Vývoj situace kolem LČR

Michal Třeštík

Uplynulý měsíc nepřinesl tak převratné změny kolem LČR jako ten minulý. Policie šetří některá ekonomická rozhodnutí LČR při nakládání se svěřeným majetkem (týdeník Euro 13. 10. 2003 zveřejnil seznam celkem 16 podkladů a vyjádření, které si Policie ČR od LČR vyžádala). Nové vedení podniku reagovalo na mimořádné tiskové konferenci v Hradci Králové (13. 10.) na některé spekulace médií (šetření Policie ČR, způsob financování komunikace podniku s veřejností) a představilo základní vymezení koncepčních záměrů LČR v letech 2004-2006, které publikujeme ve zkrácené formě v rámečku. V médiích je téma bleskové výměny generálního ředitele a dalších kroků ministra Palase stále poměrně živé. Spekulace o důvodech tohoto kroku stále přetrvávají (monitoring médií na www.silvarium.cz/top_tema1.php3).

Důvody odvolání

Po kritice způsobu odvoláni v médiích začal ministr Palas naznačovat důvody svého kroku. V rozhovoru pro časopis Euro (29. 9.) na otázku po skutečných důvodech odvolání uvedl: “Zpočátku jsem nepokládal za správné sdělit jakékoliv důvody odvolání generálního ředitele, neboť mám především na paměti dobré jméno tohoto podniku.... V posledním období jsem však nabyl jednoznačného přesvědčení, že určitý významný vliv vůči bývalému vedení LČR uplatňují lidé typu pana Mičánka a Domese, což je pro mne nepřijatelné. LČR musí být řízeny svým zřizovatelem, což je MZe, a to jsem také sdělil státnímu tajemníkovi Rybníčkovi a náměstku pro lesy Vašíčkovi. Oba vám potvrdí, že jsem je velmi důrazně upozornil po odvolání generálního ředitele na to, že přišel čas, kdy budou podnik za zřizovatele řídit oni”. Konkretizovat vliv zmíněných pánů odmítl, pro Hospodářské noviny (16. 10.) však své vyjádření ještě zostřil a uvedl, že pánové jako Jan Mičánek (generální ředitel a majitel a. s. LESS, majitel časopisu Lesnická práce) nebo Zdeněk Domes (prezident ČAPLH) státnímu podniku škodili, opět bez konkrétního vysvětlení, bez kterého lze těžko zjišťovat relevanci těchto obvinění. Pro týdeník EURO dále uvedl: “Druhá věc, která podnítila mé rozhodnutí odvolat generálního ředitele, byla určitá šetření, která v tuto chvíli probíhají ze strany Služby pro odhalování korupce a závažných trestných činů. Toto šetření v této chvíli nechci komentovat, neboť je to věcí policie. Pro mne je nepřijatelné, aby státní podnik, jehož je MZe zřizovatelem, koupil od soukromé firmy nemovitost za 30 milionů korun a následně ji pronajímal, je pro mne nepřijatelné, aby vedení státního podniku Lesy ČR půjčovalo milionové částky firmě, která nemá žádnou souvislost s podnikáním v lesním hospodářství ani ve dřevozpracujícím průmyslu. Tak bych mohl jmenovat další a další námitky vůči vedení.....” . Toto zdůvodnění má však jeden podstatný nesoulad. Na tiskové konferenci v Hradci Králové uvedl tiskový mluvčí LČR Jan Řezáč zásadní informace k tomuto často zmiňovanému důvodu odvolání (viz rámeček Šetření Policie ČR...). LČR totiž potřebují souhlas zakladatele k nakládáním s nemovitostí, s pořizovací hodnotou nad deset milionů. Pokud tedy LČR koupily nemovitost za 30 miliónů (jak uvádí ministr) a následně ji pronajaly, musel k tomu dát souhlas zakladatel, tedy MZe, potažmo ministr. Konkrétně jde asi o mediálně propíraný nákup budovy OI v Brně od CE WOOD, a. s., s kupní cenou 31,5 mil. Kč (vyhlášková cena 50,375 mil. Kč, znalecký posudek 35 mil. Kč). Kupní smlouva mezi LČR a CE WOOD, a. s., byla podepsána 27. června 2003, ke stejnému datu byl proveden výmaz zástavního práva a souhlas s pronájmem kanceláří firmám, které již v budově měly sídlo, podepsal ministr Palas 22. července 2003. Navíc došlo k zápočtu pohledávek, protože CE WOOD byl dlužníkem LČR. Buď tedy ministr Palas na svůj souhlas zapomněl (i kdyby myslel v rozhovoru jinou nemovitost, musel by zakladatel při nákupní ceně 30 mil. dávat souhlas s jejím dalším nakládáním), nebo lže. Poslední důvod uvedl ministr v rozhovoru pro HN (16. 10.): “Výsledky podniku Lesy ČR se z dlouhodobého pohledu zhoršovaly. Došel jsem přitom k názoru, že vedení Lesů vytvořilo během jedenácti let z dnešního pohledu konzervativní systém hospodaření, který samo nebylo schopno změnit...” a v další odpovědi dodal: “Nad situací v lesním hospodářství jsem se začal zamýšlet až počátkem tohoto roku. Dostával jsem i signály z regionů, že systém státního hospodaření v lesích je třeba změnit. Vedení Lesů bylo prostě zkostnatělé.” Na otázku, zda vylučuje jiné pozadí kauzy s LČR, totiž využití likvidních finančních rezerv podniku jako záruky pro úvěry některým spřáteleným soukromým firmám, odpověděl: “Vylučuji. Neumím si také představit, jaké firmy by mohly mít na takových úvěrech zájem. Naopak to potvrzuje moje přesvědčení o tom, že jsem některým podnikatelům překazil právě jejich plány, jak dál zneužívat smluv se státním podnikem k jejich obohacování.”

Tolik asi k důvodům odvolání udávaných samotným ministrem. Nutno dodat, že jsme se chtěli zeptat na roli mnohokrát zmiňovaného poslaneckého asistenta ministra Vojtěcha Slówika, bohužel ten naši nabídku na rozhovor odmítl s tím, že vše již řekl týdeníku EURO (6. 10.). Na mou námitku, že v tomto rozhovoru zůstalo mnoho otázek kolem jeho role při odvolání a jeho činnosti v lesnictví a myslivosti nezodpovězeno a zůstává mnoho nejasností a spekulací, poslal e-mailem tuto odpověď:

“V současné době nemám žádné aktivity v lesnictví, myslivost provozuji jako koníčka, roli při odvolání J. Olivy z funkce GŘ LČR jsem neměl žádnou. Poslanec Palas mne žádnými úkoly, coby svého asistenta, týkajícími se lesnictví nepověřil. Nejasnosti mi nejsou známy a spekulace jsou problémem toho, kdo je vytváří. Pro Vás a Vaše kolegy, kteří se v oboru pohybujete neustále, jde zřejmě o otázky zásadní. Pro mne, který se pohybuje v prostředí jiném, jsou však podružné a nebudu se k nim vracet.”

Poslední informací, kterou v této kapitole uvedu, je odpověď nového generálního ředitele LČR Kamila Vyslyšela na tiskové konference v Hradci Králové na mou opakovanou otázku, zda zná pravé důvody odvolání Jiřího Olivy z funkce: “Já si myslím, že je neznám. ....”

Tisková konference LČR

Zúčastnil se jí Ing. Kamil Vyslyšel, ekonomický ředitel Ing. Zdeněk Cába a tiskový mluvčí LČR Ing. Jan Řezáč. Uvedli na pravou míru mediální informace o výši finančních prostředků věnovaných na Public Relations (LČR nejsou povinny vypisovat výběrové řízení na tuto službu, konkrétní objemy jsou uvedeny na str. 7), vyjádřili se k šetření policie (viz rámeček) a informovali o záměru zadat nezávislý vnitřní audit podniku. Otázce ČTK, zda nové vedení narazilo na nějaký případ nepravostí v hospodaření minulého managementu, se Kamil Vyslyšel vyhnul s poukazem na šetření Policie ČR.

Dále generální ředitel představil vymezení koncepčních záměrů v příštích dvou letech (rámeček). Na mou otázku, kdy se lesnická veřejnost dozví konkrétní záměry, odpověděl Kamil Vyslyšel: “... Jsem ve funkci generálního ředitele krátce na to, abych řekl konkrétní věci, které nebudou promyšlené a pragmatické, které nebudou zapadat do systému řízení, do přenesení pravomocí organizačních jednotek s vytvořením dostatečných kontrolních nástrojů. Chceme dát prostor, aby se na tváři podniku, na jeho vystupování, podílel daleko širší okruh středního managementu. To jsou věci, které si musíme vyříkat uvnitř, a s tím potom seznámit lesnickou veřejnost...” Dodal, že konkrétní kroky budou až po projednání a vzájemné domluvě. Revize smluv probíhá ve smyslu posuzování výhodnosti a nevýhodnosti, žádné LČR nevypověděly, stále se hledá model, který bude i pro obchodní partnery LČR znamenat přiměřenou míru stability.


Šetření Policie ČR u LČR

V minulých týdnech začala Policie ČR prošetřovat některá ekonomická rozhodnutí LČR při nakládání se svěřeným majetkem, a to zpětně takřka od počátku existence podniku. Odkud dostala policie podnět k zahájení šetření, není podniku známo. Policie požádala vedení podniku o poskytnutí písemných podkladů, které se průřezově týkají těžeb dřeva, platební schopnosti a výše závazků některých soukromých společností, nákupu lesních pozemků a budov, privatizace přímo řízených lesních závodů, finančních půjček LČR soukromým společnostem, zpětného odkupu dřeva, investice do cenných papírů, nakládání LČR s rezervním fondem. K některým dalším požadavkům policie si podnik vyžádal upřesnění. Teprve šetření policie ukáže, zda někdy v minulosti došlo k nějakému pochybení. Nicméně po předběžném seznámení s jednotlivými oblastmi se domníváme, že jde o běžné obchodní případy, možná někdy trochu komplikované. Podnik má přísné kontrolní mechanismy, které by s velkou pravděpodobností chyby v hospodaření již odhalily.

Státní podnik LČR byl zřízen podle zákona o státním podniku a řídí se jeho ustanoveními. Ve svém hospodaření je samostatný a provozuje podnikatelskou činnost vlastním jménem a v souladu se zákonem o státním podniku a na vlastní odpovědnost. Statutárním orgánem, který odpovídá za hospodaření podniku, je generální ředitel. Omezení daná zákonem se týkají nakládání s:

• určeným majetkem podniku podle zakládací listiny,

• pozemky určenými k plnění funkcí lesa,

• stavbami s pořizovací hodnotou vyšší než 10 mil. Kč,

• nemovitým a movitým majetkem prohlášeným za kulturní památku.

V těchto případech podnik potřebuje souhlas zakladatele, tj. ministerstva zemědělství. Také investice nad 50 mil. Kč podléhají schválení, v tomto případě dozorčí radou. Dozorčí rada byla vždy informována o všech závažných ekonomických rozhodnutích a vždy je s nimi minulé vedení projednávalo. Stejně tak činí i současné vedení.

Podle tiskové zprávy LČR (13. 10. 2003)


Základní vymezení koncepčních záměrů LČR v letech 2004-2006

V současné době probíhá u LČR revize všech smluvních vztahů. Základním cílem je udržení ziskovosti podniku tak, aby byl schopen plnit veřejné zájmy a další společenskou objednávku - ochranu přírody (zavádění Soustavy NATURA 2000), péči o vodní toky, rekreační funkce a další. Proces změn podniku je rozložen na dva roky a bude se týkat: 1. prohloubení různých pohledů na obhospodařování lesa tak, aby podnik byl schopen do budoucna produkovat dostatek kvalitního dříví; 2. zefektivnění organizační struktury podniku a její přizpůsobení regionům (spíše z pohledu Evropy, tedy NUTS II) a zohlednění jejich sociálně ekonomických potřeb; 3. Oživení obchodní politiky; 4. Hledání doplňkových finančních zdrojů: voda, nerostné suroviny, myslivost.

Vše je zatím stále předmětem diskuse. Probíhají intenzivní jednání s lesnickými podnikatelskými subjekty a jejich profesními svazy, asociacemi, zpracovateli dřeva, MZe i MŽP, zástupci krajů. 30. 9. 2003 se uskutečnilo na MZe jednání, na němž zástupci podniku a zakladatel rámcově odsouhlasili jednotlivé koncepční kroky a časové rámce jejich plnění.

Ekonomika

Strategie obchodní politiky (časový rámec, roky 2004-2005)

- vyhodnocení stávajícího systému, jeho slabé a silné stránky,

- definování strategie realizace produkce dřeva přes vlastní obchodní společnost,

- orientace na strategické odběratele dřeva s potvrzením, prodloužením střednědobých smluv,

- orientace na volné regionální kapacity dřevozpracujícího průmyslu s cílem podpory zaměstnanosti v regionech a spotřeby dřevní suroviny,

- certifikace a podpora výrobků ze dřeva jako trvale obnovitelného zdroje.

Revize obchodních vztahů (2004-2005)

- sjednotit typy obchodních smluv na dobu určitou ve vztahu k dodavatelům a LHP,

- základní principy hodnocení smluvních partnerů: solidnost, rating, platební morálka a kvalita prací včetně plnění ostatních smluvních podmínek,

- vytvoření prostoru pro dlouhodobé a trvalé vztahy,

- podpora tržního prostředí - konkurenceschopnost,

- certifikace, vnitřní audit,

- zjednodušení struktury ceníků a objektivizace cen v daném prostoru a čase,

- maximální využití výsledků výběrových řízení jako plošného nástroje cenové politiky.

Přehledné nakládání s finančními prostředky (rok 2004)

- analýza stavu finančních zdrojů,

- minimalizace nákladů a maximalizace tržeb,

- rozpočet a informační technologie jako nástroj řízení - motivační systém,

- arondace jako efektivní nástroj minimalizace nákladů a zlepšování stavu lesa,

- zhodnocování volných finančních prostředků prostřednictvím finančních ústavů a institucí především dlouhodobými instrumenty s vysokou likvidností,

- účinná propagace dřeva a produktů z něj jako obnovitelného zdroje.

Řízení a organizace

Zkvalitnění vlastního systému řízení (průběh roku 2004)

- specifikovat řídící úrovně, postavení jednotlivých stupňů řízení,

- jasně rozdělit pravomoci a odpovědnost, kompetence,

- nově specifikovat pravidla formální komunikace,

- jasně delegovat pravomoci se snahou zkrátit rozhodovací procesy, přenést do příslušných podnikových norem,

- opustit zásady direktivního řízení:

- opustit direktivní řízení = jak dělat správné věci (bez zpětné vazby),

- upřednostnit vedení = jak dělat správné věci (se zpětnou vazbou),

- zvýraznit úlohu lesní správy jako stupně řízení s nejvyšší odpovědností za efektivitu a odbornost všech činností,

- vnitřní audit.

Motivační systém, vazba na plánování a controlling (průběh roku 2004)

- zvýraznit úlohu hmotných i nehmotných motivačních nástrojů,

- vypracovat nový vnitřní předpis o odměňování, obsahující nové prvky hmotné zainteresovanosti,

- vypracovat zásady kariérního postupu,

- přehodnotit současný rozsah poskytovaných zaměstnaneckých výhod,

- při uplatňování kompetencí v oblasti motivace zaměstnanců zdůraznit úlohu zaměstnanců v manažerských funkcích (diferenciace v odměňování, pracovní hodnocení, apod.),

- pokračovat v uplatňování celoživotního systému vzdělávání zaměstnanců podniku.

Změna organizační struktury (2004-2005)

- reagovat na změny v majetkové držbě,

- racionalizovat a stabilizovat organizační strukturu,

- organizační strukturu přizpůsobit krajskému uspořádání a územnímu uspořádání státní správy,

- stanovit minimální výměry a objemy úkolů pro lesní správy a revíry,

- při stanovení počtu revírníků - nosné funkce zajišťující obhospodařování lesa ve vlastnictví státu - reagovat v rámci nové metodiky pružně na změny v objemu jednotlivých ukazatelů.

Personální oblast

Analýza současného stavu s ohledem na změnu lesnické politiky (2004-2005)

- vnitropodnikově aktualizovat zásady státní lesnické politiky,

- přehodnotit vyváženost kompetencí a odpovědnosti mezi ředitelstvím podniku a ostatními organizačními jednotkami,

- monitoring vlivu legislativních změn v ČR a ve vztahu k EU.

Změna organizační struktury ředitelství a optimalizace počtu jeho zaměstnanců (2004-2006)

- vypracovat nové organizační schéma ředitelství podniku s vyváženou působností jednotlivých úseků,

- po zpracování nových pracovních náplní v rámci jednotlivých stupňů řízení a konkrétních funkcí podle pracovního zařazení optimalizovat počet zaměstnanců ředitelství podniku.

Podle tiskové zprávy LČR (13. 10. 2003), red.