AKTUALITY

TRH S UŽITKOVÝM DŘÍVÍM V ČR ZA OBDOBÍ LEDEN AŽ ZÁŘÍ 2001

Uragán Lothar, který udeřil na švýcarsko-německo-francouzském pomezí 26. prosince 1999, za sebou ponechal 200 mil. m3 polomového dřeva. Tato skutečnost měla za následek pokles ceny dřeva především v západní Evropě. V podmínkách České republiky došlo k ovlivnění zahraničního obchodu s dřevní surovinou, kdy klesl vývoz surového dříví a naopak byl zaznamenán zvýšený objem dovozu. Výsledky za tři čtvrtletí letošního roku naznačují, že objem zahraničního obchodu se opět vrací ke stavu před touto lesní kalamitou - dochází k nárůstu vývozu a k poklesu dovozu užitkového surového dříví (viz tabulka).

Za prvá tři čtvrtletí letošního roku došlo ve srovnání se stejným obdobím loňského roku ke zvýšení aktivního salda zahraničního obchodu s užitkovým dřívím o 378 tis. m3, což v hodnotovém vyjádření znamenalo navýšení o 324 mil. Kč. Na této skutečnosti se podílel nárůst vývozu o 238 tis. m3 (o 87 mil. Kč) a pokles dovozu o 140 tis. m3 (o 237 mil. Kč).

Vlivem prohlubující se recese v celém dřevo-zpracujícím průmyslu ve světě došlo i u nás k poklesu poptávky po surovém dříví, a tedy i k poklesu cen. V České republice se roční těžba dřeva pohybuje kolem 14 mil. m3 dřeva, zahraniční obchod není rozhodující položkou v bilanci dřevní hmoty.

Pavel Kovář - tiskový mluvčí MZe

DISKUSNÍ ODBORNÝ SEMINÁŘ PRO MAJITELE LESŮ

V listopadu loňského roku uspořádalo Sdružení majitelů lesů a podnikatelů v lesním hospodářství v Praze již pátý seminář pro majitele lesů. Tento seminář byl zaměřen na tato témata: 1. Finanční příspěvky státu na lesní hospodářství v roce 2002; 2. Nový zákon o myslivosti; 3. Připravované změny v zákonných předpisech v lesním hospodářství; 4. Legislativní podklady v lesním hospodářství v zemích EU; 5. Certifikace dřevní hmoty; 6. Ekonomické dopady legislativních změn na lesní hospodářství.

Semináře se zúčastnilo kolem 80 zejména drobných majitelů lesa. Po krátkých referátech pracovníků MZe, MŽP, ÚHÚL, NLK a odborníků z našeho Sdružení probíhala diskuse. Z této diskuse vyplynulo zejména: 1. Zvýšit využitelnost výrobků ze dřeva; 2. Zlepšit pro veřejnost informovanost o LH a jeho propagaci; 3. Zlepšit spolupráci lesníků s MŽP a ekologickými organizacemi, aby nedocházelo k zásadním názorovým rozdílům; 4. Ustanovit národní certifikaci dřevní hmoty a její uznání na mezinárodní úrovni; 5. Dopracovat jednotnou metodiku pro oceňování mimoprodukčních funkcí lesa, především pro potřeby správních orgánů; 6. Přesvědčit MF, aby uznala jako plnohodnotnou výnosovou metodu pro oceňování lesů, což se týká zejména soukromých majitelů lesů při majetkových převodech; 7. V rámci novely zákona o myslivosti prosazovat vlastnické zájmy; 8. Vypracovat ve spolupráci s MZe informaci pro drobné majitele lesa ohledně podmínek při prodeji lesa, aby nedocházelo k předčasným neoprávněným těžbám před zaknihováním prodeje.

M. Pohořelý

SPOLUPRÁCE ISŠL VIMPERK S AMERICKOU REZIDENCÍ

Integrovanou střední školu lesnickou ve Vimperku nejprve oslovili zástupci amerického velvyslanectví, zda by mohla dodat dvacet šumavských smrčků v květináči. Nakonec nezůstalo jenom u smrčků. Žáci oboru krajinář/krajinářka vyrobili také vánoční ozdoby z přírodních materiálů. Předání smrčků a ozdob paní ambasadorce se zúčastnili zástupci školy - ředitel Ing. Slavomil Brandtl a studentka druhého ročníku oboru krajinář/krajinářka Renata Tesárková. Stromečky a ozdoby vydražily americké firmy 24. listopadu 2001 v hotelu Marriot v Praze. Získaná částka 76000,- Kč připadla českým charitám. Ambasadorce Stapletonové se přírodní ozdoby líbily natolik, že si od školy objednala vánoční výzdobu celé rezidence. Výrobou vánočních ozdob, adventních věnců a girland byli opět pověřeni žáci oboru krajinář/krajinářka a jejich mistři odborného výcviku. Na přípravě výzdoby se podílelo 25 žáků po dobu 14 dnů. Mnoho z nich se této činnosti věnovalo i ve svém volném čase. Vyzdobení rezidence se zúčastnilo i deset žáků lesnické školy. Tato spolupráce byla přínosná pro obě strany. Paní ambasadorka získala představu o tradičních českých Vánocích a žáci se přesvědčili, že jejich výrobky obstojí i ve světové konkurenci.

Kateřina Procházková, ISŠL Vimperk

SWEDWOOD POSTAVÍ V SR NOVÝ ZÁVOD

Švédská dřevařská společnost Swedwood, která patří do koncernu Ikea, postaví na Slovensku do poloviny příštího roku nový závod. V něm by se měly zpracovávat dřevěné dýhy. Vyplývá to ze smlouvy o spolupráci mezi Swedwoodem a státním podnikem Lesy SR.

Podle Hospodářských novin, redakce

PŘIROZENÉ OBHOSPODAŘOVÁNÍ LESŮ A MODERNÍ TĚŽEBNÍ TECHNIKA

Jedním z klíčových problémů racionality dnešního přirozeného (“přírodě blízkého”) obhospodařování lesa je zabezpečení souladu mezi ekonomickými, technickými a ekologickými požadavky a podmínkami těžby dříví a obnovy lesa.

Stručně a s jistým zjednodušením jde o staronovou otázku, zda máme i v toto případě považovat těžební mechanizační prostředky za hospodářskou nutnost nebo za škodlivé činitele. Tam, kde jde o nutnost, je třeba pečlivě uvážit volbu mechanizovaného systému, vhodného pro dané podmínky (těžební stroj a vyvážecí traktor, těžební stroj a lanový systém, motorová pila + navijákový systém a procesor). Na sněmování, které se konalo 9. listopadu 2001 v Leondingu, hledali hornorakouští lesníci odpověď mimo jiné i na tuto otázku. Referáty a diskuse vyústily do těchto většinových názorů:

Les obhospodařovaný v souladu s přírodou není totéž, co výběrný les. Maloplošná holoseč do 1 ha je příznivá při vhodném soustředění pracovišť i pro vyšší stupeň mechanizace a přitom je ekologicky únosná. Patří proto právem k technologickým postupům obnovy porostů přirozeného lesa. V přírodě přece občas část lesa rozvrátí vichřice, požár nebo mokrý sníh na daleko větší ploše, a les přesto nezanikne. Příroda se vůči lesu mnohdy nechová v rukavičkách, nemusí však na rozdíl od lesního hospodáře šetřit časem, takže například vystřídání pionýrských dřevin na kalamitní ploše závěrečným ekosystémem může trvat poměrně dlouho. Na menších lesních majetcích je vedle příznivých přírodních podmínek (terén, dřeviny) pro využití vhodné mechanizace nezbytná také organizační příprava, především sdružování majitelů lesa a využití kvalifikovaných pracovníků těžebních firem, vybavených špičkovou technikou. Tento požadavek ovšem nesporně povede u majitelů drobných lesů k zájmovému rozporu mezi těžbou vlastními a nájemními silami. Důležitým předpokladem nižšího i vyššího stupně mechanizace mýtní a předmýtní těžby je včasné zpřístupnění porostů přiměřeně hustou sítí cest a průseků. Úspěch přirozené obnovy porostů mnohdy spíše závisí na dohodě o stavech spárkaté zvěře mezi lesními a mysliveckými hospodáři.

Österreichische Forstzeitung, 1/2002, Čk

NOVÝ ZPŮSOB PROBÍRKY?

Čestný předseda sdružení Pro Silva Austria H. REINIGER propaguje tzv. strukturní probírku, určenou pro převod pasečného lesa na některou z forem lesa výběrného, vhodnou především pro menší lesní majetky (v nichž je mnohdy pro potřeby majitele žádoucí zachovat trvale i na malé ploše co nejširší strukturu sortimentů různých dimenzí) a pro lesy zvláštního určení. Možnosti použití těžebních strojů při této probírce posuzovali 30. 11. 2001 lesničtí experti na lesním závodě Lockenhaus (Burgenland).

Oproti jakostní probírce se postup strukturní probírky liší až v druhé polovině obmýtní doby. V této době se totiž z porostu odstraňují všechny zbývající nekvalitní stromy bez ohledu na to, že se tím pomístně poruší zápoj. Smyslem takového zásahu je, aby nekvalitní stromy (jichž bývá v průměru asi třetina) nedorostly v mýtném věku do silnějších dimenzí, protože o ně pak není na trhu zájem. Pro přípravu obnovy se proto neodstraňuje podružný porost (jak to doporučoval autor jakostní probírky Schädelin), ale stále se podporují ve vzrůstu jakostní stromy kterékoli růstové třídy tak, aby se zastoupení tloušťkových tříd pokud možno příliš nevzdálilo od normálu. V místech prolomení zápoje se postupně začne vytvářet podrost a nárost, vitální jakostní stromy nižších tloušťkových tříd postupně dorůstají. Tak vzniká napřed tloušťková, po delší době i věková struktura, která se blíží výběrnému lesu. V závěru jednání vyslovili přítomní experti opatrný názor, že tuto probírku bude patrně možno provádět v příznivém terénu a v porostech vhodných pro jakostní probírku i těžebními stroji, ale rozhodně se při tom zvýší nároky na vyznačování, na kvalifikaci obsluhy těžebních strojů a na celkovou organizaci. Konečný závěr vyplyne až z praktických výsledků.

Österreichische Forstzeitung, 1/2002, Čk

KŮROVEC DÁVÁ ŠANCI?

Již v červenci 2001 uspořádali zainteresovaní lesníci pochůzku národním parkem Bavorský les, který se rozkládá na ploše 24 250 ha. Jeho část sousedí s českým Národním parkem Šumava o rozloze 69 030 ha. Každoročně jej navštíví 2-3 mil. turistů, což přináší příjem asi 70 mil. DM. Náklady na údržbu parku jsou asi 20 mil. DM, ušlé výnosy z těžby dřeva se odhadují na 7 mil. DM. Park zaměstnává 200 pracovníků, kteří jej spravují a pečují o komunikace i bohatou turistickou infrastrukturu.

V místech větrných vývratů z r. 1985 a 1989 se v parku začal šířit vlivem příznivých letních teplot lýkožrout smrkový, v polovině devadesátých let již začaly hromadně odumírat celé partie téměř nesmíšených porostů horského smrku, v roce 1997 kalamita vyvrcholila - zasáhla plochu 3 712 ha. K tomu je možno připočítat přibližně stejnou plochu na české straně v NP Šumava. Smíšené horské porosty, které zaujímají 70 % plochy parku, zasáhl kůrovec méně, přesto je již celková rozloha napadených porostů parku asi 6 500 ha. Výzkum potvrdil, že zdejší kalamitu významně neovlivnilo znečištění ovzduší.

V této situaci došlo a dochází k častým ostrým výměnám názorů, jak zabránit dalšímu šíření kalamity. Vedení parku a ochránci přírody v ní totiž nespatřují katastrofu, nýbrž šanci sledovat, jak si příroda sama pomůže, jaký skutečně přírodní, člověkem neovlivněný les vznikne. K tomu bylo také vydáno mnoho brožur, plakátů, naučných filmů a sepsáno mnoho článků pro informaci veřejnosti, která má prý pro toto stanovisko porozumění. Příslušné německé úřady nakonec rozhodly, že se bude proti kůrovci zasahovat jen na 500 - 1000 m širokých okrajových pásech na ochranu sousedních soukromých lesů. Hornorakouská část Šumavy má být přihlášena do oblasti NATURA 2000.

Není-li správa NP Bavorský les přesvědčena, že by v místech kalamity vznikl přibližně stejný přírodní les i bez obrovských ekonomických ztrát na odumřelé zásobě cenného dříví, které příroda vytvářela víc než sto let, měli by se ujmout iniciativy lesníci a zahájit popularizační protiofenzívu. Jinak asi vznikne největší divočina mezi Uralem a Atlantikem.

Z NP Šumava se může kůrovec šířit přes hranici i do rakouských lesů. Česká strana sice přislíbila asanaci kůrovce na 200 m širokém pruhu podél hranic, ale musí je každoročně znovu schvalovat Ministerstvo životního prostředí ČR, které je pod stálým tlakem ekologických aktivistů. Proto je potřeba přesvědčovat veřejnost o účelnosti hledání další alternativy pro vytváření “divoké lesní přírody”.

Österreichische Forstzeitung, 11/2001, Čk

SPRÁVNÍ REFORMA ANEB RYBA ZAPÁCHÁ OD HLAVY

Pokud si má správní reforma zasloužit svůj vznešený název, nesmí se omezit jen na úsporu pracovníků, která by snížila rozpočtové výdaje. Zůstane-li objem práce veřejné správy stejný nebo se dokonce zvětší, k reformě prostě nedojde. Je tedy nutno reformovat především tvorbu zákonů a prováděcích vyhlášek tak, aby při dnešní kapacitě počítačů a jejich tiskáren nevedly k nadprodukci zbytečně nebo neúčelně potištěného papíru. Každá špatná norma vyžaduje urychlenou novelu spojenou s dalším množstvím práce navíc jak při její tvorbě, tak při zavádění. Při dlouhých produkčních lhůtách lesního hospodářství se pak stává, že se určitá akce zahájí podle jiných předpisů, než jakým musí vyhovět výkaz o plnění.

Dokladů o nevyhovujících předpisech je mnoho. Namátkou vybíráme: 1) Zásady přidělování dotací na podporu pěstební činnosti se rok od roku mění a někdy tak pozdě, že se například při jarním zalesňování už nemohou vzít v úvahu. Nápady, kterým se musí snažit závody a výkonné dotační orgány dodatečně vyhovět, jsou už legendou ale proti zdravému rozumu. 2) Dolnorakouský honební zákon stanoví, že vlastní honitby, u nichž nastala jakákoliv změna výměry (někdy jde jen o změny čísla rozdělených parcel!), musí projít novým ustanovovacím řízením. Přitom by často bez jakékoli ztráty informace postačilo krátké sdělení. 3) Plány odstřelu zvěře: Při jakékoli úřední změně se vždy vyžaduje stanovisko oprávněného provozovatele honitby, které se včlení do rozhodnutí. Někdy následují hrátky s odvoláním, vyžadování drahých posudků znalců atd. Kolik asi potom stojí schválení odstřelu jednoho kusu zvěře? 4) Podobně složitě se schvaluje plán odstřelu, který je podle zákona považován za minimální a při jehož posuzování je nutný výkaz plnění, obsahující podrobné odůvodnění, proč nebyl plán splněn, a mohou začít další hrátky.

Připomíná to poněkud předpisy vídeňského c.k. dvorního divadla pro chování publika: během představení se smělo kašlat a smrkat jen při fortissimu. Divadlo však nedbalo na protipožární předpisy, dokud nevyhořelo.

Österreichische Forstzeitung, 11/2001, Čk

“FINSKÁ KAMNA”

V pestré paletě zpráv o energetickém využívání dříví, které přinášejí zahraniční lesnické časopisy, byla zasunuta drobná praktická informace, jež může být zdrojem potěšení těm čtenářům LP, kteří mají rádi posezení venku u otevřeného ohně a zvládají práci s motorovou pilou. Sdružení vlastníků lesa v Kempten (SRN), které vzniklo v roce 1969 a je známé řadou úspěšných lesnických podnikatelských aktivit (vánoční stromky, ozdobná chvoj, semenářství, lesní školky), zareagovalo na aktuální tržní situaci a v roce 1997 založilo svůj nový Závod lesní biomasy Algäu. Ten například v roce 2000 prodal 3500 prm klasického štípaného a krbového paliva, 300 t dřevných briket, 650 t dřevných pellet, 15000 t palivových štěpek a 200 prm kůrového mulčovacího substrátu. Svým weekendovým zákazníkům nabízí také tzv. Finská kamna, což je na výšku postavený krátký (do 1 m) válec - špalek suché, nejlépe jehličnaté kulatiny (netvárnost a sukatost nevadí), do něhož jsou motorovou pilou shora rovnoběžně s osou provedeny křížově dva řezy - zápichy na délku lišty. Na spodní úrovni zápichů jsou z boku provedeny opět křížově dva řezy zápichem tak, aby se spojily se svislým řezem. Vznikne tak úzká svislá šachta, do jejíž spodní části je přiveden vzduch z boku špalku. Na horní ploše se pomocí zápalné směsi založí malý ohníček. Zapálená směs propadává na dno šachty, dostává boční vzduch a postupně zapálí stěny šachty. Finská kamna pak hoří dosti dlouho a přispívají k dobré pohodě u otevřeného ohně.

Vhodnou zápalnou směs je třeba vyzkoušet. Připomínám, že řez zápichem je nebezpečný úkon s JMP, svěřte jej zkušenému odborníkovi.

Podle Forst & Technik, 2/2000, Šve

PODNIKATELÉ VE ŠVÝCARSKU VYROBÍ ROČNĚ 728 TIS. PRM PALIVOVÝCH ŠTĚPEK

Při realizaci záměru vybudování kotelny pro spalování palivových štěpek bývá největší starostí budoucích provozovatelů jistota dodávek paliva v požadovaném množství, kvalitě a v požadovaném čase. A to přesto, že palivo roste nejčastěji přímo v regionu - za vraty kotelny. Při orientaci na kotelny spalující topné oleje a plyn tyto problémy dnes neexistují přesto, že ropa a zemní plyn se musí transportovat z velmi vzdálených, lehce zranitelných a politicky nejistých oblastí. Vytvořit podmínky pro pravidelnou dodávku energetického dříví patří ke klíčovým předpokladům pro široké energetické využívání dříví jako obnovitelného zdroje energie.

Ve Švýcarsku tento problém, jak se zdá, neexistuje. 17 podnikatelů v lesním hospodářství se spojilo a vytvořilo společnost IEG (Interessengemeinschaft professioneller Energieholzunternehmer), která ročně vyrobí velké množství - 728 tis. prm palivových štěpek. To je cca 66 % celkového množství energetické štěpky, která se ve Švýcarsku ročně vyrobí. K tomu je nutno připočíst ještě 18 tis. prm klasického palivového dříví, které účastnické firmy IGE ročně vyrobí a nabídnou. Účastníci IGE představují solidní vzorek švýcarských lesnických podnikatelů. Nejmenší z nich zaměstnává jen sám sebe, největší účastník zaměstnává 14 pracovních sil.

Technické vybavení společnosti odpovídá současnému nejmodernějšímu stupni technologického rozvoje. Účastníci disponují velkými mobilními štěpkovači, štěpkovači pro práci na přibližovací lince, štěpkovači na nákladních automobilech i štěpkovači pro zpracování dřevního odpadu na pilařských závodech. Pro odvoz štěpek k zákazníkům slouží kontejnerová přeprava s moderními vykládacími systémy pro různé skladovací podmínky u zákazníka. Téměř všichni účastníci mají k dispozici velkokapacitní sklady paliva, umožňující okamžitou reakci na požadavky trhu a dodávku palivové štěpky, nebo klasického palivového dříví.

Zákazníci, kteří nemohou například z investičních důvodů sami okamžitě budovat svoji kotelnu, si mohou u IGE objednat dodávku tzv. kontraktního zařízení kotelny, které je spláceno následně podle dodávaných tepelných jednotek. Tato možnost je zajímavá zejména pro velké zákazníky, jako jsou zahradnictví, plavecké bazény, komunální teplárny a podobně. Členové IGE nabízejí svým zákazníkům také zpětný odběr a likvidaci popela, který se často použije pro hnojení lesních porostů a lesních energetických plantáží s krátkou dobou obmýtí.

Také pro výrobu a dodávku klasického štípaného palivového dříví mají členové IGE k dispozici moderní stroje, jako jsou například mobilní kombinované poloautomatické stroje pro krácení, štípání a nakládání paliva, které umožní dodávku paliva v dimenzích podle přání zákazníka.

Podle Forstmaschinen-Profi č.10/2001, Šve

HARVESTOR A FORWARDER NA PÁSOVÉM PODVOZKU

V říjnu 2001 byl v Gutmadingen předveden pásový harvestor Valmet 911.1 a prototyp pásového forwarderu Valmet 860. Oba stroje mají být příspěvkem k posunutí vysoce mechanizovaných harvestorových technologií do svažitých terénů střední Evropy.

Udává se, že pásový harvestor zvládá terény do sklonu až 70%. Původní kolový bázový stroj, z něhož se vychází, zůstává, až na malé detaily, nezměněn. Podstatnou změnou je však náhrada kolových boggie - jednotek pásovými pojezdovými jednotkami, které si zachovávají jízdní vlastnosti kolových boggie náprav. Přídavná zátěž 8 t a styčná plocha s půdou přinášejí, ve srovnání s kolovou verzí, vysokou stabilitu a stoupavost stroje. Pásové pojezdové jednotky jsou kdykoliv zaměnitelné za původní kolovou verzi.

Prototyp pásového forwarderu Valmet 860 vychází rovněž z původní kolové verze, u níž byly kolové boggie nápravy nahrazeny pásovými jednotkami. Předvedení forwarderu zanechalo pozitivní dojem. Přesto však zůstává ještě mnoho k ověřování, zejména uvědomíme-li si, že při plně naloženém forvarderu se pohybuje po svahu dolů hmota cca 30 t.

Podle Forst & Technik, 12/2001, Šve

TLUSTÉ DŘÍVÍ ROZDĚLUJE BAVORSKÉ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A DŘEVAŘSKÝ PRŮMYSL

V příštích deseti letech vzroste v Bavorsku podíl tlustého dříví z 12 % na 20 % a toto zvýšení může představovat až 80 % (z 1,2 mil. m3 na 1,6 mil. m3). Tuto skutečnost konstatoval na dřevařské burze v Horním Bavorsku ředitel R. Moringl. Tato těžba dřeva naráží na silnou kritiku pilařů. Přesto, že se někteří pilaři zabývají novou technikou pořezu této dřevní hmoty, zůstává problémem nejistota defektů v jádru (předseda burzy P. Fickler). Vady v jádru se objeví až při pořezu. Požaduje se proto, aby se mohla uplatnit dodatečná reklamace, neboť zajíce v pytli nechce kupovat nikdo. Tlusté dřevo, jako hospodářský cíl, se sice nedá obcházet, ale také jej nelze prodávat za libovolnou cenu. Požaduje se, aby cena tlustého dříví klesla pod cenu průměrných tloušťek. Tak se už cena silných sortimentů snížila za 1,5 roku z 200 DEM/m3 na 140 DEM/m3. Soudí se, že se nelze obejít bez exportu tohoto dříví, a uvažuje se o možnosti vyvézt jej do Rakouska, Bádenska-Württemberska nebo do České republiky.

Holzkurier 46, 47/01, Proch

MAĎARSKÝ TRH DŘÍVÍM JE STŘEDEM ZÁJMU

Na objednávku štýrské organizace pro Holz byla zpracována studie maďarského trhu dřívím. Elaborát shrnuje poznatky do pěti hlavních bodů: 1. Maďarské zásoby dřeva se jeví jako dostatečné. 2. Import převážně jehličnatého dřeva, a to zejména z Ruska a Ukrajiny. 3. Standard výroby zatím nedosáhl západoevropské úrovně. 4. Celková poptávka po dřevě má vzestupný trend. 5. Maďarsko se stále blíží k obecným požadavkům kvality.

Uvedenou studii lze objednat u pro Holz Steiermark (cena 364 EUR).

Holzkurier 47/01, Proch

JAPONSKÝ ZAHRANIČNÍ OBCHOD DŘÍVÍM POD LUPOU

Ačkoliv se objem japonského stavebního trhu zmenšuje, vytlačuje evropské řezivo nejen japonské výrobky, ale také import ze Severní Ameriky. Studie, kterou si objednala organizace pro Holz Austria společně s Úřadem pro zahraniční obchod hospodářské komory v Tokiu, odhaduje potenciál pro evropský obchod dřívím na 5 mil. m3 za rok (skutečnost 1996: 1,2 mil. m3 - z toho 1/4 z Rakouska). Nové směrnice pro dřevěné stavby v Japonsku nutí k vyšší kvalitě materiálu - především k jeho technickému sušení. Lze také pozorovat výrazný trend k lepenému vrstvenému dřevu. Celkový objem 540 tis. m3, z toho 86 tis. m3 je z Rakouska.

Uvedená studie v angličtině je k dispozici v pro Holz Austria za 100 EUR.

Holzkurier 47/01, Proch

NOVÝ REKORD EXPORTU EVROPSKÉHO JEHLIČNATÉHO ŘEZIVA DO JAPONSKA

Do začátku listopadu minulého roku dosáhl export jehličnatého řeziva z Evropy do Japonska 1,94 mil. m3. Považuje se tak za reálné, že do konce roku 2001 překročí dosavadní rekordní výši 2,2 mil. m3 z roku 2000. Největším dodavatelem jsou stále Finové: 726 tis. m3, následují Švédové: 586 tis. m3, Rakousko s 447 tis. m3 a Česko s 53 tis. m3.

Holzkurier 51, 52/01, Proch

ZBOŽNÁ PŘÁNÍ S VESKRZE REÁLNÝM POZADÍM

Pod tímto titulkem uveřejnila redakce rakouského časopisu Holzkurier (dvojčíslo 51/52) rozhovor s H. - M. Offnerem, členem a mluvčím Odborného svazu dřevoprůmyslu a prezidentem Evropské organizace pilařských svazů (Europäische Organisation der Sägewerksverbände, EOS), který je znám svým optimistickým, ale reálným hodnocením situace dřevařského průmyslu. H. - M. Offner očekává, že rok 2002 bude již lepší než rok 2001.

Vedou ho k tomu naprosto reálné argumenty. Tak například v Itálii jsou pozitivní výnosy z čerstvého materiálu způsobilého k hoblování a téměř nejsou k dispozici krajiny k výrobě štěpek. “Pozitivní prognózy pro Itálii byly naprosto správné a u kvalitních sortimentů se tam objevuje i mírné zvýšení ceny. Stouply i ceny materiálu ke štěpkování. Zajímavý rok 2002 očekáváme právě na jihu.” Offner sází na finanční opatření Italů k podpoře hospodářství, včetně státní podpory sanace starých staveb.

V Rakousku čtyři pětiny pilařů mluví o uspokojivém nebo nízkém stavu řeziva na skladech. Odbyt je z 93 % hodnocen jako dobrý při setrvalé tendenci. Odbytová situace v zahraničí je ještě lepší: 98 % velkopilařů je spokojeno a 91 % registruje neměnnou tendenci. Jediným nemocným je Německo, kde si pilaři stěžují na neuspokojivé výnosy.

Ceny kulatiny se při nákupu od srpna zvýšily o 2,6 EUR/m3 (ze 60,46 EUR/m3 na 63,06 EUR/m3) a výnosy za řezivo jen mírně klesly o 0,15 EUR/m3 (ze 148,18 EUR/m3 na 148,03). “Ve velké části Rakouska můžeme zjistit, které hospodářské podmínky nás tísní. V Korutanech se nám to ale nepodařilo,” konstatuje sebekriticky Offner a pokračuje: “To také vedlo v lesích k falešným očekáváním.” Kromě toho se výnosy za štěpky snížily z 8,28 EUR/m3 (v Rakousku se uvádí sypaný prostorový metr) na 8,13 a jen hobliny sezónně zaznamenaly mírný vzestup z 3,49 na 3,59 EUR/m3. Offner pak zdůraznil, že v uplynulých desetiletích žádná surovina (včetně řeziva) nezaznamenala nárůst výnosů. K tomu je třeba vzít v úvahu, že většina zúčastněných obchodních partnerů realizovala program výrazného snížení nákladů. Připomněl, že v čase větrné kalamity (orkán Lotar) platili lesnímu hospodářství o 100 - 150 ATS/m3 více, než bylo nutné. Bez investic do pilařského průmyslu nebude v Rakousku z celosvětového hlediska možné platit nezvykle vysoké ceny za kulatinu, jak je tomu doposud. Je nezbytné, abychom postupovali společně, neboť “přece sedíme na společné lodi proti oceli, betonu a cementu”. (Dodali bychom ještě proti plastům). Na závěr rozhovoru se ještě Offner zmínil o certifikaci, při níž jsou po lesnících, kteří skončí v lednu 2002, na řadě pilaři, a kritizoval dráhy za stálé zvyšování cen, což nutí přepravu dřeva k přesunu z kolejí na silnici.

Pro orientaci našich čtenářů zařazujeme několik důležitých údajů z článku H. Koindla uveřejněného v Holzkurieru č. 50/01. V propočtech došel k závěru, že v desetiletí 1990 - 2000 se výnosy za kulatinu snížily v průměru o 106 ATS/m3 ze 1127 na 1021 ATS. To znamená při porostní zásobě pilařské kulatiny 455 mil. m3 ztrátu hodnoty pro majitele pozemků 48,2 mld. ATS. K tomu je třeba ještě připočítat ztrátu 25,4 mld. ATS u vlákninového dřeva - cenová diference 166 ATS/m3 pro 153 mil. m3 - 1991 - 565 ATS/m3 - 2000 - 399 ATS/m3).

Dipl. Ing. Heinrich Koindl, předseda hlavního zasedání hospodářských vedoucích, 7. 12. 01 ve Štýrském Hradci (Graz) doplnil svůj článek grafem s názvem “Cválající indicie”. Z něho můžeme vyčíst, že časová mzda rakouského odborného dělníka v roce 1976 činila 36,15 ATS/h, nyní je 93,89 ATS/h, tj. zvýšení na 259,72 %. Spotřebitelská cena smrk, jedle 1976 B 2b/3a = 816,40 ATS/m3, nyní 1759,3 ATS/m3 - tj. 215,5 %. Cena výřezů nyní 1063 ATS/m3, tj. zvýšení proti r. 1976 128,8 %.

Holzkurier 50, 51/52 / 01, Proch