Výskyt lesních škodlivých činitelů v roce 2003

Petr Kapitola, Miloš Knížek, Jan Liška, František Soukup

Přehled poškození lesních porostů v roce 2003 je tak jako v předchozích letech zpracován na základě hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) VÚLHM. Číselné údaje se vztahují na zhruba 75 % výměry lesů v ČR. Zahrnují všechny organizace hospodařící ve státních lesích; lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (v níže uvedeném textu je proto potřebné chápat všechny číselné údaje ve smyslu tohoto omezení). Výskyt škodlivých činitelů je členěn podle bývalých okresů; pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena.

Abiotické vlivy

Rok 2003 byl zejména ve vegetačním období mimořádně suchý a teplý. Průměrná roční teplota činila v rámci republiky cca 8,5 °C (téměř o stupeň více ve srovnání s normálem), přičemž v letních měsících byl normál překročen až o více než 3,5 °C. V kontrastu s rokem 2002 byly srážky v roce 2003 výrazně podnormální, s průměrným úhrnem 516 mm (76 % normálu). V některých měsících spadlo v průměru pouze okolo 40 % normálu (zdroj: ČHMÚ, měsíční přehledy počasí). Jak ukazuje graf, celkový srážkový deficit byl zdaleka největší za posledních více než deset let.

Extrémní průběh povětrnostních podmínek měl krajně nepříznivý dopad na zdravotní stav lesa. Výrazně se snížila odolnost lesních dřevin vůči sekundárním činitelům, zejména podkornímu hmyzu. Přímým důsledkem sucha byly především rozsáhlé ztráty při zalesňování.

Podíl nahodilých těžeb v roce 2003 výrazně vzrostl, a to na více než 50 %. Na nárůstu se podílely hlavně větrné polomy a kůrovcové dříví. Po přepočtu evidovaného množství na celkovou rozlohu lesa představovaly celkové nahodilé těžby více než 7 mil. m3.

V důsledku abiotických vlivů činil objem evidovaných těžeb 4,6 milióny m3, což je o dvě třetiny více než v roce 2002. Převážná většina připadla na poškození větrem (3 931 tis. m3). Značný podíl na tomto množství měla větrná kalamita z konce října 2002. Jak znázorňuje mapka, největší objem zpracovaných větrných polomů byl hlášen z jihozápadní a severovýchodní části republiky. Již v roce 2003 vzrostly těžby v důsledku poškození suchem; bylo evidováno 292 tis. m3 dříví. Ostatní abiotické vlivy se na nahodilých těžbách podílely v mnohem menší míře: sníh - 95 tis. m3, námraza - 45 tis. m3, exhalace - 28 tis. m3 a ostatní nespecifikované vlivy - 82 tis. m3.

Hmyz

V roce 2003 došlo v rámci republiky k dramatickému nárůstu poškození lesa kůrovci, podobně jako v oblasti celé střední Evropy. Na výrazném zvýšení početního stavu lýkožroutů se největší měrou podílelo teplé a suché počasí v průběhu vegetační sezóny v uplynulém roce, kdy byly porosty plošně velmi silně oslabeny. Kromě toho významnou roli mělo zpožděné rozpoznání napadení a následné zpracování kůrovcových stromů.

Na většině území proběhl vývoj tří generací lýkožrouta smrkového, místy ještě vylétli brouci poslední třetí generace za účelem zralostního žíru či přezimování. Vzhledem k uvedeným skutečnostem lze s jistotou očekávat vysokou početnost kůrovců při prvním (jarním) rojení v tomto roce.

Objem evidovaného smrkového dříví napadeného kůrovci v roce 2003 činil včetně lapáků 1 006 tis. m3, což představuje více než pětinásobný nárůst ve srovnání s rokem 2002 (192 tis. m3). V přepočtu jde o množství cca 0,75 m3/ha smrkových porostů. (Uvedené evidované množství představuje objem z přibližně 75 % rozlohy lesů; ve skutečnosti je nutno předpokládat, s přihlédnutím k celkovému stavu, že v celorepublikovém měřítku bude množství napadeného smrkového dříví představovat nejméně 1,5 mil. m3.) Z evidovaného množství kůrovcového dříví připadalo celkem 107 tis. m3 na lapáky, tedy pouze o 25 % více než v roce 2002 (85 tis. m3). Značný nárůst byl v roce 2003 zaznamenán v rámci asanovaného dříví (odkorněním a chemicky). Z celkového objemu napadeného dříví bylo odkorněno 111 tis. m3 (oproti 37 tis. m3 v roce 2002) a chemicky asanováno 516 tis. m3 (oproti 70 tis. m3 v roce 2002). Nejvyšší podíl napadené hmoty připadal na lýkožrouta smrkového (Ips typographus) a lýkožrouta lesklého (Pityogenes chalcographus), který napadal převážně porosty mladších věkových tříd. Místy se objevilo značné množství stromů s lýkohubem matným (Polygraphus poligraphus). V oblasti severovýchodní Moravy a Slezska přetrvává přemnožení lýkožrouta severského (Ips duplicatus).

Nejzřetelnější prvotní problémy se vyskytly v kraji Plzeňském, Jihočeském a Moravskoslezském, částečně také v kraji Středočeském, Vysočina a Olomouckém (viz obr. 2). V horských polohách nebylo poškození tak výrazné jako v polohách nižších.

K výraznějším těžbám došlo v roce 2003 i v borových porostech, celkem bylo evidováno 8,5 tis. m3 (oproti 3,5 tis. m3 v roce 2002). Zde se jako nejškodlivější druhy podkorního hmyzu projevují lýkožrout vrcholkový (Ips acuminatus), krasec borový (Phaenops cyanea) a smoláci (rod Pissodes).

Listožravý hmyz byl v jehličnatých porostech evidován na přibližné rozloze 3 500 ha, což představuje mírný pokles ve srovnání s rokem 2002 (4 100 ha). Obranné zásahy zamezující vzniku žírů byly provedeny na ploše pouhých cca 25 ha a týkaly se výhradně pilatek na smrku (v roce 2002 -  1 300 ha). Výskyt ploskohřbetek na smrku (Cephalcia spp.) byl evidován na 1200 ha, tj. na obdobné rozloze jako v roce 2002. Výskyt pilatky smrkové (Pristiphora abietina) se proti roku 2002 snížil téměř na polovinu, evidováno bylo kolem 1 350 ha; největší část napadených ploch se nacházela ve východních Čechách (Náchodsko, Pardubicko, Ústeckoorlicko). Stejně jako v minulých letech nebylo podle očekávání ve smrkových porostech zaznamenáno přemnožení bekyně mnišky (Lymantria monacha) a smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana), u mnišky však byl registrován nárůst početních stavů. Defoliátoři ostatních jehličnatých dřevin rovněž nebyli ve významnější míře zjištěni. V listnatých porostech byl zaznamenán výskyt listožravého hmyzu na celkové ploše kolem 2 500 ha, což je zhruba dvakrát více než v roce 2002. Obranné zásahy byly podle evidence provedeny na rozloze kolem 700 ha (v roce 2002 - 50 ha). Převážná většina napadené plochy byla vázána na přemnožení chroustů rodu Melolontha (cca 1 350 ha) a motýlů na dubech (Tortrix viridana, Lymantria dispar) (cca 1 000 ha). Výskyt chroustů, hlavně chrousta maďalového (Melolontha hippocastani), byl soustředěn především do oblasti jižní a jihovýchodní Moravy (Hodonínsko, Valticko) a středních Čech (Polabí). V posledních letech narůstá početnost těchto v minulosti tak obávaných škůdců.

Poškození klikorohem borovým (Hylobius abietis) setrvává na nízké úrovni; v roce 2003 bylo hlášeno kolem 2 100 ha. Nejvíce postižené okresy se jako ve většině minulých let nalézaly především v jižních a západních Čechách. Za účelem zamezení žírů klikoroha bylo ošetřeno 6 500 ha výsadeb (v roce 2002 - 6 100 ha), což představuje zhruba třetinu plochy jehličnatých výsadeb v daném roce.

Obratlovci

V roce 2003 pokračoval nízký stav výskytu hlodavců. Bylo evidováno kolem 850 ha, což představuje stejný rozsah jako v roce 2002. Z regionálního hlediska bylo nejvíce postiženo Podkrušnohoří (Chomutovsko, Mostecko). V rámci posledního desetiletí jde v obou letech o nejnižší zjištěné hodnoty.

Poškozování lesa ohryzem, loupáním a okusem zvěře představovalo i v roce 2003 zásadní negativní škodlivý faktor, zejména v souvislosti s přetrváváním neúměrně vysoké početnosti spárkaté zvěře na většině území republiky. Souhrnné objektivní informace o výši poškození však nejsou podobně jako v minulých letech k dispozici.

Houbové choroby

Výraznější přísušek v předjaří a časném jaře loňského roku se nepříznivě projevil na ujímavosti výsadeb. Zaznamenali jsme tak četné nezdary, především u později provedených výsadeb, doprovázené rozvojem patogenních hub (zástupci rodu Fusarium, Cylindrocarpon a Alternaria, na listnáčích i r. Phoma).

Výskyt listových skvrnitostí byl v r. 2003 v porovnání s rokem předešlým výrazně slabší. Za zmínku stojí skvrnitost listů lip působená houbou Apiognomonia tiliae.

Situace ve výskytu rzí je poslední roky víceméně stabilizovaná. Zvýšený výskyt jsme zaznamenávali především u rzi jehlicové - Coleosporium tussilaginis s.l. na borovicích (obzvláště v horských oblastech na kleči), rzi vejmutovkové - Cronartium ribicola na vejmutovce, rzi vrbkové - Pucciniastrum epilobii na jedli a zaregistrovali jsme po řadě let i zvýšený počet případů poškození borových výsadeb, kultur či mlazin napadených rzí sosnokrutem - Melampsora pinitorqua.

Výskyt většiny sypavek jehličnatých dřevin loni byl vcelku obdobný jako v letech minulých. U sypavky borové působené houbami Lophodermium pinastri a Lophodermium seditiosum byl její výskyt i v r. 2003 mírně zvýšený. V případě karanténní červené sypavky borovic působené houbou Mycosphaerella pini se situace v Česku v podstatě stabilizovala. Ačkoliv se houba na našem území plošně rozšířila, škody v lesních porostech lze označit za zanedbatelné, na borovici lesní zatím přechází jen výjimečně.

Po řadu let zůstává stabilizovaná situace v poškozování lesních dřevin dřevokaznými houbami. V jehličnatých (především smrkových a borových) porostech zůstávají největším problémem houby primárně napadající kořenové systémy. Největší škody pak působí kořenovník vrstevnatý - Heterobasidion annosum a václavky (obzvláště pak václavka smrková - Armillaria ostoyae). Z ranových parazitů největší škody působí pevník krvavějící - Stereum sanguinolentum (především v horských a podhorských smrčinách). Po výrazném přísušku v r. 2003 lze očekávat aktivizaci řady houbových patogenů, především pak václavek, a významný nárůst škod jimi působených.

Na řadě lokalit především v jižních a středních Čechách došlo v kombinaci nepříznivého průběhu počasí s přítomností sypavek působených houbami Phaeocryptopus gaeumannii a Rhabdocline pseudotsugae k postupnému chřadnutí douglasek, vedoucímu v řadě případů až k jejich odumírání - především ve výsadbách. Na větvích a kmíncích byly zjišťovány nekrózy, na jejichž vzniku se podílely houby Phacidium coniferarum, Phomopsis a Fusarium sp. V posledních letech registrujeme masívní výskyt prosychání borovice černé. Dominantním škodlivým činitelem byla houba Sphaeropsis sapinea. Ascocalyx abietina vyrůstala na borovici černé rostoucí ve vyšších, chladnějších polohách (podhůří) - jinak jsme se s touto houbou setkávali častěji na smrku a kleči v horských polohách, kde především pro kleč zde rostoucí může být i rozhodujícím mortalitním faktorem.

Závěr

Je třeba zdůraznit, že přes různorodé problémy v ochraně lesa bude v letošní sezóně stěžejní záležitostí tlumení gradace podkorního hmyzu v jehličnatých porostech.

Poznámka: Předložený přehled je stručnou verzí podrobné zprávy, která jako každoročně vychází ve Zpravodaji ochrany lesa (vydává útvar ochrany lesa VÚLHM) a bude rovněž k dispozici na webových stránkách ústavu (domovská adresa: http://www.vulhm.cz).

Na samotný závěr děkujeme všem, kdo se podíleli na zpracování obou materiálů.

Adresa autorů:

Ing. Petr Kapitola, Ing. Miloš Knížek,

Ing. Jan Liška, dr. František Soukup, CSc.

Lesní ochranná služba - útvar ochrany lesa

VÚLHM Jíloviště-Strnady,

156 04 Praha 5 - Zbraslav

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Foto: P. Kapitola