Výživa a přikrmování spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách

Jan Pintíř, Marek Tuma

Škody zvěří na lesních porostech (zejména působených kopytnatci - zvěří spárkatou) jsou jedním ze závažných problémů v současném lesním hospodářství (LH). K nejvýznamnějším patří okus letorostů lesních dřevin (především terminálních pupenů), spásání přirozeného zmlazení listnatých dřevin a jedle a loupání kůry v mladších věkových stupních především u smrku. Loupáním a následnou hnilobou oddenkové (nejcennější) části postižené stromy snadno podléhají abiotickým škodlivým činitelům, především sněhu a větru. Pokud se takovéto porosty dožijí mýtního věku, výnosy z prodeje dřeva postiženého hnilobou jsou minimální.

Přezimovací obůrky

Účinným opatřením proti zimnímu a jarnímu okusu i loupání je uzavření zvěře do přezimovacích objektů (obůrek). Právě toto opatření je plně využíváno na území Krkonošského národního parku (KRNAP). V současné době je na jeho území 16 přezimovacích obůrek, které jsou vybudovány především pro jelena lesního, ale zimuje v nich také část populace srnce obecného. Tento komplex objektů je v ČR naprosto unikátní a má zde dlouholetou tradici, o čemž svědčí i vysoká uzavíratelnost jelení zvěře (až 95%).

Při managementu zvěře pomocí přezimovacích objektů je zásadním faktorem vysoká koncentrace zvěře na omezeném prostoru. Tento základní předpoklad předurčuje do klíčových rolí dvě oblasti péče o zvěř - oblast veterinární a výživu a krmení zvěře. Právě výživou se zabýval výzkumný projekt “Analýza výživy spárkaté zvěře v přezimovacích obůrkách na území KRNAP”, který podporovalo MŽP ČR, Správa KRNAP a LF ČZU v Praze.

Z obsáhlé závěrečné zprávy shrnujeme jen nejzávažnější poznatky a doporučení. Pokud jde o diferenciální přístup k výživě jelení a srnčí zvěře, oba zmiňované druhy jsou chrakterizovány podle jejich potravních strategií a na základě anatomicko-fyziologických adaptací jejich trávicího traktu. Vzhledem k tomu, že srnec byl definován jako okusovač a jelen jako potravní oportunista, doporučujeme oddělené krmení těchto druhů polygastrů, které jsou svými nároky poměrně vyhraněné. Při nerespektování těchto rozdílů dochází k alimentárním poruchám (souvisejících s příjmem potravy), které se mimo jiné projevují i na škodách na lesních porostech.

Krmná dávka a krmiva

Sestavili jsme krmnou dávku (potřeba živin pro jednotlivé druhy, výběr vhodných krmiv, zahrnutí koeficientu stravitelnosti) zvlášť pro jednotlivá roční období (podzim, zima, jaro) a současně analyzovali všechna krmiva používaná v KRNAP z hlediska vhodnosti pro jednotlivé druhy, adekvátnosti předkládání v určitém ročním období a možných rizik při předkládání a skladování. V tabulce je uveden výčet krmiv používaných v KRNAP s uvedenou vhodností pro jednotlivá krmná období.

Vhodnost krmiva je dána nejen jeho živinovou hodnotou, ale také termínem předkládání, je podmíněna druhem krmené zvěře a použitou technikou a technologií krmení. Například vojtěškové (jetelové) úsušky jsou vynikajícím krmivem s vysokou živinovou hodnotou, výjimečně vhodné pro krmení na jaře (vysoký obsah proteinů), ovšem v zimě jsou krmivem zcela nevhodným a na podzim krmivem podmíněně vhodným. Nutno ovšem vždy brát v úvahu konkrétní podmínky (přirozenou nabídku živin a energie), z čehož také vyplývá potřeba rozdílných krmných dávek pro zvěř ve volnosti. Významnou odlišností obůrek je právě eliminace tohoto prvku, který jinak hraje hlavní roli a přikrmování zásadně komplikuje.

Optimalizace finanční náročnosti krmení

Na základě zjištěných krmných dávek používaných v KRNAP jsme vykalkulovali průměrné náklady na krmení za sezónu a porovnali je s náklady při využívání navrhovaných krmných dávek. Zjistili jsme, že je možné značně snížit náklady na krmení při současné kvalitnější výživě zvěře. Toho je možno docílit především eliminací krmení jadrnými krmivy v zimním období, optimalizací dodávky krmiv (živin a energie), které je mnohdy nadbytečné a neadekvátní i volbou levnějších krmiv, ovšem ne na úkor jejich kvality, nebo dokonce zdravotní nezávadnosti. Levnější krmiva bývají fyziologicky vhodnější.

Počet krmných míst, facilitace, úprava krmeliště

Je bezpodmínečně nutné mít v obůrce dostatek krmných míst pro všechna používaná krmiva (tj. počet krmných míst pro každý druh krmiva musí odpovídat počtu jedinců v obůrce, všechny kusy musí mít možnost přijímat dané krmivo současně). Pro lepší pochopení uvádíme konkrétní příklad. Pokud je v obůrce 20 ks jelení zvěře, je třeba mít 20 krmných míst na jadrné krmivo, 20 míst na objemné a 20 na dužnaté. Současně je třeba ctít zásadu, aby všechna místa měla od sebe dostatečný odstup (alespoň 5 m). Bylo by mylné se domnívat, že například 1 m široké koryto můžeme počítat pro 3 kusy, přestože se tam teoreticky vejdou. Těmito úpravami předcházíme jevu, který se nazývá facilitace, tzn. pokud z krmeliště odchází v hierarchii nejvýše postavené kusy, odchází s celou tlupou i kusy v hierarchii nejníže postavené, přestože vzhledem k nedostatečnému počtu krmných míst se k příjmu potravy vůbec nedostaly. Ve volnosti je pravděpodobně tento jev jednou z příčin loupání, v přezimovacích obůrkách dochází především k nedostatečné výživě slabších kusů a naopak nadbytečnému příjmu některých krmiv u kusů silných (se všemi negativními následky). Bylo zjištěno, že část obůrek počtem krmných míst potřeby zvěře naplňuje, u části z nich tato kritéria nejsou zcela splněna.

Jakost krmiva a nakládání s ním

Jako u všech druhů zvířat používáme pouze kvalitní, zdravotně nezávadná krmiva při respektování doby skladování (použitelnosti) jednotlivých druhů krmiv. Skladovatelnost jednotlivých krmiv je značně rozdílná. Například jablka či jablečné výlisky velmi rychle podléhají hnití a zkrmovat je v takovém stavu je vyložený hazard se zdravím zvěře, opatrnost je na místě i při používání siláží. Přestože jde o velice vhodné krmivo, je třeba s ním zacházet adekvátně k jeho náchylnosti na plesnivění (způsob předkládání, likvidace zbytků a především skladování – udržení anaerobního prostředí) a tím jeho znehodno-cení. Klíčovou záležitostí je i likvidace nespotřebovaných zbytků krmiva. Tak například předložené seno je nutno nejpozději po týdnu vyměnit, siláž nejlépe obměňovat v denním intervalu apod.

Rušení zvěře

Negativní dopad jsme analyzovali především z hlediska výdaje energie a narušení potravních period (jde o polygastry) a navrhli některá eliminační opatření (úprava obůrky, klidové zóny).

Nejčastějšími rušivými faktory jsou především nelegální sběrači shozů, toulaví psi a blízkost turistických a lyžařských cest. Řešení tohoto problému nespočívá tedy pouze v technických opatřeních, ale především v práci s veřejností a zlepšení její informovanosti. Každý stresující faktor mnohonásobně zvyšuje výdej energie a tím spotřebu tukových rezerv depotního tuku (pomalu se vstřebávajícím). Zvěř, která je vystavena stresujícím vlivům, pak nemůže bez úhony přežít zimu a někdy vše končí i jejím úhynem. Zásadním důsledkem tohoto stavu jsou škody působené zvěří, které jsou s tímto faktorem úžeji spjaty než například s početností jelení zvěře.

Pravidelnost krmení, nová krmiva

Zvěř se musí krmit pravidelně (optimální interval je jednou denně, nejlépe ve stejnou hodinu). Velmi důležité jsou i změny krmných dávek (postupné zvyšování či snižování dávky krmiva, až na zamýšlenou dávku v daném krmném období, vhodný interval 14 dnů).

Termín vypouštění, škody loupáním

S respektováním možných komplikací (atypický průběh počasí konkrétního roku) jsme navrhli optimální termín vypuštění zvěře s ohledem na předcházení škod jarním loupáním a eliminaci alimentárních poruch zvěře (tyto dva faktory jsou do jisté míry spojené nádoby). Zde máme na mysli brzký nástup jara či nástup jara, jenž je přerušený napadnutím sněhu, který leží několik dní (týdnů), nebo naopak pozdní nástup jara. Přerušení krmení v těchto případech by bylo významnou chybou, neboť zvěř dokáže v uvedených případech během několika dnů napáchat ohromné škody. Termín vypuštění musí respektovat vývoj vegetace a délku světelného dne.

Tato práce je podporována MP ČR, Správou KRNAP a LF ČZU v Praze

Adresa autorů:
Dr. Ing. Jan Pintíř, Mgr. Marek Tuma
Katedra ochrany lesa a myslivosti,
LF ČZU Praha
Kamýcká 957, 165 21 Praha 6 Suchdol
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.