Postavení HLDS, a.s., na trhu se dřívím v ČR

Rozhovor s ředitelem Hradecké lesní a dřevařské společnosti, a.s., (HLDS) Ing. Františkem Dejnožkou

Při výběru odborníků do ankety o cenách dříví jsme nemohli zapomenout na Ing. Františka Dejnožku z HLDS, která ovládá 17 % trhu se surovým dřívím v ČR. Protože jsme se za našeho působení v redakci setkali s mnoha názory na zpětné odkupy, z nichž ty negativní nejsou jejich nositelé v naprosté většině ochotni prezentovat veřejně, připojili jsme k dotazům k cenám dříví také nejčastější otázky související se zpětným odkupem. Přestože Ing. Dejnožka souhlasil pouze se zasláním dotazů prostřednictvím e-mailu, což nedovoluje vyčerpávající vysvětlení některých sporných otázek, doufáme, že Vám rozhovor poskytne dostatečný přehled o této problematice.

Obchod se dřívím v ČR, ceny dříví

- Jaké jsou podle Vás hlavní důvody poklesu cen dříví v ČR a co znamenal pro Vaši společnost?

Jsme obchodní společnost, která dříví nakupuje od vlastníků a prodává zpracovatelům. Úbytek provize obchodní marže vyvolaný poklesem cen se dařilo kompenzovat vyšším objemem obchodovaného dříví. Pokles cen se ovšem promítl i do složitosti obchodu. Snažíme se využít všech možností, které trh s dřívím má, aby reálný výnos z prodeje dříví byl pro naše dodavatele co nejvyšší.

- Proč se HLDS stará o co nejvyšší výhody pro dodavatele, čili o výhody pro cizí společnosti?

Staráme se o výhody pro dodavatele a to přece nejsou výhody pro cizí společnosti. Je to naše podniková filozofie.

- Jaký očekáváte další vývoj cen dříví?

Cykličnost cenového pohybu je pro trh dříví typická. V období poklesu cen zpravidla roste zájem o investice do dřevozpracujícího průmyslu, které ovšem vzápětí vyžadují zajištění “dodatečné” vstupní suroviny. Při omezeném růstu těžeb je to možné v podstatě jen konkurenčním “přetahováním” dodavatelů, a to je zákonitě spojeno s jistým růstem cen. Domnívám se, že tato etapa cenového vývoje je sice v dohlednu, ale letošního roku se pravděpodobně ještě nedotkne. S vysokou pravděpodobností lze naopak očekávat, že dojde ještě k dalšímu poklesu. Působí ovšem i další faktory: měnový (kurzový), rychlost přechodu evropské a americké ekonomiky od stagnace k oživení, válečné konflikty apod.

- Jak se podle Vás bude vyvíjet poptávka po jednotlivých sortimentech a druzích dříví?

Základní struktura sortimentní poptávky se změní málo. Na druhé straně zesílí preference slabé smrkové pilařské kulatiny ve výřezech s plynulou dodávkou po celých 24 hodin. To bude klást nové požadavky na výrobní a dopravní technologie (preference osové dopravy) u dodavatelů, jinak musí počítat s výrazně nižším ekonomickým efektem. Dále se bude prohlubovat pokles zájmu o dříví silnější a jiné dřeviny vůbec.

- Jaké nákladové položky tvoří cenu dříví a jak se podle Vás bude tento podíl v budoucnosti měnit?

To je poněkud konfuzní (zmatená, pozn. red.) otázka, protože z ní není zřejmé, zda máte na mysli stranu nabídky nebo poptávky. V současné době by měla směřovat spíše ke zpracovatelům. Na straně nabídky mají stále větší váhu náklady na dopravu dříví k odběratelům. Nejsou to vlastně náklady lesní výroby, ale odčerpávají významnou část jejích potencionálních výnosů, protože v mnoha regionech převyšují náklady na těžbu a přibližování dříví. Rostou sazby dopravních tarifů i dopravní vzdálenosti a dokonalejší logistika odbytu dříví může důsledky tohoto vývoje pouze zmírnit. Rozhodující význam má hustota a rozložení odběratelských míst.

- Kde vidíte hlavní problémy a možnosti zlepšení obchodu se dřívím v ČR?

Dovolím si protiotázku: co je to zlepšení obchodu s dřívím? Obchod s dřívím v ČR rozhodně netrpí nedostatkem obchodníků. Každý, kdo má vytěžené dříví, si může vybrat spolehlivého obchodního partnera, u něhož mu nehrozí riziko nezaplacení. Pokud máte na mysli odbyt dříví, pak odpovím, že ve vybudování zpracovatelských kapacit na dříví, o které je v současnosti malý zájem, a zdůrazňuji, že nemám na mysli jen dřevařskou prvovýrobu, tj. výrobu řeziva, protože ta musí mít k dispozici zpracovatele pro své produkty. Pokud máte na mysli hladinu cen, nemůže být má odpověď jiná než: hledat a realizovat kroky, které zvýší reálný vliv vlastníků lesa a podnikatelských subjektů činných v LH na cenovou hladinu. Zázračný lék z jedné zázračné substance neexistuje, ale něco se dělat dá (např. zmenšovat převis nabídky nad poptávkou a jednat o cenách.

- Dovážíte dříví ze zahraničí? Jak vidíte možnost uplatnění levnějšího dříví ze zahraničí v ČR?

Nedovážíme. Dovoz dříví je omezen pouze jeho cenou. Pomineme-li příhraniční oblasti s krátkou přepravní vzdáleností, může se zahraniční dříví prosazovat svou cenou jen ve dvou případech: když pochází ze zemí, kde do řetězce: vlastník lesa - těžební proces - obchodní náklady vstupují peníze z vnějšího prostředí lesního hospodářství (např. různé druhy a formy dotací) nebo ze zemí s extenzivním LH a nízkou cenou práce.

- Jak vypadají cenová jednání s velkými odběrateli pilařské kulatiny a vlákniny? Jaká je pozice HLDS v jednáních s nadnárodními giganty jako Stora Enso či Frantschach?

Jsou to jednání o množství a ceně, dle mého názoru korektní a věcná, i když prosazování potřeb našich obchodních partnerů je složité a obtížné. Naše pozice v jednání o množství je např. vyjádřena zajištěním odbytu 100 tis. m3 vlákniny na konci loňského roku.

2. Obchodní strategie HLDS

- Jakou má HLDS obchodní strategii? Podle našich informací se po zavedení zpětných odkupů (ZO) orientujete převážně na větší dodavatele i zpracovatele.

HLDS smluvně zajišťuje pro státní podnik LČR realizaci ZO v rámci jeho rozvojové strategie. Jejím těžištěm v obchodní oblasti je zachování a rozvoj dostatečně husté a vlastnicky i kapacitně diverzifikované struktury dřevozpracujícího průmyslu, aby bylo možno dodávat v různých alternativách všechny sortimenty napadající z lesní výroby. Proto se neorientujeme jen na větší zpracovatele, jak se domníváte. O významu dopravních nákladů pro výnosovost lesní výroby jsem již hovořil. O výběru dodavatelů nerozhodujeme my, ale smlouvy, které mají LČR uzavřeny s celým spektrem smluvních partnerů fyzickými osobami počínaje a velkými uskupeními lesních akciových společností konče.

- Nebojíte se, že při případné změně systému ZO nebudete mít co nabídnout?

Nebojíme. HLDS vznikla před zavedením ZO a měla svou pozici na domácím a zahraničním trhu s dřívím. Musela by se tedy k této své pozici vrátit a dále ji rozvíjet v nových podmínkách. Naše podnikatelská filozofie navíc zahrnuje i netradiční služby vlastníkům lesa, např. marketing, optimalizaci sortimentní a technologické struktury těžeb, využití moderních těžebních a dopravních technologií a logistiky odbytu, aby část potencionálního ekonomického efektu zbytečně neodčerpávala jiná odvětví, např. České dráhy.

- Jaký podíl mají ZO na celkovém obchodu se dřívím HLDS?

Je třeba zdůraznit, že celkový obrat naší společnosti po zavedení zpětného odkupu mírně klesl. V jednotlivých letech je různý a v současné době je podíl ZO mírně nad 50 %.

- Jak se díváte na certifikaci v LH? Jste držitelem certifikátu spotřebního řetězce C-O-C?

Certifikace se stává nutností. Certifikace HLDS probíhá a měla by být ukončena v nejbližší době. Domnívám se, že od prvního dubna budeme schopni dodávat certifikované dříví.

- V současnosti tedy dodáváte pouze necertifikované dříví? I pokud při zpětných odkupech nakoupíte certifikované dříví od již certifikované společnosti?

Dříví ze zpětných odkupů pochází od LČR, a to je v 90 % porostů certifikováno. Pokud při ZO nakoupíme od dodavatelů certifikované dřevo, jsme schopni ho prodat jako certifikované.

Spolupráce s LČR

- LČR vlastní 49 % HLDS. Jak se podílí na řízení vaší společnosti?

Adekvátně svému vlastnickému podílu a v souladu s obecnými principy účasti vlastníka na řízení akciové společnosti, tj. prostřednictvím 50 % podílu zástupců LČR ve statutárních orgánech firmy.

- Jak vidíte další spolupráci s LČR? Vyhovuje Vám současný stav nebo budete iniciovat nějaké změny?

Nemáme důvody k iniciování změny současného stavu, ale nebudeme se jí bránit pokud bude ve prospěch obou stran.

Zpětný odkup (ZO)

- ZO je kontroverzní téma. Problematické je hlavně ustanovení o povinném odkupu ve prospěch HLDS bez ohledu na místní podmínky i možnosti firem, které dříví kupují od LČR. Jak se díváte na tento systém, proč vznikl a v čem vidíte jeho přednosti a zápory?

ZO nevznikl a neděje se ve prospěch HLDS. Jeho původním a dodnes hlavním posláním byla minimalizace finančních rizik pro LČR spojených s očekávaným zavedením dlouhodobých obchodních smluv. Smluvně zajištěné kvóty kulatinového a vlákninového dříví byly kvantifikovány tak, že jejich tržní cena spolu s cenou dodávaných pěstebních prací přibližně kryje úhrnnou cenu vytěženého dříví. Prodej těchto kvót LČR tedy umožňuje plný zápočet vzájemných pohledávek a závazků bez vzniku pohledávek po lhůtě splatnosti.

Dalším důvodem je zmíněný strategický zájem o získání vlivu na utváření struktury dřevozpracujícího průmyslu. ZO významně zvyšují praktickou zodpovědnost LČR za výběr porostů a přímé i nepřímé ovlivňování časového průběhu těžby a zmírňuje důsledky povinnosti podnikatelských subjektů realizovat těžbu zadanou od LČR bez ohledu na stav poptávky a platební schopnosti odběratelské strany trhu s dřívím. Zpětná vazba mezi cenami ZO a cenami dříví na pni významně podporuje objektivitu cenových jednání mezi LČR a smluvními partnery.

- Objevují se názory, že pokles cen dříví je způsoben i takto nastaveným systémem, když kvůli své výsadní pozici a zajištěným dodávkám můžete kupovat, a proto i prodávat dříví levněji. Lesní akciové společnosti (LAS) přistoupí v obavách o ztrátu zakázek u LČR při cenových jednáních i na pro ně nevýhodné nízké ceny.

Snižování cen dříví odebíraného, a teď použiji Váš termín, nadnárodními giganty Stora Enso a Frantschach, k nimž můžeme přidat i Biocel Paskov, nesouvisí se zavedením zpětného odkupu. Je součástí jejich globální ekonomické politiky a HLDS se snaží ovlivňovat její realizaci tak, aby důsledky pro podnikatelské subjekty, LČR a lokální dřevozpracující průmysl byly únosné.

- Proč je ve smlouvách pevně dané procento ZO, i když HLDS toto dříví často nemůže sama zobchodovat a prodává je dalším obchodním společnostem?

Pro první polovinu této otázky nejsem správným adresátem, protože procentické kvóty jsou stanoveny v obchodních smlouvách mezi LČR a podnikatelskými subjekty a HLDS je pouze obchodně realizuje. Odpověď na druhou polovinu zní: Ve vaší otázce je skryta záměna nákupních společností, jejichž prostřednictvím si významní tuzemští a zahraniční zpracovatelé zajišťují dříví, s obchodními společnostmi. Nákupní společnost usiluje o co nejvýhodnější cenové a jiné podmínky pro zpracovatele, obchodník o totéž pro majitele dřeva. Prodeji nákupním společnostem se nelze vyhnout. Naproti tomu obchodním společnostem prodává HLDS dříví ze zpětného odkupu jen v minimálním množství v případě operativní nebo strategické nutnosti.

- Setkali jsme se s problémem tzv. dvojitých odkupů. Akciová společnost vytěží dříví, které v rámci ZO prodá HLDS, ale protože má vlastní zpracovatelské kapacity, HLDS jim stejné dřevo opět prodá. Jedná se tak prakticky jen o účetní operaci, dříví zůstává na místě, akciová společnost však ztrácí část zisku, který připadá HLDS. Neměla by HLDS, resp. LČR v těchto případech od ZO upustit?

ZO plní pro LČR významnou referenční úlohu: poskytuje objektivní informaci o skutečných, nikoliv modelových cenách na trhu dříví. Tuto informativní funkci plní i tzv. dvojí odkupy. Navíc zmíněné vlastní kapacity mají často právní subjektivitu a jsou pro HLDS standardním obchodním partnerem. Názor, že HLDS při tzv. dvojitém odkupu odebírá smluvním partnerům LČR část jejich zisku, je mylný: HLDS získává ze zpětného odkupu (včetně dvojitého odkupu) jen jednu provizi, a to od LČR.

- Pokud tedy neodebíráte smluvním partnerů LČR část zisku, musíte jim prodávat zpátky dříví při tzv. dvojitých odkupech za stejnou cenu jako při zpětných odkupech!?

Mýlíte se, nemusíme.

- Jak se kalkulují ceny, za které kupujete dříví od LAS, které si v poslední době stále více stěžují na diktované ceny, které mnohdy neumožňují firmám nejen tvořit zisk nutný k dalšímu rozvoji, ale propadají se i do ztráty.

Ceny ZO se nekalkulují. Jsou buďto výsledkem cenových jednání, která se opírají o regionální statistické průměry skutečných cen, tj. cen dosahovaných HLDS a obchodními firmami nebo útvary smluvních partnerů LČR, anebo jsou to ceny, které smluvní partneři LČR (nejedná se pouze o LAS) nabídli v rámci výběrových řízení. K eventuálním stížnostem na cenový diktát LČR se nemohu vyjadřovat, protože se zřejmě týkají cen dříví na pni, nikoliv cen ZO.

- Nemohou být tyto průměry skutečných cen částečně deformované netržním principem zpětného odkupu?

Výraz netržní princip nemá v souvislosti se ZO smysl. Zpětný odkup je smluvní záležitostí mezi LČR a smluvními partnery a ceny ZO – opakuji – jsou zcela tržní.

- Jak se dělí zisk ze ZO?

Zisk ze ZO, tj. rozdíl mezi cenou, za niž dříví HLDS ze ZO získává, a cenou, za niž toto dříví prodává, se odvádí v plné výši LČR. Opakuji, že HLDS náleží ze ZO jen provize.

- Jaká je výše této provize?

Tato informace není veřejná, ale podle našich informací je nejnižší v rámci ČR.

- Myslíte, že je systém povinných ZO udržitelný i po vstupu do EU?

EU dosud nezavedla žádná pravidla hospodaření pro organizace, spravující lesy ve vlastnictví státu, tedy ani pro způsob, jakým je dříví ze státních lesů uváděno na trh, a není nic známo o tom, že by tak chtěla v dohledné době učinit. Současný stav privatizace procesů, jimiž se hospodaření ve státních lesích realizuje, je přitom v ČR na nesrovnatelně vyšší úrovni svým rozsahem i stupněm liberalizace než ve všech ostatních členských státech unie s výjimkou Francie. Podíl dříví, které realizují LČR na základě vlastní obchodní strategie ve vztahu k objemu těženému dříví, je v porovnání se všemi reprezentanty státních lesů v Evropě nejnižší.

- Nejde o pravidla pro organizace spravujících lesy, ale o otázku hospodářské soutěže.

Systém ZO neznamená nic jiného, než že vlastník dříví hodlá část dříví, které těží jeho smluvní partneři, realizovat přímo na trhu. Jedná se o méně než jednu šestinu dříví, které se těží na území ČR. Třetinu dříví dodávají smluvní partneři LČR. Zbývající polovinou disponují jiní vlastníci a jiné subjekty. ZO neodporuje legislativní ochraně hospodářské soutěže v ČR a protože příslušná legislativa je v souladu s EU, nebude jí odporovat ani po našem vstupu.

Komoditní burza

- Může být snaha Komoditní burzy Praha o odbyt určitých sortimentů přes elektronický parket úspěšná?

Termín Komoditní burza označuje trh na cenné papíry nebo na některé druhy zboží, případně místo (budovu), ve které se provádí obchodování s přesně vymezenými komoditami zboží. Je jakýmsi centrálním cenotvorným místem. Komoditní burza se nestará o odbyt, ale její systém umožňuje organizovat obchody s vymezenými druhy zboží za předem daných podmínek se zárukou bezkonfliktního vypořádání obchodu. Množství a úspěšnost obchodů na ní uzavřených je odvislá od pravidel obchodování na ní a nabídce a poptávce po jednotlivých obchodovaných komoditách. Míra úspěšnosti každého obchodu je dána plněním podmínek dohodnutých mezi prodávajícím a kupujícím. V tomto ohledu vidím určité reálné šance úspěšnosti obchodu se dřívím na Komoditní burze Praha. Tato šance je dána úspěšným rozběhem burzovního obchodu se zemědělskými komoditami v minulém období a historickými zkušenostmi s tímto obchodováním v předválečném Československu.

- Hodláte se stát členy Komoditní burzy? Jaký sortiment by mohl být takto obchodován?

Bude záležet na podmínkách členství a množství kladů a záporů vyplývajících z takového členství. Co se týká sortimentu, který by takto mohl být obchodován, podle mého mínění se jedná o hlavní sortimenty surového dříví v naší republice: jehličnatou kulatinu a vlákninu. Jsou velmi dobře popsány, je s nimi ustálené obchodování a představují hlavní obchodovanou komoditu v současném obchodu se dřívím. Tento předpoklad lze vztáhnout i k existujícím zpracovatelským kapacitám a současnému stavu nabídky a poptávky na trhu.

- Jak bude podle Vás vypadat trh s dřívím v ČR po vstupu do EU?

Domnívám se, že se příliš nezmění. Již současný trh s dřívím je převážně orientován na země EU. Jak exportem, tak tuzemskými dodávkami, protože páteří našeho dřevozpracujícího průmyslu jsou podniky majetkově i manažersky vázané na země EU.

Za zodpovězení otázek děkují:
Michal Třeštík a Jan Klíma