LČR zveřejnily výsledky výběrových řízení - Nejistota a pochybnosti zůstávají

4. března 2005 zveřejnily LČR výsledky výběrových řízení na uzavření Rámcové smlouvy na dodávky komplexních lesnických činností, smlouvy na provádění pěstebních činností a smlouvy na provádění těžebních činností v rámci jedné smluvní územní jednotky. 87 smluvních územních jednotek (SÚJ) představuje necelých 220 000 ha (cca 16 % porostní plochy LČR). Přípravy, průběh i výsledky výběrových řízení provází mnoho nejasností a pochybností. LČR zveřejnily pouze vítěze, ale nikoli pořadí dalších firem, jejich finanční nabídky ani bodové ohodnocení, veřejně není znám ani nabízený objem těžby na jednotlivých SÚJ. Nejasný je i další vývoj – postup LČR byl napaden u soudu i Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), ten navíc v předběžném opatření uložil LČR neuzavírat nové smlouvy se smluvními partnery. Firmy, které výběrová řízení vyhrály, nevědí, kolik dříví a za jakých podmínek budou obchodovat. Zatímco prezídium ČAPLH se k průběhu výběrových řízení postavilo ve svém stanovisku jednoznačně kriticky, postoj jednotlivých firem už tak jednotný není.

LČR předpokládají, že se vítězové výběrových řízení ujmou prací na SÚJ k 1. 7. 2005. Nyní na těchto SÚJ běží práce v režimu přechodného období.

O co ve výběrových řízeních šlo?

„Firmy ve svých nabídkách prezentovaly ceny za těžební činnosti k lokalitě „OM“, ceny pěstebních činností a ceny sadebního materiálu.“ Tiskový mluvčí LČR L. Šálek dále uvedl, že nabízené ceny platí, v souladu s textem smluvní dokumentace, na dobu jednoho kalendářního roku. „Smluvní strany se podpisem Rámcové smlouvy zavážou vždy nejpozději do 31. 12. běžného roku sjednat nové ceny pro následující kalendářní rok nebo prodloužit platnost stávajícího ceníku písemnou dohodou. Jejich případná úprava bude pouze o inflaci. Ceny za dříví nebyly kritériem pro hodnocení nabídek. Po uzavření Smluv o prodeji dříví budou platné vždy na čtvrtletí... V souladu s textem smluvní dokumentace a v souvislosti s realizací Dílčích smluv o provádění pěstebních a těžebních činností náleží smluvnímu partnerovi právo na uzavření Smlouvy o prodeji dříví v rozsahu do 60 % těžebního projektu SÚJ v běžném kalendářním roce, v sortimentní skladbě dané SÚJ. V rámci nové obchodní politiky oddělují LČR ceny za služby a prodej dříví, proto nebyl prodej dříví součástí výběrových řízení.“ A jaký objem dříví LČR podle nových smluv zobchodují samy? „Na to v tuto dobu nelze seriozně odpovědět, neboť ještě nejsou uzavřeny Smlouvy o prodeji dříví s úspěšnými uchazeči. Objem dříví určený k prodeji ve vlastní režii bude prodán na základě kontraktů s odběrateli.“

Výběrové řízení se tedy netýkalo cen dříví. A jak se ceny budou domlouvat? „Cena dříví bude franko cena na odvozním místě. Díky skutečnosti, že LČR znají reálnou tržní cenu sortimentů dříví (prodávají přímo 40 %), bude cena dříví (FCO OM) určeného k prodeji smluvnímu partnerovi odpovídat skutečné tržní ceně. Pokud se Lesy ČR s vítěznou firmou na cenách dříví nedohodnou, vítězná firma zajistí na dané SÚJ pouze služby,“ uvedl Šálek.

Ohlasy jednotlivých firem

Hodnocení korektního průběhu výběrových řízení jednotlivými firmami se liší.

- Již tradičně nejhlasitěji proti postupu LČR protestuje největší akciová společnost CE WOOD, a. s. (v roce 2004 měla s LČR podepsané smlouvy na zhruba 1,75 mil. m3, letos pouze na 1,2 mil. m3 dříví). Ve výběrových řízeních dopadla tato firma jednoznačně nejhůře. Na více než polovině nabízených SÚJ totiž CE WOOD dříve hospodařil. Skupina podala 76 nabídek, ale získala jen dvě zakázky. V rámci nových smluvních vztahů tak bude místo dosavadních zhruba 0,5 mil. m3 dřeva těžit jen asi 7000 m3. „Průběh a výsledky potvrdily beze zbytku naše obavy, že šlo v plném rozsahu o zmanipulovaná výběrová řízení, která neměla sloužit k výběru nejlepších partnerů pro Lesy ČR, ale pouze k předání zakázek spřáteleným společnostem. CE WOOD napadne výsledky u příslušných autorit, a to především proto, že společnost splnila všechny podmínky zadavatele a nabídla odpovídající cenu, přesto nebyla vybrána,“ řekl předseda představenstva CE WOOD Ivan Doubrava. Vybrané společnosti jsou podle něj často naprosto neznámé, bez kvalifikace a nesplňují podmínky. CE WOOD proto opakovaně vyzývá vedení LČR a MZe k uspořádání nových výběrových řízení přesně podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Generální ředitel CE WOOD Václav Šebek pro LP dodal: „Výsledek mne překvapil, naše úspěchy a neúspěchy ve VŘ postrádají jakékoliv racionální zdůvodnění. V mnoha případech nás porazily prázdné firmy, dokonce společnost, která v roce 2004 odstoupila od zakázky LČR, nebo firmy s horší cenovou nabídkou, a naopak např. na Rouchovanech jsme uspěli s nejhorším saldem. S ohledem na skutečnost, že jsme podle vyjádření LČR získali plný počet bodů za reference a certifikace a zřejmě jsme jako jedni z mála uchazečů kalkulovali náklady na manipulaci dříví v hotových sortimentech, máme za to, že naše nabídka byla velmi korektní. S ohledem na závažná pochybení by měla být výběrová řízení zrušena. Nejpřirozenější by bylo, kdyby je zrušily samy LČR.“

Ztráta těchto zakázek by neměla firmu ekonomicky oslabit. Většinu operativního cash-flow totiž negeneruje při lesních a sazebních pracích, ale v dřevozpracujícím odvětví. „Postup LČR poškodí především zaměstnance firmy, vyčíslili jsme propouštění asi na 500 osob. Snažíme se převést tyto pracovníky na jiné nebo zahraniční zakázky.“ Zahraniční zakázky již má či bude CE WOOD hledat na Slovensku a také pravděpodobně ve Švédsku.

- Nejvíce (devět) SÚJ získala LESS & FOREST, s. r. o. Ředitel společnosti Jan Mičánek však na adresu výběrových řízení kritikou také nešetří. „Výběrová řízení byla především neuvěřitelně nekompetentní. Podmínky se neustále měnily a mění. V současném stavu to nemůže zůstat, celý mechanismus je fakticky neproveditelný.“ Dále uvedl, že zatím vůbec nezná obsah smluv o obchodu se dřívím. „LČR nejsou na změny vůbec připraveny. Jak si poradí revírníci LČR se sortimentací plánovaných minimálně 40 % objemu vytěženého dříví, jak budou zabudovávat dopravní náklady?“ Úroveň sortimentace je podle něj vidět na referenčních těžbách LČR, kdy se stává, že se kulatina prodává jako vláknina. K „vítězství“ jeho firmy ve výběrových řízení uvedl: „Nedá se soudit podle počtu jednotek. My jsme například na 7 SÚJ, které šly do výběrového řízení, dříve pracovali, takže jsme získali pouze 2 SÚJ navíc. Podali jsme 56 nabídek a 22krát jsme skončili druzí. Ani my v těchto případech nevíme, jaké byly ostatní nabídky a proč jsme nevyhráli. Navíc máme dokončené ISO, což mnoho vítězů výběrových řízení vůbec nemá – LČR totiž stačilo, když na něm teprve uchazeči pracují.“ Firma LESS & FOREST, s. r. o., zatím postup LČR u soudu nenapadla.

- 6 SÚJ získala Lesy Hluboká nad Vltavou, a. s. Tato společnost vyhrála zakázku i v Ronově nad Doubravou, kde regulérnost výběru zpochybnil ČAPLH. Ke spekulacím přispívá i dřívější působení bývalého poslaneckého asistenta ministra Palase Vojtěcha Slówika (předseda představenstva do r. 2000) a současného náměstka ministra Palase a šéfa strukturální sekce Karla Macha (člen dozorčí rady do r. 2002) v orgánech této společnosti. Ředitel a. s. Václav Novák k otázkám LP k výběrovým řízením uvedl: „Proběhlá výběrová řízení hodnotíme jako transparentní ve smyslu obsahu zadávacích podmínek a hodnotících kritérií. Dosavadní postup LČR jsme nenapadli u soudu. S výsledkem naší firmy nejsme spokojeni, neboť jsme neuspěli ve všech podaných přihláškách, objemem předpokládaných činností jsme neuspěli v cca 50 %. Celkově je ale výsledek lepší, než jsme měli dříve.“

- Za transparentní pokládá výběrová řízení také Ing. Jindřich Grosser, ředitel Opavské lesní, a. s., (ze 13 nabídek získala 4 SÚJ) a ředitel a předseda představenstva Lesostavby Frýdek-Místek, a. s., Ing. Jan Bazgier (vítěz na 4 SÚJ). Podle něj „LČR uplatňovaly výběrová řízení v minulém období pouze ve velmi omezené míře. Les není prostor pro nezodpovědné experimentování, ale nelze zakonzervovat dohodnutý stav z let privatizace a odmítat kroky vedoucí k prověřování trhu dodavatelů. Podle mého názoru současnými kroky napravují LČR „zvláštní stav“, který v minulých letech v lesnických zakázkách panoval. Spravedlnost je v hodnocení úspěchu ve výběrových řízeních vždy odvislá od subjektivního pocitu účastníka a jeho úspěchu v tomto výběrovém řízení. Vyhraje vždy jenom jeden. Důležitá jsou jednoznačná, lehce vyhodnotitelná kritéria.“ Ani jedna z obou uvedených společností dosavadní postup LČR soudně nenapadla.

- Personálně správní ředitel LČR V. Sova v rozhovoru pro Právo řekl, že k firmách, které veřejně obhajují korektnost a transparentnost výběrových řízení, patří také a. s. UNILES (získala 4 SÚJ). Člen představenstva UNILES, a. s., Josef Mázl, který se účastnil 7 otvírání obálek, prohlásil v Právu mj., že „celá procedura byla provedena korektně a přehledně. Stejné informace mám i o zbylých dvou otvírání obálek, kterých se účastnili jiní zástupci naší firmy.“ Dále uvedl, že k veřejné fázi výběrového řízení nemá námitek, ale „k neveřejné se nemohu vyjadřovat, nemám informace.“

To je podle gen. ředitele společnosti L. Vaněčka jediné vyjádření, které UNILES k výběrovým řízením poskytl. „Po důkladném rozboru absolvovaných výběrových řízení UNILES nepodal protest ani námitku ke svému umístění.“ Dále uvedl, že pro UNILES jsou výběrová řízení „směsí úspěchů a neúspěchů. Negativa: ztratili jsme svoji dosavadní jednotku na Drnovsku (cca 25 000 m3 ročních těžeb) se stabilizovaným personálem a kapacitami, byli jsme vyloučeni z VŘ na jednotce Mařenice. Pozitiva: vyhráli jsme čtyři nové jednotky s ročním objemem těžeb cca 65 000 m3. Měřeno objemem těžeb – UNILES tedy „narostl“ o cca 40 000 m3 ročně, u pěstební činnosti zatím saldo neznám.“ K obchodu se dřívím uvedl: „Zastáváme názor, že pro nás i pro LČR je ekonomicky nejlepším modelem prodej dříví u pařezu. Zpětné odkupy považujeme za neefektivní a neodůvodněné. Zatím nevíme, kolik dříví z nově získaných zakázek budeme samostatně obchodovat.“

- Naopak gen. ředitel a. s. Lesy Český Rudolec (zisk 2 SÚJ) J. Gajdušek výběrová řízení za transparentní a spravedlivá nepokládá. „Každý, kdo má informace z otevírání obálek a porovná je se zveřejněnými výsledky, musí zapochybovat. ... Samotná pravidla – jejich konstrukce, doplňování a změny po zveřejnění výběrových řízení a uplatnění “tvrdých vyloučení“ za nejasně nebo právně sporně formulované podmínky – hovoří jasně.“ Firma napadla dosavadní postup LČR u soudu. Gajdušek očekává postih firem, které se takto rozhodly bránit. „Nenapovídají tomu již výsledky VŘ?“ K výsledkům Lesů Český Rudolec uvedl: „Spokojeni nejsme přesto, že objem zakázky zůstal stejný – ztráty a zisky se vyrovnaly (20 tis. m3, 3 mil. Kč pěstební činnosti). Ztratili jsme kvalitní a získali pracné jednotky. Navíc vše v „souboji se začátečníkem“. A budoucí obchod a zrušení zpětných odkupů? „Budou-li se LČR chovat “tržně“, je to pro nás lepší varianta než zpětné odkupy vzhledem k tomu, že předpokládáme možnost nákupu dříví pro vlastní provozy. Obchodovat budeme množství, na kterém se domluvíme, budeme se snažit o maximum.“

- Také místopředseda představenstva CiMS, a. s., (ovládá Lesní společnost Plasy, a. s., a Lesní společnost Přeštice, a. s.) Vladimír Novák nepovažuje výběrová řízení „oproti proklamacím zadavatele ani za transparentní (nabídky uchazečů nejsou zveřejněny), ani za korektní. Naše společnost byla např. z výběrového řízení vyřazena ve druhém, neveřejném kole z formálních důvodů, přestože jsme podle našeho názoru splnili požadovaná kritéria, navíc tento postup není ani v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Vysvětlení LČR, že jejich výklad kritérií je jiný, než vyplývá z logiky českého jazyka (slovíčko “nebo“ v podmínkách bezúhonnosti jsme si měli vysvětlit jako “a současně“) považujeme za tendenční a neakceptovatelné, a k výsledku výběrového řízení jsme podali u zadavatele námitku. ... Zvažujeme i podání žaloby na neplatnost dodatků původních smluv, uzavřených z titulu monopolního postavení zadavatele a pod nenaplněnými přísliby budoucí spolupráce. Z výše uvedených důvodů čekáme na závěr šetření ÚOHS, který se, jak doufáme, ztotožní s názory námi oslovených advokátních kanceláří jak ohledně zneužívání monopolního postavení zadavatele, tak opakovaného porušení zákona ve věci výběrových řízení a nařídí jejich opakování a další vyhlašování v mezích zákona.“

Připravil Michal Třeštík

Stanovisko ČAPLH k výsledkům výběrových řízení

- Prezidium ČAPLH na svém zasedání dne 8. 3. 2005 projednalo situaci po vyhlášení výsledků výběrových řízení tak, jak je zřejmá z dosud získaných informací na webových stránkách LČR a z informací získaných při veřejném otevírání obálek s jednotlivými nabídkami.

- Výběrová řízení nebyla zadána podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Tím byly umožněny nestandardní postupy při zadání ;ných ustanovení. Rozpory jak ve vlastních pravidlech, tak ve smluvní dokumentaci, podle které by měl být založen pro vítěze výběrového řízení nový smluvní vztah, byly předmětem široké kritiky nejen podnikatelské veřejnosti, ale i odborníků na soutěžní a obchodní právo. Podmínky výběrových řízení byly opakovaně měněny i po jejich vyhlášení a poslední změna podmínek byla zveřejněná na webové stránce LČR pod názvem „Odpovědi na nejčastější dotazy…“ s tím, že tento soubor byl ještě před zveřejněním výsledků výběrových řízení z webové stránky odstraněn. ČAPLH opakovaně ve svých stanoviscích upozorňovala na výše uvedené nedostatky, a to zejména proto, že pravidla pro výběrová řízení v žádném případě nezvýšila transparentnost celého procesu a ve svých důsledcích byla daleko horší, než pravidla uplatňovaná v minulých letech.

- I podle zveřejněných pravidel však byly některé nabídky vyhodnoceny nepochopitelným způsobem. Vybrány byly nabídky finančně výrazně nevýhodnější pro státní podnik, přičemž v ostatních parametrech nemohly být lepší než nabídky neúspěšné. Flagrantním příkladem je rozhodnutí na územní jednotce Ronov nad Doubravou. Nejvýhodnější nabídka pro LČR byla údajně vyřazena z administrativních důvodů, její výše činila 6 008 328 Kč. Druhá nejlepší nabídka činila 7 363 924 Kč, třetí nabídka byla ve výši 7 622 735 Kč. Vítězná nabídka však činila 9 420 189 Kč a byla z osmi nabídek druhá nejhorší. Přesto byla vybrána, i když ostatní podmínky výběrového řízení nemohl předkladatel nabídky splnit lépe než většina neúspěšných (jde o reference z předchozích zakázek, certifikace PEFC a ISO). Je nutno si uvědomit, že podle podmínek výběrového řízení jsou nabízené částky cenou služeb, kterou LČR jako zadavatel bude platit dodavateli za provedené práce, takže vyšší nabídka znamená pro LČR vyšší náklady. Podle informací od jednotlivých podnikatelů, kteří se zúčastnili veřejného otevírání nabídek (kde nabídnuté ceny hlasitě četl člen výběrové komise), lze takových příkladů najít mnoho. Zdá se, že tento postup výběru „nejlepší“ nabídky byl použit často. Prezídium je přesvědčeno, že je to důsledek postupu mimo rámec zákona o zadávání veřejných zakázek a absolutní netransparentnosti a utajení průběhu výběrových řízení. Vyjádření mluvčího LČR Ing. Šálka o nepřezkoumatelnosti výsledků výběrových řízení naše podezření o manipulacích potvrzuje.

- Jednání LČR v závěru roku 2004 a v počátku roku 2005 dále znejistilo celou podnikatelskou veřejnost, a to nejen v oblasti LH, ale i v oblasti dřevozpracujícího průmyslu. Snaha o jednostranné ukončení platnosti stávajících smluv, následné zahájení správního řízení Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, předběžná opatření ÚOHS a Krajského soudu v Hradci Králové pak zcela jistě signalizovaly závažné problémy, které existují ve vztazích mezi LČR a jejich smluvními partnery. Je tedy zcela nepochopitelné, že LČR nepozastavily vyhlášená výběrová řízení, a to zejména proto, že předmětem správního řízení ÚOHS je podezření ze zneužívání dominantního postavení LČR na trhu. V této souvislosti je nutné připomenout, že jak ministr Palas, tak jeho státní tajemník Toman dne 18. ledna 2005 na společném jednání s představiteli odborového svazu a ČAPLH souhlasili s nutností pozastavit na nezbytně nutnou dobu výběrová řízení tak, aby mohly být vyřešeny existující otevřené věcné a zejména právní problémy. Současný stav je tedy takový, že vítěz výběrového řízení neví, zda bude moci podepsat konkrétní smlouvy, protože tomu dosud brání předběžné opatření ÚOHS.

- Prezídium musí bohužel konstatovat, že LČR za podpory vedení MZe nadále pokračuje v jednání, které prohlubuje nejistotu podnikatelských subjektů a ve svých důsledcích se nakonec obrátí proti zájmům státního podniku. Podnikatelská sféra v lesnictví je postavena do situace zásadního existenčního ohrožení. Velikost tohoto ohrožení je přímo úměrná neschopnosti a arogantnosti současného vedení LČR vnímat důsledky svých nekompetentních rozhodnutí. Nic na této skutečnosti nemění opakované pokusy vedení LČR přenášet důsledky své neschopnosti a chybných rozhodnutí na své smluvní partnery.

V Praze dne 8. 3. 2005, Ing. Josef Horák - prezident ČAPLH, red. kráceno.

 

LČR k transparentnosti výběrových řízení

Na otázky LP odpovídal prostřednictvím e-mailu tiskový mluvčí LČR L. Šálek.

- Jaké objemy těžby dříví byly v jednotlivých SÚJ nabízeny?

Objemy těžebních činností byly součástí předávané dokumentace k výběrovému řízení na uzavření Rámcové smlouvy a dílčích smluv pro konkrétní SÚJ a vycházely ze zpracovaných projektů na rok 2005. Jejich objem dle SÚJ nezveřejňujeme.

- Proč jste zatím nezveřejnili podrobné výsledky výběrových řízení, tedy pořadí firem, jejich bodové hodnocení a jejich cenové nabídky?

Výsledky výběrových řízení byly zveřejněny přísně v souladu s dokumentací k VŘ. Každý účastník obdržel ve stanoveném termínu zprávu od zadavatele VŘ o posouzení a vyhodnocení jeho nabídky. V souladu s podmínkami VŘ proběhly také veřejné schůze, na nichž byly všem přítomným oznámeny určité, dokumentací definované informace včetně nabízených cen. LČR navíc daly možnost všem uchazečům, jejichž nabídky byly vyřazeny pro nedodržení podmínek daných dokumentací k VŘ, nahlédnout ve stanoveném termínu do jejich nabídky a ujistit se, že komise jednala v souladu s dokumentací k VŘ.

- Můžete podrobně popsat mechanismus výběru firem? Kdo byl členem výběrových komisí, jak probíhal výběr? Jak přesně fungoval bodovací systém? Jak se bodovaly reference firem apod.?

Výběrovou komisi jmenoval zadavatel v souladu s dokumentací k VŘ. Členové výběrové komise byli Ing. Zdeněk Cába, ekonomický ředitel (předseda komise), JUDr. Michal Paule (tajemník komise), dále Ing. Vladimír Sova, personálně správní ředitel, Ing. et Ing. Jiří Dobiáš, vrchní ředitel úseku LH MZe, zástupce firmy EUROENERGY (působil v komisi pouze při veřejné schůzi, kdy se posuzovala úplnost nabídky a její soulad se zadávací dokumentací). Před hodnotící fází odstoupil z komise zástupce firmy EUROENERGY a byl nahrazen příslušným ředitelem KI LČR. Ředitel KI LČR se také účastnil hodnocení nabídky. Hodnocení nabídek bylo neveřejné.

Všech zasedání komise se mohl účastnit jako pozorovatel také zástupce lesnických odborů. Zadavatel musí ctít podmínky dané dokumentací k VŘ, v níž se říká, že žádné informace o posuzování, vyjasňování, vyhodnocování nebo porovnávání nabídek nemohou být před podpisem smluv, které jsou předmětem výběrového řízení, komukoli sděleny. Každý účastník znal již před podáním nabídky pravidla hodnocení nabídek, navíc na základě připomínek partnerů byla některá kriteria bodování upravena. Tyto úpravy, samozřejmě před zahájením VŘ, byly zveřejněny na webové stránce LČR. Všechny požadavky kladené na uchazeče v rámci realizovaného výběrového řízení jsou běžně používány ve veřejných soutěžích a při zadávání veřejných zakázek v režimu zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů a většinu z nich obsahují i pravidla PRAG, na jejichž bázi je zpracována dokumentace k VŘ. Svou povahou nijak nevybočují (např. seznam významných zakázek za uplynulé období, reference, počet zaměstnanců a administrativní a technické vybavení uchazeče). Požadavky kladené na uchazeče musí být přitom hodnoceny z hlediska toho, že účastníky výběrových řízení mohou být i subjekty, které doposud „smluvními partnery“ LČR nebyly a které mají zájem nově navázat smluvní vztahy s LČR. U takových subjektů nemohou LČR vycházet z vlastních zkušeností lesních správ se vzájemnou spoluprací, s kvalitou práce uchazeče či solidností a trvalostí jeho podnikatelské činnosti. Přínosem výběrových řízení je právě i to, že okruh smluvních partnerů do budoucna otevírají širokému okruhu podnikatelů v lesnictví.

- Proč nezveřejňujete objem těžby u jednotlivých SÚJ a sumy, které nabídly firmy ve výběrových řízení? Také formulace „žádné informace o posuzování, vyjasňování, vyhodnocování nebo porovnávání nabídek nemohou být před podpisem smluv, které jsou předmětem výběrového řízení, komukoli sděleny“ nesvědčí o proklamované transparentnosti výběrových řízení.

Ustanovení o zákazu podávání informací před podpisem smlouvy je součástí pravidel „Practical Guide to contract procedures financed from the General Budget of the European Communities in the context of external actions“ = „Manuál postupů při zadávání veřejných zakázek financovaných ze společného rozpočtu ES v rámci aktivit vně Evropských společenství“ (PRAG).

- Proč na SÚJ Ronov nad Doubravou zvítězila nabídka o více než 2 mil. Kč nevýhodnější (nabídka Lesy Hluboká nad Vltavou, a. s.), než nabízela konkurenční firma, která splnila formální náležitosti?

Kriteriem hodnocení není jen cena, ale i reference a certifikát ISO. Co se týká ceny, byly firmy rozděleny do tří cenových pásem (košů), které vznikly rozdělením rozpětí mezi cenou nejnižší a nejvyšší. V případě nabídky pro SÚJ Ronov n. D. byla úspěšná nabídka v cenovém pásmu druhém, tedy její bodová ztráta nebyla tak vysoká jako ztráta z koše třetího. Její reference byly hodnoceny a tím i bodovány lépe než reference ostatních firem a v součtu bodů zvítězila, byť velmi těsným rozdílem.

- Z vyjádření ČAPLH vyplývá (viz rámeček), že nabídka byla cenově druhá nejhorší - jak mohla být tedy zařazena do druhého koše? V čem byly reference této firmy lepší než ostatních firem? Jelikož nebyla zařazena do prvního koše cenové nabídky, musely být její reference výrazně lepší než u ostatních firem, aby při stejné certifikaci mohla zvítězit ...

Rozdělení do tří cenových pásem bylo na základě třetin mezi nabídkou nejvyšší a nejnižší z těch, které byly hodnoceny. V daném případě byly meze 7,3 a 12 mil. Kč. Ergo třetiny jsou 7,3–8,9; 8,9–10,4; 10,4–12 mil. Kč. Z toho plyne, že nabídka 9,4 mil. Kč matematicky objektivně spadá do cenové skupiny druhé. Co se týká referencí, byly posouzeny členy komise, kteří přidělovali body za reference. V daném případě, jak bylo již výše uvedeno, při součtu bodů zvítězila určitá firma, i když její cenová nabídka byla ve druhé skupině.

- Proč se proti výsledkům výběrových řízení nelze odvolat?

V našem případě se jednalo o otevřené výběrové řízení s využitím pravidel PRAG. Tato pravidla jsou určena pro zadávání smluv o vnější pomoci Evropské komise a vztahují se prakticky na všechny programy v rámci vnější pomoci ES. Přestože v daném případě nejde o aplikaci PRAG k určenému závaznému účelu jejich užití, považuje vedení LČR jejich využití za vhodné a nadstandardní zejména s ohledem na to, aby bylo garantováno zachování objektivity, transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace vyhlášených výběrových řízení a získána co nevyšší kvalita služeb za nejpříznivější možnou cenu. Výše citovaná pravidla institut „odvolání“ neznají.

- Proč nebyla výběrová řízení zadána podle zákona o zadávání veřejných zakázek?

Protože se předmětný zákon nevztahuje na LČR. Nicméně LČR v maximální možné míře přihlédly k tomuto zákonu a nastavily podmínky VŘ v souladu s právními normami ČR a EU. Dále z korespondence mezi LČR a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyplývá mj. to, že i v případech, kdy se na dodávky služeb pro LČR nevztahuje zákon č. 40/2004 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je nezbytné vyloučit možnost poskytnutí zakázané veřejné podpory (výhody) dodavateli ze strany LČR, a to např. vypsáním veřejné obchodní soutěže na dodávku služeb.

- Kdy bude podle Vás možno smlouvy uzavřít, vzhledem k opatření ÚOHS i k soudním žalobám?

Předpokládáme, že smlouvy budou uzavřeny tak, jak bylo dříve avizováno, tedy s účinností od 1. 7. 2005.

- Jak chcete docílit, aby do konce roku 2005 měly LČR uzavřeny již jen nové smlouvy na základě výběrových řízení, jak několikrát zaznělo z úst představitelů MZe i LČR? Jak bude fungovat vztah s HLDS? Kdy a na kolik SÚJ budou vyhlášená další výběrová řízení?

Lesy ČR se důsledně řídí stanovisky antimonopolního úřadu, soudů a respektují smluvní podmínky. Z toho plyne, že u smluv, u nichž končí platnost k 31. 12. 2005, budou vypsána a provedena VŘ ve druhé polovině roku 2005. Analogicky u smluv, jejichž platnost končí k 31. 12. 2006. Co se týká vztahů k HLDS, platí předběžné rozhodnutí antimonopolního úřadu o účinnosti stávajících smluv, tedy platí i zpětný odkup. Výběrová řízení na území, kde končí smlouvy k 31. 12. 2005, budou vypsána v druhé polovině roku 2005 s dostatečnou časovou rezervou, aby nedošlo k podobné situaci, jako na přelomu roků 2004-2005. Hovořit o podílu smluv končících v roce 2005 a 2006 je předčasné, protože stále ještě nemáme správní rozhodnutí antimonopolního úřadu, které toto číslo může ovlivnit.

-MT-