Kongres INTERPRAEVENT 2004

Milan Jařabáč

10. kongres mezinárodního společenství INTERPRAEVENT 2004 (viz LP 5/2003, str. 28, pozn. red.) se konal 24. až 28. května 2004 v Riva del Garda, oblast Trentino, v Itálii. Jeho náplň byla obsáhlá: příčiny, průběhy, sanace škod a modelování velikých povodní, pádů skal, svahových sesuvů, suťových proudů, škodlivé eroze půd a níže v povodích záplav území po vydatných deštích nebo lijácích, ve vysokých horách pádů lavin.

Kromě meteorologických příčin bývají tyto katastrofy více podněcovány na jiných kontinentech zemětřeseními a sopečnými výbuchy. 10. kongresu INTERPRAEVENT 2004 se účastnilo 470 vědců a expertů ze všech kontinentů se 40 přednáškami a diskusí. Přínosem pro studia je sborník s 200 příspěvky členěnými do 9 tématických oddílů ve 4 svazcích s 2 462 stranami, který byl předán účastníkům i na CD (lze ho objednat spolu s předcházejícími na adrese: Internationale Forschungsgesellschaft INTERPRAEVENT, Postfach 48, A-9021 Klagenfurt, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. ).

Stručný výběr informací z kongresu

- Přírodě blízký a stabilní horský les nejlépe chrání (ale jen limitovaně) proti nebezpečným povodním a zrychlené půdní erozi. V narušeném lesním prostředí je třeba se starat přednostně o:

- uchovávání a zvětšování lesnatosti, a to i na prameništích;

- zlepšování místně optimální druhové skladby i věkového zastoupení porostů, jejich výchovy a obnovy;

- včasné sanace příliš prosvětlených nebo poškozovaných porostů (sněhem, ledem, větrem, škůdci, znečišťovaným ovzduším, okusem zvěří);

- ochranu lesních půd před jejím zhutňováním těžkými mechanizmy;

- používání těžebních technologií šetrných k lesní půdě především na obnovních liniích a lesních cestách.

- V průběhu povodňových vln vzniká rychlý povrchový odtok vody na lesní půdě. Je ovlivňován mnoha činiteli (např. vegetací, drsnostmi povrchů půd, jejich sklony, vývojem od plošného k soustředěnému odtoku vody rýhami a prohlubněmi, potom i bystřinami a toky). Hustota odvodňovací sítě se dočasně za povodní rozšiřuje, aktivují se linie staršího původu. Lze tomu bránit inženýrsko-vegetačními pracemi v terénu, ale jen po meze ekonomicky dostupných úhrad.

- Důležitějším činitelem vzniků průtokových vln v lesním prostředí je rychlý podpovrchový odtok, který též závisí na mnoha činitelích podle místních podmínek. Modely lesnicko-hydrologického výzkumu v alpských zemích potvrzují neobyčejnou účinnost fyzikálních vlastností půd pro vsak, průsak a zadržování vody. Podzemní voda v hlubších etážích je zdrojem odtoků v suchých ročních údobích, ale protože její hladina bývá v povodích s prameny níže než kořenové pásmo vegetace, je pro ochranu proti povodním méně důležitá. Kongres se nezabýval vodou v nížinách, ale v příspěvcích bylo připomenuto, že vznik a průběh povodňových vln není všude podobný alpským podmínkám.

- Voda odtékající ze sklonitých lesnatých povodí má velkou kinetickou energii a unášecí sílu rostoucí úměrně s rychlostmi a průtoky. Při malých průtocích je vodou unášen jen kal a drobnější plaveniny, které tvoří nánosy. Zkušenosti se zahrazováním alpských povodí ukázaly, že erodované svahy lze dobře, ale až průběhu více let sanovat inženýrsko-vegetačními pracemi. Zadržování splavenin nad vysokými přehrážkami (lapači) je dočasně účinné, níže pod nimi opět není část energie ztlumena a voda se znovu sytí splaveninami.

- Aktuální je bránit unášení spláví (odplavovaný klest, větve, stromy i jiné části vegetace v průběhu průtokových vln) povodněmi. Spláví je zachycováno nejen nad přehrážkami, ale též překážkami v korytech, ucpává vtoky do propustků, průtočné profily pod mosty a lávkami, zůstává na hladinách nádrží. Jeho část ležela dlouho v porostech jako těžební odpad, než jej odtékající voda po silných deštích odnesla. Odstraňovat je až z koryt nebo z nádrží je nákladné, a proto se v alpských zemích stále více dbá na jeho včasné zadržování přehrážkami nebo ocelovými sítěmi vhodně upevněnými napříč korytem. Tento způsob zatím nebyl v ČR ani experimentálně vyzkoušen.

- V ČR je úkolem trvale podporovat ekologicky příznivější odtoky z lesnatých povodí, což si žádá dořešit technické i ekonomické podmínky opatření a prací. Hlavní, ale rozpornou zásadou plánů ekologicky koncipované ochrany lidí, věcných i kulturních hodnot, je synergie staveb a prací v povodích s určovanými ekologickými nároky.

- Existují námitky, že nákladné inženýrské práce jsou v rozporu s úsilím vracet se k ekologicky nenarušovanému prostředí. Nedotčená krajina má být základem koncepce pro ochranu lidských životů. Úkoly v tom pojetí stanovila právní linie pro vodu schválená EU 22. 12. 2000, která uložila sladit územní plánování, lesní a vodní hospodářství s ochranou krajinného prostředí. Do preventivní ochrany před povodňovými škodami musí být více zapojováni občané, u nichž však s postupem času opatrnost slábne. Po-dle daných zásad měla a ještě má být upravována legislativa členských zemí EU.

- V alpských zemích, občas s nepředvídatelnými koncentracemi přírodních energií ve vodním koloběhu, nebude možné vždy a všude vyloučit existenci ani nové stavby inženýrských konstrukcí, ale vždy bude nutné posoudit, zda v daných podmínkách nedat přednost inženýrsko-vegetačním pracím.

- Komplexní integrovaná ochrana musí počínat již v územním plánování. V budoucím postupu ochrany porostou nároky na dostupnost a přesnost srážkově-odtokových dat naměřených v průběhu kritických událostí. Protože se data mění (např. bouřek nebo vrcholů povodňových vln) už v minutových intervalech, stává se digitální měření s pamětí na ukládání dat nezbytným. Takových stanic v malých lesnatých povodích zatím mnoho není a to sotva půjde z provozních i ekonomických příčin brzy zlepšit.

- Protipovodňová ochrana se nevyřeší jen preventivními opatřeními, ale musí zabezpečovat též i okamžitou záchranu při katastrofách. Hrozba vyhodnocená z dat naměřených už i v malých povodích musí být okamžitě předána z měřicí stanice na určené místo pro vydání varovného signálu a nástup týmů k záchranným evakuačním pracím.

Důležitost hrazení bystřin

Protipovodňové účinky lesů jsou změřitelné, ale jen dočasně a omezeně působí v kritických srážkově-odtokových událostech. Přesto by se lesní hospodáři měli vědomě podílet na úkolech protipovodňové a protierozní ochrany již i v malých povodích. Hrazení bystřin je důležitým zásahem pro ustalování vodou a erozí vážně narušovaného prostředí. I v ČR je nutné upravit koncepci zahrazovacích prací se zkušenostmi v alpských zemích a podle směrnice EU. Více může sdělit zpracovatel této informace.

Adresa autora:

Ing. Milan Jařabáč, CSc.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.