Politika Ministerstva zemědělství v odvětví LH a myslivosti
Personální změny
- Začněme změnami na ministerstvu. Chystáte nějaké personální či strukturální změny - zajímá nás hlavně sektor lesního hospodářství? V této souvislosti se chceme zeptat také na pravdivost informace o odchodu Ing. Rybníčka z funkce náměstka ministra zemědělství pro LH.
Je potřeba říct, že dojde k určité změně struktury MZe v souvislosti se zákonem o státní službě. Konkrétně k osobě pana náměstka Rybníčka chci říci, že si velmi vážím jeho práce, jakožto velmi zdatného úředníka. V této chvíli mohu říct pouze to, že je možným kandidátem pro funkci státního tajemníka.
- Zatím tedy ještě neznáte možného kandidáta na funkci náměstka pro LH?
Další změny se odvinou od jmenování státního tajemníka, tzn. struktura se začne budovat odshora a to samozřejmě předpokládá, že na dalších postech nebudou podle zákona náměstci, ale sekční šéfové. Samozřejmě budeme mít sekci LH a tu musí někdo vést. Máme konkrétní představu, již jsme hovořili s možným kandidátem na tuto funkci. Myslím si, že jsme víceméně domluveni, ale v tuto chvíli považuji za předčasné sdělit konkrétní jméno.
Myslivost
- Další změna se týká myslivosti. Proč byla myslivost přesunuta do samostatného oddělení pod zemědělskou výrobu?
Systémově patří pod zemědělskou výrobu, byť je velmi úzce spjatá s lesnictvím, ale z druhé strany je to určitý střet zájmů. Systémově patří myslivost pod výrobní úsek jako další zájmové organizace, např. rybáři, včelaři, zahrádkáři. Musím také říct, že po této změně volala samotná myslivecká veřejnost.
- Nebude tento přesun na škodu právě vztahu mezi lesnictvím a myslivostí ? Nebude se dále prohlubovat určitý nesoulad v tomto vztahu, např. v otázce vysokých stavů zvěře a tím i vysokých škod?
Ujistil jsem naše lesníky i myslivce, že jakékoliv rozhodnutí týkající se myslivosti nesmí jít proti zájmu lesa, ale musí být v souladu s ním. Dále jakékoliv rozhodnutí v oblasti myslivosti bude vždy konzultováno s úsekem LH a rozhodnutí v oblasti myslivosti budou vždy v souladu s názorem úseku lesa.
- Bude tento vztah ošetřen i “legislativně”, například nějakou směrnicí či vyhláškou?
Legislativní předpisy tam nebudou, je to dohoda mezi mnou a náměstky Rybníčkem a Machem. Takto jsme si to řekli a já jsem přesvědčen, že tam žádné významné pnutí nebude.
- Jaký je současný stav tohoto přesunu a vytvoření samostatného oboru myslivosti?
Od 16. 10. 2002 byla převedena státní správa myslivosti z odvětví LH na úsek zemědělské výroby. Prozatím ji vykonávají 3 pracovníci jako oddělení, do konce prosince bude početní stav doplněn stav na 7 pracovníků. Od 1. ledna 2003 bude vytvořen odbor státní správy myslivosti, rybářství a občanských neziskových sdružení, kde bude mít samostatné oddělení správy myslivosti zmíněných 7 pracovníků.
- Zůstaneme ještě chvíli u myslivosti. V poslanecké sněmovně je návrh novelizace zákona o myslivosti. Vy jste byl předkladatelem současného zákona o myslivosti. Je proti němu mnoho výhrad, hlavně v oblasti omezení vlastnických práv a tvorby honebních společenstev. Jak jste spokojen s uplatněním či kvalitou tohoto zákona, i v souvislosti s častými novelizacemi prováděcích vyhlášek, a v jakých oblastech se zákon změní?
Ten zákon má řadu slabých míst. Z původního návrhu po poslaneckých a senátorských návrzích vlastně zbyla kostra. Nejedná se tedy o původní návrh, ale o jakýsi kompromis. Krátká praxe ukázala, že některé věci byly skutečně postaveny špatně, že byly tvořeny ve vypjaté atmosféře. V této chvíli dochází k novelizaci, aby se systém podstatně zjednodušil a zlevnil. Tato malá novela podle mě nebude konfliktní, proběhlo už druhé čtení ve sněmovně. Dojde především ke zjednodušení tvorby honiteb, dále k odstranění problémů ve vztahu k cizím státním příslušníkům. Veškeré připomínky, které byly veřejností vzneseny, jsou zakomponovány do jednoho velkého pozměňovacího návrhu. Bohužel, tento zákon vstupuje v platnost v době, kdy dochází ke změnám ve státní správě, kdy zanikají okresní úřady a přenáší se kompetence na pověřené obce. To může zkomplikovat aplikaci zákona , ale jsem přesvědčen, že se to zvládne.
- Když jste jako poslanec předkládal zákon o myslivosti, byl jste spíše vnímán jako představitel myslivecké lobby. Změnil se nějak ve funkci ministra Váš pohled na vztah myslivosti a lesnictví?
Při tvorbě zákona jsem si dal za cíl, že by měla vzniknout norma, která sice neuspokojí všechny dotčené skupiny, protože takovou normu nelze vytvořit, ale která bude akceptovat fakt, že tady je myslivecká veřejnost – kolem 100 000 registrovaných lidí, kteří mají právo na to, aby měli určité mantinely pro svou činnost stejně jako další zájmové skupiny, a na druhé straně, aby nebyla dotčena práva vlastníků a hospodářské zájmy podnikatelů v lese. Takže já jsem nešel do tvorby tohoto zákona jako typický představitel zájmové nebo lobbistické skupiny, jak jste to nazval, ale jako člověk, který chce vytvořit funkční normu k uspokojení všech skupin lidí a která by nikoho výrazně neomezovala.
- Sliboval jste prosazení pronajímání honiteb u VLS. Jak dopadla Vaše jednání s ministerstvem obrany (MO)?
Zásadním způsobem jsme nepokročili, ale vyjednávání v rámci tvorby honiteb se vedou. Řešíme spíše konkrétní případy než komplexní možnost pronájmu.
Transformace státní správy
- Zmínil jste možné problémy s transformací státní správy. Jak vidíte tento proces, obáváte se komplikací?
S účinností od 1. ledna 2003 byl přijat nový systém veřejné správy, ve kterém nahradí dosavadní okresní úřady obecní úřady s rozšířenou působností (obce III. typu). Na základě našeho vyhodnocení budou kompetence na úseku státní správy lesů převedeny ze stávajících okresních úřadů převážně na obce. Rozhodování, které se dotýká využití tzv. pozemků určených k plnění funkcí lesa, bylo rozděleno mezi obce a krajské úřady podle plochy pozemků tak, aby významné zásahy neschvalovala obec, jež je mnohdy vlastníkem těchto pozemků, ale krajský úřad.
S ohledem na složitost a rozsah změn lze v první polovině příštího roku očekávat určité přechodné počáteční obtíže s výkonem státní správy obcemi (např. chybějící vhodné prostory nebo materiální zázemí). Stabilizaci výkonu státní správy očekávám během dvou až tří let. Myslím si ale, že i přes některá úskalí se to zvládne bez velkých komplikací.
- Pokládáte tento nabíhající systém za lepší než dosavadní?
Já si nemohu vybrat. Mohu pouze přijmout tento systém, protože je dán zákonem. Teprve čas ukáže jeho výhody a nevýhody.
Vztah MZe a MŽP, kompetence
- Jak se díváte na vztah a rozpory mezi MZe a MŽP?
MŽP je ústředním orgánem státní správy lesů (SSL) na území národních parků a je pověřeno vrchním státním dozorem ve věcech životního prostředí, tedy i SSL. Vrchní státní dozor považuji za institut velice nešťastný, neboť dává MŽP kompetence, ale nikoliv již odpovědnost za to, co v rámci tohoto dozoru vymáhá na orgánech SSL. Proto by měl být buď jasně specifikován (MŽP si ho vykládá příliš široce, do konce roku se naše specifikace objeví na webových stránkách MZe) spolu se zakotvením odpovědnosti MŽP, nebo zrušen, což považuji za lepší variantu.
Musím však říct, že se výrazným způsobem vztah mezi ministerstvy zlepšil, do jisté míry je to dáno dobrou komunikací mezi ministrem Ambrozkem a mnou. Jsme schopni vytvářet společné programy a projekty se spolufinancováním, aby nedošlo k duplicitě. Takže mám ze spolupráce s MŽP po svém nástupu velmi dobrý pocit.
To samozřejmě nevylučuje rozdílnost názorů, ale formou věcné diskuse se snažíme dostat se k nějakému cíli, který je akceptovatelný pro obě strany.
- Nemělo by MZe klást větší důraz na prosazování lesnických zájmů? Zatím zůstává zemědělství jasnou prioritou resortu. MŽP je “ofenzivnější” v prosazování své politiky v oblasti lesního hospodářství.
To je možná dáno tím, že máme větší škálu vlastních problémů, které musíme řešit. Ale i my se vyjadřujeme k některým věcem, které se týkají ryze MŽP. Já si myslím, že to je naprosto legitimní. Příkladem je situace NP Šumava, kde došlo za éry činnosti MŽP k velmi významným škodám na porostech. Tento “experiment” a nejednotnost názoru stál NP miliardu korun v dřevní hmotě a jestliže bychom to vyjádřili z pohledu dopadu na životní prostředí, pak je desetinásobně vyšší.
- Máme na mysli i mediální politiku. MŽP a ekologické organizace jsou prostě více vidět a slyšet.
To je patrně dáno tím, že v oblasti životního prostředí působí i celá řada “téměř extrémních” skupin a ty se snaží se všelijak zviditelňovat. My vytváříme hlavně prostřednictvím státního podniku LČR určitý stabilní a solidní obraz. Naše lesnická politika je reálná, je nastavena na určité hladině, nemá extrémní výkyvy, nesnažíme se dělat revoluční změny. Po transformaci před deseti lety máme určitý směr a v rámci něho se pohybujeme.
- Jak jste spokojen s kompetencemi v rámci LH, např. ve vztahu k ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) nebo MO?
Já si myslím, že kompetence jsou dostatečné, že nastavený systém je vyhovující.
S ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), které je ústředním orgánem státní správy pro dřevozpracující průmysl, nevznikají žádné rozpory. V nejbližší době bude aktuální spolupráce na přípravě vyhlášky o klasifikaci (měření) surového dříví, kterou by měla být do právního řádu ČR implementována směrnice EU a tím usnadněn obchod surovým dřívím mezi ČR a členskými státy EU.
Vojenský lesní úřad, který je orgánem SSL prvního stupně ve vojenských lesích v působnosti MO a jehož vedoucího jmenuji a odvolávám na návrh ministra obrany, bude od 1. ledna 2003 vykonávat kompetence jak obce, tak i krajského úřadu, zatímco do konce tohoto roku vykonává pouze kompetence okresního úřadu. Spolupráce s MO, podnikem VLS ČR, s. p. a Vojenským lesním úřadem je bezproblémová.
LČR, legislativa
- Uvažujete o transformaci LČR, např. převodem na kraje nebo na akciovou společnost?
V současné době se nepřipravuje žádná transformace státního podniku na kraje nebo na akciovou společnost ani jiné organizační nebo personální změny.
- Chystáte nějaké legislativní změny týkající se LH?
Nový zákon o reprodukčním materiálu lesních dřevin je v této chvíli v parlamentu ve druhém čtení. Ve vzdálenější budoucnosti určitě dojde k novele lesního zákona, nicméně v této chvíli se nepřipravuje.
Domy velké vody, využití dřeva
- Jak hodnotíte projekt MZe “Domy velké vody”?
Tato myšlenka není nová, vznikla již v roce 1997, kdy se postavilo velice rychle v okrese Bruntál asi dvacet domků na bázi dřeva. Byl jsem velice rád, když za mnou přišel v době povodní generální ředitel LČR Ing. Oliva s nabídkou pomoci, protože se prokázalo, že tento typ domku se dá postavit tak, aby se lidé mohli nastěhovat již před Vánocemi. Projekt kombinuje několik forem podpor poskytovaných prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj (dotace do výše 600 tis., resp. 1 mil. Kč při dokončení do 31. 12. 2002) a organizací spadajících pod náš resort (Pozemkový fond ČR, LČR, s.p.). LČR do toho systému dodávají dřevo za symbolickou 1 Kč a tím zlevňují celý projekt. Smluvně byly uzavřeny dodávky pro 49 domů pro obce, 2 celodřevěné domy pro soukromou výstavbu a evidujeme 16 žádostí na kombinované stavby (dřevěné krovy). Tyto žádosti jsou přijímány do konce roku 2002 a z důvodů pozdržení demoličních výměrů se uvažuje o prodloužení. Realizace musí proběhnout do konce roku 2003. U “Domů velké vody” musí být kolaudace provedena do konce roku. Myslím si, že když přibližně 50 rodin bude bydlet do konce roku, tak se jedná o docela úspěšný projekt.
- Často narážíme na nedostatečnou propagaci a neznalost způsobů využití dřeva. Např. v médiích zaznívala v současnosti často kritika domů ze dřeva ze strany architektů. LP spolupracuje na kampani “Dřevo pro život”, vidíte možnost dalších projektů a propagace nebo rozvoj stávající kampaně, hlavně pro laickou veřejnost?
Určitě. Je to jen otázka projektů, které by zajistily propagaci.
S první iniciativou kampaně “Dřevo pro život” přišel odbor LH MZe již v roce 1999, kdy byly položeny základy mediální prezentace. Bohužel, vše ztroskotalo na financování této akce. Jednou z příčin malé poptávky po dřevěných stavbách byl i nedostatek nabídky cenově dostupných rodinných domků. V průběhu roku 2001 se uskutečnila řada jednání zástupců LČR, s.p., RD Rýmařov, s.r.o., Stavební fakulty ČVUT a BVV, která vyústila v přípravě projektu “Dřevo, stavební materiál pro třetí tisíciletí”. Vrcholem první fáze projektu byla odborná konference, svolaná při příležitosti Stavebního veletrhu Brno 2002 ve dnech 23. a 24. dubna 2002. Další podmínkou úspěchu projektu bylo zainteresování nejvyšších orgánů státní správy, které mohou problematiku využívání dřeva ve stavebnictví ovlivnit. Odvětví lesního hospodářství MZe se k projektu přihlásilo a zahájilo aktivní spolupráci v rámci ustanoveného Výboru pro koordinaci komunikace odvětví LH s veřejností.
Co se týká staveb na bázi dřeva, tak tam by měli propagovat své výrobky především výrobci. My jsme tuto akci podpořili, ale samozřejmě stavba domu ze dřeva může mít určité odpůrce, tomu rozumím – když se postaví sto domů na bázi dřeva, tak se nepostaví sto domů z cihel, může dojít k soupeření určitých lobby, ale to je zcela legitimní. Jde tedy jen o to, kdo a jak se na trhu prosadí. Jde také o tradici. Naše země nemá takovou tradici v dřevostavbách jako Kanada nebo západní Evropa.
Evropská unie (EU)
- V souvislosti i s EU se mluví prakticky jenom o zemědělství. Jaké budou dopady vstupu do EU na LH?
Klady vstupu vidím v rozšíření trhu a využívání dřeva jako obnovitelné, ekologicky vhodné a mnohostranně využitelné suroviny včetně energetického využití.
Dále se zlepší možnosti spolupráce ve vědě, ochraně lesa, odstraňování katastrof, sjednotí se legislativa , zlepší se manipulace s reprodukčním materiálem a zlepší se také uplatnění našeho lesnického personálu v zahraničí apod. EU má 2,5 krát větší protekcionismus ve vztahu k třetím zemím, což znamená lepší ochranu před levnou surovinou. Zápory jsou v možném přijetí zákonů nerespektujících naše specifika, ve zvýšených nákladech na sjednocení předpisů a zajištění jejich realizace, zvýšení administrativy, zvýšené riziko dovozu geneticky nevhodného reprodukčního materiálu lesních dřevin a přenosu chorob a škůdců lesních dřevin.
- Hodně se mluví o dotacích a přímých platbách pro zemědělce. Máme očekávat změny v lesnické dotační politice po vstupu do EU?
Samozřejmě, dotační systém v rámci EU je jiný, ten náš bude muset být přepracován. LH by však mělo získat různými formami více peněz než z národního rozpočtu. Již v současnosti se využívají prostředky např. PHARE. Do programu SAPARD bohužel nebylo LH z nedostatku finančních zdrojů zahrnuto.
- Přímé platby pro lesníky nebudou?
Ne. To ovšem neznamená, že LH by mělo být jakousi “popelkou” po vstupu do Unie. Jak jsem zmínil, existuje řada jiných podpůrných zdrojů pro segment LH.
Mimoprodukční funkce, postavení LH
- Jak se díváte na problematiku hodnocení mimoprodukčních funkcí lesa? Proč MZe podporuje metodu LF ČZU v Praze?
Je to velmi komplikovaná problematika vzhledem k samotné složitosti lesa a soustavy jeho užitných hodnot a s vývojem společenských potřeb. V různých oblastech a v různém čase má les, byť stejného charakteru, různé užitné hodnoty a ty mají jiný významový společenský stupeň, a tedy jinou společenskou hodnotu (cenu).
Z hlediska těchto metodických přístupů má MZe nejblíže k Vámi zmíněné metodě.
Osvědčí-li se v praxi, je naším záměrem zapracovat ji do návrhu nové vyhlášky o způsobu výpočtu újmy nebo škody způsobené na lesích.
- Jste spokojen s postavením LH v rámci sektoru MZe nebo obecně ve společnosti?
Myslím si, že lesy jsou obecně chápány jako důležitá složka životního prostředí a hospodářská činnost v nich je vnímána jako spolutvůrce české krajiny. Význam lesa a LH je poměrně dost zvýrazněn, i když řada občanů vnímá les podvědomě, neuvažuje o jeho významu. Nemyslím si, že by LH bylo “popelkou” v rámci MZe, ba naopak má tady své významné místo jako stabilní prvek našeho resortu. Význam LH do budoucna poroste nejenom jako nejdůležitější složky životního prostředí, ale i jako obnovitelný zdroj materiálu a energie.
- Co byste popřál lesníkům do roku 2003?
Popřál bych jim hlavně zdraví, hodně úspěchů v práci, dobré ceny dřeva, málo kůrovce a pokud možno malé nebo raději žádné kalamity.
Děkujeme za rozhovor
Michal Třeštík, Jan Klíma