Monitorování stavu lesa v České Republice

Karel Vančura

Ke Konvenci o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CTRLTAP) se ČR připojila v roce 1985. Monitorování stavu lesa na území ČR však začalo s ohledem na první viditelné příznaky poškození lesů v poválečných letech daleko dříve, než bylo rozhodnuto o jeho sledování na evropské úrovni v rámci zmíněné konvence. Problematikou se dlouhodobě zabýval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL), a především Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), které byly posléze pověřeny vytvořením jednotného systému sledování vlivu exhalací na lesní hospodářství.

Jeho původní rozsah byl v porovnání s mezinárodními požadavky širší, nicméně bylo nutné zajistit stálý systém hodnocení na celém území státu v jednoletých intervalech, neboť dosavadní systém vycházel z periodického sledování všech porostů v 10, 5 nebo 3letých intervalech na trvalých zkusných plochách (TZP). Bylo nutné doplnit, resp. založit plochy pro trvalé sledování v pravidelné síti pokrývající celé zalesněné území. Přitom se již v této době na národní úrovni doporučuje budovat i systém trvalých ploch s rozšířeným sledováním, tzv. stacionárů pro „ekosystémový výzkum“. V souvislosti s panevropským procesem byl v ČR zahájen v polovině 90. let program intenzivního monitoringu na tzv. plochách II. úrovně, vyplývající z potřeby podrobnějšího studia vztahu příčin a následků procesů probíhajících v lesních ekosystémech. V letech 1997–1998 byla provedena celková rekonstrukce sítě hodnocených ploch na I. úrovni, jež byla motivována snahou o optimalizaci druhové a zejména věkové skladby dřevin zastoupených na monitorovacích plochách. Doplněná síť ploch tak lépe charakterizuje skutečnou druhovou i věkovou skladbu lesů ČR a umožňuje přesnější charakteristiku stavu lesů tak, jak je prezentován ve výročních zprávách ICP Forests. Tzv. nadnárodní síť ploch se stala trvalou a nedílnou částí národní sítě při nezbytně nutném zachování kontinuity sledování v obou typech sítí monitorovacích ploch.

Přínosy nového evropského systému monitoringu

- zajištění a průběžná inovace metodických postupů využívaných při vyhodnocování zdravotního stavu lesů a životního prostředí obecně (porovnatelnost výsledků, možnost usměrnění postupů na národní úrovni s ohledem na požadovanou harmonizaci);

- informovanost o poškození lesních ekosystémů i v hraničních regionech sousedních států;

- možnost využití uvedených informací pro politická rozhodování (mezinárodní jednání, podpory soukromých vlastníků či event. privatizace lesů v určitých oblastech);

- možnost prezentace výsledků s následným využitím podpory představitelů programu při předkládání projektů do mezinárodních programů;

- možnost ustanovit v ČR v rámci existujících pracovišť nové koordinační centrum pro monitorování zdravotního stavu lesů a jeho vyhodnocování;

- možnost prezentovat zásady lesnické politiky v souladu s evropskými a světovými trendy;

- finanční příspěvek Evropské hospodářské komise při OSN umožňující účast na oficiálních setkáních a akcích souvisejících s činností programu ICP Forests.

Mezinárodní spolupráce a závazky

V Československu a následně v ČR se dvakrát konalo zasedání výkonné skupiny (Task Force) mezinárodního programu. Spolupráce s členskými státy Společenství, jejichž aktivity byly od počátku 90. let podporovány finančně Evropskou komisí (EK), umožnila nejen zabezpečení výsledků na téměř celoevropské úrovni, ale zároveň znamenala i první postupné slaďování národních předpisů, metodik a norem s předpisy EU. V průběhu let 1986–2003 byl v ČR několikrát úspěšně organizován tzv. mezinárodní interkalibrační kurz zaměřený na sjednocení hledisek při hodnocení stavu koruny sledovaných stromů. Funkcí koordinačního pracoviště pro země střední a východní Evropy (PCC–East) byl VÚLHM pověřen v říjnu roku 1990 a svoji činnost vykonával do roku 1998. Jeho úkolem bylo sledovat ve vymezeném regionu průběh prací spojených s ICP Forests, tyto práce metodicky usměrňovat, případně pomáhat při zpracování výsledků, pořádat instruktáže, školení a koordinační porady pro řešení administrativních i odborných záležitostí programu a usnadňovat komunikaci zemí východní Evropy s vedoucí zemí programu, kterou se stala Spolková republika Německo, a koordinačním centrem (PCC-West) v Hamburku.

Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE) jsou evropskou iniciativou zaměřenou na společné řešení problémů týkajících se lesů a LH. Přitom jsou pochopitelně provázané s ostatními regionálními a globálními iniciativami a následně se stávají základem při formování lesnické politiky. Závažnost problematiky vlivu imisí vedla k tomu, že se Mezinárodní kooperativní program pro monitorování stavu lesa se stal prostředkem k naplňování rezoluce S1 – Sledování stavu lesních porostů první ministerské konference o ochraně lesů v Evropě, kterou ve Štrasburku v roce 1990 začal tzv. panevropský proces.

Další ministerské konference stejného zaměření, konané v Helsinkách (1993) a Lisabonu (1998), se v preambulích dokumentů již plně odvolávají mj. na závěry konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která se uskutečnila v roce 1992 v Rio de Janeiru. Závěry formulované v rezolucích MCPFE zohledňuje i Lesnická strategie EU, a pochopitelně jsou obsaženy i v Koncepci lesnické politiky ČR (1999), kde se problematika sledování stavu lesů objevuje v kapitole 1.2 Zlepšování stavu lesních ekosystémů. Cílem je mj. prosazování požadavků zaměřených na snížení imisního zatížení lesů do koncepcí průmyslové, dopravní a energetické politiky státu.

Stav lesů v ČR

Příčinou současného stavu lesů v ČR je v souhrnu označováno jejich dlouhodobé antropické ovlivňování. Neúnosné koncentrace jednotlivých složek emisí ve vzduchu a jejich postupné ukládání v lesních ekosystémech jsou hlavní příčinou narušení celého komplexu růstových podmínek lesa. Zhoršují se především poměry půdy a jsou narušovány fyziologické procesy v lesních dřevinách. Snížením vitality lesních porostů dochází ke kvantitativním i kvalitativním ztrátám na produkci dřevní hmoty, vytvářejí se podmínky pro přemnožení škůdců a dochází postupně k ohrožení produkční schopnosti lesa. Silně poškozené porosty začínají různou rychlostí odumírat a dochází k narušení všech funkcí lesa.

I přes pozitivní trendy v omezování vlivu imisí lze dokladovat stále vysokou zranitelnost lesa zejména v oblastech, jež byly dlouhodobě pod vysokým imisním tlakem. Přestože v 90. letech dochází v ČR k pozvolným změnám v dosavadním nepříznivém vývoji zdravotního stavu lesů a přes celkové snižování znečistění ovzduší se však stále místy vyskytují takové koncentrace škodlivin, které ohrožují lesy na velkých výměrách. Nadále je nutné počítat s poškozováním lesů zejména v imisně exponovaných oblastech a také s nárůstem škod působených exhalacemi ze silniční dopravy. Místní zhoršování stavu lesů může mít i poměrně razantní průběh, neboť lesní ekosystémy trpí dlouhodobou imisní zátěží a jejich schopnost odolávat dalšímu zatížení je v některých oblastech vyčerpána. Trvalé riziko představují pro oslabené porosty povětrnostní vlivy (námraza, sníh, vítr) a nelze podceňovat ani nebezpečnost hmyzích škůdců a klimatických excesů.

Analýza současného stavu a objektivní zhodnocení hlavních příčin dosavadního vývoje stavu lesa jsou předpokladem pro správná rozhodnutí, jež jsou nutná pro zajištění takového hospodaření v lesích, aby byla posílena stabilita, vitalita, regenerační schopnost, odolnost a přizpůsobivost lesních ekosystémů vůči biotickým i abiotickým stresům. Taková opatření jsou potřebná pro zajištění trvale udržitelného hospodaření v lesích. Změny v lesních ekosystémech probíhají v současnosti velmi rychle. Pro úspěšné rozhodování směřující k zabránění nebo omezení škod na lesních porostech je nutný spolehlivý a aktualizovaný zdroj informací o stavu hlavních složek lesního prostředí a o dynamice a trendech jejich změn.

Opatření ke snížení důsledků nepříznivého vlivu prostředí na stav lesa zahrnují mj. vytvoření meziresortní pracovní skupiny s cílem řešit otázky poškozování lesů, vytvoření Státního lesního fondu, který by soustředil finanční zdroje využitelné pro krytí potřeb LH, pokračování ve sledování zdravotního stavu lesů za současného objasňování příčinné souvislosti mezi zdravotním stavem lesů a znečišťujícími látkami. Velmi důležité je i informování veřejnosti o problémech působených LH imisemi a zdůrazňování vícesektorové odpovědnosti za stav našich lesů.

Program ICP Forest a Forest Focus

Program ICP Forests jako jediný v republice pokrývá svou činností celé území ČR a poskytuje informace v souladu s přesnou evropskou metodikou. Tato skutečnost má z hlediska dlouhodobého charakteru sledovaného problému a jeho celoevropského rozsahu prvořadý význam. Neméně důležitý je i význam takovýchto informací pro ověřování spolehlivosti údajů o stavu lesů získaných při dálkovém průzkumu Země. Informace vyhodnocené ze satelitních snímků lze ověřit jedině údaji získanými pozemním šetřením v širokém spektru porostních a stanovištních podmínek a prováděným metodicky stále jednotným způsobem. S ohledem na excesy počasí, ke kterým dochází v posledních letech, začalo postupně nabývat na významu i sledování teplotně-srážkového faktoru a analyzování jeho souvislosti se zdravotním stavem lesních porostů vyhodnoceným ze satelitních snímků. V poslední době jsou monitorovací plochy využívány i v souvislosti se sledováním biologické rozmanitosti, případně i s ohledem na otázky měnícího se klimatu.

Program zásadně přispěl k řešení problematiky zdravotního stavu lesů a lze doufat, že následně i k jejich odpovídajícímu pěstování. Jeho pokračování je důležité pro sledování vývojových trendů a dlouhodobě např. i pro stanovení a upřesňování tzv. klasifikátorů k převádění rozdílů, jež jsou zjišťovány mezi pozorováním pozemním a hodnocením využívajícím metody dálkového průzkumu Země.

Nové nařízení (ES) č. 2152/2003 Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. prosince 2003 týkající se monitoringu lesů a environmentálních vlivů v lesích společenství (Forest Focus) nahrazuje dosavadní, vícekrát upravovanou legislativu pro ochranu lesů Společenství proti znečištění ovzduší. V novém projektu evropské spolupráce Forest Focus (“zaměřeno na lesy“) je zahrnuto i sledování biologické rozmanitosti lesů, stavu lesních půd, sekvestrace uhlíku a možných dopadů změny klimatu na lesy. Otevírají se nám tak nové možnosti řešení problémů týkajících se monitoringu zdravotního stavu lesů, mj. i ve financování opatření přijatých v této oblasti.

Národní lesnický program (NLP)

Strategické cíle NLP navazují na lesnickou strategii EU, schválenou rezolucí Rady EU ze dne 14. prosince 1998 „O lesnické strategii pro EU“. Podstatnou částí strategie EU je trvale udržitelné LH (definováno 2. ministerskou konferencí o ochraně evropských lesů) a přijetí principu multifunkční role lesů. Přejímá také celoevropská kritéria a indikátory trvale udržitelného hospodaření v lesích, potvrzené na 4. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů ve Vídni (2003). NLP těchto šest kritérií bez výhrad přebírá.

Jednotlivé kapitoly NLP jsou věnovány opatřením k zajištění uvedených priorit, zdravotního stavu lesů se týká kapitola osmá, která za příčinu současného stavu lesů v souhrnu označuje dlouhodobé antropické ovlivňování. Vícesektorový přístup k lesům by v našich podmínkách měl znamenat i uvědomění si společné odpovědnosti, nebo lépe ve smyslu vídeňské konference o ochraně lesů „sdílené“ odpovědnosti. Prvním krokem tímto směrem by snad mohl být právě NLP adresovaný ústředním orgánům, ukládaje „...ministrům zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu, pro místní rozvoj, obrany, financí a ministryni školství... zohlednit záměry Programu při realizaci střednědobých politik v resortech“ (Usnesení vlády ČR ze dne 13. ledna 2003 č. 53 o NLP).

Lesníci sami nemohou řešit ty problémy, které způsobují škodu lesům a následně celé společnosti, ale přitom vznikají mimo lesnický sektor. Sdílená odpovědnost by ve svých důsledcích mohla a měla znamenat např. i podíl ostatních sektorů na ochraně lesů, financování monitorovacích prací a potřebného souvisejícího výzkumu.

Adresa autora:

Ing. Karel Vančura,

ÚHÚL Brandýs n. L.

E-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

LMDA lesnický a myslivecký digitální archiv

Digitální archiv časopisů

Archiv časopisů Lesnická práce od roku 1922 je nyní k nalezení na adrese: lmda.silvarium.cz

Zpracovaná data lze prohlížet v digitální knihovně prohlížeče Kramerius 5, který je standardem národních knihoven. Data budou postupně doplňována s určitým zpožděním oproti aktuálnímu vydání.

Každý návštěvník může zdarma využívat pro vlastní (nekomerční) potřebu data LMDA pro vyhledávání informací obsažených v digitalizovaných titulech.