Úvodník 2/2004
Antonín Jurásek, VÚLHM VS Opočno
Vážení čtenáři,
v souvislosti s blížícím se vstupem naší země do EU pomalu končí období diskusí o naší připravenosti a pozornost se nutně musí zaměřit na zvládnutí přijatých legislativních a dalších opatření. I v odvětví lesního hospodářství (LH) proto po fázi příprav nastává čas pro realizaci některých nezbytných kroků. Jedním z nich je i úprava naší legislativy na úseku reprodukčního materiálu, neboť od 1. 1. 2004 začal platit zákon č. 149/2003 Sb. o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Podrobné informace o tomto zákonu a souvisejících předpisech budou jistě postupně zveřejněny i na stránkách Lesnické práce. Předpokládám, že následně bude probíhat i diskuse o možných problémech při jeho naplňování. Na tomto místě bych se chtěl zmínit o některých širších souvislostech a významu těchto legislativních změn nejen pro vlastníky lesa, ale i pro subjekty, které s reprodukčním materiálem lesních dřevin (RMLD) bezprostředně pracují, zejména při pěstování sadebního materiálu.
Jistě se všichni shodneme na tom, že hlavním posláním našeho lesnického stavu je zachovat pro příští generace kvalitní lesní porosty, plnící požadované produkční i mimoprodukční funkce. O vysoké úrovni našeho lesnictví svědčí to, že máme již dlouhodobě v legislativě zakotveny principy výběru zdrojů kvalitního RMLD a zásady manipulace s ním. V tržním prostředí vzniklém po roce 1989 byla pro práci s reprodukčním materiálem uzákoněna i povinnost získání licence. Nově přijatý zákon všechny tyto dlouhodobě ověřené poznatky a mechanismy využívá. Jedním z nových opatření je kontrolní systém opírající se o centrální databáze monitorující nejen vlastní zdroje RMLD, ale i jeho pohyb od sběru osiva nebo částí rostlin až po konečnou fázi, tj. použití sadebního materiálu při obnově lesa. V podmínkách volného obchodu EU, kde se již brzy budeme pohybovat, je totiž systém sběru informací současně s prováděním kontroly jediným účinným způsobem, jak se přesvědčit o deklarované kvalitě. Jsou to tedy opatření, jejichž záměrem je chránit zájmy vlastníka lesa a z pohledu státu zajistit stabilitu lesních ekosystémů.
Nová legislativa se promítne výrazně i do praxe lesních školek, které se v nedávné minulosti staly obchodními subjekty. Zde je na místě otázka: Je naše lesní školkařství na současné legislativní změny a konkurenční podmínky v rámci EU připraveno?
Na toto téma již v nedávné minulosti zazněla řada úvah. Podle mého názoru je v současné době značnou výhodou skutečnost, že se nemusíme opírat jen o dlouhodobou tradici a zkušenosti našeho lesního školkařství, ale i o konkrétní kroky realizované v nedávné minulosti. V praxi školek se již např. několik roků používají standardy kvality sadebního materiálu, které nejen naplňují požadavky prováděcích předpisů nového zákona, ale i výrazně zvyšují konkurenceschopnost v rámci EU. Potěšitelná je i skutečnost, že v souladu se světovým trendem je věnována zvýšená pozornost zavádění intenzivních technologií pěstování krytokořenného sadebního materiálu. Lesní školkařství je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů lesní činnosti a podchycení trendů jeho rozvoje se stává v podmínkách sjednocené Evropy existenční otázkou. Současně je ale potřebné, aby si i vlastníci lesa uvědomili, že se vyplatí investovat do vyšší kvality sadebního materiálu, a tím i jeho ceny, což se jim vrátí v kvalitě obnovených porostů. Jinak bychom zůstali v bludném kruhu, kdy školkaři nebudou mít finanční prostředky na investice do nových perspektivních technologií.
Provozovatelů lesních školek se významně dotkne i nově zaváděný kontrolní a informační systém. Zde je opět důležité zdůraznit, že nejde o byrokratické opatření státní správy. Ucelený systém informací je nejen zárukou udržení genetické kvality reprodukčního materiálu a podmínkou pro účinnou kontrolu, ale umožní i plné využití produkce našich školek. Informace o pěstovaném sadebním materiálu a školkařské činnosti by se současně měly stát důležitým signálem pro odběratele o dostupnosti kvalitního reprodukčního materiálu. V oblasti informací a ochrany profesních zájmů školkařů má nezastupitelné místo i Sdružení pěstitelů sadebního materiálu ČR, které by svou činnost mělo dále výrazněji prohlubovat.
Je třeba zdůraznit i novou dimenzi kontroly, jejíž systém je nastupující legislativou budován. Mimo kontroly dodržování zákonných ustanovení o RMLD bude předmětem zájmu i kvalita sadebního materiálu produkovaného ve školkách. To může být v současném nadbytku sadebního materiálu žádanou "visačkou kvality" a výrazně pomoci dobrým školkařům při uplatnění jejich produkce na našem trhu a postupně i v zemích EU.
Reprodukční materiál našich lesních dřevin je třeba v zájmu celé naší společnosti udržovat a chránit, protože je nenahraditelným zdrojem pro obnovu lesa. S tímto vědomím přistupujme i k nezbytným změnám legislativy přinášejícím některé nové povinnosti. Věřím, že se nám to vše podaří úspěšně řešit.