CELOSTÁTNÍ SEMINÁŘ NATURA 2000

připravil Michal Třeštík

Česká lesnická společnost uspořádala 25. dubna v Loděnici u Berouna celostátní seminář NATURA 2000. Odbornou garanci převzal Ing. Petr Moucha ze SCHKO ČR, odborné referáty přednesli RNDr. Petr Roth, CSc., z MŽP ČR, Ing. Jiří Pokorný a RNDr. František Pojer z AOPK ČR, Ing. František Morávek za LČR, s.p., za nepřítomného Ing. Miroslava Sloupa vystoupil jeho kolega z MZe RNDr. Karel Friedl a dopolední přednáškovou část zakončil Ing. Josef Myslivec, ředitel Lesní a rybniční správy Zbiroh v majetku Ing. Jerome Coloredo-Mannsfelda. Odpoledne patřilo exkurzím (část hostů se vydala do Českého Krasu, část na Křivoklátsko).

Protože se Lesnická práce tématem NATURY 2000 zabývala již několikrát (LP 01/2001 - P. Roth, Vstup do EU, NATURA 2000 a lesní hospodářství; LP 02/2001 - J. Řezáč, NATURA 2000 - Ochrana přírody nebo trhu?; LP 04/2001 - P. Roth, NATURA 2000 - Ochrana toho nejcennějšího pro nás všechny; LP 06/2002 - I. Míchal, P. Moucha, Lesnické podklady pro NATURU 2000), omezíme se proto na kontroverzní témata, která na semináři zazněla.

ZPŮSOB OCHRANY NAVRHOVANÝCH LOKALIT

Nejvíce polemik vyvolal způsob, jakým se bude řešit ochrana navrhovaných lokalit. P. Roth odmítl účelový výklad článku 6 (1) směrnice o stanovištích (možnost ochrany pouze na smluvním základě, nikoli formou chráněných území) při zamlčování existence čl. 4 (4). Na tomto výkladu byly vystavěny připomínky MZe k návrhu novely č. 114/1992 Sb., které odmítají vyhlašování Natury formou ZCHÚ. Lokality Natury je členský stát povinen nejprve vyhlásit, jejich ochranu potom může zajišťovat prostřednictvím právních (zákazy a omezení ze zákona), správních a smluvních opatření. Ochrana lokalit je tudíž nemyslitelná bez zapojení vlastníků, uživatelů a správců území. Dalším argumentem pro odmítnutí “smluvní ochrany” je podle P. Rotha reálné rozložení lokalit v terénu. Ty často nebudou kopírovat hranice současných ZCHÚ (část lokality Natury může patřit do ZCHÚ a druhá část stejné lokality být mimo) a vlastnická držba pozemků uvnitř těchto lokalit může být značně rozdrobená (desítky či stovky vlastníků uzavřou těžko se státem dlouhodobé a stejné smlouvy).

K. Friedl uvedl, že MZe nikdy neprosazovalo, aby byly lokality Natury vyhlášeny pouze na smluvním základě, ale aby tento způsob byl možný (to potvrdil i F. Morávek). MZe klade větší důraz na nynější ZCHÚ, kam by chtělo především zaměřit úsilí získat chybějící aktuální informace a zpracovat návrhy k zařazení do Natury. Tam mohou být navrženy i lokality mimo ZCHÚ, kterým se musí dostat speciální (zvláštní) ochrany, která bude brát v úvahu hospodářské, sociální, regionální a kulturní charakteristiky. Nemusí to být tedy území s nejpřísnější ochranou. Členský stát stanoví v případě potřeby vhodné plány péče, specificky vypracované (mohou jimi být i LHP) či integrované do jiných plánů rozvoje a stanoví vhodná statutární, správní a smluvní opatření. K. Friedl dále upozornil na nejistotu ohledně překladu “Special Protection Areas (SPA)” jako “Zvláště chráněná území”, protože tento překlad vyvolává dojem úplné shody s termínem vyhrazeným v § 14 zákona č. 114 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Podle J. Pokorného nebudou ještě samotné výsledky mapování směrodatným podkladem pro stanovení způsobu hospodaření v jednotlivých vymapovaných segmentech. Ochranná opatření budou stanovena až po vyhlášení území jako zvláště chráněná po vstupu do EU a budou konfrontována s dosavadními způsoby hospodaření podle platného LHP. Tyto návrhy by měly být vztaženy k jemnějším jednotkám, než jsou přírodní biotopy (zřejmě k hospodářským souborům), a budou ještě před vyhlášením projednány s lesními hospodáři.

POHLED VLASTNÍKŮ LESA

F. Morávek očekává, že většina lokalit Natury bude vymezena na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), a bude se tedy významně dotýkat LČR, s.p. Upozornil na malou informovanost vlastníků a na problémy s naplňováním Natury 2000 v EU, která se díky způsobu svého prosazování (nedostatečná spolupráce při navrhování lokalit a volby odpovídajícího managementu na těchto územích) setkává s nesouhlasem vlastníků dotčených pozemků. Natura by neměla znevýhodnit ČR při uplatnění na trhu EU ve srovnání se stále váhajícími členskými zeměmi. Společným zájmem státu i vlastníků by tak měla být snaha, aby implementace zásad Natury s sebou současně nepřinesla zvýšený nárok na státní rozpočet a nevedla ke ztrátě našich komparativních výhod.

Stanoviště, která budou vymezena, byla do nynějšího stavu dovedena současným způsobem hospodaření, a proto by tyto způsoby hospodaření měly být zachovány bez negativního dopadu na předmět ochrany. To je rozdíl oproti současnému přístupu ochrany přírody v některých CHÚ, kde jsou vědomě připouštěny procesy vedoucí k rozpadu současných společenstev.

LČR vnímá pozitivně fakt, že omezení hospodaření je v EU kompenzováno finanční náhradou, resp. ochrana území je ošetřena na smluvním základě. Tento způsob ochrany by se měl stát běžným i v ČR. Je proto třeba připravit novelu zákona o ochraně přírody tak, aby jasně stanovovala i pravidla přidělování náhrad, zejména na smluvním základě s vlastníkem, včetně smlouvy o smlouvě budoucí při zanesení lokality do návrhového seznamu.

J. Myslivec upozornil na sociální aspekt hospodaření v lesích, tzn. udržení pracovních míst, vzdělávání zaměstnanců apod., a nutnost spolupráce vlastníků a hospodářů s tvůrci soustavy Natura, protože ti by měli svými místními znalostmi a zkušenostmi tento výběr ovlivnit a zejména se podílet na tvorbě plánů péče v těchto lokalitách.

AKTUÁLNÍ STAV MAPOVÁNÍ (J. Pokorný)

Směrnice o stanovištích (92/43/EHS)

Mapování stanovišť probíhá od roku 2000, kdy bylo v tzv. pilotním mapování zmapováno cca 40 000 ha. Ke konci roku 2001 bylo hotovo 170 000 ha kontextového (výběrové mapování, zjišťuje pouze typy přírodních stanovišť a jejich rozlohu) a cca 450 000 podrobného mapování (zjišťují se všechny biotopy uvedené v katalogu biotopů). Podrobné mapování by mělo skončit během roku 2003 (zbývá cca 60 % území), kontextové během roku 2004 (zbývá ještě cca 90 % území, kde se vyskytují přírodní biotopy). Mapování druhů rostlin i živočichů započalo v roce 2000. U rostlin i živočichů byla zjištěna většina potřebných údajů (zbývá např. zmapovat populace mechorostů, rozšíření a početnost některých bezobratlých, čolka velkého a dvou druhů kuněk), a proto by měla být většina mapování dokončena v průběhu roku 2002.

Směrnice o ptácích (79/409/EHS)

Shromažďování údajů o ptácích vychází ze současných podkladů (údaje o významných ptačích územích IBA a jiných významných mokřadních a suchozemských lokalit, ale i hnízdních atlasů, monitoringu jednotlivých druhů nebo skupin druhů atp.) a z aktualizovaných průzkumů zájmových oblastí. V současné době je předběžně navrženo 48 území SPA.

Zájem o další mapovatele

Protože je mapování biotopů časově náročnou činností a mělo by být ukončeno v relativně krátkém termínu, je rozhodně zájem o další kvalifikované mapovatele, mj. i z řad lesníků. Odměny mapovatelů biotopů obsahují pevnou složku (cca 40 Kč/ha za podrobné, cca 15 Kč za kontextové mapování), kterou dostane každý mapovatel a pohyblivou složku (0-40 Kč/ha za podrobné mapování). Odměny se liší podle několika proměnných, např. náročnosti terénu, diverzity území a přehlednosti, kvality odevzdané práce apod.

S využitím sborníku, www stránek AOPK ČR www.nature.cz a rozhovoru s Ing. J. Pokorným

připravil Michal Třeštík