ROZSAH VĚTRNÉ KALAMITY Z 26. - 28. ŘÍJNA 2002

Redakce

Na konci října se přes území ČR přehnala vichřice, která způsobila velké škody i v lesních porostech. Přinášíme Vám souhrnný odhad škod v celé ČR, doplněný podrobnějším odhadem na konkrétních majetcích ve správě NP Šumava (na území KRNAP spadlo pouze cca 15 000 m3) a LČR.

ROZSAH VĚTRNÉ KALAMITY V LESÍCH ČR

Na základě zadání MZe vyhodnotil Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) rozsah větrné kalamity v lesích ČR z 26. - 28. 10. 2002. Do kvalifikovaného odhadu byly zahrnuty jak lesy státní (LČR, VLS, národní parky), tak i lesy soukromé a obecní. Jednotlivé pobočky ÚHÚL kontaktovaly vlastníky a obce a nabídly jim případnou pomoc při vyhodnocení kalamity. Po dohodě s vlastníky byl odhad následků větrné kalamity založen převážně na údajích poskytnutých samotnými vlastníky, resp. příslušnými odbornými lesními hospodáři. Dotázáni byli všichni vlastníci lesů o výměře nad 500 ha, z nichž většina údaje poskytla. Základním členěním ve vyhodnocení v rámci ČR jsou jednotlivé kraje. Chybějící údaje za kraje byly dopočítány.

Výše kalamity v ČR představuje cca 25 % z celkového rozsahu ročních těžeb (14,2 - 14,5 milionu m3), v rámci žádného kraje nedosahuje předpokládanou výši roční těžby na 1 ha lesa (5,4 - 5,5 m3).

Lze konstatovat, že uvedená výše kalamity (pokud nedojde k jejímu významnému rozšíření v průběhu zimního období) neovlivní rozhodujícím způsobem dodávky dřeva pro dřevozpracující průmysl ani v celkové výši, ani v rozsahu dodávaných sortimentů.

K tíži vlastníků lesa je vyšší pracnost při zpracování roztroušené kalamity a nižší zpeněžení dřeva u rozštípaných zlomů.

Ing. Miroslav Sloup,
odbor tvorby lesa MZe,
Praha 8. 11. 2002

ROZSAH ŠKOD ZPŮSOBENÝCH VICHŘICÍ NA MAJETKU SPRAVOVANÉM LČR

LČR se potýká s největší kalamitou za posledních deset let. Ztráty půjdou kvůli nižší ceně dřeva do stamiliónů korun. Vichřice nejvíce zasáhla porosty státních lesů na severní Moravě, kde zejména na Krnovsku a Šumpersku porazila téměř 600 000 m3 dřevní hmoty. Poničené dříví představuje asi čtvrtinu roční těžby firmy. Na odstranění škod podnik použije rezervní kalamitní fond, který ze zákona tvoří.

LČR budou muset předělat všechny nyní dokončované plány těžební a pěstební činnosti pro příští rok a zahrnout do nich zpracování kalamity. Likvidace polomů by měla skončit do jara příštího roku.

Ing. Jan Řezáč,
tiskový mluvčí LČR

PŘEDBĚŽNÝ ODHAD ŠKOD PO VICHŘICI V NP ŠUMAVA

Lesní personál Správy NP Šumava provedl předběžný odhad následků vichřice, která se ve dvou vlnách - od soboty (26. 10.) do pondělí (28. 10. 2002) - přehnala nad většinou území ČR a nevyhnula se ani šumavským lesům. Obecně platí, že rychlost větru do 100 km/h šumavské porosty vydrží a škody bývají minimální, při překročení této rychlosti se smrky na podmáčených místech vyvracejí i s kořeny, na suchých stanovištích se často zlomí. Churáňovská stanice naměřila nejsilnější nárazy v sobotu (26. 10.) ráno krátce po sedmé hodině - přes 115 km/h, v neděli (27. 10.) večer ve 20:55 hodin pak 100 km/h.

Vyvrácené nebo zlomené stromy jsou jednotlivě nebo v malých skupinkách roztroušeny prakticky na celém území parku, místy se jedná i o souvislé plochy padlých stromů. Nejvíce je postiženo Železnorudsko v západní části, Modravsko v centrální části Šumavy a okolí Stožce v jižní části parku. Největší škody jsou v hřebenových partiích. Celkem je předběžná škoda v NP Šumava odhadována nejméně na 200 tisíc m3. Část stromů je rozlámaná, část vyvrácená i s kořeny.

Prioritou je uvolnění stovek kilometrů turistických cest i lyžařských tras, kde jednotlivé padlé stromy brání strojové úpravě stop. Relativní výhodou podzimních vichřic je dostatek času na zpracování - případné rozmnožení kůrovců hrozí až v teplých jarních dnech (květen-červen). Pokud to klimatické podmínky umožní, budou však asanační práce pokračovat na Šumavě i v zimě. Samozřejmostí je přitom použití šetrných přibližovacích technologií - lehkých pásových souprav terri, lanovek či koní. Nelze vyloučit, že v některých lokalitách, kde je soustředěno větší množství polomů, bude Správa nucena vzhledem k zimnímu zpracování polomů částečně omezit i některé lyžařské trasy.

Ve 20. století bylo na Šumavě zaznamenáno přes 70 silných vichřic. Nejhorší následky měla vichřice z r. 1984, jejíž zpracování trvalo až do začátku devadesátých let - od r. 1984 do r. 1990 včetně bylo zpracováno na dnešním území NP Šumava téměř 1,5 milionu m3 polomů.

Zdeněk Kantořík,
tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava