Testování obalů krytokořenného sadebního materiálu

Antonín Jurásek, Jarmila Nárovcová, Václav Nárovec

V tomto vydání Lesnické práce naleznete jako samostatnou přílohou prvních 14 listů Katalogu biologicky ověřených obalů pro pěstování krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin (dále jen Katalog obalů). S úvodními informacemi o záměru, poslání a o praktickém využití Katalogu obalů byli již čtenáři předběžně seznámeni (viz LP 5/01 a 11/02). S vlastní “fyzickou” podobou a věcným obsahem Katalogu obalů, tj. s jeho jednotlivými katalogovými listy, se však mohou seznámit teprve nyní, tedy s téměř tříletým časovým odstupem. Předkládaný příspěvek informuje o aktuálním stavu ověřování biologické vhodnosti nových i starších typů obalů krytokořenného sadebního materiálu v našich podmínkách a připomíná některé souvislosti a momenty, které se vydaného Katalogu obalů přímo týkají či které mu předcházely.

V České republice (ČR) existují dlouholeté zkušenosti s pěstováním krytokořenného sadebního materiálu (KSM) lesních dřevin. V 80. a 90. letech minulého století doznaly při obnově lesa ve ztížených podmínkách většiny imisních či kalamitních holin v horských polohách širokého využití zejména sazenice v rašelino-celulózových kelímcích (RCK) typu Jiffy pots (LOKVENC 1962, 2001 a další). Tento sadební materiál reprezentuje tzv. klasické pojetí KSM (“silný typ” KSM s objemem obalu větším než 0,75 litru).

V běžných podmínkách většiny uměle obnovovaných lesních porostů v ČR však byl vždy preferován prostokořenný sadební materiál (PSM). Této víceméně středoevropské tradici (požadavkům odběratelů) se již dlouhodobě přizpůsobovalo technologické i technické zaměření většiny tuzemských školkařských provozů.

Možné trendy v požadavcích odběratelů

Optimální podíl obalených (krytokořenných) semenáčků a sazenic lesních dřevin z celkového množství v ČR při umělé obnově lesa vysazovaného sadebního materiálu lesních dřevin je odhadován na 30 % (JURÁSEK, MARTINCOVÁ a LOKVENC 1999). Aktuálně (2003) se tento ukazatel pohybuje na úrovni kolem 10 %, nicméně i v tomto případě se jedná pouze o odhad, neboť bližší údaje o dosahované produkci či realizovaném odbytu nejsou tuzemskými lesními školkaři zveřejňovány (JURÁSEK 1996, KLEČKA 1997, MAUER 1997, 2000).

Prognózy z přelomu tisíciletí uvádějí (JURÁSEK 2000), že klasické technologie pěstování prostokořenných semenáčků a sazenic lesních dřevin na minerální půdě venkovních (nekrytých) školkařských polí zřejmě budou v ČR základem pro pěstování kvalitního sadebního materiálu i v nejbližší budoucnosti.

Některé prognostické práce z téhož období poukazovaly jednak na nezastupitelnou roli přímé a aktivní zainteresovanosti samotných odběratelů sadebního materiálu na budoucím rozvoji školkařských provozů v ČR (ŠINDELÁŘ 1999, NERUDA a ŠVENDA 2000), jednak na možnost, že kolem roku 2005 může nastat jistý posun v požadavcích odběratelů, který se odrazí preferencí některých nových, moderních technologií včetně produkce KSM středního typu (NÁROVEC 2000). Tyto technologie by mohly podle výše citovaného pramene i v našich podmínkách zaujmout relativně vysoký podíl (20 až 40 %) na trhu se sadebním materiálem lesních dřevin. Tzv. nové pojetí KSM, charakterizované produkcí “středního typu” KSM, intenzivně pěstovaného v nejvýše dvouletém pěstebním cyklu z výsevů do plastových sadbovačů o velikosti nádob (buněk) 0,2 až 0,3 litru, bude pravděpodobně pro tuzemské odběratele sadebního materiálu atraktivní. Produkovaný sadební materiál je totiž určen jako náhrada za PSM v běžných (tedy nikoliv jen extrémních či specifických) podmínkách a mj. není jeho výsadba tolik úzce vázána na průběh počasí (srážek) v jarním či podzimním období (NERUDA a ŠVENDA 2000).

Tradice i nová aktuálnost testování obalů KSM

Technologie pěstování KSM středního typu nacházejí nejširší uplatnění v LH zejména skandinávských, západoevropských či některých zámořských zemí. V posledních letech se pozvolna prosazují i ve střední Evropě vč. ČR (na stránkách LP např. VACA 2001, SZABLA 2002).

V minulosti již byly u nás s celou řadou různých technologií pěstování krytokořenných semenáčků a sazenic lesních dřevin získány značné zkušenosti (pozitivní i negativní). Významnou součástí resortního aplikovaného lesnického výzkumu bylo i rozsáhlé ověřování růstu kultur, založených s použitím různého KSM. Získané poznatky o deformacích kořenů, vznikajících ve školkách u některých dřevin a obalů KSM a prohlubujících se po výsadbě do kultur, vedly k úpravám technologií jejich pěstování i k rozvoji postupů jejich výsadby na konkrétních lokalitách (LOKVENC 2001).

U nových typů KSM, zaváděných do ČR v posledních letech, však tyto zkušenosti chybějí, nebo jsou pro místní podmínky nedostatečné. Přímý uživatel (vlastník či správce lesa) je v případě uvedení nových typů obalů KSM na trh odkázán zpravidla pouze na informace a doporučení, které mu poskytuje smluvní dodavatel sadebního materiálu, nebo zahraniční či tuzemský producent školkařské technologie.

Aby měl vlastník lesa při nákupu KSM ve školkách dostatek informací a včas se vyvaroval potenciálních budoucích komplikací se vznikem deformací kořenů po použití KSM k obnově lesa, byla Odborem tvorby lesa MZe ČR v rámci státního poradenského servisu pro vlastníky lesa rozpracována iniciativa (ŘEŠÁTKO a JURÁSEK 2001), jejímž finálním záměrem je, aby byl v lesních školkách produkován a uživatelům v ČR nabízen takový KSM, u něhož byla ověřena “biologická vhodnost obalů” a jenž odpovídá obchodovatelným standardům sadebního materiálu lesních dřevin podle vyhlášky č. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin. Posloupnost dílčích “kroků” uvedeného záměru byla již podrobně popsána v LP 5/01 (“Obaly pro pěstování sadebního materiálu” - JURÁSEK a MARTINCOVÁ 2001).

Metodika a průběh testovacích prací

Vypracováním postupu ověřování biologické vhodnosti pěstebních obalů KSM i praktickou realizací testů byla Odborem tvorby lesa MZe ČR pověřena VÚLHM - Výzkumná stanice (VS) Opočno, resp. zde působící zkušební laboratoř Školkařská kontrola. Testování některých typů KSM zajišťuje také Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MZLU v Brně.

Práce na ověřování biologické vhodnosti obalů, aktuálně uváděných na náš trh, byly na VS Opočno zahájeny v roce 2001 a 2002. Postupně se u jednotlivých obalů vyhodnocovala nejen kvalita výpěstků (a případný vznik kořenových deformací) ve fázi pěstování ve školce, ale zejména po výsadbě na holinu. Při hodnocení kvality KSM se důsledně vychází z ustanovení ČSN 48 2115 a ČSN 48 2115 Z1. Za standardní soubor sadebního materiálu je považován ten, který obsahuje méně než 5 % nestandardních jedinců. K neopominutelným parametrům (z hlediska kořenových soustav) pro hodnocení standardu KSM náleží poměr objemu kořenů k nadzemním částem (K/N) a nepřípustné deformace kořenových systémů. Přihlíží se k doporučeným velikostem obalů pro pěstování výsadbyschopného standardního KSM, uváděným citovanou technickou normou a její “Změnou” (Z 1).

Dosavadní výsledky testování obalů (“Katalog obalů”)

Protože prvotní výsledky (pro fázi pěstování v lesní školce) u řady nově zaváděných a perspektivních pěstebních obalů lze očekávat nejdříve v období 2 až 3 let po zahájení zkoušek, bylo možné první závěry testování biologické vhodnosti obalů publikovat teprve na podzim roku 2003 (elektronická podoba Katologu obalů na internetu), resp. teprve nyní (Katalog obalů vychází tiskem jako příloha LP). Současnou etapu testování obalů je možné charakterizovat jako “období rozpracování” výchozího záměru publikovat ucelené výsledky testování konkrétních obalů KSM v průběžně aktualizovaných katalogových listech. Definitivní stanovisko k testovaným obalům mohou obě zkušební laboratoře poskytnout teprve po minimálně tříletém sledování růstu výsadeb KSM v kulturách. Nejdůležitějším hlediskem pro doporučení obalů bude zejména charakter rozrůstání kořenových soustav testovaného KSM, tj. absence nežádoucích deformací kořenů. Katalog obalů by tak mohl již v roce 2005, kdy bude možné uzavřít nynější etapu zkoušek obalů, začít plnit svůj účel a poskytovat lesnické praxi ucelenou základní orientaci pro výběr kvalitního KSM lesních dřevin pro obnovu lesa.

Přehled otestovaných a testovaných obalů KSM

V předchozích letech (do roku 2000) byly již úspěšně testovány tyto typy obalů: JIFFY POTS (RCK), ROOTRAINER, ROOTRAINER SHERWOOD. V současné době (2001 až 2003) probíhá či bylo zahájeno testování těchto typů obalů: JIFFY 7, QUICK POT D 60 T/15, QUICK POT D 60 T/17, QUICK POT 12 T/18, QUICK POT 24 T, QUICK POT 35 T, PLANTEK 63 F, PLANTEK 35 F, QUICK POT 12 T/10, HIKO V-120 SS, HIKO V-265, HIKO V-530, HIKO V-310, HIKO V-350, QUICK POT 6T/12 a QUICK POT 6T/20.

Katalogové listy (příloha LP)

Aktuálně vydaný Katalog obalů zahrnuje úvodní komentář a 13 katalogových listů ke 13 typům na tuzemském trhu nabízených obalů krytokořenných semenáčků a sazenic lesních dřevin, u nichž byla biologická nezávadnost dlouhodoběji prokázána již v minulých letech nebo u nichž testování úspěšně probíhalo minimálně jeden rok po výsadbě na trvalá stanoviště.

Těchto 13 otestovaných obalů nepředstavuje úplnou množinu všech obalů KSM, u nichž zkoušky probíhaly. V příloze LP jsou publikovány pouze obaly těch výrobců či jejich dodavatelů, kteří o prezentaci prostřednictvím LP projevili zájem a kteří uhradili náklady spojené s tiskem a distribucí katalogových listů.

Úplný přehled otestovaných obalů KSM uvádí internetová prezentace VÚLHM - VS Opočno na adrese: http://vulhm.opocno.cz/sluzby4.html. Zde je k dispozici elektronická verze Katalogu obalů a jeho poslední aktualizace.

Výhled na letošní a příští rok

Na podkladě požadavků výrobců nebo dodavatelů obalů KSM bude v letošní roce zahájeno testování dalších typů pěstebních obalů. Řada jiných pěstebních obalů již prochází fází testování ve školce a katalogové listy těchto obalů budou za předpokladu pozitivních výsledků z kontrolních výsadeb KSM vytištěny v příštím roce (2005), kdy by již mělo být v Katalogu obalů k dispozici základní spektrum pěstebních obalů, které je možné pro KSM v našich podmínkách doporučit. Katalog obalů bude i potom kontinuálně doplňován o nové vhodné typy obalů krytokořenného sadebního materiálu lesních dřevin.

Seznam použité literatury je k dispozici u autorů příspěvku, resp. na webové stránce http://vulhm.opocno.cz/sluzby2.html.

Adresa autorů:
Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Ing. Jarmila Nárovcová
Ing. Václav Nárovec, CSc.
VÚLHM - VS Opočno
517 73 Opočno
http://vulhm.opocno.cz