PĚSTOVÁNÍ VÁNOČNÍCH STROMKŮ NA PLANTÁŽÍCH FIRMY EUROFARM

Karel Michalik

Sdružení pěstitelů vánočních stromků uspořádalo 13. června 2002 odbornou exkurzi do Maďarska na plantáže firmy EUROFARM, odkud si členové přivezli nové poznatky pro své podnikání.

Tradiční výroba vánočních stromků z prořezávek, případně z extenzívních plantáží pod elektrovody v současné době pozvolna, leč trvale ztrácí na významu. Klesající hektarové počty sazenic při obnově lesa, nižší celkové objemy obnovy, jakož i vysoké náklady na těžbu vánočních stromků v kulturách, to je jen několik z řady příčin stále menšího množství vánočních stromků, dodávaných tradičními výrobci - lesními závody resp. lesnickými firmami. Kvalita vánočních stromků z prořezávek je pak otázka sama pro sebe.

Na předvánočním trhu lze v posledních několika letech často narazit na velmi kvalitní vánoční stromky, především jedle kavkazské, dovezené ze zahraničí. Jde většinou o jedince, pěstované na intenzivně obhospodařovaných plantážích v Německu, Dánsku, ale i jiných evropských státech.

ZAKLÁDÁNÍ PLANTÁŽÍ

Pěstování vánočních stromků na plantážích je v Evropě známé již více jak padesát let. Stovky hektarů plantáží vánočních stromků, založených po 2. světové válce v Dánsku a jejich trvalý rozvoj a rozšiřování dovedly Dánsko do pozice největšího producenta a exportéra tohoto zboží v Evropě. Dnes je pěstování vánočních stromků na plantážích významným odvětvím zemědělské produkce nejen v Dánsku, ale i v Německu, Británii, Irsku a dalších evropských zemích.

Čeští pěstitelé se zakládáním intenzivních plantáží vánočních stromků (na rozdíl od extenzivních plantáží, známých z dob nedávno minulých, kdy se pod elektrovody nasázely borovice a jedinou “péčí” o ně byla ochrana proti buřeni) začali ve větším měřítku zabývat teprve v poslední dekádě minulého století.

Řada lidí, kteří v rámci restitucí dostali zpět zemědělskou půdu, nechtěli či nemohli pokračovat v zemědělské činnosti, se pokusila využít půdu k pěstování vánočních stromků. Leč častá představa, že se sazenice vysadí na pole a za pár let se vytěží a výhodně zpeněží, byla mylná a ukázala se jako naprosto nereálná.

Vypěstovat kvalitní vánoční stromek je mj. otázkou výběru vhodného druhu a provenience a další soustavné a intenzivní péče během celé doby pěstování na plantáži. Mimořádně důležitý je i střih a tvarování stromku, často včetně, a někdy zejména, terminálního výhonu.

FIRMA EUROFARM

Firma EUROFARM, která se věnuje pěstování vánočních stromků na intenzivních plantážích již více jak 20 let zahájila v roce 1993 činnost i v Maďarsku. Od roku 1994 zakládají plantáže vánočních stromků na zemědělské půdě, kterou nakoupili v okolí města Zalaegerszeg (východně od jezera Balaton).

V současné době pěstují vánoční stromky na ploše 550 hektarů, z toho 460 v Maďarsku a 50 ha v Česku (okolí Slavonic na jižní Moravě). V Česku jde o dceřinou firmu EUROPLANT, s. r. o., která plánuje rozšiřovat plantáže až k cílové výměře 150 hektarů.

V Maďarsku začali s výsadbou smrku pichlavého (asi 70 %), zatímco jedle kavkazská činila v začátcích asi 30% podíl. Dnes se situace obrací a, vzhledem ke klimatickým a půdním podmínkách na plantážích v Maďarsku, chtějí docílit podílu jedle kavkazské asi 70 % celkové produkce. Maďarské plantáže mají být tedy hlavním producentem jedlí, zatímco smrk pichlavý se má pěstovat zejména v Česku, kde teplotní podmínky omezují úspěšné pěstování jedle kavkazské.

Kromě řezaných vánočních stromků produkuje firma také vánoční stromky v kontejnerech ve velikosti od 60 cm do cca 120 cm.

TVAROVÁNÍ A ŘEZ

Kvalitní vánoční stromek není možné vypěstovat bez trvalé a systematické péče. Mezi nejdůležitější opatření ovlivňující jakost vánočního stromku patří kvalitativní řez větví a řez příliš dlouhého terminálního výhonu.

Na plantážích firmy EUROFARM v Maďarsku tuto problematiku osvětlil, včetně praktických ukázek, pan Wolfgang Herzog z rakouského Gmündenu. Členové SPVS jej znají z odborné exkurze na plantáže vánočních stromků do Rakouska v roce 1998, jakož i z odborných seminářů o tvarování a střihu, které se uskutečnily v Budkově na LZ Boubín v letech 1999 a 2001.

V posledních dvou letech se na plantážích v Bavorsku, Rakousku a jižním Německu objevilo poškození vánočních stromků pozdními mrazy. Projevem takového poškození bylo nevyrašení terminálního výhonu a tedy ztráta výškového přírůstu. Mnohem závažnější je v takovém případě významné narušení tvarových poměrů vánočního stromku (přírůst bočních větví bez výškového přírůstu, neboli poměr šířky a výšky vánočního stromku).

Náprava takto poškozených vánočních stromků je však možná, a to i v případě jedle kavkazské, která řez terminálního výhonu příliš dobře nesnáší. Informace o způsobu, jakým se dá tento nedostatek napravit byla jednou z nejcennějších, o kterou se rakouští pěstitelé nezištně podělili. Jejich přístup k předávání know-how je potřeba vyzdvihnout a náležitě ocenit.

Opačným problémem může být rychlost růstu a enormní výškový přírůst terminálního výhonu. U jedle kavkazské lze často pozorovat, že cca 4 roky po výsadbě na plantáž začíná období zrychleného výškového růstu, kdy terminální výhony dosahují délky až 60 cm, což je u vánočního stromku hodnota významně snižující jeho kvalitu.

Omezení výškového přírůstu lze dosáhnout různými opatřeními a způsoby. Významnou roli hraje výběr vhodného stanoviště (kvalita půdy, množství srážek, expozice, ap.) Jiným důležitým faktorem je spon. Stromky rostoucí příliš blízko vedle sebe mají tendenci zrychlovat výškový přírůst. Významný může být i tlak plevele - omezení asimilační plochy ve spodní části se snaží stromky nahradit výškovým přírůstem.

Zpomalení výškového přírůstu lze dosáhnout i zmenšením asimilační plochy. Odstraněním přízemního přeslenu dojde mimo zmenšení plochy asimilačního aparátu také k lepšímu provzdušnění. Lepší ventilace na plantáži pak snižuje riziko hnědnutí jehlic spodního přeslenu a snižuje též riziko onemocnění houbovými chorobami, poškození hlodavci atp.

Pro ovlivnění délky terminálního výhonu v konečné fázi pěstování lze využít některé z následujících opatření:

U druhů s mělkým kořenovým systémem lze přerušit kořeny, rostoucí v povrchovém horizontu (u jedle kavkazské lze použít jen omezeně).

Aplikace chemických přípravků brzdících růst (zatím stále ve stadiu výzkumu).

Zranění kambiálního sloupce na terminálním výhonu speciálními tzv. TOP-STOP kleštěmi slouží k omezení přísunu živin do dělivých pletiv terminálu. Výsledkem by mělo být omezení růstu v následujícím vegetačním období až o 20 %.

Posledním a velmi radikálním opatřením omezujícím délku terminálního výhonu je jeho zkrácení. Šikmý střih (směřující k jihu) se provádí těsně nad pupenem, založeným na severní straně výhonu v období, kdy terminální prýt začíná dřevnatět.

Pozitivní ohlas mezi účastníky exkurze na odbornou část programu je příslibem, že i v ČR se pěstování vánočních stromků na plantážích bude dále rychle rozvíjet.

Řadu zajímavých informací a poznatků, získaných během odborné exkurze do Maďarska od rakouských pěstitelů a expertů si budou moci členové SPVS ověřit v nejbližších letech na vlastních plantážích.

Adresa autora reportáže:
Ing. Karel Michalik
Pražská 110, 281 63 Kostelec nad Černými lesy
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.