BUDOUCNOST ÚHÚL A VYUŽITÍ OPRL

Rozhovor s Ing. M. Sloupem, ředitelem Odboru tvorby lesa MZe, a Ing. K. Vyslyšelem, náměstkem pro hospodářskou úpravu a ekologii lesa ÚHÚL

Michal Třeštík

Ing. Miroslav SLOUP

- narozen v roce 1943

- absolvent SOUL Březina, SLŠ Písek a LF VŠZ v Brně

- od r. 1959 pracoval v západních Čechách, vystřídal celou řadu profesí od lesního dělníka, lesníka, polesného až po funkci podnikového ředitele Západočeských státních lesů (ZSL)

- po transformaci ZSL pracoval jako oblastní inspektor LČR, s.p.

- od roku 1998 ředitel Odboru tvorby lesa na Mze

Odbor tvorby lesa

- má ve své působnosti kromě hospodářské úpravy lesů také funkce lesa, např. funkci vodohospodářskou, ochranu lesa a opatření při kalamitách a ozdravných zásazích (hnojení, vápnění), leteckou hasičskou službu, genetiku a šlechtění, semenářství a školkařství, pěstební činnost, technologické postupy v těžební činnosti, bezpečnost práce apod.

Ing. Kamil VYSLYŠEL

- narozen v roce 1964

- absolvent SLŠ v Trutnově a LF VŠZ v Brně

- 1986 – 1993 – taxátor (ÚHÚL Plzeň, pracoviště Karlovy Vary)

- 1993 – 1998 – vedoucí pracovní skupiny (ÚHÚL Plzeň)

- od r. 1998 – náměstek ředitele pro hospodářskou úpravu lesů a ekologii (ústředí ÚHÚL v Brandýse nad Labem)

Útvar hospodářské úpravy a ekologie lesa (HÚEL)

- řídí práci poboček na úseku HÚEL, inventarizaci lesů, obsahovou kontrolu dat do archivu ÚHÚL

- spolupracuje na koncepci rozvoje ÚHÚL, připravuje projekty na úseku HÚEL

- zabezpečuje podporu činnosti SSL v oblasti své kompetence a obsahové náplně datové báze o lesích (CDB)

- tvoří roční plány práce pro celý ústav

- zajišťuje půdní rozbory pro OPRL, vývoj technologií HÚL, metodické vedení lesnické typologie, funkcí lesů, ochrany lesů a dopravního zpřístupnění v rámci OPRL a další vzdělávání pracovníků HÚEL

- Jaký bude předmět činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) po ukončení práce s OPRL a inventarizace?

V: To záleží na našem zřizovateli (MZe), na potřebách rozvoje LH v ČR a na dalších podnětech. Inventarizace lesů v ČR bude i nadále jedním z nosných předmětů činnosti Ústavu. ÚHÚL vykonává celou řadu dalších nezastupitelných činností, jež jsou stanoveny v jeho předmětu činnosti, který je dán zřizovatelem a zřizovací listinou. Např. vyhotovování a správa dat OPRL, zajišťování jednotného typologického systému lesů v ČR, provoz Informačního a datového centra (IDC), poskytování informací a podpora orgánů státní správy lesů (SSL), zabezpečování služeb při provádění certifikace lesů ČR a řada dalších úkolů uložených zřizovatelem v rámci jeho působnosti. V rámci příprav vstupu do EU je pro LH důležitá i spolupráce se zahraničím. V současné době se připravuje ve spolupráci s MZe dokument “Správa a údržba dat OPRL”, který bude obsahovat pravidla o způsobu spravování, využívání a o různých aplikacích tohoto jedinečného souboru dat.

SL: Musíme si uvědomit, že OPRL byly vyhotoveny jako první takový rozsáhlý dokument po přijetí lesního zákona, zkušenosti se tedy v průběhu jejich zpracování vyvíjely. Dnes budeme v rámci údržby a správy těchto dat chtít celou řadu věcí upřesnit, ujasnit a sjednotit tak, aby toto dílo bylo co nejvíce využitelné. To bude dlouhodobá záležitost.

- Bude dostatek finančních prostředků na aktualizaci dat OPRL?

V: Nejedná se o aktualizaci, ale o správu a údržbu dat. Ústav jako organizační složka státu má stanoveny finanční limity, do kterých se musí vejít.

SL: Hlavním úkolem je dnes inventarizace a po dokončení její první etapy předpokládám, že budou mnohem jasnější představy o údržbě dat OPRL. Pokud si někteří lidé představují, že se dnes budou první OPRL přepracovávat, aby vypadaly přesně jako poslední, tak na to skutečně prostředky nejsou a ani se nedomníváme, že je to bezpodmínečně nutné.

- Nebude mít ÚHUL po skončení inventarizace přebytek pracovníků?

V: Vím, že se o tom spekuluje. Aby inventarizace přinesla plnohodnotná data srovnatelná s Evropou a odpovědi na otázky, které si klademe (např. vývoj zásob a přírůstů), musí být zadána další opakovaná inventarizační měření. Úvahy o tom, že pokud bude mít ÚHÚL méně lidí, bude víc peněz např. na dotační tituly či zakázky soukromých firem, nejsou pravdivé, protože dostáváme peníze z rozpočtu přímo na plánovaný počet lidí, a jestli bude o 100 lidí méně, tak peníze přejdou do jiných složek státního rozpočtu. Myslím si, že by měl být zájem udržet v této disciplíně vyškolené kvalifikované pracovníky, kteří působí jako poradenská služba v resortu LH. Objevuje se také řada nových potřeb v lesnické a ekologické politice, které zatím není možno řešit v odpovídajícím rozsahu, např. nové trendy v hospodářské úpravě lesů (HÚL).

SL: ÚHÚL je jakousi službou pro státní správu. Jestliže státní správa nebude služby ÚHÚL potřebovat, tak se budou hledat jiná řešení. Těžko se dají v dnešní době se vznikem krajů a transformací státní správy odhadnout její potřeby (školení pracovníků apod.). Nevíme, zda vstupem do EU bude nutné posílit či zeslabit ústřední státní správu. Mladí pracovníci v inventarizaci se učí velice rychle, pracují nejen s moderní technikou, ale získávají i zkušenosti v terénu. Myslím si, že mohou být klidně připraveni pro případný zájem o hodnocení např. celospolečenských funkcí či na možnost výzkumu v HÚL v souvislosti se změnou klimatu a změnou hospodářských způsobů.

- Kdy dokončíte inventarizaci lesů?

V: Práce na prvním cyklu máme ukončit do 31.12. 2004.

- Bude se slučovat ÚHUL s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM)?

SL: Jde o dlouhodobou diskusi. Je třeba vyhodnotit, zda se státu vyplatí držet dva Ústavy, zda by nebylo výhodnější a efektivnější jejich sloučení. Další otázkou je, co budeme chtít od státní správy do budoucna a co nám přinese EU? Např. zákon o obchodovatelnosti s reprodukčním materiálem, který je potřeba do konce roku schválit, abychom byli v souladu s EU, bude znamenat širší pravomoce a povinnosti státní správy, protože bude schvalovat veškeré zdroje reprodukčního materiálu po republice. Vznikne tedy pravděpodobně celá řada nových drobných pracovišť s touto agendou. Máme ji svěřit obcím bez odborného zázemí, nebo ji bude vykonávat VÚHLM, který má jedno výborně vybavené pracoviště v Uherském Hradišti, či využijeme sloučenou pobočkovou síť ÚHÚL a VÚHLM? Dále je třeba zvážit, zda by nebylo výhodnější, aby Ústav (sloučený či samostatný) mohl sloužit jako státní orgán, který by např. schvaloval LHP. Jedná se o proces, který teď vyhodnocujeme. Rozhodně nejde o měsíce, spíše o roky. Ještě jeden příklad, o kterém jsem se už zmínil. Který subjekt má realizovat vývoj HÚL a související výzkum?

- Jaký je rozpočet ÚHÚL a předpokládáte jeho pokles či navýšení?

V: Více než polovinu rozpočtu činí mzdy a odvody, řádově asi 70 milionů Kč, zhruba 10 milionů jsou investiční a 50 milionů provozní náklady. Detaily uvádíme v naší Výroční zprávě.

SL: Zatím to vypadá na setrvalý stav rozpočtu.

- Bude údržba dat OPRL probíhat v závislosti na cyklu obnovy LHP?

V: Ve zmiňovaném dokumentu “Správa a údržba dat OPRL” se předpokládá údržba nejen v předstihu před vyhotovením LHP a LHO, ale také v návaznosti na územní regionální plánování. Zatím jsme se shodli na tom, že nejvíce využívané kapitoly z děl OPRL (typologie, rámcové směrnice hospodaření, deklarované veřejné zájmy) budou předmětem údržby. Diskuse mezi MZe a ÚHÚL je o tom, co ještě do údržby dat zařadit, i když vyhláška č.83/96 Sb. řeší případy, kdy může nastat změna OPRL nebo jeho části.

- V jakých oblastech by mohl být OPRL doplněn?

V: V současné době vyhodnocujeme celou řadu námětů a požadavků ze strany uživatelů OPRL, vlastníků a správců lesa, SSL, MZe, MŽP a ostatních institucí na zpřesňování či případnou úpravu metodiky údržby dat OPRL. Možnosti doplnění jsou např.: permanentní evidence změn kategorizace lesů, hodnocení a sledování trendů polyfunkčního využití lesů, tvorba tématických map, doplnění přehledu dat z monitoringu lesů, formulace podmínek pro dotační tituly na úrovni hospodářských souborů či ekosystémové analýzy.

SL: Dnes po nás požaduje SSL, aby v OPRL byly například vlastnické poměry. To považujeme za nemožné, protože vlastnické poměry se dnes velice rychle mění. Tím nechci říct, že vývoj ukáže za deset let, že drobné majetky se nějakým způsobem spojily, vznikly velké, konsolidovanější, a tudíž bude mít tato vrstva svůj význam. Já bych například uvítal vrstvu vhodnosti chovu zvěře. Podklady jsou dostatečné, jde tedy pouze o zpracování. Důležitou součástí lesnické politiky je podpora lesního hospodářství. Chtěli bychom, aby OPRL jasně vymezil konkrétní oblasti s veřejnými službami, do kterých bychom potom mohli směřovat tyto podpory. V současnosti se jedná o zhruba miliardu korun.

- Nemůže např. dotační politika vycházet ze zpracovaných LHP?

SL: Když jsem přišel na MZe, také mne zajímalo, zda inventarizace a OPRL jsou pro lesnictví nezbytné. Musíme si uvědomit, jaký je současný stav. Celý princip lesnických plánů se rozdělil na LHP a LHO, jde tedy o různé úrovně zpracování. Zpracování LHO hradí stát (správní jednotka), zatímco LHP si hradí vlastník. Já jako správce nebo vlastník lesa budu chtít v LHP hlavně věci, které zajímají mě, ne co zajímá stát.

Stát poskytuje za určitých podmínek finanční příspěvky na vyhotovování LHP i proto, aby z nich mohl použít určité informace. Pokud se však vlastník finančního příspěvku zřekne, není povinen údaje LHP poskytovat pro souhrnné zpracování a využití. Pak ovšem nemáme zajištěny údaje, které potřebujeme pro svá rozhodování o lesnictví. Jestliže tedy stát chce kvalitní údaje na celostátní úrovni, musí je v podstatě sám získat. V zahraničí se hospodaří i 50 let bez LHP. Také proto jsme začali dělat inventarizaci obdobně jako řada evropských států, kde se provádí již desítky let.

- Takže se jedná vlastně o určitou nezávislost na rozhodnutí vlastníků o poskytnutí údajů státu.

V: Ano, i to je účel inventarizace a OPRL - mít nezbytně důležité údaje, jednotnou metodiku, nezávislé šetření a nebýt závislý na rozhodnutí vlastníků o poskytování údajů státu.

SL: Určitě se ukáže, že se něco zjišťovalo zbytečně, něco zase chybí. Jsem přesvědčený, že využití OPRL už existuje, zdaleka však nevyužíváme všechny možnosti.

- OPRL obsahují většinou pouze obecné informace (kromě typologie), vycházející z popisu různorodých přírodních lesních oblastí (PLO). Pokud stát chce získat konkrétní údaje, tak asi sáhne po souhrnu lesních hospodářských plánů (SLHP).

V: V současné době ano, změnu očekáváme po ukončení inventarizace. SLHP se už nezpracovávají, nyní se podobný soubor dat označuje jako “Informace o stavu lesů”. SLHP byl v podstatě součet a prezentace údajů za danou územně-správní jednotku. Ale dělat analýzy nad těmito mnohdy nesourodými daty není jednoduché, je tam více závislostí. OPRL z mého pohledu nejsou obecné, ale naopak jedinečné pro svůj jednotný přístup k lesním ekosystémům. Vznikly syntézou dílčích speciálních šetření především díky odbornému zázemí Ústavu. Chceme OPRL maximálně přiblížit odborné lesnické veřejnosti.

SL: Lesnictví je natolik konzervativní, že celá řada z nás s OPRL zatím ani nemá velký zájem přicházet do styku. Daleko rychleji OPRL přijalo územní plánování. Řekl bych, že se všichni teprve učíme využívat obrovský potenciál sebraných dat OPRL. Když jsme například posuzovali zdravotní stav lesa z kosmických snímků, tak jsme zjistili, že PLO byly udělány velice dobře, protože v těchto oblastech lze vysledovat určité zákonitosti vlivu změny klimatu na stav lesa. My říkáme obecně, že zdravotní stav lesů je setrvalý. Ale pravdou je, že podle map a vyhodnocení PLO se ve většině horských území postižených imisemi kromě Orlických hor a západního Krušnohoří zdravotní stav zlepšil nebo je setrvalý. K rychlejšímu zhoršení zdravotního stavu dochází v nížinách, kde se zcela markantně prodlužuje vegetační doba. Každá PLO je charakterizovaná natolik, že mohu odvodit např. rámcové směrnice hospodaření, které jsou tak důležité, že by měly být zpracovány jednotně nezaujatými odborníky placenými státem a ne jednotlivými privátními subjekty. Příkladem důležitosti jednotnosti šetření a zhotovení je i lesnická typologie.

- Jaká je tedy praktická využitelnost OPRL (kromě podkladu pro tvorbu LHP a LHO)?

V: O praktické využitelnosti OPRL se bude diskutovat na připravovaném semináři (17.10. v Hradci Králové, pozn. redakce). Tam zazní i konkrétní příklady. Není bez zajímavosti, že řada kritiků o využitelnosti dat OPRL prozatím neví mnoho o vnitřních vazbách a šíři informací, které OPRL obsahují. Na semináři chceme předvést rozsáhlost i snadnou přístupnost informací z OPRL. Věcné podněty z tohoto semináře rádi zapracujeme do dokumentu “Správa a údržba dat OPRL”.

OPRL jsou dobrým základem pro státní lesnickou politiku, územní plánování a regionální rozvoj. Příkladem je vyhodnocení celostátní potřeby letecké hasičské činnosti, zdravotního stavu lesa, ale i letošní poškození lesních porostů v Orlických horách. Na své další využití OPRL čeká při tvorbě plánů rozvoje krajů. Zajímavým připravovaným výstupem budou mapy lesních vegetačních stupňů, jejichž užitečnost určitě ocení pracovníci v semenářství a školkařství, včetně SSL.

- Hodně se mluví o využitelnosti jednotlivých složek OPRL. O potřebnosti typologie není pochyb, rámcové směrnice hospodaření mají však pouze obecný charakter a pro potřeby jednotlivých LHP se dále musí upravit.

V: OPRL byly zpracovány podle platné legislativy a metodiky. Už v prováděcí vyhlášce o zpracování OPRL a o vymezení hospodářských souborů se hovoří o stanovení rámcových zásad hospodaření, ty dále obsahují rámcová doporučení a je na vlastníkovi lesa, kterým směrem si je blíže specifikuje. Díky současné úrovni poznání o stavu lesa, zpracovávání strukturované typologické databáze a poměrně rozsáhlým ekosystémovým analýzám se pro jednotlivé PLO připravuje významný nadstavbový podklad pro zpřesnění zásad rámcového plánování s ohledem na přírodě blízké formy obhospodařování lesů. Zde předpokládáme i určitou míru spolupráce, např. s LČR.

SL: Státní správa dohlíží nad dodržováním zákona a má represivní a pobídkovou složku. Když se podíváme na fungování SSL v Evropě, roste její poradenská část. U nás jdeme spíše směrem severních zemí než jižních, kde represe zůstává dost důležitou složkou. SSL má za úlohu s vlastníkem jednat, doporučovat a radit. OPRL si samozřejmě musí důvěru vybudovat a bude to nějaký čas trvat. Srovnal bych to třeba s lesní ochrannou službou, která se v začátcích potýkala s nedůvěrou a nyní se stala u nás samozřejmostí. Škůdci žádné hranice nerozeznávají a účinný zásah musí být dělán koordinovaně. Lesnictví má za sebou dlouhý vývoj a stát se stará, aby základní principy byly k dispozici jednotlivým vlastníkům. Jedná se hlavně o mimoprodukční veřejné funkce lesa.

- Kategorizace je jednou z částí OPRL, o kterou má stát velký zájem. Proč tedy není již schválena v OPRL s možností automatického převzetí do LHP?

V: To je zrovna jedna z připomínek, kterou zvažujeme při přípravě nové legislativy. My jsme řekli, že jestliže lesy ochranné mají přímou vazbu na lesnickou typologii, na přírodní podmínky, tak by lesy ochranné měly být vyhlášeny ze zákona (např. jako u NPR). Pak je tu řada subkategorií, kde veřejný zájem existuje, ale je na vlastníkovi, jestli tato území nechá vyhlásit a přijme nějaké omezující opatření s příslušnou kompenzací nákladů. To uvádí § 36 lesního zákona, kdy může orgán SSL přijmout odchylná opatření od zákona mající vazbu na hospodaření v lesích, ale vlastníkovi náleží náhrada zvýšených nákladů.

- Kategorizace lesů probíhá ve správním řízení a v OPRL by se tato problematika měla řešit a být předmětem údržby dat. Ulehčil by se proces schvalování LHP, přípravy, popisu i závěrečných šetření.

SL: Kategorizace je příkladem, kde se názory po r. 1990 poměrně dost silně vyvíjejí a předpovídat její budoucí vývoj je obtížné. My musíme zatím shromažďovat podklady a posuzovat, zda je současné rozdělení odůvodněné. Např. v kategorii lesů hospodářských jsou lesy, které se nevešly do předchozích dvou kategorií, ale hospodaření v nich může být naprosto ztrátové. Máme tedy vytvářet nové členění kategorií na výnosové a nevýnosové, tak jako v zahraničí? My vyhodnocujeme možnost těžeb v návaznosti na potřeby státu, na průmysl apod. Máme zahrnovat do těchto těžebních možností i nevýnosové (ztrátové) lesy? Není výhodnější, abychom doporučili tyto porosty k ponechání přirozenému vývoji, protože snížíme ztráty? Proč máme dotovat vlastníka, pokud nestojíme o jeho nekvalitní dříví? Spíše bychom mu mohli nabídnout systém hospodaření, který umožní snížit náklady bez zvyšování státních dotací.

- OPRL se tedy budou vyvíjet podle požadavků státu, vlastníků lesů či profesních skupin?

SL: Další etapa tvorby OPRL začne opravdu asi za dvacet let, ale bude tady v rámci správy a údržby dat snaha o povýšení údajů, o které je zájem. Např. dnes máme najednou velký zájem o vyhodnocení zátopových území, proto jsme zkusili zadat funkční úkoly a několik povodí zpracovat. Tyto údaje by potom mohly být součástí OPRL.

- Jak se kontroluje správnost údajů OPRL? Například často nesouhlasí cestní síť, která je zpracovaná v OPRL, s podrobnějším šetřením v LHP.

V: Kontroly probíhají podobně jako např. u LHP, jsou používány i obdobné programové nástroje. Garantem za formální i věcnou správnost je příslušná pobočka a nad tím vším bdí odborné komise specialistů.

Dopravní šetření (šetření o zpřístupnění lesa) bylo hned od začátku zpracování jednotlivých OPRL hodně diskutováno. Jestliže například byly první OPRL zpracovány ve dvou až tříletém předstihu před vyhotovením LHP, je jasné, že klasifikace (inventarizace) některých odvozních cest nemusí souhlasit (výstavba nových cest apod.).

- Uvažujete tedy, že dopravní průzkum nebude součástí údržby dat?

V: V připravované údržbě nebo správě dat se nepočítá s klasickým dopravním průzkumem, ale připravuje se návrh zpracování podkladů pro stanovení kritérií dotačních titulů v těžebně-dopravní činnosti a podkladů pro kalkulaci přímých nákladů pro limitující těžebně-dopravní technologie. Pak by bylo možné zpracovávat podklady pro hodnocení zvýšených přímých nákladů na hospodaření v lesích ochranných a lesích zvláštního určení.

- Existuje možnost, že by některé části OPRL mohly zhotovovat soukromé subjekty?

SL: Já musím přiznat, že bych si přál, abych data, která jako státní úředník používám, mohl zadávat státní organizaci a od ní je dostat. Mám k dispozici potom jejich archiv a nejsou komplikace s autorskými právy. Ale to je spíše můj osobní názor. Myslím si, že jestliže dojde k rozhodnutí o vytipování zmíněných zátopových území, budou je službově šetřit příslušní specialisté. Ale podklady dostane ÚHÚL a bude je zpracovávat. Např. u inventarizace lesů používáme soukromou firmu ke kontrole. Čili nevylučuji možnost, že určitá data bude sbírat či monitorovat nestátní organizace, ale zpracovávat konečnou podobu (vrstvu) bude ÚHÚL.

- Jsou vyčíslené náklady na OPRL?

V: Průměrně asi 80 Kč za hektar. Protože z původních kalkulací o ceně OPRL pro cizí subjekty vycházely vysoké částky, rozhodlo MZe, že OPRL pro státní správu je naprosto zdarma a ostatní subjekty zaplatí jednotnou cenu 5 000 Kč za každou PLO.

- Týká se to i rastrů SMO?

V: Toto je dané pravidly pro poskytování dat z IDC. Rastry SMO jsme získali z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK) a mohou být vydány pouze na základě jeho souhlasu (pokud se nejedná o smluvní případy, např. podklad LHP, LHO či výkon SSL). Všechny potřebné informace, ale i dokumenty lze nalézt na naší internetové adrese www.uhul.cz.

- Další problémem OPRL je jejich využití na okresních úřadech. Jejich pracovníci často ani neznají aplikační programy.

V: Zvolili jsme cestu digitálního zpracování dat. Data mají také svůj výměnný formát a naší snahou je, aby jako takové byly součástí Informační standardu lesního hospodářství (IS LH). Bohužel, pracovník SSL, který by chtěl všechny programy zvládnout, nebude mít dost času na svou práci, a tak i dnes většinou raději sáhne po analogovém výstupu (OPRL, LHP i LHO). Jsou však i pracovníci SSL, kteří s různými aplikačními programy pracují. Naší snahou je v rámci budování Datového skladu IDC ÚHÚL připravit pro SSL takové uživatelské prostředí, aby cesta k používání dat v digitální podobě byla bezproblémová. Ale i to ještě bude nějaký čas trvat. Budoucnost vidíme v používání webovských prohlížečů a propojení počítačových sítí.

Pořádáme pravidelná školení a setkání s pracovníky SSL. Každá pobočka ÚHÚLu je na požádání SSL k dispozici, samozřejmě pokud má volné kapacity.

- Není chyba v neustálém vývoji nových a složitějších programů a aplikací?

V: Nechci hledat chybu někde jinde, ale programy jsou určovány legislativou, musí odpovídat např. IS LH a dalším standardům, včetně požadavků zadavatelů. Jde o to, aby se neměnily vstupní podmínky. Pokud však vzniknou nové, oprávněné požadavky na rozšíření IS LH, na zjišťování nějaké nové veličiny, pak automaticky dochází k úpravám kontrolních i pořizovacích programů. Někdy není snadné včas poskytnout aktuální verzi těchto programů.

SL: Jsou dva procesy - sběr dat a výstupy. Pravděpodobně i nadále se budeme muset smířit s tím, že sběr dat bude stále složitější a podrobnější. Jde o to, abychom tato data dokázali zpracovat tak, aby jejich použití bylo jednoduché. Zjednodušeně, abychom na jedno zmáčknutí dostali potřebnou informaci.

- Jste připraveni na reformu státní správy?

V: Se SSL jsme měli pracovní setkání v dubnu a v květnu, a to po jednotlivých regionech, po pobočkách, kam byli pozváni pracovníci okresů i krajů. Kromě jiného jsme řešili i jejich potřeby, které chce ÚHÚL vykrýt v souvislosti s očekávanou reformou státní správy. Budou pro ně připravena data OPRL a vytříděná data LHP a LHO dle územní působnosti pověřených obcí. Uděláme také jednoduché přehledové mapy s vyznačením zájmového území nových pracovišť SSL, včetně výčtu platných LHP a LHO.

Děkuji za rozhovor
Michal Třeštík