EKONOMICKÁ EFEKTIVITA PRODUKCE SAZENIC V KONTEJNEROVÉ ŠKOLCE NADLESNICTVA RUDY RACIBORSKIE

Kazimierz Szabla

Řada lesních školkařů v České republice se postupně připojuje k evropskému trendu pěstování krytokořenného sadebního materiálu s využitím moderních technologií. Vzhledem k tomu, že se vlastníci lesa budou u nás pravděpodobně čím dál častěji setkávat s těmito výpěstky, považuji za užitečné informovat širší lesnickou veřejnost o velmi zajímavém ekonomickém vyhodnocení použití prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu v období do zajištěné kultury. Autorem níže uvedeného překladu článku je Ing. Kazimierz Szabla, nynější ředitel regionálního ředitelství státních lesů v Katovicích, který se počátkem 90. let zasadil o vybudování největší kontejnerové školky v Polsku v nadlesnictvu Rudy Raciborskie poblíž města Rybnik (dále Rudy Rac.). Tato školka, s možnou roční produkcí až 7 mil. ks sazenic, je vybavena švédskou technologií BCC, technologickým zařízením na skladování a předosevní přípravu osiva a moderním laboratorním zázemím. Pavel Kotrla

Úvaha o produkci krytokořenných sazenic ve větším množství, tj. několik milionů kusů ročně, s využitím nejnovější světové technologie, vznikla u státních lesů na počátku 90. let. Tento úmysl se stal součástí “Programu rozvoje vybraných oblastí lesnictví”. Rozhodnutí o vybudování školky v nadlesnictvu Rudy Rac. padlo po katastrofálním požáru v roce 1992.

V souvislosti s rozhodnutím o lokalizaci školky byly vzaty v úvahy tyto cíle produkce krytokořenných sazenic:

a) obnova požárem zničených lesních ekosystémů;

b) rekonstrukce ploch založených po požáru jako plochy přípravných dřevin;

c) rekonstrukce jehličnatých lesních porostů ohrožených průmyslovými imisemi v oblasti Horního Slezska;

d) zalesňování zemědělských půd;

e) rekultivace ploch po průmyslovém využití.

SAZENICE I PRO EXTRÉMNÍ PODMÍNKY

Cílem produkce kontejnerové školky umístěné v rámci nadlesnictva Rudy Rac. je produkce vysoce kvalitního sadebního materiálu pro lokality s extrémně nevhodnými půdními podmínkami (půdy poškozené, zabuřenělé a zdegradované). V těchto případech je vhodné využít produkci krytokořenných sazenic, což se z více důvodů vyplácí a umožňuje dosáhnout vysoké efektivnosti při obnově lesních porostů a zalesňování.

Využití sazenic z klasických školek ve zvlášť těžkých podmínkách nedává v řadě případů uspokojivé výsledky. Avšak všude tam, kde je možné zajistit vysokou efektivnost výsadeb použitím sazenic z klasických školek, není potřeba využívat sazenice krytokořenné, především v souvislosti s existujícím produkčním potenciálem klasických školek u státních lesů, jejich dobré vybavenosti i zvládnuté technologie pěstování. Produkce kontejnerových sazenic by pak měla být doplněním současné školkařské produkce u státních lesů. Je potřeba dodat, že vznik kontejnerového školkařství v Polsku si vynutilo rozvoj výzkumu v oblasti skladování osiva, jeho předosevní přípravy a také v oblasti fyziologie semen a výsevů. Rozvoj technologie krytokořenné sadby vyvolal také potřebu zkoumání mykorrhiz, včetně praktického využití umělé mykorrhizace sazenic. Umožnilo to rozvoj výroby biopreparátů jak pro účely revitalizace půd v klasických školkách, tak bylo zahájeno zkoumání vlivu mykorrhiz na růst a vývoj kultur, především pak na půdách antropogenních a půdách zemědělských.

V produkci krytokořenných sazenic jsou ve světovém měřítku na prvním místě skandinávské země, kde podíl produkce těchto sazenic obnáší 50-60 %. V Polsku se tento podíl pohybuje na úrovni 2-3 %, z tohoto množství je produkce v kontejnerech 0,5 %. Je potřeba upozornit, že např. ve Švédsku jsou náklady na produkci těchto sazenic srovnatelné s produkcí sazenic v klasických školkách, především z důvodů vysokých nákladů na lidskou práci (ta je při produkci sazenic v klasických školkách mnohem vyšší). Lze očekávat, že rozdíl v nákladech, který dnes v Polsku je, se bude postupně snižovat.

PRO A PROTI KONTEJNEROVÝCH SAZENIC

Sazenice produkované v kontejnerové školce v nadlesnictvu Rudy Rac. se pěstují výhradně v 1letém cyklu. Pouze v případě produkce sazenic smrku určených pro nejhorší horské polohy je tato produkce v 1,5 ročním cyklu (0,5/1). Druhy dřevin vypěstované v 1letém cyklu dosahují parametrů sazenic 2- a 3letých vypěstovaných v tradičních školkách. K produkci se používají kontejnery z polypropylenu o objemech 120 nebo 265 cm3, v případě produkčního cyklu 1,5 let pak také 50 cm3.

Výhody produkce kontejnerových sazenic:

- Možnost rychlé reakce na zvýšenou potřebu sazenic (např. v důsledku kalamity) vzhledem k jednoletému cyklu produkce

- Možnost přesnějšího naplánování potřebné produkce ve školce vzhledem k tomu, že se plánuje pouze rok dopředu

- Snížení potřeby lidské práce

- Možnost prodloužení doby výsadby na 7-8 měsíců

- Eliminace ztrát vysušením v průběhu přepravy

- Eliminace chyb při výsadbě (deformace kořenového systému)

- Možnost ošetření sazenic ve školce repelenty proti okusu zvěří, insekticidy proti hmyzím škůdcům (klikoroh)

- Možnost umělé mykorrhizace

- Eliminace negativního vlivu reziduí v půdě (dlouholeté používání pesticidů v klasických školkách)

- Nedostatky produkce kontejnerových sazenic:

- Daná výše nutných investičních nákladů

- Nutnost použití speciálních transportních prostředků

- Nebezpečí deformace kořenového systému v případě použití nevhodných typů obalů

- Vyšší náklady na produkci sazenic (tj. náklady na 1 sazenici)

Produkce školky v nadlesnictvu Rudy Rac. činila v roce 1998 4,35 mil. ks sazenic. V roce 1999 to bylo 5 mil. ks: 2,3 mil. ks pro vlastní potřebu, 2,7 mil. ks pro potřeby 31 nadlesnictev a rekultivačních firem, přičemž druhové složení pěstovaných dřevin bylo následující:

- BO 3,1 mil. ks

- BK 0,5 mil. ks

- DB 0,6 mil. ks

- SM 0,4 mil. ks

- ostatní 0,4 mil. ks

Plánovaná (objednaná) produkce pro rok 2000 je 5,5 mil. sazenic: pro vlastní potřebu 2,3 mil. ks, pro potřeby 26 nadlesnictev 3,2 mil. ks v tomto druhovém složení:

- BO 2,6 mil. ks

- BK 1,0 mil. ks

- DB 0,8 mil. ks

- SM 0,2 mil. ks

- OL 0,2 mil. ks

- ostatní 0,3 mil. ks

KALKULACE NÁKLADŮ PRODUKCE

(pozn. překladatele: náklady jsou v polských zlotých (ZL), 1 ZL je cca 10 Kč)

Přímé náklady

Materiálové náklady a další náklady byly v roce 1999 celkem na úrovni 720 - 750 tis. ZL, z čehož činily:

- náklady na výsev 206 tis. ZL

- náklady na péči a hnojiva 101 tis. ZL

- náklady na ochranu 6 tis. ZL

- náklady na osivo 25 tis. ZL

- ostatní náklady 396 tis. ZL

V nákladech na výsev činí 75 % nákladů substrát, zbývající jsou především náklady na ruční výsev naklíčených semen, které není možno vysévat automaticky (dub, buk, lípa, javor, habr, jasan).

Amortizace činila 1 113 tis. ZL, tedy v průměru 0,22 ZL/1 sazenici. Celkové přímé náklady činily v roce 1999 1,83 mil. ZL.

Režijní náklady

Režijní náklady činily 197,5 tis. ZL (tj. 0,84 % z celkových mezd)

Jednotková nákladová cena produkce sazenic pak činila: (1 830 000 ZL + 197 500 ZL) : 5 000 000 ks = 0,40 ZL/ 1 sazenici

Produkci školky v roce 1999 podle druhů sadbovačů ukazuje tabulka 1.

V předpokládaných cenách sazenic pro rok 2000 není obsažen celý podíl amortizace, což bylo vynuceno hranicí možností prodeje těchto sazenic. Vzhledem k tomu, že předpokládaná produkce bude v roce 2000 vyšší o 10 % oproti roku 1999, očekává se snížení celkových jednotkových přímých nákladů.

VÝHODY VYPLÝVAJÍCÍ Z POUŽITÍ KRYTOKOŘENNÝCH SAZENIC Z EKONOMICKÉHO POHLEDU

Úvodem je potřeba říci, že náklady na obnovu lesa a zalesnění nekončí v bráně lesní školky. Z tohoto pohledu, kdy bereme v úvahu, že náklady na produkci (případně nákup) sazenic jsou pouze částí celkových nákladů na založení a zajištění kultury, není bez významu využití takových sazenic, které v porovnání se sazenicemi z klasických školek:

- Dávají větší jistotu ujímavosti zakládaných kultur

- Dávají větší jistotu životnosti sazenic

- Současně mají vliv na snížení:

- Nákladů na přípravu půdy

- Nákladů na výsadbu

- Celkového podílu ztrát a nákladů na vylepšování těchto ztrát

- Potřebné doby ožínání

Využití krytokořenných sazenic k zakládání kultur se zvláště vyplácí na zdegradovaných a problematických stanovištích. Proto má v podmínkách Horního Slezska využití těchto sazenic zvláštní význam.

Využití krytokořenných sazenic umožňuje zejména:

- Snížení nákladů na výsadbu (zkušenosti z nadlesnictva Rudy Rac. - Snížení pracnosti nejméně o 30 % v porovnání se sazenicemi z klasických školek)

- Snížení množství sazenic vysazovaných na 1 ha na spodní hranici v souladu se “Zásadami pěstování lesů”

- Výrazné snížení nákladů na vylepšování ztrát zalesnění díky prakticky 100% ujímavosti

- Zkrácení nutné doby péče o kultury (do doby zajištěnosti) o nejméně 1 rok vzhledem k větší dynamice růstu sazenic v době po výsadbě

- Eliminace ztrát na sazenicích během přepravy (vysušení sazenic)

- Možnost ošetření sazenic repelenty proti okusu zvěří pro první rok již ve školce - náklady na toto ošetření ve školce jsou na úrovni 30 % nákladů ošetření v kulturách

ZÁVĚR

Na základě prvních, tříletých zkušeností a modelové nákladové kalkulace 5leté kultury založené z krytokořenných sazenic vycházejí náklady na založení o 20 - 25 % nižší v porovnání s kulturami zakládanými ze sazenic z klasických školek. Velmi často při použití těchto sazenic není nutno připravovat půdu. V kulturách založených v nadlesnictvu Rudy Rac. z těchto sazenic se dosud nemuselo vylepšovat. Péči o vysazené sazenice (vyžínání apod.) byla nutná pouze 2 roky po výsadbě. Rovněž nebyla doceněna ta skutečnost, že sazenice jsou v mnohem lepší kondici, což se v porovnání se sazenicemi z klasických školek projevuje mnohem větší schopností regenerace po škodách hmyzem (klikoroh) i okusem zvěří.

Modelové náklady na založení a zajištění 1 ha 5leté borové kultury jsou uvedeny v tabulce 2. Z této kalkulace vyplývá, že úspora při použití krytokořenných sazenic může činit 2,5 tis. ZL na 1 ha. Z předložené modelové kalkulace navíc vyplývá, že v případě borovice je ekonomicky odůvodněná nákladová cena sazenic, pokud nepřekročí cenu 0,65 ZL/ 1 sazenici. Oprávněnost těchto předpokladů lze doložit prodejními cenami těchto sazenic pro rekultivační firmy, které se pohybují v rozpětí 0,65 - 0,95 ZL/ 1 sazenici. Využití krytokořenných sazenic těmito firmami umožnilo vyloučit nebo výrazně snížit potřebu vylepšování na vysazovaných plochách, a tím i snížit náklady na vlastí rekultivaci.

Opatrnost ze strany řady nadlesnictev v nákupu krytokořenných sazenic má zřejmě důvod v existenci vlastních dobře fungujících klasických školek, ale také ve vlivu vyšší jednotkové ceny sazenic v existujícím systému plánování a přídělu prostředků. Skutečnost nezpochybnitelného značného snížení nákladů na zajištěnou kulturu je v tomto systému pominuta.

(Orig.: Szabla, K.: Efektywnoė¸ ekonomiczna produkcji sadzonek w Szkolce Kontejnerowej Nadleėnictwa Rudy Raciborskie. In.: Leėny Bank Genow Kostrzyca, Zeszyt nr 16, Milkow, 2000).

Otištěno se souhlasem autora, překlad Pavel Kotrla.

Adresa překladatele:
Ing. Pavel Kotrla, Ph.D.
Kancelář Sdružení lesních školkařů ČR
Vršovice 95, 747 61 Raduň