AKTUALITY
ZÁVOD VE ŽDÍRCI PŘIJÍMÁ PRACOVNÍKY
Prvních 50 stálých zaměstnanců přijme do konce března nový dřevařský závod Holzwerke Wimmer, který ve Ždírci nad Doubravou loni vybudovala stejnojmenná německá firma. Závod za 425 mil. Kč, který patří ve svém oboru k evropské špičce, zahájil zkušební provoz loni v listopadu a nyní zapracovává první zaměstnance. Holzwerke Wimmer získala od státu investiční pobídky ve formě slevy na dani z příjmu na deset let a osvobození od dovozního cla na stroje a zařízení.
Firma Holzwerke Wimmer je přes mateřské společnosti majetkově propojena se ždíreckou pilou Stora Enso Timber. Od ní bude odebírat jehličnaté řezivo, ze kterého bude vyrábět konstrukční lepené díly pro stavbu dřevěných domků. Ročně by měla zpracovat až 120 tis. m3 řeziva, což představuje čtvrtinu plánované výroby pily. Firma vyváží 80 % produkce do evropských zemí, především do Německa, ale i do USA či Japonska. Závod nakupuje smrkovou kulatinu převážně v ČR, ale i v Německu, Polsku či Ukrajině a zpracovává ji na klasické stavební řezivo. Ze šesti set padesáti tisíc metrů krychlových kulatiny se loni vyrobilo 380 tis. m3 řeziva, pila loni zvýšila počet zaměstnanců o 40 na 300 osob.
Podle Mladé fronty Dnes 12. 2. 2002, redakce
LESY ČR OČEKÁVAJÍ NIŽŠÍ TRŽBY
O 75 % nižší tržby v letošním roce proti loňsku očekává státní podnik Lesy ČR. Důvodem je velmi nízká cena dřeva, která klesla asi o 100 Kč/m3. Ročně tím podnik ztratí zhruba 625 mil. korun. Loňský rok LČR, s. p. uzavřely s neauditovaným čistým ziskem 566 mil., což představovalo ve srovnání s rokem 2000 meziroční pokles o 10 %. Výše těžeb přitom byla po oba roky přibližně na úrovni 7 mil. m3. Tržby z těžby představují 98 % výnosů podniku.
Podle AgroWebu, redakce
BYSTŘICKÝ TON SHÁNÍ ZAMĚSTNANCE
Koncem minulého roku hrozilo, že známý výrobce ohýbaného nábytku TON Bystřice pod Hostýnem propustí část zaměstnanců. Situace na světovém trhu se však již stabilizovala a zaměstnancům, kteří dostali v minulém roce výpověď, byla nakonec většinou stažena. Nyní ještě pro doplnění stavu hledá TON další pracovníky.
Podle Mladé fronty Dnes 14. 2. 2002, redakce
CELOSTÁTNÍ LESNICKÁ POLITIKA BUDE NÁROČNĚJŠÍ
Určujícím faktorem současné rakouské národní lesnické politiky je jednak novela lesního zákona z r. 1975 (s platností od 1. ledna 2003), jednak realizace rozsáhlé správní reformy. Po projednání návrhu novely v zemědělském výboru parlamentu bude ještě nutno přihlédnout k 70 stanoviskům a pozměňovacím návrhům.
Podle vyjádření sekčního šéfa ministerstva ZLVŽP G. MANNSBERGERa novela zvýší nároky na praktickou lesnickou politiku zejména proto, že od 1. ledna 2003 budou rozhodovat o podílech z dotací na rozvoj venkovské krajiny orgány zemské samosprávy. Zákon to sice nestanoví explicitně, ale z celkového pojetí tato změna vyplývá. Nejde o malé hodnoty (Rakousko dostane do roku 2006 celých 10 % z dotací EU na tento účel - rakouští vyjednavači v Bruselu údajně dobře “zapracovali”). Dokud dotace rozdělovalo ministerstvo, nebyli lesníci zvyklí lobovat a spokojili se i s historicky nejnižším podílem 1,8 %, který se stal výchozím měřítkem i v orgánech EU. Pokud by hrozilo nebezpečí, že při budoucím rozdělování zemskými orgány klesnou roční dotace do lesního hospodářství pod 18,2 milionů eur (250 mil. šilinků), bylo by asi nutno vrátit politiku rozdělování na ministerstvo.
Druhou oblastí, v níž zřejmě bude politické rozhodování náročnější, je financování projektu Natura 2000, již z toho důvodu, že 50 % rakouského území pokrývají lesy. Dosud není rozhodnuto, kdo bude zpracovávat podrobné plány úpravy venkovské krajiny, dokonce ani rámcový plán nebyl předložen. Přesun pravomocí přinese i v této oblasti nové problémy.
Aktuální je i otázka, vyjádřená stručně sloganem “Kdo bude certifikovat certifikáutory?”, o níž se již v EU diskutuje na vládních úrovních (jde o rozdílné přístupy a metodiky).
Ministerstvo se rovněž zamýšlí nad otázkou, jaké důsledky bude mít pro rakouské lesnictví připravované rozšíření EU. Prozatím se zdá, že spíše pozitivní, protože lze očekávat v nově přijatých státech mohutný technickoekonomický rozvoj, který omezí vývoz levného dříví do Rakouska. Doplatí však na to rakouští pilaři.
Österreichische Forstzeitung, 2/2002, Čk
LESY ZÍTŘKA
Technická universita v Mnichově-Freisingu uspořádala symposium k tématu “Lesní hospodářství budoucnosti”, na němž referovali vědečtí pracovníci o záměrech a dosavadních výsledcích stejnojmeného komplexního výzkumného úkolu, dotovaného v rámci BRD 23 miliony eur. Jeho potřeba a celkový záměr vychází ze dvou skutečností:
1) Vzrůstající náročnost společnosti na ekologické funkce lesů si vynucuje opustit tradiční “teorii závěsu”, podle níž tyto funkce automaticky plní každý les obhospodařovaný na trvalost, nepřetržitost a vyrovnanost produkce dřeva.
2) To se sice již delší dobu uznává a lesnická literatura obsahuje mnoho přesvědčivých údajů různých vědních oborů o mnohostranném ekologickém významu lesa, ale někdy se zdá, že vědečtí pracovníci sdělují své poznatky zase jen vědeckým pracovníkům, chybí takové jejich zpracování, z něhož by vzešly využitelné návody k praktické realizaci.
S tímto dluhem se chtějí vyrovnat řešitelé výzkumného programu ZEUS (což je německá zkratka pro lesnické rozhodovací systémy orientované na budoucnost). Nepůjde samozřejmě o hledání nějakých zcela nových lesnických biotechnologických postupů, ale o to, aby se tradiční postupy pokud možno oprostily od empirie a různých jednostranných lesnických “ideologií”, aby byly podloženy ověřenými fakty a aby se posílilo se jejich racionální ekologické i ekonomické pojetí. To se týká i tak starých (tzv. “věčných”) problémů, jako je volba hospodářského a obnovního způsobu nebo vhodná struktura porostů z hlediska správně chápané biodiversity apod.
Österreichische Forstzeitung 2/2002, Čk
BIODIVERZITA - “BLACK BOX” ?
Terminologické novotvary začínající výrazem “bio” jsou v současné době velmi rozšířené, téměř módní a přitom někdy dost neprůhledné a používané nejednotně. Sama “diverzita” znamená různorodost, přídomek “bio” připouští vztahovat tuto různorodost na standardní biologické složky - geny, organismy, populace, druhy, společenstva. K tomu se někdy přiřazuje ekomorfologická různorodost struktur, zahrnující i abiotickou složku. Při různorodém využívání přírody člověkem se pak někdy rozlišuje “a - diverzita” - druhová různorodost, “b - diverzita” - různorodost prostorové struktury a “c - diverzita” - různorodost ekosystémů, krajinných prvků a typů hospodářského využívání. V angloamerické literatuře se tyto pojmy ještě navzájem kombinují. Nedostatkem takového třídění je skutečnost, že dostatečně nepřihlíží ke kvantifikaci a funkci jednotlivých složek diverzity. NOSS (1990) proto navrhl zpřesnění ve 3 oblastech:
- Skladba: identifikace, počet, hustota, pokryvnost a dominance (po vzoru rostlinné sociologie),
- Struktura: fyzická a prostorová organizace prvků systému (např. rozmístění druhů, populací, areálů, patrovitost aj.).
- Funkce: vzájemné vztahy prvků systému a podsystémů, vztah celku k vnějšímu světu (jde např. o sukcese, produkci biomasy, toky energie, látkovou výměnu, koloběh živin, poruchy, režim ovládání).
NOSS doporučuje posuzovat tyto složky odděleně na 4 úrovních: genové, druhů/populací, ekosystémů a krajiny. Tím by se dalo čelit často vyslovovaným výtkám o nejasnosti pojmu “biodiverzita”.
Österreichische Forstzeitung 2/2002, Čk
DÁT ODBORNÝM LESNICKÝM ŠKOLÁM PERSPEKTIVU
V letošním školním roce přijal Vyšší lesnický ústav v Bruck/Mur do svých prvních tříd žáky ze všech rakouských spolkových zemí, protože sesterská škola v Gainfarn postupně dobíhá a bude uzavřena. Proto od září minulého roku sedí v naší první třídě 66 studentek, které se s důvěrou chtějí co nejlépe připravit na lesnické povolání. Ve svém ročníku jsou jedinými rakouskými uchazečkami a tím větší je i odpovědnost všech, kteří se podílejí na jejich přípravě. Škola se sama snaží o modernizaci středního lesnického vzdělání a jeho úzké sepětí s praktickými potřebami. Lze to např. dokumentovat na digitalizovaných metodách hospodářské úpravy lesů, která právě probíhá na školním polesí v Lahnhube. Veškerá data se zjišťují a zpracovávají v moderním geografickém informačním systému (GIS). Tomu je přizpůsoben i učební plán pro 4. ročník. Poprvé škola zařídila pro vybrané studenty zahraniční prázdninové praxe v USA, kde se seznamují zejména s tamními metodami těžby dříví a zdokonalují přitom své jazykové znalosti. Namísto dosavadních závěrečných projektů škola postupně zavádí diplomní práce, jejichž témata se zadávají po dohodě nebo na návrh domácích i zahraničních lesnických pracovišť. Předloni se na nich podíleli jen tři studenti, loni se již přihlásilo devět a letos se o ně zajímá 24 studentů. V součinnosti s praxí se také modernizují osnovy učebních předmětů. Vyšší úrovně přípravy se ovšem dosáhne jen tehdy, bude-li krásné lesnické povolání společensky uznáváno a pro uchazeče atraktivní.
Österreichische Forstzeitung 11/2001, Čk
PROGNÓZY VÝVOJE HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU (HDP) V ROCE 2002
V Rakousku a v některých dalších státech
Bank Austria předpovídá pro rok 2002 růst HDP v Rakousku o 1 % proti 1,4 % v roce 2001, což je “období nejmenšího růstu HDP od roku 1982”. Zatímco soukromá spotřeba setrvá na růstu 1,3 % (v roce 2001 1,4), stavebnictví má zaznamenat další pokles o -1 % (minulý rok -2,2%).
Pro srovnání se uvádějí údaje o některých dalších zemích: Německo -0,3 %, Francie +1 %, Itálie +0,7 %, Švýcarsko +1,5 % (+1,7 %), Velká Británie +2,2 % (+2,3 %), Eurozóna +0,8 %, USA 0 % (+1 %), Japonsko -1,5 % (-1 %).
Růst HDP v středoevropských a východoevropských zemích: Bulharsko +3,4 % (2001 +3,7 %), Chorvatsko +3,2 % (-4,1 %), Polsko +1,3 % (+1,7 %), Rumunsko +3 % (+3,5 %), Rusko +2,5 % (+4,5 %), Slovensko +2,5 % (+2,5 %), Slovinsko +3,3 % (+3,2 %), Česká republika +3,5 % (3,6 %), Ukrajina +4 % (+8 %), Maďarsko +4 % (+4,1 %).
Česká republika - Přes zpomalení konjunktury a masivní zhodnocení koruny se v III.Q 2001 HDP zvýšil o 3,2 %, za I.-IX. měsíc o 3,6 %. Impulsy přicházejí z dominujících průmyslových podniků ze zahraničí (42 % stavu). Při dalším růstu, především při (soukromých) stavbách, lze počítat s pozitivními signály pro dřevo.
Vysoká platební neschopnost v Německu
Vrcholu dosáhla v roce 2001, a to 49 600 podniků (2000 -41 800) +16 %, v roce 1999 to bylo ještě jen 33 900. Podíl platební neschopnosti ve stavebnictví je v západní části 22,9 %, ve východní části 40,7 %. Počet nově zakládaných podniků se snížil z 203 tisíc na 98 tisíc. V tomto případě se odhad růstu HDP poněkud liší od předchozího, a to pro letošní rok +0,8 %, (v roce 2001: +0,5 %). Teprve v roce 2003 se má růst zvýšit o +2,5 %.
Spojené státy americké
HDP ve III.Q 2001 +1,3 %, IV.Q +1,4 %, v II.Q 2002 se předpokládá +2,5 % a do konce roku by mohl HDP stoupnout na +3,9 %. Jak je zřejmé, prognózy se poněkud liší.
Holzkurier 1/02, Proch
HOSPODÁŘSKÝ PŘEBYTEK RAKOUSKÝCH SPOLKOVÝCH LESŮ (ÖBF) SE MÁ LETOS ZVÝŠIT
V rozpočtu ÖBf na rok 2002 se počítá se zvýšeným přebytkem, a to 192 mil. ATS (2001: skutečnost 178 mil. ATS, plán 209 mil., 2000: 144 mil. ATS, 1999: 340 mil. ATS). Výnosy z obratu se mají také mírně zvýšit z 1,997 mld. na 2,059 mld., těžba se má ale snížit z 1,86 mil. m3 na 1,82 mil. m3. Těžební náklady mají dále klesnout: z 327 ATS/m3 v minulém roce na 319 ATS/m3 v roce letošním.
Holzkurier 3/02, Proch
RAKOUSKÉ SPOLKOVÉ LESY (ÖBF) ROZŠIŘUJÍ SÍŤ CEST PRO HORSKÁ KOLA A SNIŽUJÍ TARIFY
Uvedené změny představil v prosinci minulého roku přednosta ÖBf T. Uher. Volně přístupná síť cest se z 1361 km prodlouží o dalších 320 km. V roce 2001 se snížily tarify za používání těchto cest z 3,2 ATS/bm na 2,5 ATSP/bm. Současně se prodloužila platnost smluv ze 3 na 7 let. Podle uzavřené dohody se pro horská kola otevřelo 15 % všech cest ÖBf. Podle T. Uhra bude pro další prodloužení cest rozhodující změna odpovědnosti za cesty, a to v jejím přenesení z organizace odpovídající za údržbu na individuální odpovědnost.
Holzkurier 1/02, Proch
PLOCHA LESŮ V BAVORSKU TRVALE ROSTE
V současné době se však již zvětšuje pomaleji než v minulých letech. V roce 2000 bylo pro znovuzalesnění 370 ha, pro první zalesnění 577 ha. Tyto údaje sdělil ministr J. Miller, jako bilanci plochy lesů pro zalesnění v uvedeném roce. Plocha lesů se za 20 let zvětšila o více než 13 600 ha, takže v současné době má Svobodný stát Bavorsko rozlohu lesů 2,5 mil. ha.
AFZ/Der Wald 23/01, Proch
UČŇOVSKÁ MÍSTA V SRN ZŮSTALA NEOBSAZENA
K začátku tohoto školního roku (1. září 2001) se v úřadech práce hlásilo 135 tisíc mladých lidí, kteří hledali učební místo pro své vzdělávání. Naproti tomu je v zemědělských oborech akutní nedostatek kvalifikovaných dělníků. 20 - 30 % hlášených podnikových učebních míst (8200) zůstalo nevyužito. 2500 míst pro odbornou přípravu učňů je doposud volných. Nedostatek odborných dělníků je jak v zemědělství (rostlinná i živočišná výroba) a v lesnictví, tak ve vinařství. Odborníci jsou zajedno v tom, že je nezbytné zlepšit obraz těchto oborů v hlavách mladých zájemců.
AFZ/Der Wald 23/01, Proch
DNŮ S MAXIMEM "LETNÍHO SMOGU" V ROCE 2001 V NĚMECKU I V SOUSEDNÍCH STÁTECH BYLO MÉNĚ
V roce 2001 se sice v Německu ve srovnání s rokem 1999 a 2000 opět dosti často vyskytly špičkové hodnoty troposférického ozonu (240 mikrogramů na m3 vzduchu), ale trend uplynulých deseti let soustavného snižování špičkových koncentrací zdravotně škodlivého “letního smogu” trvá. To v podstatě znamená, že se v Německu i v sousedních státech snižují emise látek, z nichž vzniká troposférický ozon. Potvrzuje to správa Spolkového úřadu pro životní prostředí nazvaná “Ozonová situace 2001 ve Spolkové republice Německo” (“Ozonsituazion 2001 in der Bundesrepublik Deutschland”). Správa dokumentuje údaje o výskytu přízemního ozonu v měsících duben - srpen 2001.
AFZ/Der Wald 25/01, Proch
RADIOAKTIVNÍ ČERNÁ ZVĚŘ
Ministerstvo pro životní prostředí a lesy (Porýní - Falc) rozšířilo povinnost podrobit vyšetření ulovené černé zvěře na radioaktivní zatížení na celé území Falckého lesa. Všechna radiologická vyšetření vykazují jednoznačně kontaminaci černé zvěře černobylskými imisemi, jako pozdní důsledek známé katastrofy v roce 1986. Z radioaktivních srážek se cesium dostalo do listů a jehličí a po jejich opadu a zetlení se postupně uvolnilo do půdy, což vše trvalo několik let. Černá zvěř v humusu bohatém na cesium hledá potravu, a tak je kontaminována.
AFZ/Der Wald 23/01, Proch
FAKTA O LESE A DŘEVĚ V JAR
Les: 327 tis. ha přírodní les, 12 mil. ha stromová savana, 1,5 mil. ha plantážové lesy (asi 3 % celkové plochy země).
Vlastnické poměry: 30 % veřejné lesy (455 tis. ha), 49 % soukromé lesy, z toho velké společnosti 743 tis. ha, farmáři 319 tis. ha (21 %).
Největší lesní celky leží v provinciích: Eastern Cape (11 %), Kwazulu Natal (30 %), Mpumalanga (41 %).
Hlavní dřeviny: 52,6 % různé druhy borovic, 39,3 % blahovičníky (rod Eucalyptus - převládá Eucalyptus grandis), 7,3 % Acacia melanoxylon, 0,7 % ostatní dřeviny.
Užitkové dříví: 18,6 % mil. m3/rok.
Palivové dříví: 13 mil. m3/rok - z toho asi 7 mil. m3 se využije.
Zpracování dřeva: 33 % pilařská kulatina, 47 % vláknina, 12 % dolovina, 8 % ostatní.
Průmysl: 92 pil, 13 výroba desek, 23 výroba kůlů.
Investice: 1,77 mld. EUR/rok.
Holzkurier 3/02, Proch
SNIŽOVÁNÍ ŠKOD NA PŮDĚ PŘI PŘIBLIŽOVÁNÍ DŘÍVÍ STÁLE AKTUÁLNÍ
Americký výrobce Caterpillar představil v sortimentu strojů pro přibližování dříví dva prototypy, které mají přinést pokrok v úsilí o ochranu půdy. Jedním z nich je Cat-Forwarder 574, jehož zadní klasickou boggie-nápravu nahrazuje tzv. Mobil Truck System. Plný gumový pás se záběrovým dezénem, opásaný přes dvojici plných hnacích kol boggie nápravy, má specifický tlak na půdu redukovat až o 75 %, zatímco dosavadní přepásání dvojice gumových pneumatik článkovým kovovým řetězem snižuje tlak na půdu jen o 25 %. Kritikové navrhovaného systému namítají, že gumové pásy nebudou mít v lese příliš velkou životnost. Caterpillar je však považuje, na základě víceletých zkušeností s jejich používáním na zemních strojích Challenger, za nezničitelné.
Druhým prototypem byl forwarder Timberking LF14, jímž prezentuje firma poprvé následníka legendární koncepce Skogsjan 2000 Soft. Uplatňuje na něm 6 hnacích kol zavěšených na výkyvných ramenech (tzv. uvodorovňovací podvozek) a dvojité kloubové řízení. Prototyp má nosnost 14 t a je osazen motorem 130-kW-Diesel. Od dvojitého kloubového řízení a kyvných ramen ve spojení s protikluzným zabezpečením očekává Caterpillar významnou redukci škod na půdě a porostech. Výkyvné uložení kol zvýší současně průchodnost terénem, ergonomické podmínky řidiče a pracovní výkon.
Podle Forst & Technik 8/2001, Šve