DŘEVĚNÉ LÁVKY A MOSTY

Petr Kuklík, Anna Kuklíková

V průběhu uplynulých patnácti let se v Evropě zvýšilo použití dřeva na lávky a mosty. Přispěl k tomu i vývoj nových způsobů zvyšování užitných vlastností dřevěných konstrukcí např. pomocí nových typů spojů dřeva a oceli, vyztužováním dřeva ocelí, spřahováním dřeva s betonem apod.

Dřevo se v Evropě nejvíce používá:

- na mosty na komunikacích v lesích a v lesoparcích;

- na lávky pro pěší a pro cyklisty;

- na silniční mosty přes cesty pro pěší a cyklisty a přes vodní toky a jezera.

HISTORICKÝ VÝVOJ

Nejstarší historicky zaznamenané dřevěné mosty pocházejí z období kolem roku 600 před n. l. Patří k nim například i velmi známý trámový most přes Tiberu v Římě (Pons Sublicius), postavený v roce 625 před n. l. V roce 54 před n. l. postavily specializované čety římských vojsk 430 m dlouhý dřevěný most přes Rýn. Stavba tohoto mostu trvala pouze 10 dní. Z období na přelomu našeho letopočtu stojí ještě za zmínku obloukový dřevěný most přes Dunaj, postavený v roce 103 n. l. Světlost polí mostu byla 35 m, šířka pilířů 18 m a délka 1070 m.

Jedním z nejstarších dřevěných mostů v Evropě, který se zachoval do současnosti, je Kapellbrück v Luzernu. Byl postaven v roce 1333, ale v průběhu staletí byl několikrát přestavěn. Původní délka mostu byla 285 m. Tato délka byla v 19. stol. redukována na 222 m. Most je zastřešen a jeho konstrukci tvoří prosté nosníky uložené v řadě za sebou na pilotách. V roce 1993 byla velká část mostu zničena požárem. Nově zrekonstruovaný most původního tvaru byl otevřen pro pěší v dubnu 1994.

V letech 1755 až 1758 tesařský mistr H. U. Grubenmann postavil velmi známý most Rhinebridge v Schaffhausenu. Mostní konstrukci koncipoval jako prostý nosník na rozpětí 119 m. Pod tlakem úřadů však musel do středu mostu umístit opěrný pilíř. Krátce po postavení mostu však odstranil úložné prvky nad středovým pilířem, aby ukázal, že jeho původní návrh byl správný.

Vynikající ruský mechanik I. P. Kulibin navrhl v roce 1776 přemostění Něvy v Leningradě dřevěným obloukovým mostem o rozpětí 298 m. V měřítku 1:10 byl vyhotoven model mostu, který byl podroben zatěžovací zkoušce. Přestože zkouška dopadla velmi dobře, projekt mostu nebyl realizován. Obdobnou historii má i projekt tesařského mistra Ránka z roku 1838, který navrhl dřevěnou krytou lávku pro pěší přes Vltavu o rozpětí 197 m (obr. 1).

LEPENÉ LAMELOVÉ DŘEVO

Po druhé světové válce se na stavbu mostů vedle rostlého dřeva začal využívat nový materiál na bázi dřeva - lepené lamelové dřevo. Tento materiál byl vyvinut pro americkou armádu na stavbu koster transportních lodí v souvislosti s otevřením tzv. druhé fronty ve Francii.

Lepené lamelové dřevo je v současnosti nejpoužívanějším materiálem na stavbu dřevěných lávek a mostů, protože z něho můžeme vyrobit konstrukční prvky velkých rozměrů, a toto dřevo má výrazně lepší užitné vlastnosti než dřevo rostlé (deskové a hraněné řezivo).

KONSTRUKCE LÁVEK A MOSTŮ

Z hlediska vnějšího vzhledu rozdělujeme dřevěné lávky a mosty na nekryté (obr. 2, obr. 4) a kryté (obr. 3). Zastřešení lávky či mostu je v zásadě nejjednodušší a zároveň nejúčinnější způsob, jak zajistit jejich dlouhodobou životnost.

Za účelem dosažení nejlepších užitných vlastností lávek a mostů musíme při jejich navrhování uvážit následující podmínky a požadavky:

- polohu a tvar terénu;

- rozpětí;

- zatížení;

- podjezdnou výšku a světlý profil;

- základové poměry;

- architektonický tvar.

Klíčovým problémem dřevěných lávek a mostů je zajištění jejich životnosti. Všechny otázky ochrany a údržby dřeva je třeba uvážit již v průběhu zpracování projektu lávky či mostu. Dřevo jako přírodní materiál je součástí koloběhu růstu a rozkladu. Jedním ze způsobů, jak přerušit tento koloběh a chránit dřevo, je udržovat ho suché. Vedle dřeva je třeba věnovat pozornost ocelovým spojovacím prostředkům. Ty musí být vždy opatřeny protikorozní ochranou. Jako protikorozní ochranu je možné použít žárové pozinkování a případně další ochranné vrstvy. Ve velmi agresivním prostředí je vhodnější použít spojovací prostředky z nerezavějící oceli.

Hlavním důvodem poškození dřevěných lávek a mostů dřevokaznými houbami je téměř vždy špatná konstrukce detailů a zanedbaná údržba.

U realizovaných dřevěných lávek a mostů je proto třeba důsledně provádět periodickou prohlídku a údržbu celé mostní konstrukce jednou za tři až pět let. Prohlídky a údržby by přitom měly být zaměřeny na:

- zvětrávání nátěrů dřevěných prvků;

- trhliny ve dřevu;

- delaminaci částí z lepeného lamelového dřeva;

- mechanické poškození prvků;

- vznik plísní a hniloby;

- koncentraci prachu, hlíny, poletovin a dalších nečistot.

PŘÍKLADY REALIZACÍ

V průběhu několika posledních let bylo v ČR postaveno poměrně hodně dřevěných lávek, na které bylo použito především lepené lamelové dřevo, ale též řezivo a kulatina. Závod TESKO Českých dřevařských závodů a.s. potom vyrobil i několik lávek pro německé zájemce. Mezi zajímavé lávky patří:

Lávka přes řeku Labe v Magdeburgu (obr. 2) o délce 195 m a šířce 3 m. Konstrukci lávky tvoří dva nosníky z lepeného lamelového dřeva (modřínu), které jsou ve střední části lávky zavěšeny do nosného pylonu a v krajních částech podepřeny pouze betonovými pilíři. Výztužné rámy a zavětrování jsou z oceli. Hlavní nosníky jsou z důvodu prodloužení životnosti oboustranně obloženy. Lávka byla vyrobena za 22 dní a smontována za 8 dní ze sedmi plně kompletizovaných dílů délky 26 až 30 m.

Lávka přes říčku Desnou ve Vikýřovicích (obr. 3) o délce 16,3 m a šířce 2 m. Konstrukci lávky tvoří dva příhradové nosníky výšky 3,5 m. Pasy, diagonály a tlačené svislice jsou z lepeného lamelového dřeva. Tažené svislice jsou z oceli. Lávka byla vyrobena za 14 dní a smontována za 6 dní.

Lávka přes ulici Drobného v Brně (obr. 4) o šířce 1,5 m. Lávka má tři pole délky 7,7 m; 24 m; 11,7 m a je zakončena konzolou vyhlídkové terasy. Nástup na lávku je řešen rampou délky 18 m o dvou polích. Konstrukci lávky tvoří dva nosníky z lepeného lamelového dřeva, které jsou na části lávky zakřivené, a dále ocelové výztužné rámy, zavětrování a podpěry. Lávka byla vyrobena za 8 dní a smontována za 5 dní. Výluka dopravy při montáži středního pole trvala pouze šest hodin.

ZÁVĚR

Dřevěné lávky a mosty jsou vhodné především z architektonických, estetických a ekologických hledisek. Vyznačují se nízkými výrobními, přepravními a montážními náklady. Náklady na jejich zakládání, podpěry a opěry jsou též nízké. Jejich výhodou je nízká vlastní tíha a jednoduchá a rychlá montáž.

Tento článek vznikl za podpory výzkumného záměru ČVUT JN MSM 210000001 “Funkční způsobilost a optimalizace stavebních konstrukcí”.

Adresa autorů:
Doc. Ing. Petr Kuklík, CSc.:
Ing. Anna Kuklíková
Stavební fakulta ČVUT v Praze
Thákurova 7, 166 29 Praha 6
Foto: archiv autorů
Použitá literatura je k dispozici u autorů.