Úroveň bezpečnosti práce samostatně podnikajících dřevorubců

Jaroslav Radvan

V roce 2002 se Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně zaměřil na dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce u podnikajících fyzických osob - dřevorubců. V rámci tohoto úkolu byl proveden dozor u 69 samostatně podnikajících dřevorubců. Šetření proběhlo v souvislosti s výkonem dozoru u podnikatelských subjektů (vlastníků lesa, lesních akciových společností apod.), pro které tito dřevorubci prováděli těžební práce. Kontrola dodržování zásad bezpečné práce a ochrany zdraví byla provedena ve stejném rozsahu, v jakém se vyžaduje dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví u dřevorubců - zaměstnanců.

Kvalifikace

Průkaz k obsluze řetězové pily

Všichni kontrolovaní dřevorubci byli držiteli průkazů k obsluze řetězové pily, 24 z nich však nemělo v době výkonu dozoru průkaz při sobě a předložili jej dodatečně. Dále bylo zjištěno, že 7 dřevorubců neabsolvovalo ve stanovené lhůtě opakované školení držitelů průkazu. V naprosté většině předložených průkazů (s výjimkou 3) bylo jednoznačně uvedeno, že kurz obsluhy řetězové pily byl zaměřen na těžbu dříví.

Řetězové pily a pomocné nářadí

Nejčastějším nedostatkem bylo nadměrné opotřebení řezací části – řezací lišty (sedm případů, dále jen 7) a řetězu (3), dále chybějící nebo nefunkční bezpečnostní prvky řetězové pily – zachycovač řetězu (5), brzda řetězu (3) a poškození ochranného krytu startování (3). Předložené pily (až na několik výjimek) nebyly starší dvou let a byly v dobrém technickém stavu.

Záznamník řetězové pily

Naprostá většina samostatně podnikajících dřevorubců (43) záznamník řetězové pily nevede a význam tohoto dokumentu (např. jako dokladu o nezávadnosti používané pily v případě onemocnění nemocí z povolání) jim uniká. V předložených zá-znamnících byly zjištěny nedostatky v jejich vedení, především neprovádění kontrol stavu řetězové pily tzv. pověřenou osobou (3) a chybějící evidence hodin provozu pily (4).

Přeprava a skladování pohonných hmot

Ve 13 případech se k uložení benzinu na pracovišti používaly plastové kanystry, které nebyly výrobcem k tomuto účelu určeny, v několika případech byl benzin dokonce uložen v PET lahvích. V těchto nádobách byl benzin nepochybně na pracoviště i přepravován v zavazadlovém prostoru osobního automobilu.

Vybavenost pomocným nářadím

Nedostačující vybavení pomocným nářadím bylo zjištěno především při kácení stromu, kdy ve 12 případech neměl dřevorubec při ruce jakékoliv nářadí k vychýlení stromu do směru pádu. V 8 případech dřevorubec používal v mýtní těžbě k vychýlení stromu (více než 35 cm na úřezu) dřevorubeckou lopatku. Ve 2 případech byla uvolněná násada kalače a v 1 případě násada nevhodně tvarovaná, kdy dřevorubec namísto dřevěné násady eliptického profilu použil ocelovou trubku.

Současný dřevorubec je v zásadě vybaven pouze dřevorubeckou lopatkou, kterou používá jak k vychýlení stromu do směru pádu, tak k obracení kmenů při odvětvování a v neposlední řadě k odstraňování zavěšených stromů. Pouze při kácení stromů o vysoké hmotnatosti jsou používány i klíny (nejčastěji ocelové) a kalač. Zpravidla je však jednoznačně upřednostňováno využití lopatky a teprve tehdy, kdy hmotnatost takto káceného stromu přesáhne fyzické možnosti dřevorubce, odchází dřevorubec prostorem ohroženým stojícím podříznutým stromem pro účinnější nářadí. Byl zjištěn i případ, kdy dva dřevorubci (zaměstnanci) používali tutéž soupravu kalače a klínů a běžně vstupovali do prostoru ohroženého pádem stromu káceného druhým dřevorubcem. V předchozích letech byl šetřen smrtelný úraz, kdy byl dřevorubec při výrobě dřevěného klínu zasažen padajícím stromem, který se předtím marně snažil přivést k pádu lopatkou.

Použití jiného pomocného nářadí nebylo zjištěno, a to ani při zpracování kalamity, kdy charakter práce vyžadoval použití spínače kmenů. S jedinou výjimkou (speciální motorový naviják) nebylo zjištěno žádné speciální nářadí k odstraňování zavěšených stromů, a to ani kdysi samozřejmý velký obracák. Skutečnost, že se vzrůstající hmotnatostí zavěšeného stromu ztrácí obracák kombinované dřevorubecké lopatky účinnost, současní dřevorubci nerespektují.

Vybavení a stav osobních ochranných pracovních prostředků

Pracovní přilba s příslušenstvím

Ve všech případech používal dřevorubec při kácení a následném zpracování stromu pracovní přilbu. Ve 2 případech však byl zjištěn neodpovídající typ přilby (jiný typ než dřevorubecká přilba) a ve 4 případech přilba poškozená. Nejčastěji zjišťovaným nedostatkem bylo překročení užitné doby přilby stanovené výrobcem (21). Užitná doba tohoto ochranného prostředku zásadního významu je často překročena dvojnásobně i trojnásobně. Přilba se tak požívá v době, kdy je její funkčnost stárnutím materiálu skořepiny podstatně snížena. Poměrně často se vyskytovala poškozená ochranná síťka zraku (8), u nevhodného typu přilby nebyla síťka používána vůbec (jeden dřevorubec si chránil zrak dioptrickými brýlemi, druhý vůbec ne). V obou vyjmenovaných případech nebyly používány standardní mušlové chrániče sluchu, přičemž jeden z dřevorubců používal k ochraně sluchu vatu.

Pracovní rukavice

Obsluha řetězové pily bez pracovních rukavic byla zjištěna pouze ve 2 případech. Antivibrační rukavice mělo 38 dřevorubců.

Pracovní obuv

Použití jiné obuvi než pracovní (např. sportovní) nebylo zjištěno. Ve 27 případech však nešlo o obuv neprořeznou (tj. odpovídající riziku práce s řetězovou pilou). Třikrát byla zjištěna poškozená obuv (opotřebený dezén podešve, odtržená podešev, děravá obuv) nedostatečně chránící proti existujícím rizikům, příp. způsobující další riziko. Neprořezný oděv nemělo 29 dřevorubců, přičemž 4 používali pracovní oděv bez zvýrazňujících prvků (2 dokonce maskovací oděv z armádní výstroje).

Používané pracovní postupy

Nedostatky, příp. nesprávné pracovní postupy byly zjištěny pouze v ojedinělých případech. Příchodem inspektora na pracoviště totiž dřevorubci obvykle práci přerušili. Posuzovaly se proto hlavně nedostatky na pařezech již pokácených stromů. Nejčastěji se vyskytovala nedostačující výška hlavního řezu (7) a zcela chybějící nebo nedostačující nedořez (posuzován pouze v mýtních porostech). Jako další nedostatky byly zjištěny zcela neodpovídající parametry záseku (1), kácení stromu (souš o průměru asi 30 cm na úřezu) zcela bez záseku (1), nesprávný způsob startování řetězové pily (2 – tzv. startování “z ruky”), hrubé porušení zásad bezpečného odvětvování řetězovou pilou (1 – chůze po odvětvovaném kmeni nespočívajícím na zemi) a manipulace kmenů uložených v hromadě (1).

Jednou z nejčastějších situací předcházejících závažným úrazům je zavěšení stromu při jeho kácení. V uplynulém roce byly v rámci bývalého Jihomoravského kraje šetřeny celkem 3 závažné pracovní úrazy, přičemž ke dvěma z nich došlo v této souvislosti (kácení stromu přes strom zavěšený, práce v ohroženém prostoru zavěšeného stromu). Dříve zcela běžné řešení situace tzv. špalkováním bylo prokázáno pouze v jediném případě – lze však předpokládat, že důvody k zavržení tohoto způsobu jsou spíše ekonomické, jelikož odřezávání kmene zavěšeného stromu po špalcích znehodnocuje nejcennější oddenkové části kmene.

Kontrolou pracovních postupů používaných dřevorubci bylo dále zjištěno, že (až na jediný případ) byl při kácení použit výhradně standardní pracovní postup odpovídající kácení tzv. normálního (ideálního) stromu. Dřevorubci tak při kácení používají navyklý stereotyp bez ohledu na druh dřeviny, tloušťku kmene, tvar koruny, naklonění a zdravotní stav stromu. V naprosté většině případů se sice standardní pracovní postup osvědčí, v určitém procentu případů však nutně dochází ke vzniku kritických situací, které mohou končit pracovním úrazem. Tak tomu bylo v případě posledního z šetřených pracovních úrazů, kdy dřevorubec neodstranil kořenové náběhy a zásek provedl výhradně v kořenovém náběhu, tedy zcela mimo kmen. V důsledku toho nepadl kácený strom do předpokládaného směru a dřevorubec v časové tísni nezvolil odpovídající směr ústupu od padajícího stromu.

Zajištění ohroženého prostoru na společných pracovištích

Nedostatky v zajištění ohroženého pros-toru na společných pracovištích dřevorubců (příp. dřevorubců a pracovníků soustřeďujících dříví) nebyly zjištěny. Na druhé straně však pouze na jednom pracovišti byla učiněna opatření proti vstupu nepovolaných osob (turisté, cyklisté apod.), jejichž vstup do ohroženého prostoru kácených stromů nelze předem vyloučit.

Dodržování zákazu těžebních prací osamoceným pracovníkem

Tato známá zásada byla porušena v 8 případech a ve dvou ze tří šetřených úrazů (obou smrtelných), přičemž nejméně u jednoho z nich lze předpokládat, že včasné poskytnutí pomoci mohlo zabránit smrti dřevorubce.

Ochrana zdraví a pracovní podmínky

Úroveň zajištění první pomoci

Někdejší systém zajištění první pomoci prostřednictvím tzv. traumatologického plánu byl již překonán a jako takový neexistuje. Současní dřevorubci jsou téměř bez výjimky vybaveni mobilním telefonem (pouze dvě nevybavená pracoviště). Samostatně podnikající dřevorubci se na pracoviště přepravují vlastním osobním automobilem, příp. traktorem (povinná výbava lékárničkou). Pracoviště bez lékárničky bylo zjištěno pouze jednou, v dalších dvou případech byly zjištěny nedostatky v jejím vybavení. Celkem 26 dřevorubců však nemělo při práci bezprostředně při sobě obvazový balíček.

Zdravotní způsobilost dřevorubců

Na tomto úseku byl zjištěn největší počet případů, kdy samostatně podnikající dřevorubci nedodržují dříve samozřejmý standard zavedený u dřevorubců – zaměstnanců. Neověřená zdravotní způsobilost pro práci v riziku hluku a vibrací byla zjištěna u 43 dřevorubců. V několika dalších případech se dřevorubec sice prokázal souhlasem ošetřujícího (obvodního) lékaře k výkonu profese, příp. souhlasem k výkonu práce s řetězovou pilou, speciální vyšetření zaměřené na práce v riziku hluku a vibrací však nebylo provedeno.

Pracovní podmínky

Kontrola pracovních podmínek (kontrola dodržování limitu pracovní doby a práce přesčas) nebyla součástí dozoru. Lze předpokládat, že samostatně podnikající dřevorubec (který si svoji práci organizuje sám) limit pracovní doby nepřekračuje a s ohledem na časté přerušení práce v důsledku klimatických vlivů nepřekračuje ani celkový limit přesčasových hodin. S určitostí však lze předpokládat překračování povoleného limitu expozice rizikovými faktory souvisejícími s obsluhou řetězové pily.

Celková úroveň zajištění bezpečnosti práce

Objektivní srovnání úrovně zajištění bezpečnosti práce samostatně podnikajících dřevorubců a dřevorubců – zaměstnanců nebylo v rámci řešení úkolu provedeno. Lze však konstatovat, že podstatné rozdíly mezi těmito kategoriemi lesních dělníků nejsou, a to jak v kvalifikaci, tak i ve vybavení používaným nářadím včetně řetězových pil nebo osobními ochrannými pracovními pomůckami. Obdobně je tomu při dodržování stanovených technologických postupů. Zásadní rozdíl byl zjištěn v zajištění preventivní lékařské péče, kdy samostatně podnikající dřevorubci většinou preventivní lékařské prohlídky zanedbávají.

V souvislosti s poměrně příznivým zjištěním úrovně zajištění bezpečnosti práce u podnikajících fyzických osob – dřevorubců je však třeba přiznat, že dozor byl proveden bezvýhradně u dřevorubců, kteří provádějí těžební práce na profesionální úrovni a jsou s vlastníky lesa, příp. s lesními akciovými společnostmi víceméně v trvalém obchodním vztahu. Vedle profesionálních dřevorubců však těžbu dříví provádí celá řada příležitostných, kteří nebyli předmětem tohoto zjištění a u kterých je situace v zajištění bezpečnosti práce nepochybně daleko horší. Úroveň dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce je přímo úměrná požadavkům, jaké vyžadují zadavatelé prací od samostatně podnikajících dřevorubců. Jestliže tedy zadavatel vyžaduje např. platný průkaz k obsluze řetězové pily (příp. jim umožní účast na opakovaném školení svých zaměstnanců), nejsou a nemohou být nedostatky v kvalifikaci samostatně podnikajících fyzických osob – dřevorubců kontrolními orgány zjišťovány. Obdobně je tomu i při kontrole dodržování dalších zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně absolvování preventivních zdravotních prohlídek a vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky.

Ing. Jaroslav Radvan
Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj