Bejlomorka akátová - nový invazní druh hmyzu na trnovníku akátu

Marcela Skuhravá, Václav Skuhravý

V posledních letech se velmi často píše o stále se zvětšujícím počtu takzvaných invazních druhů, které do Evropy, a tím také do ČR, pronikají z různých částí světa, zvláště z amerického kontinentu. Nejznámější příklad je drobný motýlek - klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella), o jejímž původu se stále diskutuje a jíž bylo věnováno i mezinárodní sympózium v Praze v březnu 2004 (viz LP 7, 2004, str. 10-11). Na tomto sympóziu byl také probírán druh velmi příbuzný klíněnce jírovcové, a to Phylonorycter robiniae, jež působí miny na listech trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Dnes k těmto novým invazním druhům na trnovníku připojujeme druh další - bejlomorku akátovou, Obolodiplosis robiniae.

Výskyt a šíření bejlomorky

Bejlomorku akátovou popsal již v roce 1847 S. S. Haldeman. Nalezl hálky na listech trnovníku ve velkém množství v Pensylvánii ve východní části Severní Ameriky. Hostitelská rostlina - trnovník akát - je severoamerický druh, který se dostal do Evropy již v 17. století. V Evropě hálky na lístcích trnovníku poprvé zjistil prof. Carlo Duso v roce 2003 u Paese poblíž Padovy v severovýchodní Itálii a požádal M. Skuhravou o determinaci. Ta určila původce hálky jako Obolodiplosis robiniae. Bylo to první zjištění výskytu tohoto amerického druhu na území Evropy.

V červenci 2004 jsme hálky této bejlomorky nalezli v hojném počtu na listech trnovníku akátu v Jižním Tyrolsku (Alto Adige), a to v jeho jižní velmi teplé části na levém břehu řeky Adiže u Neumarktu, pak u správního střediska Bolzano a na jižních svazích Alp mezi Bolzanem a Meranem.

V srpnu 2004 jsme našli trnovníky silně napadené bejlomorkou akátovou i v ČR, a to na několika místech ve střední části Prahy (Karlovo náměstí, Ječná ulice), v Praze - Michli, v Komořanech, v Krčském lese, v Milíčovském lese u Chodova na Jižním Městě a u Malé Chuchle. Jde o zjištění výskytu bejlomorky ve druhém státě na území Evropy.

Vývoj

Zpočátku bělavé, velice úzké a necelý milimetr dlouhé larvy bejlomorky akátové (dorůstají délky až 4 mm) se vyvíjejí ve stočených okrajích lístků lichozpeřených listů trnovníku akátu a působí zduření okrajových pletiv, které pak tvoří půlměsíčkovitou hálku (viz foto). Někdy se na lichozpeřeném listu vyskytuje jen ojediněle tu a tam napadený lístek, ale většinou bývají napadeny lístky z poloviny, nebo dokonce všechny. Larvy i dospělci patří k velkým druhům bejlomorek. V jedné hálce na listovém úkrojku bývá často i několik larev. Během roku se vyvíjejí dvě až tři generace, jež postupně napadají další lístky na rašících výhonkách.

Larvy přezimují v půdě pod korunami trnovníku. Na jaře, kdy začínají rašit lístky trnovníku, se v půdě kuklí a z půdy vyletují dospělci, jejichž samice po spáření kladou vajíčka na listové pupeny trnovníku. Vylíhlé larvy působí zduření okrajových pletiv lístků, které se nerozvinují, a tak se tvoří trubičkovitá hálka. Dokud jsou larvy malé (larvy prvního a druhého instaru), je hálka sytě zeleně zbarvená, některé hálky jsou i světleji zeleně zbarvené. Jestliže se v hálkách vyskytují již dorostlé larvy (třetího instaru) nebo kukly, svinutý okraj listu tvrdne a při rozboru se během otevírání láme. Hálky se zbarvují do tmavošeda a jsou na nich zřetelné červenavě hnědé nekrotické skvrny. Když larvy napadnou velmi mladé lístky, zcela je stočí, lístky se stávají čárkovitými a obvykle se při silném napadení zbarvují dočervena.

Larvy se vyvíjejí 2 až 4 týdny a pak se přeměňují v kukly. Během léta se kuklí přímo v hálkách na stromech. Čerstvě vylíhlé samice kladou vajíčka na pupeny rašících lístků na stejném výhonku, kde se vyvinuly, nebo kladou dokonce na lístky již dříve napadené, takže na jednom úkrojku můžeme v hálkách nalézt zároveň mladé larvy, dorostlé larvy, kukly a exuvie kukel, z nichž vylétly dospělé bejlomorky. Na podzim larvy poslední generace padají na zem pod stromem, zalézají do ní a tam přezimují.

Vlastní pozorování

Koncem poslední dekády července jsme v severní Itálii nalézali larvy různého stáří, kukly a i mnoho vylíhnutých dospělých bejlomorek. Po zjištění jejího výskytu v Praze a jejím okolí jsme ve sledování pokračovali v druhé polovině srpna a v prvých zářijových dnech. Začátkem září jsme při rozboru hálek odebraných ze stromů v Ječné ulici u Karlova náměstí v Praze zjistili, že 5 % hálek je prázdných (bez larev), v 31 % hálek bylo po jedné larvě, v 18 % po dvou larvách, ve 13 % po třech larvách, v 7 % po čtyřech larvách, v 2 % po pěti až osmi larvách a ve 24 % hálek byly nalezeny kukly. Všechny kukly si vytvořily v hálce částečný zámotek, což znamená, že pravděpodobně dají vznik ještě jedné generaci. V hálkách jsme nacházeli jak kukly zcela bílé (mladé), tak i kukly načervenalé, či dokonce již s černými základy křídel, z nichž se zanedlouho vylíhnou dospělci.

Při rozboru hálek této bejlomorky, odebraných z trnovníků na lokalitě Chuchle u Prahy, bylo zjištěno, že všechny hálky jsou prázdné, bez zbytků zámotků. Zde se tedy další generace nevyvinula. I na málo vzdálených lokalitách může tedy vývoj probíhat mírně odlišně.

Zdá se, že se bejlomorka akátová velmi rychle šíří díky svému velkému rozmnožovacímu potenciálu a rychlému vývoji. Byli bychom vděčni za údaje o jejích nálezech.

Adresa autorů:

Dr. M. Skuhravá, CSc., a Dr. V. Skuhravý, CSc.

Praha 4, Bítovská 1227

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.