Možnosti použití výběrného hospodaření v ČR

Jiří Souček

Současné lesní hospodářství klade důraz na využívání přírodě blízkých způsobů hospodaření. Za ideál tohoto hospodaření je považován výběrný les, který plní produkční i mimoprodukční funkce lesa a zajišťuje trvalost hospodaření bez výrazných změn stavu lesa.

Výběrný les

Výběrný les je často považován za přírodní útvar, vznikl však postupnou degradací těžbou silných stromů nebo pastvou v původních přírodních lesích (popř. pralesích). Obdobně jako les pasečný vyžaduje výběrný les opakovanou péči a hospodaření, při zanedbání těžeb se složitá porostní struktura postupně zjednodušuje. Převod lesa pasečného na výběrný je dlouhodobá a náročná záležitost, odpovídající struktura výběrného lesa vzniká dlouhodobým hospodařením. Urychlení tohoto procesu je možné aktivním převodem lesa pasečného na výběrný. Hlavní podmínkou k dosažení výběrného lesa je dlouhodobá aplikace vhodného systému hospodaření v lesních porostech.

Výběrný způsob hospodaření je dlouhodobě znám a používán, přesto nedošlo k jeho výraznějšímu rozšíření mimo oblast jeho vzniku. Výměra lesů výběrných a lesů dlouhodobě obhospodařovaných výběrnými principy v rámci Evropy nepřesahuje 500 tisíc hektarů, v posledním desetiletí vykazuje stoupající tendenci. Nejvíce je tento způsob hospodaření rozšířen ve Slovinsku a Švýcarsku, v těchto zemích je aplikován na přibližně 10 % výměry lesů. Většina výběrných lesů se nachází v horských a vysokohorských podmínkách, 25 % výměry výběrných lesů ve Švýcarsku tvoří porosty pod horní hranicí lesa s přirozenou skupinovitou strukturou. Představa výběrného lesa byla zpravidla spojena se směsí smrku a jedle v různém poměru, z listnatých dřevin se v porostech vyskytoval zpravidla buk. V současné době jsou i dlouhodobé výsledky hospodaření v čistých bukových porostech a porostech s vysokým podílem listnáčů, hospodaření v těchto porostech je však velice náročné.

Kromě klasického výběrného hospodaření v alpských oblastech se lze setkat s použitím výběrných sečí ve skandinávských zemích, kdy se v rámci těžby vytěží ekonomicky zpeněžitelné dřevo a porost je ponechán dalšímu samovolnému vývoji.

Srovnání lesa pasečného a výběrného

Produkční a ekonomické porovnání lesa pasečného a výběrného je velice problematické z důvodu chybějících srovnatelných dat a nutnosti dlouhodobého sledování. Také modelová řešení narážejí na nedostatek vstupních podkladů. Zjištěné rozdíly v objemu produkce lesa pasečného a výběrného jsou minimální, u výběrných lesů je při hodnocení nutno zohlednit dlouhodobé udržování snížené zásoby, zpravidla vyšší věk porostu a nižší přírůst silných stromů vzhledem k jejich růstové ploše. Pro udržení příznivého stavu výběrného lesa jsou nutné opakované zásahy ve všech porostních částech, ve slabších a středních tloušťkových stupních se vytěží při době oběžní 10 let až 20 % z výchozího počtu stromů v těchto tloušťkách. U výběrných lesů se často zdůrazňuje těžba tlustých sortimentů, ve výběrných lesích a převodech je však nutné průběžně zasahovat do celé tloušťkové struktury s ohledem na zdravotní stav, úpravu porostní struktury a podporu následného porostu.

Ekonomické porovnání závisí na cenách dřeva a rozsahu prováděných prací v lese. Výběrné hospodářství vykazuje zvýšený podíl silných sortimentů a nižší náklady na obnovu a výchovu, zvýšení nákladů ovlivňuje rozptýlená těžba, přibližování dřeva a potřeba dokonalého zpřístupnění lesa. Opakovaně je také diskutována nižší kvalita dřeva z výběrných lesů v souvislosti se zvýšenou sukatostí, nepravidelným růstem a nebezpečím odlupčivosti. Při srovnání klasického pasečného lesa s umělou obnovou na holé ploše je ekonomický zisk výběrného hospodářství výrazný, dlouhodobým používáním jemnějších způsobů hospodaření se rozdíl mezi lesem výběrným a pasečným snižuje. S nárůstem cílové tloušťky výhody výběrného lesa rostou, v našich podmínkách lze s ohledem na běžnou dobu obmýtí a možnou dosažitelnou cílovou tloušťku předpokládat ekonomické navýšení dosahující 30—40 %. Obdobný zisk však vychází i při variantě přirozené obnovy pod clonou mateřského porostu s využitím zvýšeného přírůstu během dostatečně dlouhé obnovní doby, což je možné realizovat na většině výměry našich porostů. Většina ekonomických kalkulací předpokládá převahu jehličnanů (smrku a jedle) ve výběrných lesích a zachování poměru cen sortimentů dřeva.

Výběrný les plní produkční i mimoprodukční funkce lesa, díky nepřetržitému pokryvu lesní půdy porostem je běžně aplikován na stanovištích s prioritou ochrany půdy. Tento způsob hospodaření umožňuje plynulou a trvalou těžbu na malých plochách nezávisle na okolních porostech. Výběrný les má i zvýšenou odolnost vůči působení abiotických a biotických faktorů vlivem své rozrůzněnosti. Pěstováním smíšených porostů a dodržením zásad ochrany lesů lze ve většině případů dosáhnout obdobného plnění těchto funkcí i v běžném hospodářství. Ani výběrný les není systém zcela odolný vůči působení škodlivých faktorů, snáze se však s nimi vypořádá. Při výrazném narušení porostního stavu trvá opětovné dosažení odpovídající struktury výběrného lesa dlouhou dobu.

Převod lesa pasečného na výběrný

Převod lesa pasečného na výběrný je dlouhodobá záležitost, doba převodu většinou přesahuje dobu obmýtí na daném stanovišti. Za hlavní příčiny minimálního rozšíření výběrných lesů mimo původní oblast je považována právě nutnost dlouhodobosti a značné náročnosti hospodaření během převodů, předčasné odtěžení původního porostu z důvodu urychleného uvolňování následného porostu (přechod k plošné obnově) nebo odtěžení z důvodu zhoršeného zdravotního stavu (věku). K případným převodům je nutné zvolit vhodné porosty s dostatečnou diferenciací tlouštěk, výšek a věku, vhodně obhospodařované a s dostatečnou délkou korun. Z důvodu minimalizace ztrát produkce je doporučováno zahájení převodů po dosažení věku 70 let, kdy již lze získat zpeněžitelné sortimenty. V Německu jsou v současné době modelově zkoumány převody započaté ve věku 40 let, tímto se ve srovnatelném časovém intervalu získá příznivější věkové a tloušťkové rozdělení.

Princip převodu spočívá v opakovaném mírném zasahování do porostu s cílem uvolnění kvalitních stromů, zajištění přirozené obnovy a postupné dosažení odpovídající diferenciace věku, tlouštěk a výšek při uspořádání vývojových tříd pod sebou nebo těsně vedle sebe. Jednotlivé prosvětlené skupiny jsou vzájemně odděleny hustšími partiemi porostu, vzniklé plošky s obnovou nejsou dále aktivně rozšiřovány. Opakovanými zásahy se vytváří systém nových východisek obnovy. V horní etáži musí zůstat po celou dobu převodu část stromů z původního porostu. Vodítkem pro těžbu musí být aktuální stav porostu, jeho stabilita a vitalita při zohledňování rozdělení četnosti stromů podle tlouštěk. Z modelové křivky tlouštěk lze stanovit minimální počet stromů v tloušťkových stupních, pod nímž nelze dlouhodobě udržet výběrnou strukturu. Tato dolní hranice představuje také minimální počet stromů na ploše, aby v porostu mohly probíhat autoregulační procesy.

Výše těžeb při převodu kolísá, v prvních fázích těžba převyšuje tabulkové hodnoty, později klesá pro nedostatek zralých stromů a teprve při dosažení cílových tlouštěk následným porostem se přibližuje teoretickým hodnotám. Z těchto důvodů je důležité opakovaně sledovat přírůst porostu. Těžební cyklus by měl být zpočátku kratší, na delší těžební cykly je možné přejít při rozvinutém převodu.

Převody na les výběrný v ČR

Rozvinuté ukázky převodu na výběrný les u nás jsou zejména na ŠLP Křtiny, hospodaření na ostatních lokalitách bylo přerušeno, vyskytuje se na malých výměrách nebo probíhá krátkou dobu. Zdárný vývoj převáděných porostních částí na ŠLP Křtiny je podmíněn snahou o udržení převodů z výukových důvodů a dlouhodobým hospodařením. Značnou pověst mělo Koniasovo hospodářství na Opočensku, prvotním zájmem hospodaření však byly přeměny nestabilních jehličnatých porostů. Převody byly realizovány pouze ve vybraných, dostatečně diferencovaných porostech. Z dlouhodobého hospodaření Františka Kratochvíla v kutnohorských lesích zůstalo pouze několik porostních částí, přes značnou porostní rozrůzněnost současný stav výběrnému lesu neodpovídá. V Beskydech zůstala na malých výměrách zachována struktura lesů blízká výběrné v selských lesích s dostatečným podílem jedle. V nově sledovaných objektech je vzhled výběrného lesa často krátkodobá záležitost, výrazné prosvětlení porostu vede k celoplošné obnově nebo zabuřenění. Další vývoj na těchto lokalitách bude záviset na schopnostech lesního hospodáře.

Výběrný princip hospodaření byl opakovaně v našich podmínkách propagován a zaváděn, vlivem značné náročnosti na lesního hospodáře a dlouhodobosti převodu u nás výběrné lesy neexistují. Přeměny převažujících jehličnatých monokultur na smíšené, přirozeně se obnovující smíšené porosty jsou dobrým východiskem pro případné další zjemňování hospodaření v lesních porostech. Smíšený porost obnovený maloplošnou clonnou sečí dostatečně plní požadované funkce lesa a svoji variabilitou představuje i dobrý potenciál pro další hospodaření v odpovídajících biotopech.

Tento příspěvek byl v nekrácené podobě otištěn ve sborníku semináře Možnosti a efekty přírodě blízkého LH (14. 5. 2003, Kostelec nad Černými lesy).

Ing. Jiří Souček, Ph.D.
VÚLHM, VS Opočno, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.