Organizace práce a pracovních postupů při práci v lese

Jiří Staněk

Dne 1. ledna 2004 uplynul rok ode dne, kdy nabylo účinnosti nařízení vlády č. 28/2002 Sb., jimž se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru (dále jen “nařízení vlády”).

Přijetí tohoto obecně závazného právního předpisu se obešlo bez větší pozornosti odborné lesnické veřejnosti, a to zřejmě proto, že v současnosti převládá zajišťování prací v lese (a platí to zřejmě i o zajišťování prací obdobného charakteru) zejména fyzickými osobami s živnostenským oprávněním k provádění manuálních činností. Takové osoby s příslušným živnostenským oprávněním jsou vlastně samy sobě zaměstnavatelem a ten, kdo jim provedení prací zadává, nejedná s nimi jako zaměstnavatel se zaměstnanci v pracovním poměru, nýbrž jako obchodní partner, který si od jiného obchodního partnera objednává provedení služby. I přesto však jistě zůstává i nadále velké množství případů, kdy podnikatelské subjekty skutečně zaměstnávají pracovníky v pracovním poměru k vlastnímu fyzickému provádění prací v lese, resp. prací obdobného charakteru.

Důležité pojmy

Nařízení vlády bylo vydáno na základě zmocnění uvedeného v ustanovení § 134e odst. 2 zákoníku práce, podle něhož vláda stanoví nařízením způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit.

V úvodním ustanovení vládního nařízení jsou definovány některé důležité pojmy:

- Prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru se rozumí práce prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, pozemků u pozemních komunikací, v obvodu dráhy, břehových porostů, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování dříví, manipulace, skladování a odvoz dříví, práce ve výškách na stojících stromech (§ 1 písm. a). Tímto vymezením, korespondujícím s názvem nařízení vlády, je vlastně nepřímo určena jeho působnost, protože z něho lze odvodit okruh prací, na které se vztahuje.

- “Pracoviště” - prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní činnost;

- “Ohrožený prostor” - prostor, v němž je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví a bezpečnost

- “Osamocený zaměstnanec” - zaměstnanec, který vykonává práci během pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu.

Dále jsou pro účely nařízení vlády v § 1 vymezeny pojmy dříví, přenosná řetězová pila, křovinořez, ruční nářadí, odvozní prostředek a mechanizační prostředek.

Základní povinnosti zaměstnavatele

- Zaměstnavatel stanoví pracovní postupy a organizuje práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru s ohledem na vykonávanou činnost, technologické postupy, zvláštnosti pracoviště, pracovní podmínky, bezpečnost provádění jednotlivých pracovních úkonů a možnost ohrožení zaměstnanců klimatickými podmínkami, povětrnostní situací, zvířaty nebo hmyzem (§ 2 odst. 1).

- Zaměstnavatel musí před zahájením prací seznámit zaměstnance se stanovenými pracovními postupy a s organizací práce. Dále jej musí seznámit se způsobem zajišťování první pomoci a vybavit jej osobními ochrannými pracovními prostředky. Při práci vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec zaměstnavatelem seznámen také s pravidly pro dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovištích nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem (§ 2 odst. 2).

- Zaměstnavatel musí zaměstnance, který vykonává práce s přenosným nebo ručním nářadím s ostřím, vybavit obvazovým balíčkem. S ohledem na rizika vykonávané pracovní činnosti, charakter pracoviště a počet zaměstnanců zajistí zaměstnavatel, aby bylo pracoviště vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc (§ 2 odst. 3).

- Zaměstnavatel zajistí, aby osamocený zaměstnanec nebo samostatně pracující zaměstnanec přerušil práci, pokud nemůže pokračovat v práci bezpečným způsobem, a o přerušení práce informoval bez zbytečného odkladu vedoucího zaměstnance, popřípadě zaměstnavatele (§ 2 odst. 4).

Ostatní povinnosti zaměstnavatele

Další požadavky na zaměstnavatele při stanovení pracovních postupů a organizace práce jsou uvedeny v příloze nařízení vlády. Tato příloha je poměrně rozsáhlá a je rozdělena na části týkající se pěstební práce, těžby dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů, práce s řetězovou pilou, soustřeďování dříví, manipulace a skladování dříví, odvozu dříví a práce ve výškách.

- V části týkající se pěstební práce jsou uvedeny povinnosti zaměstnavatele týkající se zejména práce s křovinořezem. Stanoví se, že zaměstnavatel je povinen mj. zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci zastavili chod motoru křovinořezu při přecházení na pracovišti na vzdálenost větší než 50 metrů, pokud podmínky bezpečné práce nevyžadují zastavení chodu motoru již při menší vzdálenosti. Zaměstnavatel musí též zajistit, aby zaměstnanci přepravovali křovinořez s demontovaným řezným nástrojem nebo s nasazeným ochranným krytem. Dále je stanoveno, že při práci s křovinořezem se za ohrožený prostor považuje kruhová plocha o poloměru 15 metrů, nestanoví-li výrobce křovinořezu jinak.

- V části týkající se těžby dříví, zpracování vývratů, polovývratů a polomů je stanoveno, že zaměstnavatel je povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy tak, aby zaměstnanci mimo jiné zejména nepracovali:

*za povětrnostní situace, kdy nelze u káceného stromu bezpečně dodržet určený směr kácení;

*při poklesu teploty pod -15 °C po celou dobu výkonu práce;

*za viditelnosti snížené pod dvojnásobnou výšku káceného stromu;

*na svazích, kde současně nad sebou pracují i jiní zaměstnanci tehdy, hrozí-li nebezpečí samovolného pohybu dříví;

*v ohroženém prostoru zavěšeného nebo podříznutého stojícího stromu;

*při odvětvování, odkorňování nebo zkracování stromu ve vzdálenosti méně než 5 metrů mezi sebou;

*současně na jednom stromu.

V této části jsou stanoveny i další povinnosti a postupy, parametry směrového zářezu při kácení stromů o průměru větším než 15 centimetrů na pařezu apod.

- V části týkající se práce s řetězovou pilou je důležité zejména ustanovení o tom, že o stavu řetězové pily a době používání po celou dobu provozu je zaměstnavatel povinen vést evidenci, která obsahuje zejména identifikační údaje pily, datum uvedení do provozu, počet hodin provozu za měsíc a záznamy o výsledcích kontrol a oprav.

- V části týkající se soustřeďování dříví je zaměstnavateli uložena povinnost zajistit zejména nepřekročení svahové dostupnosti mechanizačního prostředku, respektování přirozeného sklonu soustřeďovaného dříví na skládkách, zákaz vstupu na soustřeďované dříví a nepřekračování jej za pohybu, aby byl dodržován zákaz vstupu do ohroženého prostoru pracoviště a byly používány bezpečnostní značky a signály a před zahájením soustřeďování dříví byly odstraněny překážky z přibližovacích linek a určeny ohrožené prostory pro jednotlivé pracovní operace, zejména prostory k plnění pohonných hmot a k údržbě používaných zařízení, určen počet a umístění skládek dříví apod.

- V části týkající se manipulace a skladování dříví je zaměstnavatel povinen zajistit organizaci práce a pracovní postupy zejména tak, aby zaměstnanci na manipulační lince neuváděli zkracovací pilu do řezu, pokud není dříví v klidu a stabilizováno, aby nerozřezávali překřížené dříví a aby nevstupovali na uskladněné dříví. Při ručním navalování kulatiny nesmí uskladněné dříví přesáhnout výši 1,5 metru a manipulace se provádí po jednotlivých kusech dříví uložených v jedné vrstvě.

- V části týkající se odvozu dříví musí zaměstnavatel zajistit zejména, aby zaměstnanci neprováděli nakládku na odvozní prostředek nebo vykládku z odvozního prostředku, který není zajištěn proti pohybu, a převrácení a aby se nezdržovali v ohroženém prostoru nakládaného nebo skládaného dříví. Na ložnou plochu odvozního prostředku se dříví ukládá tak, aby náklad u klanic nepřesahoval více než polovinu obliny kmene a střed nákladu nepřesahoval výšku klanic o více než 35 centimetrů. Pro výstup na ložnou plochu musí být odvozní prostředek vybaven žebříky nebo pevně zabudovanými stupadly.

- V části týkající se práce ve výškách je stanovena povinnost zaměstnavatele zajistit zejména, aby zaměstnanci nepracovali při povětrnostní situaci, kdy dochází k nebezpečnému výkyvu korun stromů, nebo při teplotě nižší než -10 °C během pracovní směny. Při práci ve výškách na stojících stromech musí být na pracovišti přítomni nejméně dva zaměstnanci; pro výstup do korun stromů se používají zejména bezpečnostní postroj nebo poutací řemeny a ocelové stupačky.

Závěr

Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik (§ 132a odst. 1 zákoníku práce). K potřebnému naplnění této zákonné povinnosti je velmi důležité, aby se s úplným zněním nařízení vlády seznámily všechny zaměstnavatelské subjekty a aby na svých pracovištích zajistily bezpodmínečně jeho přesné dodržování. V rámci naplnění své povinnosti podle § 133 odst. 1 písm. e) zákoníku práce musí zaměstnavatelé seznámit s obsahem vládního nařízení také zaměstnance a musí zabezpečit soustavnou kontrolu jeho dodržování.

JUDr. Ing. Jiří Staněk, CSc.
MŽP, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.