i v jednotlivých spolkových zemích. Tento průzkum se neustále rozšiřuje. Nyní se např. ještě zjišťuje množství vytěženého dříví, počet a stáří podnikatelů, počet a stáří operátorů (v Rakousku se používá termínu řidič - Der Fahrer), délka pracovní doby, způsob provedení oprav, roční využití strojů, probírky, podíl dřevin na harvestorové těžbě, maximální možné využití strojů na svazích. Je zřejmé, že průzkum se věnuje otázkám techniky, technologie i lidského faktoru.

Podíl dřevin na harvestorových těžbách: smrk 76 %, borovice 13 %, modřín 5 %, jedle 0,01 %, listnáče 6 % (převážně buk, dub a bříza).

Holzkurier 28/02, Proch

NĚMECKO V ROCE 2001 STABILIZOVALO TĚŽBU

Celkově se v uvedeném roce vytěžilo 39,48 mil. m3 proti 53,7 mil. m3 v roce předchozím. Nadprůměrná výše těžby byla důsledkem známého orkánu “Lothar”, a to především v Bádensku-Württembersku. Největším producentem dříví v Německu je Bavorsko a Bádensko-Württembersko s těžbou přes 9 mil. m3. Na třetím místě je Hesensko se 4,1 mil. m3 před Dolním Saskem.

V Dolním Sasku v roce 2001 těžba výrazně stoupla, a to o 550 tis. na 3,5 mil. m3. Zvýšení se týkalo především jehličnanů. U smrku a douglasky to bylo 238 tis. m3, u borovice a modřínu 160 tis. m3. U buku se těžba zvýšila téměř o 100 tis. m3 a u dubu o 33 tis. m3.

AFZ/Der Wald 16/02, Proch

FINOVÉ MAJÍ VYSOKÉ MÍNĚNÍ O SVÉM LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Výsledky ankety povzbudily lesníky. Anketa uspořádaná v letošním roce přinesla pozitivní hodnocení finského lesního hospodářství. 88 % dotázaných posuzuje obhospodařování lesů jako velmi dobré nebo dosti dobré. Také s ochranou přírody v lesích jsou Finové spokojeni. 70 % dotázaných je toho názoru, že ochrana přírody vyhovuje, 62 % věří, že lesy v jejich okolí jsou dostatečně chráněny. Také důvěra k pracovníkům v lesním hospodářství dále vzrostla. 66 % dotázaných je označuje jako důvěryhodné a jako věrohodný pramen odpovědí na otázky o hospodaření v lesích.

AFZ/Der Wald 16/02, Proch

BIOPALIVA JSOU V NĚMECKU OSVOBOZENA OD DANÍ

Německý spolkový sněm schválil 7. července 2002 osvobození paliv rostlinného původu - biopaliv - od daní, kterými byla doposud zatížena stejně jako minerální paliva. Vedle stoprocentního osvobození od daní budou mít biopaliva příznivější zdanění také v případech, kdy budou přimíšena do minerálních paliv. Pracovní skupina pod vedením Spolkového ministerstva spotřeby má propracovat ohodnocení syntetických paliv s přimíšením biopaliv, což umožní další kroky k jejich využití.

V současné době je v Německu více než 1400 míst, na kterých lze načerpat bionaftu. Proti minulému roku je to více o 300 čerpadel. Na podzim roku 2001 bylo z celkové plochy 1,26 mil. ha oseté řepkou požadováno 336 tis. ha řepky pro použití na výrobu obnovitelných surovin - většinou na výrobu biopaliv. V současnosti představují výrobní kapacity více než 500 tis. tun za rok. Další linky jsou již v přípravě nebo v plánu. Aby se jich plně využilo, měly by se zpracovat 3/4 celkové produkce řepky.

AFZ/Der Wald 16/02, Proch

SCHWEIGHOFER INVESTUJE 60 MIL. EUR DO VELKOPILY V RUMUNSKU

Podnik má být dokončen v polovině roku 2003 v rumunském městě Sebes (německy Mühlbach). Na konci článku uveřejněném v časopise Holzkurier č. 28/02 se uvádí, že firma Schweighofer investuje do dřevařského průmyslu celkem 200 mil. eur, což mu umožnil prodej pilařských závodů firmě Stora-Enso. Nový podnik má k dispozici území o rozloze 28 ha (v blízkosti je ještě rezerva 100 ha) a bude jej tvořit velkokapacitní pila se sušárnou a hoblovnou. S výrobou lepeného dřeva se nepočítá.

K umístění podniku do Rumunska vedlo Schweighofera to, že východní Evropa garantuje dostatečné dodávky dřeva (počítá se s dodávkami z Rumunska, Bulharska, Ukrajiny nebo z Ruska) a snadno dostupní jsou italští výrobci aglomerovaných desek (Sepal - dřevotřískové desky - 500 tis. m3/rok, Sebes Frati - MDF desky - 350 tis. m3/rok). S tímto koncernem bude nový podnik kooperovat. Zbytky dřeva (štěpky, piliny, hobliny) a část kůry se budou těmto sousedům dodávat. Z hlediska logistiky je příhodné napojení na existující železnici, na kontejnerový terminál a na elektrickou centrálu. Řezat se bude kulatina v délce 3 - 5 m, 90 % smrk o průměru 12 - 40 cm. Rychlost pořezu bude 170 m za minutu. Z tohoto údaje je jasná výkonnost závodu.

Pokud jde o řídící pracovníky, sází Schweighofer na osvědčené síly z Rakouska. Jsou to: bývalý technický šéf centrály Stora Enso Europa (Brand) O. Mittermüller, který od 1. července již opět pracuje u Schweihofera, dosavadní pracovník Stora-Enso-Ždírec E.H. Lackinger a nákupčí dřeva z Rakouska, který velmi dobře zná rumunské poměry.

Podnik začne pracovat v jedné směně, později 7 dní v týdnu - to až bude dokončena hoblárna. Cílem budoucího trhu jsou země hraničící s Rumunskem, typické pro rumunské exportéry: Řecko, Turecko, východní část Středomoří (Sýrie, Egypt). Zámořské státy jsou rovněž v plánu a budou mít důležitou úlohu. Počítá se proto s kontejnerovou dopravou.

Holzkurier 28/02, Proch

FOREST IT 2002

Ve dnech 3. - 4. 9. 2002 se v Helsinkách konal mezinárodní kongres FOREST IT 2002. Tématem, jak již z názvu vyplývá, bylo využití informačních technologií (IT) v lesním hospodářství. Významnost této akce dokazuje přítomnost presidenta IUFRO Rista Seppälä, který přednesl zajímavý příspěvek o významu IT pro lesnický výzkum a vývoj a jednoho z viceprezidentů firmy NOKIA, jenž referoval o roli této firmy v telekomunikacích a jejím uplatnění v lesnictví.

Vedle toho zde bylo předneseno mnoho referátů, které ukázaly, že IT dnes hrají důležitou roli i v lesním hospodářství. V rámci příspěvků byla představena řada projektů využívající informační a komunikační technologie ke zjednodušení a zlepšení práce v lesnictví. Např. Jussi Kumpula a Jarmo Leskinen z Metsähallitus (státní podnik hospodařící ve většině lesů Finska) prezentovali informační systém na podporu dodávek dříví. Všechny prvky, které vstupují do řetězce zpracování dřeva (mezi lesem a zpracovatelským závodem), jsou propojeny prostřednictvím datové sítě. Přenos probíhá bezdrátově (mobilní složky - harvestory, odvozní soupravy apod.) pomocí systému GSM (nebo NMT), nebo klasicky (vlastník lesa, zpracovatelský závod apod.). Informační systém slouží k optimalizaci všech používaných prostředků, ve výsledku k úspoře finanční i časové.

A to je hlavní důvod k používání IT. Čím více peněz ušetříme při manipulaci se dřívím, tím více se jich dostane do lesa zpět.

ÚHÚL na kongresu referoval o probíhajícím projektu Wireless. Projet je orientován na spojení základny GIS a bezdrátových komunikací. Cílem projektu je zlepšení přístupu k informacím o lese vládním institucím, soukromému sektoru, nevládním organizacím i veřejnosti. Základním kamenem je Informační a datové centrum ÚHÚL. V rámci projektu se testují různé způsoby přístupu k datům, formáty dat pro přenos, výměny dat a zpětná vazba mezi správci databází a uživateli. Více informací na www.uhul.cz nebo na www.forestit.net.

Patrik Pacourek, ÚHÚL Brandýs nad Labem

Ve dnech 5. - 8. 8. 2002 se ve skotském Edinburghu konala mezinárodní konference FORESTAT 2002, kterou jako hlavní organizátor uspořádala nejvýznamnější organizace zabývající se lesnickým výzkumem ve Velké Británii Forest Research. Dálkový průzkum země (DPZ) poskytl základní tématickou úroveň. Účastníkům byly nabídnuty novinky nejen technického rázu, ale též softwarové a technologické řešení firem zabývajících se GIS, GPS a publikací digitálních výstupů tzv. WEB technologie.

Tématicky byla konference rozdělena na několik základních skupin:

- inventarizace lesů, nové technologie, pěstování a sledování zdravotního stavu lesa, lesnická ekologie - projekt Sibiř, evropské země v ekonomické transformaci (část věnovaná zemím vstupujícím v blízké budoucnosti do EU).

Zaujal příspěvek Henriqua Lorenza (Španělsko) o využití radarového záření pro zjišťování hniloby uvnitř kmene stojících stromů či rozsahu a hloubky kořenů v rostoucích stromů.

David Millar (Velká Británie) vyzdvihl a zhodnotil význam leteckého snímkování pro lesnický výzkum, lesnickou úpravu a plánování. Za zmínku stojí také přednáška Javiera Fernandéze-Casalsa (Španělsko) zabývající se problematikou publikování a prohlížení velkoobjemových digitálních dat např. satelitních snímků prostřednictvím internetu. Jím představená technologie umožňuje rychlejší prohlížení snímků prostřednictvím internetu díky nového komprimačního formátu ECW.

Kromě ÚHÚL Brandýs nad Labem ČR reprezentovali Josef Frýdl (VÚLHM) s problematikou zvyšování biodiverzity v ČR prostřednictvím genetické diverzity lesních dřevin a Karel Charvát (Lesprojekt služby s.r.o.), který v roli koordinátora zastupoval projekt Wirelessinfo IST 1999-21056. Zmíněný projekt se zabývá bezdrátovou komunikací v zemědělských a lesnických informačních systémech a je součástí 5. rámcového programu Evropské unie. ÚHÚL měl možnost na konferenci představit představu bezdrátového přístupu do datového skladu (DS). Získané poznatky z této prezentace mají rozhodující vliv na koncepční zaměření IDC ÚHÚL (Informační a datové centrum) a praktický dopad na DS, který ÚHÚL v pilotním projektu buduje. Prezentované řešení úzce souvisí již se zmíněným projektem WIRELESSINFO IST-1999-21056.

Vratislav Mansfeld a Luboš Beran
ÚHÚL Brandýs nad Labem